Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 117 záznamů.  začátekpředchozí78 - 87dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dosage forms in therapy of posterior segments of the eye
Pospěchová, Lucie ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Posluchač: Lucie Pospěchová Název diplomové práce: Lékové formy k terapii zadních očních segmentů. Terapie nemocí postihujících zadní partie oka je obtížná. Protože většina těchto chorob hrozí oslepnutím pacienta, patří v současnosti lékové formy pro terapii zadních očních segmentů k intenzivně se rozvíjející oblasti. Tato řešeršní práce si klade za cíl podat přehled anatomických a fyziologických specifik předních a zadních očních segmentů. Jsou referovány nejběžnější patologické stavy zadních partií oka, jako je např. makulární degenerace či cytomegalovirová retinitida. Jsou prezentovány aplikační cesty a lékové formy, které se k terapii využívají, včetně lékových systémů a cílení léčiva.
Cirkadiánní systém sítnice
Kozel, Tomáš ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Většina organismů se v průběhu evoluce přizpůsobila dennímu 24hodinovému rytmu. Tento, tzv. cirkadiánní, rytmus jsou organismy schopny dodržovat i v podmínkách, kde nemají přístup ke světelnému ani jinému synchronizátoru. Hlavní orgán řídící cirkadiánní rytmus je lokalizován v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a dlouhou dobu byl považován za jediný autonomní cirkadiánní oscilátor, na jehož funkci závisí rytmicita procesů v tělních buňkách a tkáních. Nové výzkumy ovšem tuto hypotézu zpochybnily a ukázaly existenci lokálních cirkadiánních hodin nezávislých na SCN. Jedním z těchto autonomních oscilátorů je i cirkadiánní systém v retině. Tato bakalářská práce shrnuje vědecké poznatky o funkci savčího retinálního cirkadiánního oscilátoru, především se zaměřuje na nové výzkumy v oblasti jeho lokalizace, propojení s hlavním cirkadiánním oscilátorem v SCN a jeho vlivu na retinální fyziologii.
Biometrie s využitím videosekvencí sítnice
Oweis, Kamil ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Biometrické metody jsou nejmodernější způsob pro rozpoznání a ověření totožnosti osob. Jsou poměrně rychlé, bezpečné a použitelné v různých situacích. V této práci je použita sada snímků oční sítnice získaných použitím video oftalmoskopu. Snímky jsou dále upraveny pro další zpracování, nejprve převedením na černobílý binární obraz, v některých případech pak byla použita binární matice pro popis daného snímku. Poté byla navržena metoda srovnání snímků databáze s referenčním snímkem oční sítnice nazvaná metoda překrytí a posunu. Byla testována sada černobílých a poté i šedých snímků. Všechny výpočty metody byly realizovány v programu Matlab, jehož výsledkem bylo určení nejvíce shodného snímku se snímkem referenčním a vyhodnocení celkové přesnosti programu.
Detekce pulsací cév ve videosekvencích sítnice
Kadlas, Matyáš ; Hracho, Michal (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí pulzací cév ve videosekvencích sítnice. Cílem je vytvořit algoritmus pro objektivní hodnocení pulzací ve video sekvencích sítnice.
Detekce optického disku v sériích snímků z video oftalmoskopu
Čermák, Marek ; Mézl, Martin (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na automatickou detekci optického disku v sítnicových obrazech. Je zde stručně popsána anatomie lidského oka, principy snímání očního pozadí a také přehled používaných metod pro detekci optického disku. Praktická část popisuje vytvořené postupy pro detekci optického disku, tedy detekci založenou na metodě rozvodí, aktivních konturách a také na metodě narůstání oblastí. Stěžejní metodou této práce je metoda kruhové transformace, která jako jediná umožnila detekovat optický disk na snímcích z video oftalmoskopu a také na kvalitních snímcích z fundus kamer. Metoda kruhové transformace byla otestována na třech databázích. Na databázi HRF dosáhla průměrného překrytí 92,44 %, na databázi DRIONS 91,03 % a na snímcích z video oftalmoskopu pak 77,36 %.
Lokalizace bifurkací ve snímcích sítnice
Kvapilová, Aneta ; Drahanský, Martin (oponent) ; Semerád, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zpracováním snímků sítnic lidského oka. Cílem je vytvořit systém, který dokáže v zadaném snímku lokalizovat místa, která jsou důležitá při tvorbě biometrické šablony - bifurkace a křížení cév. První část práce se detailněji zaměřuje na biometrii a na vybrané pojmy z této oblasti. Rovněž je zde uvedena anatomie lidského oka s bližším zaměřením na sítnici. V druhé části jsou potom detailně popsány všechny fáze a algoritmy, které byly při tvorbě aplikace použity. 
Lokalizace bifurkací ve snímcích sítnice
Pres, Martin ; Drahanský, Martin (oponent) ; Semerád, Lukáš (vedoucí práce)
Mezi hlavní prvky sítnice z biometrického hlediska patří slepá skvrna, žlutá skvrna a rozložení cév v sítnici. Větvení cév je pro každého jedince unikátní a právě tato vlastnost se využívá v biometrických systémech pro rozpoznávání osob podle obrazu sítnice. Tento dokument popisuje metodu pro lokalizaci slepé a žluté skvrny, dále se věnuje metodě pro zvýraznění krevních cév, založené na známé metodě \emph{Matched filters}, a nakonec rozebírá lokalizaci bifurkací v extrahovaném krevním řečišti. Hlavním cílem této práce je vytvořit aplikaci pro automatizovanou úpravu snímků sítnice, segmentaci krevního řečiště a lokalizaci markantů. Program je implementován v jazyce Java s využitím knihovny OpenCV.
Segmentace cév v objemových datech z optické koherentní tomografie
Jahůdková, Michaela ; Štohanzlová, Petra (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením s optickou koherentní tomografií a metodami segmentací cévního řečiště z objemových dat optické koherentní tomografie. Součástí práce je i popis anatomie oka a fyziologie zraku. Závěr práce obsahuje návrh a implementaci jedné metody segmentace cév v objemových datech na reálných datech a diskuzi výsledků.
Extrakce krevního řečiště z Fundus snímku lidského oka
Baláš, Ondřej ; Říha, Kamil (oponent) ; Minář, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami segmentace obrazu a jejich využití při extrakci krevního řečiště oka z tzv. fundus snímků. K pochopení dané problematiky je na následujících stránkách popsán anatomický pohled do oka, zpracování obrazu a různé segmentační metody. Dále tato práce obsahuje návrh aplikace na extrakci krevního řečiště s využitím různých segmentačních metod, naprogramována v jazyce JAVA za pomocí knihovny OpenCV na zpracování obrazu. Výsledné snímky z aplikace jsou porovnány se snímky „zlatých standardů“ z veřejných databází.
Segmentace tepenného a žilního řečiště ve snímcích sítnice
Šumberová, Dagmara ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá potřebností segmentace cévního řečiště při digitální analýze snímků sítnice a jejich následné klasifikace. Je zde stručně popsána segmentace cévního řečiště pomocí přizpůsobených filtrů. Další část práce je zaměřena na vlastní zpracování snímků sítnice, jejich manuální segmentaci a následné testování pro určení nejlépe rozlišujících parametrů ke klasifikaci. Nakonec je provedeno vyhodnocení naměřených parametrů a navrženo rozšíření této metody.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 117 záznamů.   začátekpředchozí78 - 87dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.