|
|
Nutriční terapie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Mokrejšová, Andrea ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nutriční terapie je u dialyzovaných pacientů velmi významná. Základem stravy při hemodialyzační léčbě je dostatečný energetický příjem, navýšený příjem bílkovin, který odpovídá potřebě dialyzovaného pacienta. Pro pacienty může být těžko uchopitelná změna stravování oproti období predialyzační léčby, stálého hlídání všech omezení ve stravě kvůli nedostatečné filtrační schopnosti ledvin a zároveň sestavení stále pestrého a vyváženého jídelníčku. Z toho důvodu je více než žádoucí, aby byla pacientům poskytnuta možnost pravidelné nutriční edukace a konzultace. Tato individuální péče je zásadní pro zvyšování kvality života a dostatečnou podporu hemodialyzační léčby. Cílem této práce je vyhodnotit změnu složení jídelníčku u hemodialyzovaných pacientů po pravidelných nutričních edukacích. Kromě úpravy stravovacích zvyklostí byly sledovány i další antropometrické i laboratorní parametry související s výživovým stavem dialyzovaných pacientů. Pacienti byli podle své preference rozděleni do dvou skupin. První sledovaná skupina zaznamenávala své stravování písemně či elektronicky. Druhá kontrolní skupina svůj jídelníček nezaznamenávala, ale snažila se stravovací režim upravit podle individuálních nutričních konzultací. Hodnocena byla optimální tělesná hmotnost, celkový cholesterol, HDL cholesterol, LDL...
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Hodnocení celkového nutričního stavu a klinických projevů u kojenců s alergickou kolitidou
Weidenthalerová, Edita ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením klinických projevů alergické kolitidy u kojenců, jejich celkového nutričního stavu, antropometrie, krevního obrazu a protilátek proti bílkovinám kravskému mléku. Alergická kolitida patří mezi nejčastější projev kojenecké alergie na bílkovinu kravského mléka s postižením gastrointestinálního traktu. Teoretická část zahrnuje antropometrické hodnocení růstu a vývoje kojenců, dále jejich výživu a nejdůležitější laboratorní ukazatele nutričního stavu. Část je obecně věnována potravinovým alergiím, převážně alergii na bílkovinu kravského mléka. Praktická část se zabývá hodnocením vyšetřených pacientů v gastroenterologických ambulancích a nutriční ambulanci Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Sledovaná skupina kojenců s alergickou kolitidou zahrnuje kojence výlučně kojené, kojené matkou dodržující bezmléčnou dietu, kojence na extenzivním hydrolyzátu nebo na aminokyselinové formuli. Hlavním cílem diplomové práce bylo vysledovat nejčastější klinické projevy a změny nutričního stavu u sledovaných kojenců. Celkem byla zpracována data 45 náhodně vybraných kojenců, kteří byli vyšetřeni v gastroenterologické ambulanci s již potvrzenou alergickou kolitidou. Část práce je věnována analýze...
|
|
|
Význam nutriční péče u poruch příjmu potravy
Dvořáková, Barbora ; Teofil, Alena (vedoucí práce) ; Slabá, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy, především mentální anorexií a mentální bulimií. Začátek teoretické části přibližuje téma poruch příjmu potravy, jejich vymezení a rizikové faktory. Hlavní část bakalářské práce se soustřeďuje na léčbu poruch příjmu potravy, na které se podílí celý tým profesionálů. Kapitola o terapii je nejvíce zaměřena na úlohu nutričního terapeuta při zvládání mentální anorexie a mentální bulimie. Práce obsahuje hodnocení stavu výživy, formy realimentace a vhodný jídelní režim. Další kapitola představuje zdravotní komplikace, které se s chorobou neodmyslitelně pojí. Závěr teoretické části vysvětluje pojem relaps a zahrnuje body, jak mu předcházet. Praktická část je tvořena rozhovorem s respondentkami, které mají zkušenost s poruchami příjmu potravy. Cílem výzkumu je zjištění, jak postupoval nutriční terapeut při léčbě jejich onemocnění a jak důležitá pro ně s ním byla spolupráce. Dalším cílem bylo zjistit, zdali se respondentky nyní stravují dle doporučených rad. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, nutriční terapie, mentální anorexie, mentální bulimie, léčba
|
|
|
Znalosti pacientů s diabetem mellitem 2. typu o výživě a pohybové aktivitě
Valentová, Lucie ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Hásková, Aneta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na znalosti pacientů trpících diabetem mellitu 2. typu. Hlavním cílem práce je zjistit do jaké míry jsou tito pacienti edukovaní ohledně diabetu mellitu 2. typu, a to i v závislosti na délce trvání onemocnění a na tom, zda navštěvují nutričního terapeuta. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část podává obecné informace o diabetu mellitu. Je zde okrajově popsána funkce slinivky břišní, dále historie diabetu mellitu, definice a klasifikace. Podrobněji je pak rozebrán diabetes mellitus 2. typu, jeho patogeneze, klinický obraz, diagnostika, screening, terapie a přidružené komplikace jak akutní, tak chronické. V rámci terapie diabetu mellitu 2. typu je nejvíce rozebrána nefarmakologická léčba, do které spadají dietní opatření a fyzická aktivita. Praktická část byla vytvořena na základě kvantitativního výzkumu, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Sběr dat probíhal od prosince 2019 do března 2020. Na lůžková oddělení a do ambulancí nemocnice v Jičíně bylo rozdáno 150 dotazníků. Navrátilo se 106 dotazníků, z toho 24 jich muselo být pro neúplné nebo nesprávné vyplnění vyřazeno. Výzkumný vzorek tedy obsahoval 82 respondentů. U těchto respondentů pak byla porovnávána míra edukovanosti podle otázek, které byly zodpovězeny správně nebo částečně...
|
|
|
Nízkobílkovinná dieta a pohybová aktivita v predialyzačním období u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Pavlínová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nízkobílkovinná dieta je jednou z metod konzervativní léčby CKD v predialýze. Cílem diety je kompenzovat dysfunkci ledvin, ale zároveň pokrýt nutriční potřebu pacienta. Základem diety je omezení či náhrada potravin způsobujících metabolické komplikace nikoliv snížené množství potravy. Dietní opatření se zaměřuje zejména na omezení bílkovin na 0,6-0,8 g/kg/den. Správně nastavená nutrice by u pacientů neměla vést k malnutrici. Dietoterapie se dále zaměřuje na snížení příjmu sodíku, draslíku a fosforu. Příjem vápníku závisí na aktuální kalcémii pacienta. Množství tekutin stanovuje lékař na základě diurézy. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální výživový stav pacienta a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta je také edukovat pacienta ohledně správných zásad diety a možných rizik spojených s restrikcí bílkovin. Součástí konzervativní léčby v predialýze by měla být i pravidelná pohybová aktivita. Pravidelná pohybová aktivita napomáhá udržet svalovou sílu, objem svalové hmoty a fyzickou kondici pacienta. Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit aspekty nízkobílkovinné diety, pohybové aktivity a informovanost pacientů v dané problematice. Dále bylo snahou zjistit postavení samotné nutriční terapie. Pro naplnění stanovených cílů byla zvolena komparativní studie....
|
|
|
Výživa při dně
KOZÁK, Martin
Tato bakalářská práce, zabývající se nemocí dnou, je rozčleněna na 3 části. Úvodní teoretická část se věnuje popisu nemoci včetně její léčby a dalším aspektům s tímto onemocněním související. Velká část je zpracována v podobě informací o nutriční terapii (s tím související dietní opatření), kterou je nutno při této nemoci dodržovat. Částí studia je i výzkum respondentů s dnavým onemocněním. Formou rozhovoru proběhl výzkum zjišťující potřebné údaje včetně informací o složení jejich stravy. Výsledky této studie jsou popsány v závěru práce se zjištěním, že léčbu nemoci dna nelze provádět jenom farmaceutickými prostředky, ale i důsledným dodržování příslušné diety včetně celkové změny životního stylu.
|
|
|
Stravovací zvyklosti zdravotníků
Bičianová, Michaela ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi nutričních terapeutů a všeobecných sester. Dále se věnuje vlivu směnného provozu na stravování všeobecných sester a riziku poruch příjmu potravy u obou skupin. Skládá se ze dvou částí. V teoretické části jsou popsány zásady zdravého stravování, problematika práce na směnný provoz a charakteristika poruch příjmu potravy. Praktická část pomocí dotazníku zjišťuje, jaké jsou stravovací zvyklosti nutričních terapeutů a všeobecných sester a jak se mezi sebou liší. Cílem je zjistit, zda se nutriční terapeuti na základě svého vzdělání stravují lépe než všeobecné sestry a jaký vliv má na stravování u všeobecných sester směnný provoz. Výsledky jsou zpracovány do grafů a tabulek. Výsledky ukazují, že obecná výživová doporučení dodržují více nutriční terapeuti než všeobecné sestry. Dále z dotazníku vyplývá, že více než 50 % všeobecných sester se stravuje nepravidelně a že hlavní důvod pro vynechávání jídel během nočních služeb je nedostatek času. Také se zjistilo, že velké procento nutričních terapeutů šlo studovat svůj obor, aby získalo více informací o výživě. Potvrdilo se, že nutriční terapeuti i všeobecné sestry jsou rizikovou skupinou pro poruchy příjmu potravy. klíčová slova: stravovací zvyklosti, výživa, výživová doporučení, nutriční terapie,...
|
|
|
Hodnocení výživy pacientů s dysfagií
ŠMÍDOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na výživu dysfagických pacientů v konkrétním zdravotnickém zařízení. Teoretická část slouží k přiblížení problematiky poruch polykání, zabývá se anatomií, fyzilogií polykání a možnostmi výživy dysfagických pacientů. Výzkumné šetření se zaměřuje na rozbor anamnéz jednotlivých pacientů, popis a zhodnocení jejich jídelníčků. Cílem mé práce bylo přesvědčit se, zda jsou vybraní pacienti saturováni potřebným množstvím živin, a zjistit, jaké technologické a speciální úpravy stravy se při přípravě pokrmů pro tyto pacienty používají. Vytyčených cílů se podařilo dosáhnout prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Použité informace jsem čerpala zejména ze zdravotnické dokumentace a od nutričních terapeutů, případně od ošetřujícího personálu. Ve výjimečných případech se podařilo pohovořit s pacientem nebo jeho rodinou. Jídelní lístky, které jsem následně vyhodnotila v nutričním software Nutriservis Professional, jsem získala od nutričních terapeutů. Všímala jsem si celkového denního energetického příjmu, množství bílkovin, sacharidů a tuků a použité technologické úpravy. Na výživu pacientů trpících dysfagií je třeba pohlížet jako na problém, který se může objevit ve zdravotnických i sociálních zařízeních všeho druhu. S polykacími obtížemi žije mnoho pacientů dlouhodobě i v domácím prostředí. Vhodné řešení potíží s polykáním však může výrazně přispět k celkovému zlepšení stavu pacienta. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro odbornou veřejnost, zdravotnický personál či pacienty trpící dysfagií a jejich blízké.
|
|
|
Stravovací návyky pacientů bariatrické metabolické chirurgie
Hanušková, Daniela ; Daňková, Martina (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Úvod: Bariatrická chirurgie je velmi účinný způsob léčby vyšších stupňů obezity, který bývá indikován až teprve v případech, kdy konzervativní léčba selhává, nebo tehdy, objeví-li se obezitě přidružené vážné metabolické komplikace. Zvláštní pozornost je věnována práci nutričního terapeuta, který je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v péči o obézní pacienty a jehož edukační činnost a dlouhodobé sledování pacienta nese velký význam. Cíl: Hlavním cílem práce je představit výživové znalosti a běžné stravovací návyky pacientů III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK v období 6 a 12 měsíců po zákroku a zhodnotit, nakolik odpovídají výživovým doporučením pro tuto oblast terapie obezity, která jsou předpokladem pokračující úspěšné léčby. Metodika: Průřezový observační výzkum se zaměřuje na nutriční aspekty terapie obezity u 13 pacientů v období 6 měsíců po zákroku (M6: 31 % žen, 69 % mužů; průměrný věk 49 ± 8,56 let, průměrná tělesná hmotnost v době hodnocení jídelníčku 119,3 ± 16,64 kg při BMI 39,7 ± 6,05 kg/m2 ), u 17 pacientů v období 12 měsíců po zákroku (Y1: 71 % žen, 29 % mužů; věk 53 ± 8,01 let; tělesná hmotnost 114,9 ± 31,72 kg při BMI 39,3 ± 6,75 kg/m2 ) a u 30 pacientů, kteří prochází léčbou konzervativní (kontrolní soubor; věk 47 ± 15 let; tělesná hmotnost 133,1...
|
host ::
RSS.