|
Management podniku se zaměřením na personální management ve vybraném středním podniku
HOFMANOVÁ, Iveta
Název tématu diplomové práce je Management podniku se zaměřením na personální management ve vybraném středním podniku. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat současný stav managementu podniku se zaměřením na personální management, navrhnout řešení současných problémů a možnosti zlepšení stávající situace. Pro analýzu managementu podniku a personálního managementu byly použity dvě výzkumné metody: polořízený rozhovor a dotazníkové šetření. Polořízený rozhovor byl použit ke zjištění, jak vedení podniku vidí současný stav podnikového managementu a personálního managementu. Dotazníkové šetření bylo aplikováno ke zjištění, co by zaměstnanci změnili ke své spokojenosti a jak zaměstnanci vidí současný stav personálního managementu. Zaměstnanci jsou s prací jako celkem spokojeni. Management podniku i personální management vybraného podniku lze vyhodnotit jako dobrý a efektivní, avšak s drobnými nedostatky. Vedení podniku by mohlo být otevřenější ke změnám a rychleji reagovat na výraznější změny. Pro odstranění či zmírnění nedostatků se doporučuje zlepšení možností navrhování změn zaměstnanci, zlepšit komunikaci zdola nahoru, podpořit kariérní růst, vzdělávání a rozvoj zaměstnanců. Pro zlepšení atmosféry na pracovišti a utužení vztahů bylo navrženo uspořádání společenské akce a sportovního dne. Dalšími doporučenými zlepšeními personálního managementu jsou častější uznání dobře vykonané práce, zefektivnění odměňování podle výkonů pracovníků a zajištění větší rozmanitosti pracovních úkolů jednotlivých pracovních míst.
|
|
Menší spisovatelka z velkých šedesátých: Hana Bělohradská, její literární kariéra a dílo
Kredbová, Veronika ; Bílek, Petr (oponent) ; Janáček, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá průběhem literární kariéry a podobami díla Hany Bělohradské - spisovatelky, jejíž literární působení v šedesátých letech spoluurčovalo podobu období, jež bývá nejen v literárním kontextu nazýváno "velkými šedesátými". V Úvodu jsou představeny důvody, které autorku práce vedou k zájmu o Hanu Bělohradskou. Spisovatelka je zde představena jako autor, jehož literární dráha (tak, jak ji chápe P. Bourdieu) je ve své době velmi netypická. Dále jsou zde formulovány základní cíle, které práce sleduje. V části nazvané Východiska zkoumání jsou uvedeny hypotézy, s nimiž autorka této práce přistupuje k následujícím rozborům a jejichž platnost má práce podpořit. Představeny jsou zde také teorie, o něž se práce opírá, i důvody, proč byly jako teoretické zázemí práce vybrány právě tyto koncepty. Za základní teoretické východisko autorka práce zvolila především teorii pole literární produkce sociologa Pierra Bourdieua. V části Zdroje informací jsou představeny prameny, které autorka práce v následujících zkoumáních využívá - prameny již zpracované (literární přehledy, slovníky a studie) i zdroje dosud nevyužité, resp. nezpracované (archivní materiály, vzpomínky pamětníků apod.). V kapitole Literární kariéra Hany Bělohradské ve světle teorií Pierra Bourdieua se autorka práce důkladněji věnuje teorii...
|
|
Dopady změny výpočtu důchodu na počet předčasných důchodů v okrese Jindřichův Hradec
UHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo zjistit, které dopady parametrických změn, související se změnou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, měly vliv na počet podaných žádostí o předčasné starobní důchody v okrese Jindřichův Hradec. Podnětem k řešení tohoto problému bylo napadení § 15 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry důchodu. Ústavní soud dospěl k závěru, že stanovená pravidla vytváří výrazné rozdíly mezí výší příspěvku zaplaceného do pojistného systému a výší přiznané důchodové dávky. Na tomto základě MPSV zpracovalo úpravu pravidel pro stanovení výpočtu důchodu a spolu s dalšími parametrickými změnami připravilo návrh tzv. malé důchodové reformy, který prošel legislativním procesem a s účinností od 30. září 2011 se podle nového zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, změnila pravidla pro stanovení výše důchodu. Nová pravidla jsou výhodná pro občany s vyššími příjmy. Pro osoby s nižšími příjmy změna znamenala snížení výše důchodu, a proto někteří volili podání žádosti o předčasný starobní důchod. Cílem práce bylo zmapovat žádostí o všechny druhy důchodů v letech 2010 a 2011 se zaměřením na počty žádostí o předčasný starobní důchod v okrese Jindřichův Hradec a provést analýzu délky předčasnosti k datu podání žádosti o předčasný starobní důchod ve dvou porovnávaných obdobích, kterými byly měsíce březen až září výše uvedených roků. Na základě určených cílů byl zvolen kvantitativní výzkum jako metoda standardizovaného výzkumu a byly testovány dvě hypotézy: 1. V důsledku změny pravidel pro výpočet důchodů došlo ke zvýšení počtu předčasných starobních důchodů 2. Největší zájem o přiznání předčasného starobního důchodu projevili občané, kterým do dovršení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod chyběl maximálně 1 rok Výzkum byl realizován obsahovou a sekundární analýzou dat obsažených v oficiálních statistikách ČSSZ a OSSZ a dostupných materiálech v letech 2010 a 2011. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že došlo k potvrzení první stanovené hypotézy; občané volili předčasný starobní důchod bez ohledu na to, že jim bude krácena procentní výměra výpočtového základu za každých započtených 90 dnů, avšak zůstal jim zachován původní výpočet důchodu, a rozhodli se tak i přes fakt, že snížením vyplácené důchodové dávky se jim penze snížila o přibližně 12 %. Využili v tomto případě možnosti, pokud splňovali zákonnou podmínku doby pojištění, odejít do penze před dosažením důchodového věku, což znamenalo o tři roky dříve. Ve výsledné fázi bylo potvrzeno, že ve sledovaném období v žádostech o přiznání předčasného starobního důchodu nepřevažoval počet žádostí, kdy občanům chyběl do důchodového věku maximálně jeden rok. Počet žadatelů s odchodem o tři roky dříve byl přibližně stejně velký jak těch, kterým chyběl jeden rok. Občanů, kterým chyběly dva roky před splněním zákonné podmínky, bylo nepatrně méně. V závěru výsledkové části jsou uváděna i data vypovídající o celkovém počtu vyplácených důchodů i výdajů na tyto dávky ze státního rozpočtu, což není zanedbatelná částka, a se zvyšováním počtu důchodů tato částka narůstá.
|
|
Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
|
|
Progressive trends of rail transport in Japan
Barlík, Branislav ; Zelený, Lubomír (vedoucí práce) ; Ižar, Eduard (oponent)
Práce se komplexně zabývá železniční dopravou v Japonsku. Popisuje historii japonských železnic od jejich vzniku až po dnešní dobu, kdy je Japonsko vedoucí zemí na poli osobní železniční dopravy. Pozornost je věnována hlavním železničním přepravcům a vysokorychlostní železnici Šinkansen. Dále popisuje moderní systém Maglev, který se momentálně buduje v Japonsku. V rámci analytické části je práce věnována jednoduchým finančním ukazatelem a analýze specifik japonských železnic. Závěrem autor srovnává konkurenceschopnost Šinkansenu vůči ostatním druhům dopravy na dvou rozdílně dlouhých trasách a hledá odpověď na otázku jak změní nové formy železniční dopravy Japonsko.
|
|
Vliv vybraných kardiovaskulárních léčiv nalézaných ve vodním prostředí na ryby
STEINBACH, Christoph Antonius
Kardiovaskulární léčiva patří v České republice k nejvíce předepisovaným. V důsledku jejich vysoké spotřeby jsou jejich rezidua často detekována v odpadních a povrchových vodách. Verapamil, diltiazem a atenolol jsou významnými zástupci kardiovaskulárních léčiv, proto jsem se ve své dizertační práci zaměřil na studium jejich akutních i subchronických účinků na ryby, především na schopnost jejich kumulace v těle ryb, metabolizmus a biologický poločas. S cílem zlepšit metodiku posuzování histopatologických změn rybího srdce jsem vypracoval jednotný protokol pro kvantitativní hodnocení výsledků histologického vyšetření srdeční komory a koronárních cév, včetně výpočtu srdečního indexu. Kvalitní a systematická vyšetření histopatologických změn srdce jsou velmi důležitá, neboť srdce přestavuje jeden z cílů působení kardiovaskulárních léčiv a dalších chemických látek. Verapamil, diltiazem a atenolol vyvolaly při expozici ryb vysokým koncentracím těchto látek změny, které jsou známy jako terapeutické a vedlejší účinky u lidí. Akutní expozice embryí a larev kapra obecného verapamilu v koncentraci, v níž se vyskytuje v krevní plazmě lidí léčených touto látkou, vyvolala u pokusných organizmů snížení tepové frekvence srdce. Akutní i chronická expozice kaprů této látce u nich navíc způsobila periferní otok a tvorbu krvácenin v trávicím traktu. U pstruhů duhových exponovaných diltiazemu bylo při histopatologickém vyšetření zjištěno rozšíření srdečních a jaterních cév. To znamená, že i tento prostředek má obdobný farmakologický účinek na ryby jako na lidi. Také subchronická expozice pstruha duhového atenololu v koncentraci, v níž se vyskytuje v krevní plazmě lidí léčených touto látkou, vyvolala histopatologické změny kardiovaskulárního systému. Verapamil, diltiazem a atenolol můžeme klasifikovat jako látky s malou schopností biokoncentrace v rybách. Biokoncentrační faktor (BCF) verapamilu v homogenátech celého kapřího těla se pohyboval v rozmezí od 6,6 do 16,6. BCF diltiazemu v tkáních pstruha byl také relativně nízký (0,5 - 194), přičemž nejvyšší hodnota BCF byla prokázána u ledvin a v dalších tkáních klesala v následujícím pořadí: játra > svalovina > krevní plazma. BCF atenololu v tkáních pstruha duhového byl z testovaných látek nejnižší a pohyboval se v rozmezí 0,002 - 0,27. Nevyšší hodnoty BFC byly zjištěny v játrech, následovaly ledviny a nejnižší ve svalovině. V plasmě byla koncentrace atenololu pod mezí kvantifikace. Verapamil vykazoval delší biologický poločas u ryb (10,6 dne) než u lidí, což indikuje nízkou rychlost biotransformace anebo eliminace verapamilu u ryb. Odhadovaný biologický poločas diltiazemu v játrech (1,5 hodiny) a v ledvinách (6,2 hodiny) byl řádově shodný s hodnotou zjištěnou v krevní plazmě lidí. Biologický poločas atenololu u pstruha studován nebyl, neboť u této látky byla prokázána velmi nízká schopnost biokoncentrace. U ryb exponovaných diltiazemu bylo pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí s vysokým rozlišením (LC/HRMS) identifikováno osm metabolitů této látky se 17 různými izoformami. Bylo zjištěno, že diltiazem v rybách podléhá biotransformaci zahrnující demethylaci, deacetylaci a hydroxylaci, což potvrzuje, že diltiazem byl v rybách metabolizován podobným způsobem jako v lidském těle, tedy převážně demethylací a deacetylací. Na druhou stranu, hydroxylace, která se na biotransformaci podílela v nejmenší míře, se jeví jako druhově specifická. Při studiu vlivu verapamilu na raná vývojová stádia kapra obecného, která byla vystavena environmentálně relevantním koncentracím tohoto léčiva, po dobu jednoho měsíce, nebyly u pokusných organismů prokázány žádné negativní účinky. Ale u pstruha duhového, který byl vystaven po dobu 42 dnů atenololu a diltiazemu v koncentracích, které jsou detekovány v životním prostředí, byly zjištěny některé fyziologické změny. V případě atenololu se jednalo o změny hematologických a biochemických ukazatelů v krvi a u diltiazemu o změny v aktivitě antioxidačních enzymů v j
|
|
The Czechoslovak-Polish dispute over Javorina within the billateral relations of the inter-war period (1921-1939)
Jakubec, Pavol ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
V predkladanej diplomovej práci sme sa pokúsili zrekonštruovať československopoľský spor o tatranskú obec Javorina, ktorý sa stal jedným z výrazných momentov československo-poľských vzťahov medzivojnového obdobia. Obec Javorina tvorila v nami sledovanom období pomerne malú a izolovanú komunitu, jej sociálne väzby iba výnimočne presiahli rámec najbližšieho okolia. Pod atraktivitu obce sa podpísala jej poloha v krajinársky príťažlivom horskom prostredí, navyše v regióne, kde sa v priebehu dejín stretali ako slovenské, tak poľské vplyvy. Práve kombináciou týchto vplyvov sa tu vytvorili svojrázne etnografické pomery. Po rozpade podunajskej monarchie sa preto Javorina ocitla v širšom pásme, kde sa zrážali ambície vznikajúceho československého štátu a obnovovaného štátu poľského. Pôvodný spor o štátoprávnu príslušnosť severnej časti historickej Spišskej župy prepukol na jeseň 1918 a postupne sa začlenil do rozsiahlejšieho československo-poľského územného sporu - centrálnu úlohu v ňom hralo Těšínske Sliezsko. Keďže sa celé súperenie odohrávalo v rámci víťazného dohodového bloku, stalo sa hľadanie obojstranne uspokojivého riešenia problému súčasťou agendy parížskej mierovej konferencie. Veľmoci nabádali súperov k dohode, no neúspešne, z napätia okolo sporných teritórií rezultovali dokonca ozbrojené konflikty. Dialo...
|
|
Romové v naší společnosti v kontextu s majoritou
Kůtková, Markéta ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztazích mezi romskou společností a majoritní společnosti. Stručně popisuje historii Romů ve světě a na našem území, mapuje klíčové body v historii, kdy se poprvé objevují rozkoly mezi majoritou a romskou minoritou. Dále popisuje možné částečné řešení tohoto problémů v rámci multikulturního vzdělávání a osvěty mezi romskou i majoritní společností. Je zde zmiňován klíčový názor, že z velké části konflikty mezi oběma společnostmi pramení ze vzájemného neporozumění obou kultur. Praktická část pojednává o názorech a vztazích majoritní společnosti k Romům, se kterými se přímo setkávají v běžném životě.
|
|
Contribution to the tectonic interpretation of the seismicity pattern of Banda Arc, SE Asia
Matějková, Radka ; Zahradník, Jiří (oponent) ; Špičák, Aleš (vedoucí práce)
ii Abstrakt Příspěvek k tektonické interpretaci rozložení seismické aktivity v ostrovním oblouku Banda, jihovýchodní Asie Tektonická stavba ostrovního oblouku Banda v jihovýchodní Asii je považována za mimořádně komplikovanou, protože oblouk se nachází v oblasti styku čtyř litosférických desek: Eurasijské, Indo-Australské, Pacifické a Filipínské. Současný tektonický režim oblasti je kolize ostrovního oblouku s kontinentem. Rozložení seismické aktivity v ostrovním oblouku Banda bylo studováno pomocí globálních seismologických dat. Byla použita relokovaná EHB hypocentrální určení za období 1964 - 2004 a ohniskové parametry harvardských CMT určení za období 1976 - 2004. Analýza prostorového rozložení zemětřesných ohnisek a ohniskových mechanismů umožnila oddělit ohniska náležející do Wadati-Benioffovy zóny subdukující desky od ohnisek náležejících do desky nadložní. Analýza vymezila dvě protiklonné subdukční zóny - jižní subdukci Banda a severní subdukci Seram. Ve Wadati-Benioffově zóně subdukující desky byla učiněna následující specifická pozorování: (i) neobvykle podélně zakřivená Wadati-Benioffova zóna jižní subdukce Banda, (ii) středně hluboká (100 - 220 km), svisle orientovaná doména s mimořádně vysokou seismickou aktivitou ve Wadati-Benioffově zóně jižní subdukce Banda, (iii) svisle orientovaný mělký...
|
|
Význam sialovaných glykoproteinů pro klíště \kur{Ixodes ricinus}
ONDRUŠ, Jaroslav
Kyselina sialová je běžnou součástí glykanů obratlovců. Nachází se v terminálních pozicích glykokonjugátů přítomných na povrchu buněk. Jejich množství a struktura se liší jak napříč živočišnými druhy, tak v rámci jednotlivých organismů a jeho orgánů. Sialované glykoproteiny jsou v rámci obratlovců důkladně prozkoumány, ovšem v případě bezobratlých byly zatím identifikovány a popsány jen v malém množství druhů a jejich role zde tak zůstává z velké části neznámá. V případě krev sajících parazitů je jejich výzkum zkomplikován přítomností velkého množství sialovaných glykoproteinů pocházejících z potravy, tedy krve hostitele. V klíštěti Ixodes ricinus byla přítomnost metabolicky vytvořených sialovaných glykoproteinů prokázána již dříve ve slinných žlazách a vaječnících. V této práci se zabýváme významem sialovaných glykoproteinů pocházejících z metabolismu klíštěte i hostitele. Dokazujeme zde, že metabolicky vytvořené glykoproteiny klíštětem mají funkci při embryogenezi, a že se jejich obsah mění v závislosti na stáří vykladených vajíček. Tyto molekuly byly lokalizovány ve vajíčkách i larvách klíštěte pomocí kryořezů. Dále dokazujeme, že kyselina sialová v hostitelských sérových glykoproteinech má zásadní význam pro rozpoznávání těchto glykoproteinů klíšťaty.
|
host ::
