Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 108 záznamů.  začátekpředchozí73 - 82dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Zlín, obnova a nové využití zámku
Svoboda, Lukáš ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou historického objektu zámku. Řešený objekt se nachází v samém centru města Zlína, uprostřed rozlehlého parku. Zámek je čtyřpodlažní. Má 4 křídla, které vytváří kompaktní celek. Obnova objektu je zaměřena na návrh nového funkčního využití prostor a obnovu celkového vzhledu. Zrekonstruované prostory budou využity pro výstavní plochy a zázemí muzea města Zlína a muzea architektury. V ostatních prostorech bude restaurace, kavárna, ubytování a ateliéry. Součástí obnovy je i úprava předprostoru který plynule navazuje na budovu Zámku.
Rekonstrukce bývalého okresního soudu ve Zlíně
Šagátová, Patrícia ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou a novým využitím bývalého Okresního soudu ve Zlíně. Objekt už dlouho neplní žádnou funkci. Proto je cílem této práce nalezení vhodného architektonického návrhu, který by splňoval požadavky pro nové využití. Jedná se o penzion s restaurací, pivovarem, wellness službami a malou posilovnou. Vzhledem k rozsáhlému poškození přístaveb ze severní strany k původnímu objektu, je zachován objekt bývalého soudu a část novější přístavby. Ta ale musela být snížena o dvě podlaží kvůli nestabilnímu podloží a nekvalitnímu provedení izolace ploché střechy. Rekonstrukce má být co nejpříznivější ke zlínské architektuře, proto je navrženo nové opláštění přístavby do lícového zdiva. Fasáda objektu soudu je zachována, v pastelových barvách.
Obnova bývalého Okresního soudu ve Zlíně
Gebhardt, Tomáš ; Blažková, Vendula (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je Budova bývalého soudu ve Zlíně. Druhý nejstarší objekt ve městě se nachází v centru na nároží parku, na křižovatce ulic Bartošova a Soudní. Ocitá se nejen v centru samotného města, ale především v křižovatce nejfrekventovanějších pěších proudů při cestě za nákupy, dopravou, univerzitami, apod. Budova bohužel zasahuje do části městského parku, jeho jasná hranice je tímhle narušena. V okolí se nachází velké množství veřejných ploch, které až na Gahurův prospekt jsou slabě využívány. Za to může jejich nešťastné řešení a absence potřebného vybavení. Tento návrh se snaží se stavbou naložit jako s občanským vybavením parku ( občerstvení, zábavou ve veřejném prostoru, toalety). Dostavbou letního kina jasně definuje novou hranici parku. Projekt doplňuje nárožním ulicím potřebný městský parter a na něj navrací částečně travnatou plochu jako zelenou hranici parku. Skrze tento parter je umožněn vjezd i výjezd do podzemních garáží a taky hlavní vstup do letního kina skrze schodiště narušující stereotypní rastr parteru. Bývalá budova je doplněna o letní kino, podzemní garáže, nárožní komerční parter. Dále je k budově přistavěn čtyřpatrový kvádr se schodištěm a sanitárními prostory budovy. I přes patřičné přístavby je důležité, aby si budova soudu zanechala nejdominantnější výraz a přístavby v jejích kontaktu se chovali spíše doplňkově a podřadněji. Návrh zachovává původní výraz i historickou fasádu bývalého soudu. Včetně sklonů a tvarů střechy. Před zmíněnou fasádou je v záměru zrušit parkovací stání a vozidla přesunout do podzemí pod hlediště letního kina z důvodů provzdušnění a ,,prozření“ před prostorem budovy i parku.
Rekonstrukce bývalého okresního soudu ve Zlíně
Boček, Adam ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Na základě studie, vytvořené v předmětu AG34 v třetím ročníku, je zpracována následující bakalářská práce, která studii dále rozvádí do stupně dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provedení stavby. Tématem práce je rekonstrukce bývalého okresního soudu ve Zlíně a navrhnutí jeho nového využití. Objekt je umístěn v centru města na okraji Sadu Svobody. V blízkosti řešeného území se nachází Zámek Zlín a nedávno upravený Sad Komenského. Svažitý pozemek v okolí pozemku byl upraven k umožnění nového využití. Hlavní myšlenkou je navrhnout nové využití takové, aby bylo reálnou a zajímavou investicí potencionálního investora realizace projektu. Snaha o nepříliš nákladné stavební změny a úpravy umožňující nejlepší i nejvýnosnější využití aktuálně chátrajícího objektu. Výsledkem tedy je zachování stávajících objektů v relativně dobrém stavu, jejich rekonstrukce a stavební změny. Nové využití jsou tedy pronajímatelné administrativní prostory, výstavní prostory, restaurace včetně zázemí, bytové jednotky. I přestože nejde o památkově chráněný objekt, návrh pracuje s navrácením historického vzhledu bývalého okresního soudu.
Obnova objektu bývalého Okresního soudu ve Zlíně
Gášek, Daniel ; Keith, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení Dokumentace pro stavební povolení a části Dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG34 – Ateliér architektonické tvorby IV. Předmětem této studie byla obnova a návrh nového využití objektu bývalého Okresního soudu ve Zlíně, jenž se nachází v blízkosti zlínského zámku i náměstí Míru, na okraji sadu Svobody. Základní ideou návrhu bylo využít pokud možno co největší část původního objektu, vyhnout se navyšování zastavěné plochy a nechat tak vzniknout nearogantní a k okolí přívětivé stavbě, která přinese nový život do této části města. Zásadní byla též snaha o vyzdvihnutí nejpůsobivějších částí stavby, jimiž jsou barokní klenby bývalého pivovarského skladu v 1NP a průčelí z roku 1922 ve stylu české moderny. Znepokojující přístavba z 90. let tedy dostala modernistní výraz, byla odlehčena, měřítko zlidštěno režnými cihlami a nechala vzniknout terase s výhledem k zámku. Parter komunikuje s okolím a láká kolemjdoucí k návštěvě nového minipivovaru. Kulturní vyžití nabízí také literární kavárna s malou galerií a to fyzické nám poskytne cyklopůjčovna. Horní podlaží skýtají ubytování v podobě pensionu a hostelu.
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tzv. batismem jako specifickým druhem společenského řádu realizovaného na formátu tzv. firemního města. Batismus se vyznačuje druhem politické moci sui generis, která primárně vyplývá z ekonomické síly firmy Baťa, jež podstatnou část své moci ve smyslu politickém realizuje především v rámci města Zlína. Při zkoumání batismu se zaštiťujeme termínem kapitalistický paternalismus, který jednak popisuje specifika vlády kapitalisty-paternalisty nad uzavřenou lokalitou vlastního firemního města (de George, Salt aj.), v dalším historickém běhu ale také specifika jeho vlády nad širším prostorem (Ford). Jestliže zkoumáme batismus prizmatem politologickým, soustřeďujeme se především na definici jeho mocenských struktur a jeho typu moci jako takovému. Pro tyto účely se teoreticky opíráme o koncepty Michela Foucaulta, kterými jsou disciplinární moc a model tzv. Panoptikonu. Vedle toho v práci poskytujeme definování batismu z hlediska pojmů ideologie a utopie. Smyslem naší práce je popsat a vysvětlit (zdánlivý) paradox, kdy je politický program batismu průběžně legitimizován demokratickou metodou, přestože jeho jednání se všeobecně vyznačuje nedemokratickými rysy.
Firma Baťa a.s. jako tvůrce pracovních a sociálních standardů
Mohyla, Petr ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Výrobní a motivační systém, který vedení firmy a zejména její "šéfové" navrhli, nenacházel ve své době mnoho příležitostí ke srovnání. Dělník, končící směnu v podniku se i po své pracovní době pohyboval v prostředí, které bylo ve vlastnictví firmy. V létech největší prosperity "průměrný" zaměstnanec bydlel v domu ve vlastnictví firmy, nakupoval v obchodech ve vlastnictví firmy, bavil se v podnicích, které náležely firmě a dokonce jeho dovolená byla plánována v rámci pracovního kolektivu. S tímto souvisí i pojem "Baťovec" jako jakýsi dokonalý produkt tohoto prostředí se vzornými vlastnostmi jak pracovními, tak společenskými. Tomáš Baťa a jeho mladší bratr Jan Antonín nebyli pouze podnikatelé, ale velmi schopní sociální inženýři, ovládající životy obyvatel města.
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu specifického urbánního politického režimu města Zlína mezi lety 1923 a 1938. V meziválečném období byl Zlín ovládán jediným aktérem - obuvní společností Baťa. Tato společnost ve městě držela dominantní ekonomickou pozici a vytvářela vlastní kandidátní listinu složenou z firemních manažerů vítězících v obecních volbách. Město Zlín se tak stalo příkladem specifického fenoménu kapitalistického paternalismu (náš vlastní termín) realizovaného na ploše tzv. firemního města. V naší studii poskytujeme základní historický přehled týkající se výše zmíněných termínů. Dále prozkoumáme jednotlivé aspekty Baťovy vlády nad Zlínem, jako jsou faktory kulturní, ekonomické nebo zaměstnanostní politiky. Po zmapování všech podstatných rysů se pokusíme vytvořit celkový obraz Baťova režimu, který srovnáme s dobově se prosazujícími politickými systémy. Baťův zlínský režim, tzv. batismus, vykazoval silné modernistické a emancipační efekty ovlivňující své účastníky. Současně tyto účastníky formoval a manipuloval jimi bez toho, aby se "Baťovi lidé" těmto krokům očekávaně vzpírali. Vzhledem k tomu se hodláme prozkoumat specifické mocenské vztahy uvnitř Baťovy vlády a popsat režimní chování a jeho recepci ve zlínské společnosti meziválečné éry.
Problematika potravinových pouští - případová studie Zlín
Suchý, Jan ; Bednář, Pavel (oponent) ; Spilková, Jana (vedoucí práce)
PROBLEMATIKA POTRAVINOVÝCH POUŠTÍ - PŘÍPADOVÁ STUDIE ZLÍN ABSTRAKT Tato diplomová práce souhrnně představuje fenomén tzv. potravinových pouští a snaží se zasadit problematiku dostupnosti prodejen do kontextu transformujícího se českého maloobchodního prostředí. První část práce se zabývá rozvojem nových typů maloobchodních jednotek v České republice, ke kterému došlo během posledních dvaceti let. Důraz je kladen zejména na růst nových formátů prodeje potravin - na supermarkety, hypermarkety a diskonty - které ve větší nebo menší míře ovlivnily všechny lokální trhy a podpořily tak prostorovou restrukturalizaci českého maloobchodu. To však vedlo také ke změně v dosavadní nabídce tradičních maloobchodních jednotek, které zaznamenaly úpadek. Druhá část popisuje transformaci maloobchodu ve městě Zlíně a analyzuje lokální rozmístění prodejen s potravinami. Využívá jak kvantitativního, tak kvalitativního přístupu k definování oblastí s relativně špatnou dostupností maloobchodní nabídky prodeje potravin. Zejména se pak zaměřuje na pohled spotřebitelů se sníženou mobilitou, kteří jsou tak více omezeni ve volbě prodejny, ve kterých mohou uskutečnit svůj nákup. Poslední část pak obsahuje diskuzi možných intervenčních opatření, možností prevence tohoto fenoménu, stejně jako implikace pro iniciativy, které by mohly...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 108 záznamů.   začátekpředchozí73 - 82dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.