|
|
Proč být dobrý? Jak zdůvodnit morálku
BLAŽKOVÁ, Adéla
Předložená práce je zaměřena na etiku a morálku a její zdůvodnění. Hlavním cílem práce bylo zdůvodnit morálku a dát jí do souvislostí. Dalším cílem práce bylo vysvětlení morálky v souvislosti s přítomností druhé osoby. V další části jsou ukázány přístupy různých filozofů a to na základě kategorií, do kterých jejich etika spadá. Práce je teoretická a ve své hlavní části vysvětluje pojmy související s morálkou a bytím dobrým člověkem.
|
|
|
Vyšší člověk a jeho význam v Nietzscheho filosofii
Jánošová, Simona ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je objasnění charakteru vyššího člověka, podmínek a průběhu jeho stávání se vyšším člověkem, v neposlední řadě také jeho vztahu k člověku nižšímu a jeho významu v rámci celku Nietzscheho filosofie. V rámci práce předkládám interpretaci, která spatřuje hlavní znaky vyššího člověka v jeho síle, vůli, kreativitě, vztahu k utrpení a potřebě překonávání odporu. Samotné stávání se vyšším člověk (tzv. rozkvět) práce definuje jakožto proces sebe-stvoření ve smyslu utvoření sebe sama v souladu s vlastní podstatou a realizací dosud dřímajícího potenciálu. Realizace uskutečněného vyššího člověka pak spočívá v sebe- uskutečňování a neustálém sebe-překonávání, které umožňuje vyššímu jedinci zvyšovat svou vůli k moci. Význam vyššího člověka v celku Nietzscheho filosofie práce interpretuje jako zasluhující se o rovnováhu ve společnosti a rozvoj společnosti směrem k velikosti. V závěru práce spatřuje Nietzscheho filosofii jako primárně pro-lidskou a zasazující se o realizaci autenticity člověka vůbec, přičemž právě vyšší člověk je plně autentickým. Klíčová slova: vyšší člověk, velikost, nižší člověk, rozkvět, sebe-tvorba, morálka
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam etiky v sociální práci
KAŠPAROVÁ, Jana
Diplomová práce Význam etiky v sociální práci se věnuje objasnění významu etiky v sociální práci, soustřeďuje se na důležité teoretické znalosti v oblasti etiky i etických pojmů a jejím cílem je poukázat na možnosti využití etických hodnot, teorií či ctností v profesní praxi. Práce je zaměřena na představení důležitých etických pojmů a etických hodnot, dále na současnou podobu sociální práce, osobnost sociálního pracovníka, úroveň i důležitost vzdělávání a různé příklady možných etických problémů či etických dilemat, které se v praxi sociální práce mohou vyskytnout. Práce vychází z předpokladu, že současná sociální práce se nachází v období krize a její nastavení vyžaduje změnu.
|
|
|
Truth vs ordo amoris in the history of mankind and individual moral development
Tóth, Štefan ; Pavlík, Ján (vedoucí práce)
Cílem této práce je podat argumenty pro existenci objektivního mravního řádu. Ve svém zkoumání vycházím ze Schelerovy teorie ordo amoris, kde mají emocionálně-hodnotové postoje důležitou úlohu v poznávání objektivního mravního řádu. Filozofickému rozvinutí teorie ordo amoris předchází historický exkurz, ve kterém navazuji na ideové kořeny teorie ordo amoris. Dále analyzuji základní pojmy teorie ordo amoris s důrazem na pojem individuální mravní vývoj. Podstatným znakem individuálního mravního vývoje je osvobozování se od vnějších faktorů, které člověka ovládají, a směřování k vytvoření svobodné individuality. V druhé kapitole rozvíjím a konkretizuji zkoumání emocí na příklade lásky, lítosti, studu a soucitu. Tyto emoce mají důležitou úlohu v individuálním mravním vývoji. Ve třetí kapitole ukazuji, že historický vývoj společnosti podléhá podobným zákonitostem jako vývoj jednotlivce. Porušení objektivního mravního řádu se i zde projevuje úpadkem. Rozvoj společnosti je možný jenom tehdy, když je morálka v ní panující blahodárná pro individuální mravní vývoj.
|
|
|
Morálka a právo
Zídek, Tomáš Matjaž ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Co je to právo? Co je to morálka? Zatímco na první z těchto dvou otázek, by většina z nás našla alespoň nějakou odpověď, na tu druhou by už nejspíš bylo hledání složitější. Přitom když se podíváme zpět do historie, pochopíme, že morálka je pro lidstvo velice důležitá. Pokud bychom tedy měli definovat právo, většina z nás by tvrdila, že je to určitý soubor norem, který už dlouho dobu netvoříme sami, ale prostřednictvím zástupců. Víme, že jsou to normy, které stanovují, jak se máme chovat a co dělat nesmíme, co se stane, pokud tyto normy porušíme. Ne všichni si však uvědomují, že existují i normy, které i když nejsou výslovně nikde uvedeny a za jejich porušení nás nikdo nepotrestá, jsou neméně důležité. Morálka je také určitý soubor norem, který stanovuje, co je špatné a co dobré. Za porušení nás stát nepotrestá a tyto normy nejsou vynutitelné. Morálka a právo jsou dva systémy, které však nestojí vedle sebe izolovaně. Jsou v úzkém kontaktu a neustále se prolínají a měly by spolu být v souladu. Pokud v souladu nejsou, společnost již byla svědkem, kdy morálka byla s právem v konfliktu a jaké to mělo důsledky. A. Podgorécki mluví o takzvaných patologických projevech práva, kdy při jejich nahromadění dochází k nečekaným střetům práva s morálkou. Příkladů není málo, nacistický stát, vyhlazování národů,...
|
|
|
Vliv rasistických postojů na moralní usuzování
Drahovzalová, Dominika ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem morálky a rasových postojů vůči Romům. Teoretická část je zaměřena na popis vývoje zkoumání fenoménu morálky, především na intuicionistické teorie (např.: J. Haidta). Dále na morální emoce, konkrétně na znechucení, a jejich vliv na usuzování jedince v sociální situaci. A na oblast postojů k jiným rasovým skupinám. Záměrem je poukázat na teorie, které předpokládají vliv emocí na morální usuzování, stejně tak jako na aktivaci postojů. V praktické části bylo zkoumáno morální hodnocení dilematických situací u 142 respondentů a zároveň jejich dispozice k vnímání znechucení a jejich rasistické postoje. V práci bylo výzkumně prokázáno, že lidé hodnotí situaci jako více nemorální, pokud v ní vystupuje jedinec jiného etnika, a to v závislosti na jejich dispozici k vnímání znechucení. Neprokázal se přímý vztah hodnocení s rasistickými postoji. Veškeré závěry jsou v práci podrobně diskutovány.
|
|
| |
|
|
Pojetí demokracie u Tomáše Garrigua Masaryka
Procházková, Kamila ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je propojit Masarykovo teoretické uvažování o demokracii s jeho politickou praxí. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu demokracie, objasnění jejího vzniku a proměny přístupu k demokracii v evropském myšlení. Druhá část práce objasňuje Masarykovy úvahy o demokracii, politice, mravnosti, humanitě a realismu, které rozvíjí v kontextu českého národa a dějin. Třetí a poslední část práce pak pojednává o Masarykově praktické politice a jeho participaci na veřejném životě. Konkrétně se zabývá veřejnými kauzami, ve kterých Masaryk figuroval, jeho poslaneckou činností, aktivitami a programem v zahraničním odboji a Masarykovým výkonem úřadu prezidenta Československa. Při zpracování použitých literárních zdrojů se v diplomové práci využívá analytická a komparativní metoda. Klíčová slova demokracie, politika, mravnost, humanita, realismus, česká otázka
|
host ::
RSS.