|
|
Počátky intertextuality - prolomení hranic krajiny bezbřehosti
Pračke, Šimon ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problému intertextuality jako změny pohledu na text a otevření jeho pomyslných hranic, a to především v souvislosti s utvářením tohoto pojmu. První část popisuje Bachtinovo pojetí různořečí a dialogičnosti, chápané jako první impuls, od kterého se intertextualita následně odvíjí. Druhá část sleduje rozpracování intertextuality Julií Kristevou a její následné rozšíření na celospolečenský kulturní prostor. Třetí část přehledově shrnuje následně vzniklé koncepce. Na základě předchozího je poté v závěrečné části ve vztahu k jednotlivým pojetím intertextuality revidován pojem textu, který se jeví jako centrální a klíčový pro intertextualitu samotnou. Klíčová slova text, intertext, intertextovost, intertextualita, Michail Michajlovič Bachtin, Julia Kristeva
|
|
|
Fanfikce a intertextualita
Abbasová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Cílem této práce byla klasifikace intertextových vztahů, do kterých vstupuje fanfikce. Fanfikce je moderní literární žánr, který se vyvinul hlavně v druhé polovině dvacátého století a opravdový rozmach zažívá od nástupu internetu. Intertextualita je vůbec základní podmínkou vzniku fanfikcí, neboť jsou to deriváty jiných textů (obvykle určitých produktů populární kultury). Fanfikce vznikají ve fandomu jako produkty fanouškovské činnosti. Jsou to texty neautorizované, které svým autorům nepřináší zisk a mohou mít charakter subverze. Kromě základního intertextového vztahu ke kánonu fanfikce vstupují do celé řady dalších intertextových vztahů. Na jedné straně jsou to vztahy ke kulturnímu kánonu podobné těm, jež navazuje tradiční literatura. Fanfikce si vypůjčují motivy i syžety z pohádek a mýtů, Bible, poezie a písní, beletrie i filmů. Na druhou stranu také fanfikce vstupují do takových intertextových vztahů, které jsou typické právě pro tuto literární formu. Konkrétně se jedná o tzv. crossovery - míšení několika fikčních světů, a vztahy s jinými fanfikcemi - parodie, pokračování povídky jiného autora, reakce na tzv. promtpy a challenge (nápady pro povídky).
|
|
| |
|
|
Jazyk a styl her Divadla Járy Cimrmana
Kojetínová, Martina ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Jazyk a styl her Divadla Járy Cimrmana Tato magisterská diplomová práce se zabývá jazykovou komikou v divadelních hrách Divadla Járy Cimrmana. Úvodní kapitola podává základní informace o divadle a autorech. Dále je práce rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretickém bloku nacházíme přehled různých teorií komiky počínaje Henri Bergsonem, přes Bohuslava Brouka, Ladislava Dvorského až k nejnovějším výzkumům Vladimíra Boreckého. Vlastní analýza zahrnuje detailní popis všech 15 her Divadla Járy Cimrmana. Práce sleduje různé druhy jazykové komiky a způsob jejich uplatnění. Jazykové jevy jsou analyzovány postupně podle principu jednotlivých jazykových rovin. Práce se okrajově zabývá také mystifikací, která tvoří obecný základ všech komických projevů ve hrách Divadla Járy Cimrmana. Klíčová slova Jára Cimrman, divadelní hra, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, jazyková komika, intertextovost, mystifikace
|
|
|
Intertextuality in academic writing: citation in soft and hard sciences
Štěpánková, Jana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Na základě korpusové analýzy 72 odborných článků zkoumá tato práce způsoby, jimiž se odkazuje na dosavadní výzkum ve čtyřech různých vědních oborech, dvou humanitních (lingvistika a dějiny umění) a dvou přírodních (astronomie a biologie). První část poskytuje kvantitativní výsledky pro užívání základních dvou typů, citací integrovaných a neintegrovaných. Neintegrované citace převažují ve všech disciplínách, v biologii tvoří 91%, zatímco v astronomii a lingvistice není rozdíl tak markantní. Dějiny umění užívají téměř stejně obou typů. Další část se zaměřuje na integrované citace a ukazuje zastoupení tří typů (verb-controlling, naming a non-citation) pro zkoumané obory. Třetí část se věnuje rozložení citací v jednotlivých částech odborných článků. V závislosti na struktuře článku se prokazují dvě základní tendence: u pevně strukturovaných článků (biologie a lingvistika) je nejvíce citací v úvodní a diskuzní části. Články z astronomie a dějin umění citují se stejnou četností ve všech částech textu. Poslední část této práce je zaměřena na slovesa, jimiž se citace uvozují. Ta jsou rozdělena podle základní sémantické klasifikace (research, cognitive a discourse acts). Slovesa odkazující na proces samotného výzkumu jasně převládají v astronomii, v biologii jen těsně převažují nad slovesy řečových aktů....
|
|
|
Počátky české a slovenské digitální narativity: historie textových počítačových her v Československu
Šidlichovský, Pavel ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Connelly Kohutová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá popisem raného vývoje digitální narativity na území bývalého Československa v osmdesátých a na začátku devadesátých let 20. století. Tvorba a užívání textových adventure her v tomto období byly ovlivněny sociokulturním a ekonomickým prostředím východoevropského komunistického bloku a jeho následným přerodem v demokratický systém s tržním hospodářstvím. To s sebou přinášelo jedinečné přístupy ve vývoji a vlastním hraní počítačových her a vytvoření kulturního fenoménu digitálních textových her spjatých s kontextem té doby. Text podává stručný historický vývoj hraní digitálních her ve světě a celkovou situaci v informačních technologiích na území bývalého Československa včetně vybraných názorů přímých účastníků. V rámci práce jsou předloženy základní teoretické přístupy zkoumající žánr adventure her, obzvláště jejich narativní složku a principy intertextuality. Ty jsou pak popsány na příkladech konkrétní československé herní tvorby.
|
|
|
Literary, cultural and historical influences in the works and beliefs of Oscar Wilde
Lorenzů, Alex ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Práce se bude věnovat kulturním a literárním vlivům promítajícím se do tvorby Oscara Wildea. Jejím cílem je zmapovat a vysvětlit důležité motivy autorovy tvorby a estetiky jak v rámci děl samotných, tak i v širším kulturně-historickém kontextu. Bude užito metod srovnání relevantních materiálů, analýzy výrazů typických pro autora a jejich konotací, práce s intertextuálními odkazy ve Wildeově díle a s historickými prameny. Patřičná pozornost bude věnována Wildeovi jako představiteli subversivního proudu ve viktoriánské společnosti v souvislosti s jeho sexualitou, resp. otázkám její tabuizace, která mohla mít rozhodující vliv na autorův kritický postoj ke konvencím jeho doby a jeho hledání pozitivních vzorů především v antické tradici, což se zpětně odráží v jeho tvorbě a osobní filosofii. Klíčová slova Antické Řecko, antický Řím, fin-de-siecle, homosexualita, intertextualita, l'art pour l'art, LGBTQ*, Marius the Epicurean, metatextualita, ne-heterosexualita, Obraz Doriana Graye, Oscar Wilde, viktoriánské období, Walter Pater.
|
|
|
Juan Filloy a román Op Oloop: Mýtus, autor, dílo
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Vít Kazmar - Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo Práce Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo pojednává o opomíjeném argentinském spisovateli Juanu Filloyovi (1894 - 2000) a klade si za cíl být vstupem do jeho díla, kterému se až dosud dostalo málo pozornosti. Nejprve se věnuje rozboru mýtu, který se kolem autorovy osobnosti rozšířil a zakryl tak zcela jeho dílo. Ten sestává převážně z anekdotických rysů jeho osobnosti a díla se dotýká jen zběžně. Status neznámého spisovatele je však z velké části určen Filloyovým vlastním rozhodnutím žít v malém městě a knihy vydávat sám, stejně jako jeho náročnou stylistikou, širokou slovní zásobou a na svou dobu často provokativním jazykem i tématy. V mýtu o spisovateli je však možno nalézt i některé klíčové rysy jeho estetiky: palindromy znamenají obrat k jazyku, stejně jako přísnost a disciplinovanost; široká slovní zásoba odkazuje k touze po přesnosti ve výrazu atd. Práce se pak z části soustředí na rozbor autorova jazyka a na intepretaci románu Op Oloop. Řeč Juana Filloye se vyznačuje především kontrastem, jasností a řádem. Paralelismus je ústředním stylistickým prostředkem; shodná struktura vět se často stává buď prostorem pro rozvíjení kontrastu, nebo pro vypravěčské podání katalogů, výčtů týkajících se určitých témat. Paralelismus rovněž často slouží k rozvíjení...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.