|
|
Trestněprávní praxe okresního prokurátora v Humpolci 1949-1960
Rokoský, Jiří ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce je po krátkém odkazu na historický vývoj dané profese zaměřena na zkoumání, popis a vyhodnocení vybraných aktivit spíše negativního rázu okresního prokurátora Okresní prokuratury v Humpolci, která fungovala v souladu se správním uspořádáním pouze v letech 1949 až 1960. Jednalo se o venkovský okres s převažujícím zemědělským hospodařením, proto i činnost okresní prokuratury byla zaměřena především do této oblasti. Pozornost zpracovatele byla cílena na praktické kroky prokurátora v trestním řízení v návaznosti na názory soudobé právní teorie, státem prosazovanou kolektivizaci zemědělské výroby a postih konkrétních zemědělců prohlášených v té době za venkovské boháče či kulaky. Zjištěno a dokumentováno bylo i pronásledování bývalých místních textilních průmyslníků a potírání jakéhokoliv nesouhlasu s prosazovanou komunistickou politikou.
|
|
|
Vybrané trestněprávní aspekty kriminality mládeže
Baranová, Michaela ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Vybrané trestněprávní aspekty kriminality mládeže Abstrakt Cílem práce je především poukázat na vybrané trestněprávní aspekty, kterými se odlišuje trestní řízení a sankcionování pachatelů z řad mládeže od obecné úpravy vztahující se na dospělé pachatele. Pachatele z řad mládeže lze dle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, členit na dvě skupiny. První skupinou jsou tzv. děti, tedy ti pachatelé, kteří v době spáchání trestného činu nedovršili patnáctý rok věku. Druhou skupinou jsou tzv. mladiství, tedy ti pachatelé, kteří v době spáchání trestného činu dovršili patnáctý rok věku, avšak nedovršili osmnáctý rok věku. V rámci trestního řízení se na tyto pachatele uplatňují určité odchylky a rovněž systém sankcí, ukládaných těmto pachatelům, vykazuje odlišnosti od sankcionování dospělých. V rámci práce se tak autorka zaměřuje především na nastínění těchto odlišností, které pak podrobněji rozebírá. Další kapitoly práce se zaměřují na historický exkurz do české trestněprávní úpravy týkající se soudnictví ve věcech mládeže, tedy na úpravu, která na území českého státu platila před účinností zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Dále je věnována pozornost polemice nad dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti, přičemž v rámci této kapitoly je nastíněno...
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Krátká, Lenka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce pojednává o novém institutu, který byl zaveden do českého trestního práva, o trestní odpovědnosti právnických osob. Do přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim mohla být pachatelem trestného činu pouze osoba fyzická, člověk. Od 1.1.2012, kdy vstoupil v výše uvedený zákon v platnost, se trestného činu může dopustit vedle osoby fyzické i osoba právnická. První část této práce je zaměřena na definování pojmů právnická osoba a trestní odpovědnost. V další části je pak rozebírána zahraniční právní úprava, na které je vidět rozdílné pojetí a zakotvení odpovědnosti právnických osob. V neposlední řadě je rozebírán nově přijatý zákon, spolu s autorčinými návrhy de lege ferenda a popisu využití nového institutu v praxi. V České republice se první diskuse o zavedení trestní odpovědnosti rozpoutaly už ve dvacátých a třicátých letech minulého století. V prvopočátcích byla myšlenka zavedení trestní odpovědnosti právnických osob odmítána, avšak s odstupem času a s rozvojem kriminality páchané prostřednictvím právnických osob se zakotvení trestů a sankcí právnickým osobám již nezdálo jako nemyslitelné. Přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob dostála Česká republika svých závazků, které jí vyplývaly z mezinárodních smluv a evropského práva.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Vychyta, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu prostřednictvím profesionálního obhájce je elementárním prvkem demokratického trestního řízení a představuje bezpochyby jedno z nejdůležitějších práv osoby, proti níž se řízení vede. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní postavení obhájce v dnešní právní úpravě, tedy zejména v trestním řádu a zákoně o advokacii, shrnout dostupné poznatky významných českých teoretiků i praktiků trestního práva a doplnit je o stručný historický výklad a některé vlastní postřehy z fungování obhajoby v trestním řízení. Jádro práce tvoří deset kapitol, které se dále dělí na dvě úrovně podkapitol. Po stručném úvodu (kapitola 1) následuje kapitola zabývající se pojmem práva na obhajobu, jeho dělením a zakotvením v právních normách nejvyšší právní síly. Kapitola třetí obsahuje stručnou rekapitulaci novodobého vývoje postavení obhájce v trestním řízení a postupuje ve svém výkladu přibližně od poloviny devatenáctého století do současnosti. Čtvrtá kapitola nazvaná "Postavení obhájce v trestním řízení" je co do svého rozsahu kapitolou nejobjemnější. V rámci několika podkapitol popisuje postupně obecné postavení obhájce v justičním systému, substituční oprávnění, nemožnost výkonu obhajoby, nutnou obhajobu a soustředí se dále především na rozdělení obhájce činného na základě plné moci a obhájce...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Gilarová, Monika ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma obhájce v trestním řízení, neboť mi přijde nejen zajímavé, ale také poměrně dost praktické a i z toho důvodu, že v budoucnu bych se ve své profesi trestnímu právu ráda věnovala. Vzhledem k šířce záběru tohoto tématu bych hned na úvod chtěla v hrubých obrysech naznačit, na co se ve své práci zaměřím. Nejprve pojednám o právu na obhajobu a jeho pramenech, které považuji za základní kameny této problematiky. V této části budu popisovat prameny tohoto práva v mezinárodních úmluvách i jeho zakotvení v právním řádu České republiky a budu se snažit zdůraznit jeho roli v trestním řízení. Dále budu podrobněji rozebírat zásadu zajištění práva na obhajobu v českém právním řádu, její umístění mezi zásadami, dělení a také to, jak se tato zásada v některých případech projevuje v konkrétních právech a povinnostech obviněného. Vzhledem k tomu, že trestní právo se vyznačuje některými specifickými zásadami, použitelnými jen pro toto odvětví, považuji za důležité zmínit se o konstrukci i funkcích zásad v obecném pojetí. V následující fázi plynule přejdu k samotné osobě obhájce, kterého budu charakterizovat z hlediska podmínek, které musí splňovat k tomu, aby tuto funkci v trestním řízení mohl vykonávat, a dále popíši hlavně jednotlivé případy vzniku zastoupení obviněného...
|
|
|
Svědek v trestním řízení
Bílý, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Svědek v trestním řízení Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled práv a povinností spojených se svědkem, které tak ovlivňují jeho postavení v trestním řízení. Svědek je považován za jeden ze základních institutů trestního práva, jehož výpověď svou nezastupitelností rovněž patří mezi nejvýznamnější důkazní prostředky, které poskytuje trestní řízení. Se svědkem se zásadně můžeme setkat ve všech fázích probíhajícího trestního řízení a okruh osob, které mohou být svědky, není předem omezen. Velice důležitý je v přípravné fázi trestního řízení, protože bez jeho výpovědi by mnohdy nebylo možné zjistit pachatele trestného činu. Důležitý je rovněž i v řízení před soudem, kde soud na základě podané výpovědi může rozhodnout, zda obžalovaný je skutečně vinen, a tedy rozhodnout taktéž o jeho trestu nebo o zproštění obžaloby. Samotná diplomová práce je strukturována do šesti kapitol, jež se dále dělí. První kapitola definuje samotnou osobu svědka a podmínky, za kterých nabývá způsobilosti být svědkem, a posléze potřebnosti jejího odlišení od ostatních osob v trestním řízení. Druhá kapitola se věnuje povinnostem, které jsou spojeny s osobou svědka, a okolnostem, za kterých je možno odmítnout výpověď. Třetí kapitola se věnuje procesněprávním i trestněprávním následkům, pokud svědek úmyslně nesplní svou...
|
|
|
Postavení soudního tlumočníka v České republice (teoreticko-empirická studie)
Sojáková, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šprcová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením soudních tlumočníků v České republice jako strany spolupracující se státními orgány (soudy a policií) především v trestním řízení. Cílem práce je zjistit, jaké podmínky mají pro výkon své činnosti tlumočníci v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány obecné rysy soudního tlumočení, právní rámec soudního tlumočení v ČR, situace soudního tlumočení v ČR a úloha jednotlivých účastníků trestního řízení. Empirická část sleduje postavení soudních tlumočníků v ČR prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů se soudními tlumočníky, zástupci soudů a policisty. Výzkumné šetření ukázalo, že státní orgány si plně neuvědomují náročnost soudního tlumočení a nevytváří zcela příhodné podmínky pro soudní tlumočení. Postavení soudního tlumočníka v ČR je dosti problematické také s ohledem na velmi nízké odměny za tuto činnost. Diplomová práce zčásti vznikla v rámci evropského projektu IMPLI (Improving Police and Legal Interpreting). Klíčová slova: soudní tlumočení, trestní řízení, soud, policie, zákon o znalcích a tlumočnících.
|
|
| |
host ::
RSS.