Název: Možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života
Překlad názvu: The applicability of methods that are based on the employment of composite indicators in assessing sustainable development and quality of life
Autoři: Petkovová, Ludmila ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Macek, Jan (oponent) ; Čadil, Jan (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2011
Jazyk: cze
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [cze] [eng]
Cílem této práce je analyzovat možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života. První otázkou je, zda jsou vůbec kompozitní indikátory vhodným nástrojem pro hodnocení této problematiky, a pokud ano, pak za jakých podmínek. Po nalezení odpovědi na tuto otázku je potřeba nalézt vhodné metody pro jednotlivé kroky konstrukce kompozitního indikátoru udržitelného rozvoje a kvality života a zhodnotit výhody a nevýhody plynoucí z jeho aplikace v této problematice. Srovnání jednotlivých metod jsem v práci provedla na základě příkladu jejich aplikace na vytvořený datový soubor, následným porovnáním výsledků a zhodnocením slabých a silných stránek uvažovaných metod ve vztahu k věcné stránce kompozitního ukazatele, kterou je v tomto případě udržitelný rozvoj, resp. kvalita života. Kompozitních indikátorů kvality života a udržitelného rozvoje vzniká velmi mnoho, potřeba tvorby dalších kompozitních indikátorů však svědčí o problematičnosti nalezení vhodného nástroje, který by byl obecně přijímán. Práce přináší v tomto ohledu závěry a doporučení, která by měla přispět k nalezení vhodné cesty v tvorbě kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života, a zároveň srovnává v praxi využívané metody s metodami vycházejícími z teorie. Tyto metody jsou pro tento typ úloh doporučovány v odborné literatuře, nejsou však aplikovány u nejznámějších kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života. Zásadními aspekty, které byly při srovnání sledovány, jsou průhlednost výpočtů a interpretovatelnost výsledků, robustnost kompozitního indikátoru, která je úzce spjatá s vlastnostmi dat, a míra kompenzace ukazatelů, kterou agregační mechanismy umožňují. V práci jsem došla k závěru velmi sporného využití kompozitních indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje jako takového. Doporučuji hodnotit pouze kvalitu života, která může být pojímána jako součást udržitelného rozvoje a je lépe kvantitativně zachytitelná. Zároveň jsou samotné podmínky kvality života lépe porovnatelné než udržitelný rozvoj mezi různými jednotkami, například mezi regiony. Následné srovnání metod je tedy soustředěno pouze na oblast kvality života. Výsledky naznačují, že nelze určit jednotná doporučení pro volbu metod, při každé konstrukci je nutné zvážit výhody a nevýhody uvažovaných metod. Zároveň však vedou k zamyšlení nad relevantností závěrů plynoucích z hodnocení kvality života pomocí kompozitních indikátorů, především pomocí jednoho čísla. The main objective of this thesis is to assess the applicability of methods that are based on the employment of composite indicators when evaluating the 'sustainable development' and 'quality of live' indexes. The first issue observed in here is whether the composite indicators as such even represent a suitable tool for assessing the above mentioned area of analysis; if the answer is yes, then, secondly, under which conditions the composite indicators may be applied in the context of our analysis. After answering the questions above, it is crucial to find suitable methods for the particular steps of constructing the composite indicator for the sustainable development and quality of life categories, whereby it is also necessary to evaluate the advantages and disadvantages resulting from the application of the selected composite indicators for the purposes of the respective analysis. Within this thesis, the comparison of individual methods of constructing the indicators was performed by means of applying the individual indicators on the established set of data, as well as a subsequent comparison of results and the assessment of strengths and weaknesses of the individual methods has been done with respect to the factual side of the particular composite indicators (i.e. with respect to the sustainable development and quality of life in our case). Various composite indicators for the quality of life and sustainable development have already been established; the necessity of composing additional composite indicators for the above mentioned categories reflects the problematic nature of finding a suitable tool that would be generally accepted in this case. This thesis provides for relevant conclusions and recommendations that should contribute to establish a suitable approach towards the construction of composite indicators for the sustainable development and quality of life assessment. Furthermore, the thesis provides for the comparison of methods as employed in practical construction of composite indicators in our context with methods based on a professional theory. The professional theory/literature addresses and recommends certain methods for the construction of composite indicators in the relevant context, however, these methods are typically not applied in the practical construction of the most frequently/commonly used composite indicators for measuring the sustainable development and quality of life. The critical aspects that have been observed within comparison of the individual methods are transparency of calculation, interpretability of results, robustness of the composite indicator closely linked to the nature and character of the data, and the level of applicable compensation of the individual parameters within the respective indicator that is allowed by the particular aggregation mechanism employed. The thesis concludes on a rather questionable use of composite indicators in case of assessing the sustainable development, whereby deduces on recommending the application of composite indicators only in case of assessing the quality of life, which may also be understood as a part (sub-item) of the sustainable development and which is easier to be quantitatively expressed. In parallel, the circumstances of the quality of life are better to be compared across various items, e.g. regions. The results indicate that it is not possible to establish a uniform recommendation when selecting the most suitable method; in case of every construction of the particular composite indicator it is necessary to take into account the strengths and weaknesses of all the considered methods. At the same time, the results lead to consideration of relevancy of conclusions resulting from the evaluation of quality of life by means of composite indicators, especially by means of a single number.
Klíčová slova: agregace; kompozitní indikátory; kvalita života; udržitelný rozvoj; aggregation; composite indicators; quality of life; sustainable development

Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři VŠE.
Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/49139

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203710


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce