|
|
Péče o pacienty ve vegetativním stavu
Nettlová, Marie ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Cílem diplomové práce je nastínit problematiku péče o pacienty ve vegetativním stavu na intenzivních lůžkách v Praze a Středočeském kraji. Tato práce by měla přinést základní informace o počtu pacientů ve vegetativním stavu, využití bazální stimulace v ošetřovatelské péči, charakteru spolupráce s rodinou a hodnocení vědomí u těchto pacientů. Teoretická část se zabývá vegetativním stavem (definice, příčiny, diagnostika, stádia, terapie, prognóza, epidemiologie), bazální stimulací obecně, reakcí rodiny na nemoc blízké osoby, spoluprací i potřebami rodiny a základním vyšetřením vědomí. Výzkumná část směřuje k cíli této práce, ověřením hypotéz za pomoci dotazníkového šetření, které proběhlo v období od prosince 2008 do ledna 2009, mezi staničními sestrami na ARO a JIP.Výsledky jsou shrnuty v diskuzi a závěru. Průměrná míra výskytu pacientů ve VS byla vyšší v porovnání s odhady publikovanými v zahraniční literatuře. Závěry nejsou zcela reprezentativní a aplikovatelné pro širší spektrum zdravotnických zařízení.
|
|
|
Problematika náročného odpojování dlouhodobě ventilodependentního dospělého pacienta
Hájková, Lenka ; Drábková, Jarmila (vedoucí práce) ; Srpová, Daniela (oponent)
v ČJ Hlavním důvodem zvolení tohoto tématu je neustále narůstající počet dlouhodobě ventilodependentních pacientů, kteří podstupují odpojování od ventilační podpory na jednotkách intenzivní péče. V kapitolách je zmíněna anatomie a fyziologie dýchacího systému, patofyziologie a některá onemocnění spojována s ventilodependencí, vývoj a charakteristika oddělení OCHRIP - NIP a DIOP, postup odpojování a role sester v procesu odpojování. Ve výzkumném šetření jsou uvedeny cíle a hypotézy výzkumu a použitá metodika. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat zkušenosti a znalosti sester při odpojování pacientů od umělé plicní ventilace a druhým cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají péči o tyto pacienty a jejich pohled na možnosti dalšího rozvoje této péče. Výzkumné šetření probíhalo na lůžkových jednotkách (ARO, ICU, NIP a DIOP) pěti nemocnic, kde stěžejní metodou bylo anonymní dotazníkové šetření, určené 147 respondentům (sestrám) na těchto odděleních a studentům dvou fakult v oboru Intenzivní péče. Hlavními výsledky našeho výzkumného šetření jsou, že sestry mají dostatečné znalosti a zkušenosti s odpojováním pacientů od ventilátoru, i když ony samy se podhodnocují, ale jejich praktické zkušenosti vyplývají pouze ze zvyklostí jejich pracoviště. Většina sester by uvítalo jednotný standard a chtěly by se dále...
|
|
|
Vliv terapeutické mírné hypotermie na vybrané patofyziologické a klinické děje po náhlé zástavě oběhu
Škulec, Roman ; Dostál, Pavel (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Úvod: Indukce terapeutické hypotermie na tělesnou teplotu 32 - 34 řC v trvání 12 - 24 hod. u pacientů úspěšně resuscitovaných pro mimonemocniční náhlou zástavu oběhu (OHCA) má příznivý vliv na neurologickou prognózu. Obecně je považováno za vhodné zahájit ochlazování co nejrychleji po návratu spontánní cirkulace. Z tohoto hlediska se jeví jako nejůčelnější zahájit ochlazování již v přednemocniční fázi ošetření. Cíle: Realizovali jsme tři studie abychom zhodnotili klinický přínos přednemocniční terapeutické hypotermie v podmínkách České republiky a zároveň optimalizovali ochlazovací postup. Zvolená ochlazovací metoda byla rychlá nitrožilní aplikace 4 řC chladného krystaloidního roztoku. Materiál a metodika: V multicentrické prospektivní klinické studii PRE-COOL (Pre-Hospital Cooling in Cardiac Arrest Patients) jsme u 40 konsekutivních nemocných úspěšně resuscitovaných pro OHCA aplikovali během přednemocničního ošetření rychlou infuzi chladného fyziologického roztoku v doporučené dávce 15 - 20 ml/kg. Výsledky jsme porovnali s historickou kontrolou 40 úspěšně resuscitovaných pacientů bez ochlazovacích pokusů v terénu. V experimentální technické studii PRE-COOL 3 jsme "ex vivo" testovali termostabilitu dvanácti různých aplikačních režimů chladného fyziologického roztoku v simulovaných přednemocničních...
|
|
|
Změna systému práce anesteziologického týmu
Pytel, Mario ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá návrhem nového systému práce při podávání anestezie v České republice a zároveň zkoumá názor anesteziologických sester na tyto změny v dotazníkovém šetření kvantitativního výzkumu. V práci se navrhuje navýšení kompetencí pro nelékařský zdravotnický personál při vedení anestezie. V jednotlivých kapitolách teoretické části jsou popsány různé kontexty řešené problematiky (historie oboru, teorie zavádění změny, popis současné situace v oboru, srovnání se zahraničím, legislativa) a jejich vzájemná souvislost. Empirická část popisuje výsledky z výzkumu na názor anesteziologických sester na nově navrhovaný model práce vedení anestezie. V závěrech kvantitativního šetření popisuji mnohá fakta, vysvětlení, potvrzení, či vyvrácení hypotéz vzešlých z výzkumu. Výsledky dotazníkového šetření svědčí pro skutečnost, že mezi anesteziologickými sestrami je v této chvíli dostatečná podpora pro zavedení nového systému práce do praxe. Na základě faktů a informací z první části práce a zjištěných dat z výzkumu jsem popsal plán řízení implementace změny. Klíčová slova kompetence, anesteziologie, nelékařský zdravotnický personál, řízení změny, systém práce
|
|
|
Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních
Polívková, Lenka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Téma: Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Cílem diplomové práce je zjistit míru uspokojení potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Ve své teoretické části se zabývám podrobným rozborem potřeby sounáležitosti. Charakterizuji problematiku lidských potřeb a jejich důležitost při působení v pracovním kolektivu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Poukazuji na příčiny a projevy frustrace této potřeby. Zabývám se fluktuací zdravotnických pracovníků a pohlížím na narušení potřeby sounáležitosti, jako na jeden z důvodu proč sestry mění pracovní místa. Praktická část práce je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Metodou dotazníkového šetření jsem získala data od 142 respondentů (všeobecných sester, sanitářů, fyzioterapeutů ve fakultních a krajských nemocnicích). V dotazníku jsem sledovala tyto oblasti: základní faktografické údaje, frustraci potřeby sounáležitosti a její projevy, důvody fluktuace, motivaci v pracovním kolektivu. Zpracováním dat jsem došla k závěru, že sestry znají význam výrazu potřeba sounáležitosti. Subjektivně více vnímají frustraci sounáležitosti zdravotničtí pracovníci ze standardních oddělení než zdravotníci z jednotek...
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie na oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče
Sobotka, Daniel ; Drábková, Jarmila (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Cílem práce bylo poukázat na možnosti fyzioterapie na oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. Práce je dělena tak, aby došlo k pochopení principu fungování OCHRIP, skladbě pacientů, možností terapie a k proniknutí do problematiky ventilačních režimů. Péče o pacienta je výsledkem snažení multidisciplinárního týmu, které pracuje na společném cíli - úspěšném odpojení pacienta od ventilátoru. Proto jsou v práci popisovány také kapitoly z ergoterapie a psychologického dopadu dlouhodobé hospitalizace. Praktická část je obsažena v dotaznících, které nazírají na fyzioterapii na oddělení z úhlu pacienta, rodiny, lékaře a samotného fyzioterapeuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Péče o pacienty ve vegetativním stavu
Nettlová, Marie ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Cílem diplomové práce je nastínit problematiku péče o pacienty ve vegetativním stavu na intenzivních lůžkách v Praze a Středočeském kraji. Tato práce by měla přinést základní informace o počtu pacientů ve vegetativním stavu, využití bazální stimulace v ošetřovatelské péči, charakteru spolupráce s rodinou a hodnocení vědomí u těchto pacientů. Teoretická část se zabývá vegetativním stavem (definice, příčiny, diagnostika, stádia, terapie, prognóza, epidemiologie), bazální stimulací obecně, reakcí rodiny na nemoc blízké osoby, spoluprací i potřebami rodiny a základním vyšetřením vědomí. Výzkumná část směřuje k cíli této práce, ověřením hypotéz za pomoci dotazníkového šetření, které proběhlo v období od prosince 2008 do ledna 2009, mezi staničními sestrami na ARO a JIP.Výsledky jsou shrnuty v diskuzi a závěru. Průměrná míra výskytu pacientů ve VS byla vyšší v porovnání s odhady publikovanými v zahraniční literatuře. Závěry nejsou zcela reprezentativní a aplikovatelné pro širší spektrum zdravotnických zařízení.
|
host ::
RSS.