|
|
Sociální práce ve zdravotnickém zařízení Role zdravotně sociálního pracovníka v LDN
Kováčová, Denisa ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Nentvichová Novotná, Renáta (oponent)
Hlavním tématem této práce je problematika seniorů hospitalizovaných v Léčebně pro dlouhodobě nemocné ve FN v Motole. V práci je zdůrazňována potřebnost sociální služby ve zdravotnickém zařízení, role a postavení zdravotně sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu zajišťujícího komplexní péči o pacienty. V teoretické části práce jsou obsaženy kapitoly, které jsou zaměřeny na sociální práci ve zdravotnickém zařízení, vymezení pojmu zdravotně sociální pracovník, roli a činnosti zdravotně sociálního pracovníka v Léčebně pro dlouhodobě nemocné, problémové situace hospitalizovaných seniorů se kterými se zdravotně sociální pracovník nejčastěji setkává a na poskytování sociálního poradenství a zajišťování následné péče. Praktickou část práce tvoří kasuistiky pacientů, které se vztahují k některým obtížným případům či situacím. Na těchto kasuistikách je znázorněna role zdravotně sociálního pracovníka v Léčebně pro dlouhodobě nemocné a potažmo to, proč je sociální práce ve zdravotnickém zařízení tak potřebná a důležitá. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Edukace rodičů extrémně nezralých dětí při využívání stimulačních technik pro podporu psychomotorického vývoje
Mirovská, Dagmar ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na edukaci rodičů dětí s perinatálními riziky. Práce se zaměřuje na zdůvodnění potřebnosti role speciálního pedagoga v rámci multidisciplinárního týmu terapeutů při práci s dětmi s perinatální zátěží. Na základě výsledků dotazníků ukazuje úroveň informovanosti rodičů o možnostech terapií, volnočasových aktivit a získávání informací. Práce ukazuje na potřebu koordinace nabídky různých zařízení a nutnost dlouhodobé a soustavné edukační práce. Obsahem teoretické části práce je vyšetření dítěte důležité pro včasný záchyt dětí s ohrožením a názorně zpracován komplexní psychomotorický vývoj dítěte. Dále charakteristika dítěte s perinatálními riziky, kde jsou vymezeny základní diagnózy těchto dětí a důsledky postižení jednotlivých systémů pro jejich další vývoj. Práce ukazuje možnosti intervencí podle nejmodernějších trendů práce s rizikovými dětmi a důležitost jejich včasného zahájení a potřebu kombinace terapií.
|
|
|
Spolupráce sestry a nutričního terapeuta v péči o klienta s ulcerózní kolitidou
KALMÁROVÁ, Diana
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sestry a nutričního terapeuta v péči o klienta s ulcerózní kolitidou a je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje anatomii a fyziologii tlustého střeva, charakteristice ulcerózní kolitidy, její etiologii a patogenezi, klinickému obrazu, komplikacím, diagnostice onemocnění, léčbě a režimovým opatřením. Dále ošetřovatelské péči o klienty s ulcerózní kolitidou, přípravě klienta na endoskopické vyšetření a edukaci klienta. Poslední kapitola teoretické části je věnována multidisciplinárnímu týmu, vztahům na pracovišti a kompetencím sestry a nutričního terapeuta. Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory se sestrami, nutričními terapeuty a klienty s ulcerózní kolitidou. Tito klienti byli vybráni záměrně. Podmínkou byla současná nebo minulá hospitalizace na lůžkovém oddělení v rámci ulcerózní kolitidy. Otázky v rozhovorech pro sestry byly zaměřeny na dostupnost nutričního terapeuta na jejich oddělení, spolupráci s nutričním terapeutem, na edukační materiály a způsob edukace klienta sestrou a na informovanost sester v této problematice. Otázky v rozhovorech pro nutriční terapeuty se taktéž zaměřovaly na spolupráci se sestrami na lůžkových odděleních, předávání informací, na samotnou edukaci klientů a také na získání zpětné vazby od klientů. Při rozhovorech s klienty jsme se zaměřili na dodržování diety a informovanost klientů o dietě, na zdroj těchto informací a na zájem sester zlepšit, během hospitalizace, výživu klienta. Na základě odpovědí respondentů se nám podařilo odpovědět na výzkumné otázky. Z výzkumné otázky číslo 1, jak spolupracují sestry s nutričními terapeuty při péči o klienty s ulcerózní kolitidou na lůžkovém oddělení, vyplynulo, že sestry s nutričními terapeuty na lůžkovém oddělení nepřijdou do styku, tudíž nemají možnost spolu spolupracovat a výměna informací proběhne pouze cestou přečtení dokumentace klienta. Dále z výpovědí sester a klientů vyplývá, že způsob, jímž sestra edukuje klienta s ulcerózní kolitidou v oblasti výživy se uskutečňuje nejčastěji pomocí informačních brožur či letáků, které mají většina dotazovaných sester k dispozici na oddělení. Primárním zdrojem informací z oblasti výživy je pro klienty většinou jejich lékař při stanovení diagnózy. Další informace se klienti dozvídají cestou sester, nutričních terapeutů a také je sami vyhledávají.Čtyři z pěti dotazovaných uvedli, že stále nemají dostatek informací o své dietě. Je tak třeba dbát na to, aby byli klienti odkazováni na kvalitní zdroje informací a nepodléhali mylným informacím, jež naleznou většinou na internetu a mohou tak například dodržovat nevhodné diety. Edukace sestrou a informovanost sester v této oblasti tak může mít přímý dopad na klientovo zdraví, stejně tak jako spolupráce s nutričním terapeutem, díky níž by mohla sestra například ověřit klientovi znalosti z edukace nutričním terapeutem. Získané poznatky mohou ukázat na důležitost multidisciplinární spolupráce nejen v péči o klienty s ulcerózní kolitidou. Dále také na důležitost edukace ze strany sestry, která je často pro klienta důležitou oporou a jistotou během jeho hospitalizace.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v komplexní péči o osoby s autismem
NOVÁKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem postavení sociálního pracovníka v komplexní péči o osoby s autismem. Hlavním cílem práce je popsat metody, techniky a přístupy pouţívané v kontextu sociální práce a roli sociálního pracovníka. Dílčím cílem je zmapovat zkušenosti pracovníků týkajících se komplexní péče o osoby s autismem. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jaká je role a postavení sociálního pracovníka v rámci multidisciplinárního týmu a jaké metody, techniky a přístupy se vyuţívají v péči o osoby s autismem. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou definovány základní pojmy této práce, jako je autismus, sociální pracovník, sociální práce a multidisciplinární tým. Pro snadnější pochopení daného tématu je zde více specifikován autismus a jeho diagnostika. Seznámíme se více s příspěvkovou organizací Domov Kopretina Černovice, kde je vedena výzkumná strategie. V teoretické části jsou dále uvedeny a popsány techniky a metody, které se vyuţívají v komplexní péči o osoby s autismem. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla pouţita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří deset komunikačních partnerů, kteří jsou členy multidisciplinárního týmu pečující o děti s autismem v Domově Kopretina Černovice, p.o. V rámci tohoto výzkumu se seznámíme s výchovným a vzdělávacím programem v Základní škole speciální a Praktické škole působící v Domově Kopretina Černovice. Výzkum ukázal, ţe náplň sociálního pracovníka v Domově Kopretina Černovice spočívá zejména v řešení sociální agendy. I ostatní členové multidisciplinárního týmu vidí postavení sociálního pracovníka spíše v oblasti administrace, neţ v přímé sociální péči o osoby s autismem. Zároveň povaţují sociálního pracovníka za významného člena tohoto týmu, neboť mu náleţí první kontakt s klientem a důleţitá část následné koordinované rehabilitace, kterou je samotné přijetí klienta do této organizace.
|
|
|
Ergoterapeutické vstupní vyšetření z hlediska Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
Hamplová, Pavla ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Mezinárodní klasifikací funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Hlavním smyslem je využití klasifikace při ergoterapeutickém vstupním vyšetření. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní terminologii, dále se zabývá charakteristikou MKF, jejími cíly, filozofií, vývojem a přehledem komponent. Další kapitola se zabývá využitím MKF v rehabilitaci a ergoterapii. Závěr teoretické části se věnuje ergoterapeutickému vyšetření. Praktická část se zabývá možností využití MKF v ergoterapii při vstupním vyšetření. Hlavním cílem praktické části je vytvoření formuláře ergoterapeutického vstupního vyšetření s kódy z MKF a aplikace tohoto vstupního vyšetření u pacientů. Formulář vstupního ergoterapeutického vyšetření s kódy z MKF by měl sloužit Klinice rehabilitačního lékařství, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (KRL) v praxi.
|
|
| |
|
|
Profesionální pěstounská péče v zahraničí
Chlubnová, Gabriela ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Resumé Bakalářská práce je věnována tématu profesionální pěstounské péče v zahraničí. Cílem práce bylo představit způsob fungování této formy náhradní rodinné péče ve dvou zemích. První část práce je zaměřena na charakteristiku aspektů pěstounské péče, zabývá se psychologií opuštěných dětí a dalšími možnostmi péče o ně. Další část je zaměřena na profesionální pěstounskou péči na Slovensku. Systém se zde vyvíjel po rozdělení Československa odlišně než v Čechách. Tato problematika je dostupná podrobně v odborné literatuře, a proto jsem ji mohla důkladně prostudovat a podat její komplexní obraz. Součástí je i popis činnosti občanského sdružení Návrat, které podporuje návrat dětí z dětských domovů do rodin. Zde hraje důležitou roli i popisovaný postup tzv. sanace rodiny. Závěrečná část informuje o systému profesionální pěstounské péče v Norsku. V této zemi jsem studovala v rámci studijního programu Erasmus a informace jsem získala přímo v praxi, při návštěvách tamních pěstounských organizací. Norsko patří k nejvyspělejším zemím Evropy, a proto i jeho systém péče o opuštěné děti je na vysoké úrovni a nabízí řadu inspirativních myšlenek pro plánované změny v této oblasti u nás.
|
|
|
Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních
Polívková, Lenka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Téma: Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Cílem diplomové práce je zjistit míru uspokojení potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Ve své teoretické části se zabývám podrobným rozborem potřeby sounáležitosti. Charakterizuji problematiku lidských potřeb a jejich důležitost při působení v pracovním kolektivu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Poukazuji na příčiny a projevy frustrace této potřeby. Zabývám se fluktuací zdravotnických pracovníků a pohlížím na narušení potřeby sounáležitosti, jako na jeden z důvodu proč sestry mění pracovní místa. Praktická část práce je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Metodou dotazníkového šetření jsem získala data od 142 respondentů (všeobecných sester, sanitářů, fyzioterapeutů ve fakultních a krajských nemocnicích). V dotazníku jsem sledovala tyto oblasti: základní faktografické údaje, frustraci potřeby sounáležitosti a její projevy, důvody fluktuace, motivaci v pracovním kolektivu. Zpracováním dat jsem došla k závěru, že sestry znají význam výrazu potřeba sounáležitosti. Subjektivně více vnímají frustraci sounáležitosti zdravotničtí pracovníci ze standardních oddělení než zdravotníci z jednotek...
|
|
|
Sociální pracovník jako člen multidisciplinárního týmu v terapeutické komunitě
MÁCHOVÁ, Tereza
Hlavním cílem práce je zmapovat a popsat činnost sociálního pracovníka a jeho postavení v multidisciplinárním týmu terapeutické komunity. Dílčím cílem je popsat spolupráci sociálního pracovníka s ostatními členy multidisciplinárního týmu v terapeutické komunitě. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy této práce: sociální pracovník, terapeutická komunita a multidisciplinární tým. Je tak vytvořen komplexní teoretický rámec dané problematiky, který představuje základ pro následnou praktickou část bakalářské práce. V souladu s hlavním cílem bakalářské práce byly v praktické části definovány tři výzkumné otázky: 1) V čem spočívá práce sociálního pracovníka v terapeutické komunitě? 2) Jak ostatní členové týmu terapeutické komunity vnímají význam sociální práce? 3) Jaké je postavení sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu v terapeutické komunitě? Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaných rozhovorů. Zkoumaný soubor tvoří pět členů multidisciplinárního týmu jedné vybrané terapeutické komunity. Získaná data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výzkum ukázal, že práce sociálního pracovníka v terapeutické komunitě spočívá zejména v řešení sociální agendy. Jedná se převážně o pomoc klientovi v oblasti sociálních dávek a dluhů. Sociální pracovník rovněž učí klienta spravovat své vlastní záležitosti a napomáhá mu tak úspěšně se vrátit do běžného života. Z výzkumu vyšlo najevo, že ostatní členové týmu vnímají sociální práci jako každodenní a nedílnou součást dění v terapeutické komunitě, která se promítá i do terapeutického procesu. Největší význam potom všichni pracovníci přisuzují sociální práci na začátku léčby. Rovněž se potvrdilo, že sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu terapeutické komunity. Ostatní členové týmu oceňují jeho přínos zejména v odborných znalostech z oblasti sociální práce, které sami neovládají. Sociální pracovník funguje v týmu jako koordinátor a lektor, který do situace klientů týkající se sociální práce napomáhá nahlédnout všem ostatním členům týmu. Přínos této bakalářské práce spočívá v rozšíření dosavadních informací o činnosti a rolích sociálního pracovníka v terapeutické komunitě. Práce může také přispět k větší informovanosti odborné i široké veřejnosti. Bakalářská práce může rovněž posloužit jako podklad pro zpracování diplomové práce.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
host ::
RSS.