|
|
Odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody
Hambálková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Průnik léčiv do povrchových a pitných vod je celosvětově nově řešeným problémem. Tato diplomová práce se zabývá odstraněním léčiv z vody pomocí koagulace, při níž jsou porovnávána koagulační činidla chitosan a síran železitý. Pro srovnání byla použita i adsorpce na práškové aktivní uhlí. Účinnost odstranění byla zjišťována pomocí UV-VIS spektrofotometru a HPLC.
|
|
|
Production and characterization of regenerated humic acids
Uhrová, Anna ; Daniela,, Šmejkalová (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
A fraction of South Moravian lignite mined in Mír Mikulčice, Lignit Ltd. was modified by two oxidizers (HNO3, H2O2) and two “amphiphilic-like” agents (acetic and citric acids, respectively). Alkali extraction was used to obtain both humic acids from non-treated lignite and so-called regenerated humic acids. Several methods were used for characterization of obtained samples. Based on the results of elemental analysis, the C/O and C/H ratios were calculated and completed by FTIR measurement; that provided the information on aromaticity/aliphaticity of the samples and degree of carbon oxidation. To assess the distribution of molecular dimensions of humic aggregates the High Performance Size Exclusion Chromatography was used. To elucidate the mechanisms of processes occurring in the surface layer of water solutions the surface tension measurement was carried out. Obtained data were fitted with Szyszkowski equation to get parameters characterizing the surfactant efficiency of humic acids and indicating the nature of humic molecules responsible for their surface activity. Finally, the Pearson correlation was used to search the interrelationships among results obtained by the above-mentioned techniques.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života
Petkovová, Ludmila ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Macek, Jan (oponent) ; Čadil, Jan (oponent)
Cílem této práce je analyzovat možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života. První otázkou je, zda jsou vůbec kompozitní indikátory vhodným nástrojem pro hodnocení této problematiky, a pokud ano, pak za jakých podmínek. Po nalezení odpovědi na tuto otázku je potřeba nalézt vhodné metody pro jednotlivé kroky konstrukce kompozitního indikátoru udržitelného rozvoje a kvality života a zhodnotit výhody a nevýhody plynoucí z jeho aplikace v této problematice. Srovnání jednotlivých metod jsem v práci provedla na základě příkladu jejich aplikace na vytvořený datový soubor, následným porovnáním výsledků a zhodnocením slabých a silných stránek uvažovaných metod ve vztahu k věcné stránce kompozitního ukazatele, kterou je v tomto případě udržitelný rozvoj, resp. kvalita života. Kompozitních indikátorů kvality života a udržitelného rozvoje vzniká velmi mnoho, potřeba tvorby dalších kompozitních indikátorů však svědčí o problematičnosti nalezení vhodného nástroje, který by byl obecně přijímán. Práce přináší v tomto ohledu závěry a doporučení, která by měla přispět k nalezení vhodné cesty v tvorbě kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života, a zároveň srovnává v praxi využívané metody s metodami vycházejícími z teorie. Tyto metody jsou pro tento typ úloh doporučovány v odborné literatuře, nejsou však aplikovány u nejznámějších kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života. Zásadními aspekty, které byly při srovnání sledovány, jsou průhlednost výpočtů a interpretovatelnost výsledků, robustnost kompozitního indikátoru, která je úzce spjatá s vlastnostmi dat, a míra kompenzace ukazatelů, kterou agregační mechanismy umožňují. V práci jsem došla k závěru velmi sporného využití kompozitních indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje jako takového. Doporučuji hodnotit pouze kvalitu života, která může být pojímána jako součást udržitelného rozvoje a je lépe kvantitativně zachytitelná. Zároveň jsou samotné podmínky kvality života lépe porovnatelné než udržitelný rozvoj mezi různými jednotkami, například mezi regiony. Následné srovnání metod je tedy soustředěno pouze na oblast kvality života. Výsledky naznačují, že nelze určit jednotná doporučení pro volbu metod, při každé konstrukci je nutné zvážit výhody a nevýhody uvažovaných metod. Zároveň však vedou k zamyšlení nad relevantností závěrů plynoucích z hodnocení kvality života pomocí kompozitních indikátorů, především pomocí jednoho čísla.
|
|
|
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.
|
|
|
Hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz
Urbášková, Martina ; Melichar, Jan (vedoucí práce) ; Kaprová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je stanovit peněžní ohodnocení změny vizuální stránky krajiny, jakožto důsledku výstavby další větrné elektrárny v obci Maletín. Za vhodnou techniku pro dosažení stanoveného cíle je zvolena metoda podmíněného hodnocení. Za klíčový element této metody je považován pečlivě sestavený dotazník, na jehož základě je provedeno vyčíslení a vyhodnocení sesbíraných dat. Reprezentativní vzorek tvoří 112 domácností a za platební prostředek je zvoleno zvýšení měsíčního účtu za elektrickou energii. V rámci dotazníku je zjištěno, že 54,3 % domácností považuje dopad větrné elektrárny Maletín na krajinný ráz za pozitivní. S výstavbou větrné elektrárny souhlasí necelých 74,3 % domácností a nejčastějším důvodem jejich souhlasu je získání dotací pro obec a výroba čisté energie z větrných elektráren. S výstavbou větrné elektrárny při zvýšení měsíčního účtu souhlasí 28,6 % ze všech domácností bydlících v obci Maletín. Odhad změny blahobytu, tedy zvýšení kvality životního prostředí, vychází z odhadu centrálních hodnoty vypočítaných výběrovými charakteristikami a neparametrickým odhadem. Průměrná ochota domácností platit za výstavbu větrné elektrárny je odhadnuta mezi 77 Kč -- 200 Kč měsíčně.
|
|
|
Agregace jako antipredační strategie u pulců ropuchy obecné (\kur{Bufo bufo}).
BODNÁR, Tomáš
Larvy (pulci) mnoha druhů žab provozují četné behaviorální adaptace, ab se vyhnuli predátorovi. Snížení vlastní aktivity v přítomnosti predátora je oblíbenou strategií u pulců ropuchy obecné (Bufo bufo). V téti práci byla testována antipredační odpověď pulců druhu Bufo bufo vystavených olfaktorickým podnětům prozrazujícím jak predátorovu přítomnost, tak i blízkost vlastní pulčí agregace. Experiment prokázal, že pulci v blízkosti většího hejna vykazují jinači antipredační odpověď ve míře své aktivity nežli pulci v malé skupince.
|
|
|
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.
|
|
| |
|
|
Vliv gradientu rychlosti na morfologické vlastnosti aggregátů
Pivokonský, Martin ; Kysela, Bohuš ; Chára, Zdeněk
edním ze základních technologických procesů v praxi úpravy pitné vody je tvorba separovatelné suspenze, která je zajišťována pomocí míchání. Předmětem je studie vlivu gradientů rychlostí proudící suspenze na tvorbu agregátů. Pro měření bylo použito přirozených povrchových vod a jako destabilizačního činidla bylo použito chloridu železitého. Měření byla založena na obrazové analýze snímků získaných při experimentech v Couettově reaktoru. Z analýzy obrazu byl vyhodnocen počet částic a z plochy jednotlivých částic byl měřen nejdelší rozměr a rozměr na něho kolmý. Výsledky ukazují, jak použitý gradient rychlosti, doba vystavení agregátu rychlostnímu gradientu a distribuce rychlostí ovlivňují četnost vznikajících částic, jejich velikost a tvar.
|
host ::
RSS.