|
|
Anthokyanová barviva ve vybraném ovoci
Peprná, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v bezu černém (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, krátky přehled vyšlechtěných odrůd a možnosti využití bezu černého v potravinářství a lékařství. Větší pozornost je věnována anthokyanovým barvivům. Je zde popisována jejich charakteristika, výskyt, faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce je zde shrnuta biosyntéza pigmentů a jejich metabolismus, pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářství. Jsou zde zmíněny i možnosti jejich stanovení. Další kapitola pojednává o vysokoúčinné kapalinové chromatografii. V závěru teoretické části jsou shrnuty poznatky z analýzy anthokyanových barviv v různých matricích odbornými vědeckými pracovníky. V experimentální části bylo analyzováno celkem 16 odrůd bezu černého, které pocházejí z výzkumného a šlechtitelského ústavu v Holovousích. K identifikaci a kvantifikaci barviv byla použita metoda vysoko účinné kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem při vlnové délce 520 nm. Pro zkrácení doby analýzy a zlepšení rozlišení separace byl optimalizován gradient mobilní fáze. Metodou HPLC byla identifikována 4 barviva: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3,5-diglukosid a kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid. Celkové plochy píků anthokyanů se pohybovaly v rozmezí od 33283833,7 mAU•min-1 do 5539950,7 mAU•min-1. Nejvíce anthokyanových barviv bylo stanoveno v odrůdě Mammut (33283833,7 mAU•min-1), nejméně pak v odrůdě Aurea (5539950,7 mAU•min-1). Až na odrůdy Haschberg a Aurea byl kyanidin-3-sambubiosid majoritním barvivem ve všech odrůdách bezu černého. Pomocí regresní rovnice kalibrační křivky kyanidin-3-glukosidu byly příslušné plochy píků přepočítány na koncentrace barviva ve všech odrůdách bezu. Nejvíce tohoto anthokyanu obsahovala odrůda Mammut (0,486 mg•ml-1) a nejméně odrůda Aurea (0,033 mg•ml-1).
|
|
|
Stanovení anthokyanových barviv ve vybraných druzích ovoce
Forejtarová, Darina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo zavedení metody stanovení anthokyanových barviv kapalinovou chromatografií. Anthokyanová barviva byla stanovována v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a ve vybraných vzorcích červeného vína. V úvodu teoretické části je popsán bez černý, jeho odrůdy a chemické složení. Jsou zde zmíněny možnosti zpracování bezu černého a jeho využití v lékařství. Další část teorie je zaměřena na chemické látky ve víně, charakteristiku anthokyanů, jejich využití v potravinářství a jsou zde zmíněny i způsoby stanovení anthokyanových barviv s důrazem na HPLC. Hlavním cílem experimentální části bylo porovnat jednotlivé odrůdy bezu černého a vybrané vzorky červeného vína z hlediska obsahu anthokyanových barviv. U vzorků červeného vína byl sledován nejen vliv odrůdy, ale i vliv roku výroby na obsah anthokyanových barviv. Separace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí v diodovém poli (HPLC/DAD). Nejvyšší obsah anthokyanových barviv v plodech bezu černého byl stanoven u odrůdy Haschberg. V případě červeného vína byla nejbohatším zdrojem anthokyanů odrůda André 2009 – Rakvice. Jednoznačně byl prokázán vyšší obsah anthokyanů u mladších vín než u vín starších ročníků.
|
|
|
Extrakce, separace a identifikace anthokyanů ve slupkách bobulí červených odrůd Vitis vinifera
Watzková, Jarmila ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá aplikací vysokotlaké extrakce rozpouštědlem (PFE) na slupky bobulí Vitis vinifera odrůd Alibernet a Svatovavřinecké, za účelem extrakce anthokyanových barviv ve formě 3-monoglukosidů. Práce se zabývá porovnáním účinnosti vysokotlaké extrakce rozpouštědlem (PFE) pro rozmezí teplot 40–120 °C a Soxhletovy extrakce při použití čtyř extrakčních rozpouštědel. Identifikace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie s detektorem v diodovém poli (HPLC/DAD) využitím separační kolony Synergi C12 (Phenomenex). Anthokyanová barviva byla identifikována při vlnové délce 520 nm. Celkové množství anthokyanových barviv slupek hroznů bylo závislé na extrakčním rozpouštědle a teplotě v rozmezí 0,38–244,06 mg/g pro odrůdu Alibernet a 0,28–105,01 mg/g pro odrůdu Svatovavřinecké. Obsah anthokyanových barviv byl také stanoven ve vzorcích vína obou odrůd v rozmezí 3,83–2836,84 mg/l. PFE ve spojení s HPLC/DAD při použití kolony Synergi C12 poskytla relativně rychlé, kvantitativní a reprodukovatelné stanovení anthokyanů hroznových slupek a vína.
|
|
|
Příprava a stabilita organických mikro- a nanočástic typu core-shell
Byrtusová, Dana ; Benešová, Pavla (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi enkapsulace polyfenolů do organických mikro- a nanočástic typu core-shell. Teoretická část je zaměřená na polyfenolické látky, jejich biologické účinky a možnosti enkapsulace do různých typů částic. Experimentální část se zabývá zjištěním množství celkových polyfenolů, celkových a jednotlivých flavonoidů a anthokyanů v guaraně, ženšenu a goji. Extrakty z těchto vzorků byly enkapsulovány do lipidových a polysacharidových částic. Enkapsulační účinnost byla stanovena spektrofotometricky. Stabilita částic byla sledovaná pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciálu. Částice byly vystaveny účinku modelových tělních tekutin a modelových potravin.
|
|
|
Zimolez kamčatský - netradiční ovoce v České republice
Rybníčková, Eva ; Šalplachta, Jan (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi využití plodů zimolezu kamčatského (Lonicera kamtschatica) v potravinářském průmyslu. V první části jsou popsány vlastnosti této rostliny a metody jejího pěstování. Druhá kapitola se zabývá chemickým složením plodů a významem nutričně hodnotných látek v nich obsažených. Třetí kapitola hodnotí dosavadní rozšíření plodů ve světě po komerční stránce a možnosti zpracování těchto plodů do produktů. Poslední část se zabývá metodami izolace a stanovení významných látek v plodech, konkrétně anthokyanů.
|
|
|
Zástupce drobného ovoce - rybíz a jeho nutriční charakteristiky
Marková, Leona ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zástupcem drobného ovoce – rybízem (Ribes L.). V teoretické části jsou uvedeny základní informace o rostlině. Dále jsou zde popsány odrůdy rybízu, jeho choroby a škůdci. Pozornost je věnována i produkci a spotřebě těchto plodů v České republice. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech, a také o možnostech zpracování a využití rybízu zejména v potravinářském průmyslu. V závěru teoretické části jsou popsány metody stanovení anthokyanů. Stěžejním výsledkem experimentální části je porovnání obsahu anthokyanových barviv ve šťávách z červeného a černého rybízu. Byl zhodnocen obsah monomerních a polymerních pigmentů v závislosti na době a teplotě uskladnění rybízové šťávy, a také po jejím zahřátí. Jako metoda stanovení byla použita pH diferenciální metoda.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Barviva červených a bílých odrůd vína
Peprná, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce shrnuje informace o barvivech obsažených v červených a bílých odrůdách hroznů. V úvodu je popsáno složení jednotlivých částí plodu hroznu. Největší pozornost je věnována barvivům červených odrůd vína. Je popsána jejich obecná charakteristika, stabilita jejich chování v průběhu výroby a skladování vína. Součástí práce je i krátká rešerše metod jejich stanovení. Dále jsou charakterizována barviva bílých kultivarů. V další kapitole je popsán proces postupu sublimačního sušení neboli lyofilizace. Tato metoda byla použita v experimentální části bakalářské práce při zpracování vzorků hroznů. Hrozny byly ihned po odtržení zmrazeny na suchém ledu. V dusíkové atmosféře byly odděleny slupky od dužniny a poté byly slupky lyofilizovány.
|
|
|
Možnosti využití plodů méně známých keřovin
Mařáková, Veronika ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá dřínem obecným (Cornus mass). Úvodní část bakalářské práce pojednává o botanických charakteristikách dřínu: popis rostliny, její rozšíření, rozmnožování a stanoviště. Dále jsou popsány vybrané odrůdy, zemědělská výsadba dřínu, jeho sklizeň a zařazení do tržních druhů podle vyhlášky Ministerstva zemědělství. Pozornost je věnována účinným látkám obsažených v jeho plodech a to především vitamínu C, který je zde zastoupen ve vysokém množství. Tento keř obsahuje řadu dalších významných látek jako jsou přírodní barviva - antokyany, minerální látky, organické kyseliny, bílkoviny, pektiny, sacharidy, vláknina aj. Plody dřínu je možno zpracovat jak v potravinářském, tak farmaceutickém průmyslu. V závěru této bakalářské práce je zmíněno, jak je možno vitamin C izolovat pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Dalšími metodami, kterými lze stanovit vitamin C jsou titrační metoda, spektroskopická metoda, polarografická metoda a plynová chtomatografie.
|
|
| |
host ::
RSS.