Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj daně z přidané hodnoty v ČR, porovnání s EU
Pelikánová, Radka ; Kemény, Irena (vedoucí práce) ; Hollmannová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dani z přidané hodnoty, která je důležitou součástí daňových systémů mnoha zemí celého světa. V zemích Evropské unie je tato daň povinná. Cílem této práce je přiblížit vznik daně z přidané hodnoty, princip jejího fungování a její právní úpravu v České republice a v Evropské unii. Dále se tato práce zaměřuje na harmonizaci daně z přidané hodnoty v Evropské unii, její vývoj a rozdíly v uplatňování daně z přidané hodnoty mezi jednotlivými členskými státy. V neposlední řadě se tato práce věnuje i daňovým podvodům, které daň z přidané hodnoty ohrožují, a to zejména tzv. řetězovým podvodům. Popisuje, které faktory vznik daňových podvodů umožňují a snaží se odpovědět na otázku, zda by režim přenesení daňové povinnosti mohl daňové podvody odstranit. Snaží se též nalézt vhodná řešení problému daňových podvodů.
Vývoj daně z přidané hodnoty v ČR, porovnání s EU
Pelikánová, Radka ; Kemény, Irena (vedoucí práce) ; Hollmannová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dani z přidané hodnoty, která je důležitou součástí daňových systémů mnoha zemí celého světa. V zemích Evropské unie je tato daň povinná. Cílem této práce je přiblížit vznik daně z přidané hodnoty, princip jejího fungování a její právní úpravu v České republice a v Evropské unii. Dále se tato práce zaměřuje na harmonizaci daně z přidané hodnoty v Evropské unii, její vývoj a rozdíly v uplatňování daně z přidané hodnoty mezi jednotlivými členskými státy. V neposlední řadě se tato práce věnuje i daňovým podvodům, které daň z přidané hodnoty ohrožují, a to zejména tzv. řetězovým podvodům. Popisuje, které faktory vznik daňových podvodů umožňují a snaží se odpovědět na otázku, zda by režim přenesení daňové povinnosti mohl daňové podvody odstranit. Snaží se též nalézt vhodná řešení problému daňových podvodů.
Česko - Slovensko: vývoj obou zemí po rozdělení společného státu
Pelikánová, Radka ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Mezinárodní srovnávání je velmi oblíbenou a také rozšířenou oblastí statistiky téměř ve všech vědních oborech. Od rozdělení České a Slovenské republiky uběhlo již 20 let a mezi zeměmi panuje v mnoha ohledech jistá rivalita. Tato práce se snaží vystihnout a popsat rozdíly ve vývoji demografických, ekonomických či sociálních ukazatelích, které mohou charakterizovat vývoj ekonomiky daného státu či životní úrovně obyvatel v něm žijících. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje úvod k časovým řadám a popisuje metody, které budou v následujících částech používány k analýze ukazatelů. Druhá kapitola ve stručnosti definuje sledované ukazatele z hlediska jejich věcnosti, metodiky a srovnatelnosti v obou zemích. Třetí kapitola analyzuje vývoj v čase a přímo porovnává hodnoty jednotlivých ukazatelů. Závěrečná, čtvrtá kapitola analyzuje ve větší podrobnosti průměrnou a mediánovou mzdu v obou státech. Tyto ukazatele byly vybrány, protože ve velké míře ovlivňují životní úroveň obyvatel v obou zemích. Z hlediska srovnání nelze říci, že by jeden stát byl ve všech ukazatelích lepší než ten druhý. Obecně je možné shrnout, že i když u ukazatelů demografických by pomyslné "skóre" obou zemí bylo vyrovnané, v ukazatelích ekonomických a sociálních je na tom lépe Česká republika než Slovenská republika. Z analýzy modelování trendu průměrných a mediánových mezd bylo zjištěno, že se v obou zemích rozevírají sociální nůžky, nicméně při přepočtu na stejný kurz lze říci, že mzdová úroveň je opět v České republice lepší než na Slovensku.
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.