|
|
Hospodářské a sociální důsledky odsunu Němců z ČSR
Baldrychová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Téměř sedm set let soužití Čechů a Němců na jednom území skončilo katastrofou v podobě okupace a odsunu. Myšlenka odsunu německého obyvatelstva z východní Evropy na území Německa je výsledkem jedné z největších civilizačních krizí, jenž vznikal v době obecné "barbarizace" evropského kontinentu. Je třeba říci, že nebýt nacistické politiky a Mnichova, nebylo by ani poválečného odsunu Němců. Nemá však smysl neustále porovnávat, kdo byl čeho viníkem, kdo za co může nebo čí utrpení bylo větší. Tato práce se kromě samotné problematiky odsunu zabývá i problematikou soužití Čechů a Němců. Práce pro pochopení širšího kontextu čtenáře seznamuje také s tématem Benešových dekretů. Hlavní náplní práce je zhodnocení hospodářských a sociálních dopadů odsunu Němců z Československa, o kterých je pojednáváno v její druhé části.
|
|
|
Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
Lukášová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V první části práce ve stručnosti připomenu základní mezníky soužití Čechů a Němců na historickém území Čech, Moravy a jižní části Slezska tak, jak je reflektuje historická literatura.V hlavní části práce rozeberu jednotlivé dekrety presidenta republiky, týkající se německé menšiny v poválečném Československu a popíši exekutivní proces jejich vzniku. Ve stručnosti popíši i proces samotného odsunu. Součástí mé práce bude analýza dopadu odsunu Němců na jednotlivá odvětví ekonomiky Československa. Konečně budu sledovat, jak byla nastalá situace řešena ekonomicky, politicky i demograficky. V průběhu zpracování tématu si budu klást mj. tyto otázky: Co vedlo k odsunu? Jak byl proveden odsun? Jaké byly hospodářské, sociální důsledky? Jak byl řešen problém znovuosídlení sudetských oblastí?
|
|
|
Potenciály cestovního ruchu a možnosti jejich další aktivace v jihočesko-rakouském a jihočesko-německém pohraničí.
LEHKÝ, Ondřej
Diplomová práce Potenciály cestovního ruchu a možnosti jejich další aktivace v jihočesko-rakouském a jihočesko-německém pohraničí, se pokouší charakterizovat současnou situaci cestovního ruchu v jihočeském příhraničním prostoru, kde došlo k jeho rozvoji zejména po uvolnění hranic s Rakouskou a Německou republikou po roce 1989 i následným vstupem České republiky do Evropské Unie v roce 2004. Práce se zaměřuje, jak již z názvu vyplývá, především na potenciály a gravitaci atraktivit cestovního ruchu a představuje možnosti jejich dalšího rozvoje ve vymezeném prostoru.
|
|
|
Specifika rozvoje venkova v pohraničních regionech na příkladu Českého Švýcarska
Matějíčková Edrová, Martina ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jetmar, Marek (oponent)
V diplomové práci se zabývám specifiky, která se týkají venkovských obcí v pohraničí. Konkrétně se zaměřuji na rozvojový potenciál vybrané oblasti Českého Švýcarska. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, jako je venkov, pohraničí, periferie a na základě tohoto vymezení je lépe definován vybraný region. Jako podklad pro další zkoumání poskytuji obecnou charakteristiku venkova v České republice a hodnotím, jaká specifika přináší historický vývoj venkova ve vybrané oblasti. Praktická část práce zahrnuje socioekonomickou analýzu zvolené oblasti Českého Švýcarska i specifika venkovských sídel v této oblasti. Její součástí je výzkum provedený na základě dotazníkového šetření. Výsledky a poznatky, které z výzkumu vyplynuly, jsou hlouběji rozpracovány v rámci řízeného rozhovoru s představiteli vybrané obce. Cílem mé práce je na základě získaných informací postihnout specifika rozvoje území a práci starostů jednotlivých obcí z hlediska dostatečného využívání potenciálu daného regionu.
|
|
|
Problematika periferních oblastí v České republice (se zaměřením na Znojemsko)
Gregorová, Alena ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Markl, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika periferních oblastí České republiky se zaměřením na příhraniční oblast Znojemska. Teoretická část je věnována obecným konceptům periferních oblastí, vymezení periferních oblastí v rámci České republiky a nalezení jejich společných znaků. Jsou zmíněny strategické a koncepční dokumenty regionální politiky, jejichž cílem je snižování regionálních rozdílů a vyvážený rozvoj celého území státu. Teoretická východiska jsou v praktické části aplikována na okres Znojmo. Na území okresu Znojmo byly podle obecných znaků periferních oblastí identifikovány periferní obce. Socioekonomickou analýzou je zhodnocena současná situace zkoumaných periferních obcí a jsou doporučeny možné varianty rozvoje, jejichž podporou by mohlo dojít ke zlepšení situace či zmírnění periferního charakteru.
|
|
|
Role přeshraniční spolupráce v rozvoji obcí na česko-saském pohraničí
Šťastná, Petra ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Jetmar, Marek (oponent)
V úvodu se práce zaměřuje na popis problematiky příhraničních regionů obecně. Snaží se nastínit, jaké možnosti rozvoje tyto regiony mají a jaké možnosti jim nabízí Evropská unie v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Krátce se zmiňuje i o finančním mechanismu EHP a Norska. Přesto, že výčet není vyčerpávající, podává částečný přehled o tom, jaké možnosti zmiňované regiony mají. Další část práce se věnuje už výhradně přeshraniční spolupráci na česko--saském pohraničí z hlediska poskytování evropských dotací. Uvádí porovnání předchozích a současného období z hlediska cílů, na které se zaměřují, implementačních struktur a v případě uplynulých období i z hlediska čerpání. Snaží se podat alespoň částečný přehled o tom, jaké jsou potenciály rozvoje na česko--saském pohraničí a na základě dotazníkového šetření zjistit, jak zástupci obcí na česko--saském pohraničí přeshraniční spolupráci vůbec vnímají a kde v rámci ní vidí největší problémy.
|
|
|
Konfiskace sudetoněmeckého zemědělského majetku a jeho následné přidělování novým československým osídlencům
Hájková, Kateřina ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Ve své práci se snažím zhodnotit situaci, do které se dostal Československý stát po druhé světové válce v důsledku odsunu Němců. Práce shrnuje přínos a efektivitu jednotlivých opatření a právních uprav, které vláda přijala proto, aby zajistila konfiskaci německého majetku a jeho následného přidělování novým českým osídlencům. Hlavním přínosem mé práce je celkové zhodnocení tohoto období a s tím související nalezení nedostatků v tomto procesu, které zpravidla způsobila rychlost, s jakou dekrety byly přijaty. A dále upozornění na to, že se v poválečné době byly prioritou státu zájmy bezpečnostní, národnostní a politické, a to vše na úkor československého hospodářství.
|
|
|
Euroregion Těšínské Slezsko
Michejdová, Lenka ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice pohraničí a přeshraniční spolupráce, a to jak v obecné rovině, tak hlavně na příkladu Euroregionu Těšínské Slezsko. Hlavním cílem práce bylo popsat, jak se přeshraniční spolupráce v posledních letech vyvíjí, k jakým tendencím dochází při jejím uplatňování na samotných hranicích a v neposlední řadě ukázat na příkladu Euroregionu Těšínské Slezsko, jak takový Euroregion funguje, co vše je v jeho kompetencích, kde vidí své rezervy a naopak příležitosti. Euroregion je smlouva, jejímž podepsáním vznikl oběma stranám širší prostor pro spolupráci. Česká strana spolupracuje s polským partnerem hlavně u výběru projektů, ve kterých je velice úspěšná. Euroregion Těšínské Slezsko je velice úspěšným Euroregionem, má však jisté rezervy v kooperaci mezi poskými a českými školami.
|
|
|
Pohraničí a vývojová analýza obyvatel česko-bavorského pohraničí
Hostková, Šárka ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Práce se v teoretické rovině zabývá problematikou definování a vymezení hranic, pohraničí, hraničních efektů česko-německého sousedství a vývojem spolupráce. V praktické části diplomové práce se sleduje vývoj a změny vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů. Cílem je určit, zda pohraničí vykazuje jiné vývojové tendence v porovnání s vnitrozemím, a jestli je hodnotíme pozitivně či negativně.
|
|
| |
host ::
RSS.