|
Srovnání metabolické aktivity a potenciálního využití mikrořas a pigmentotvorných kvasinek
Szotkowski, Martin ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou přírodními pigmenty vyskytujícími se v rostlinách a mnohých mikroorganismech, jako jsou řasy, kvasinky a bakterie. Představují nejrozšířenější skupinu antioxidantů s významným biologickým účinkem. Lipidy jsou esenciální složkou všech živých organismů. Jsou zdrojem a zásobárnou energie pro organismy, kterou lze využít také v petrochemickém průmyslu pro produkci biopaliv. Tato práce se zabývá studiem produkčních vlastností karotenoidů a lipidů vybranými kmeny kvasinek, řas a sinic, a to s cílem aplikace získaných poznatků a nalezení vhodné levné alternativy pro mikrobiální biotechnologickou produkci těchto metabolitů s využitím odpadních substrátů. Obsah karotenoidů, ergosterolu a koenzymu Q v buňkách byl stanovován kapalinovou chromatografií. Obsah lipidů a profil mastných kyselin byl analyzován plynovou chromatografií. Morfologie buněk a lokalizace vybraných metabolitů byla analyzována technikou časově rozlišené fluorescenční mikroskopie. V této práci byly využity kvasinkové rody Sporobolomyces, Cystofilobasidium a Rhodotorula. Z řas a sinic byl použity rody Desmodesmus, Cyanothece, Chlamydomonas, Synechoccocus a Chlorella. V celkovém porovnání produkčních vlastností, dosahovaly nejvyšší produkce kvasinky Z vybraných kmenů, bylo největších výtěžků karotenoidů dosaženo u kmenů S. pararoseus, C. capitatum a R. mucilaginosa a lipidů u kmenů C. infirmominiatum a S. metaroseus.
|
|
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů v ternárních systémech s barvivy
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na vlastnosti a formy výskytu fosforu v přírodních vodách a na problémy spojené s vyššími koncentracemi fosforu, zvláště pak při rozvoji sinic a řas. Jsou zde popsány možnosti stanovení stupně znečištění přírodních vod živinami a důsledky eutrofizace. Dále jsou zde popsány metody stanovení fosforečnanů, zejména pak spektrofotometrická stanovení v ternárních systémech s barvivy. Jako ostatní metody jsou zde zmíněny AAS, iontová chromatografie, elektroforéza a izotachoforéza, elektrochemické metody nebo enzymatické metody. V experimentální části se tato práce zabývá výběrem a optimalizací vhodného ternárního systému s organickými barvivy pro spektrofotometrické stanovení orthofosforečnanů. Kromě těchto systémů je studován i systém s kyselinou vanadátomolybdátofosforečnou. U analytického postupu s oxalátem malachitové zeleně, který byl shledán jako nejvhodnější, byl dále studován vliv interferujících iontů, vyskytujících se běžně v přírodních vodách. Tento vybraný postup byl nakonec ověřen na reálných vzorcích vod.
|
|
Stanovení fosforečnanů ve vodách a charakterizace jejich negativního vlivu na akvatický ekosystém
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na negativní vliv fosforečnanů v přírodních vodách a na jejich metody stanovení. V první části práce je charakterizován negativní vliv na přírodní vody a jsou charakterizovány problémy spojené s eutrofizací, rozvojem sinic a řas a z nich plynoucí možná zdravotní rizika. V druhé části jsou uvedeny metody, kterými lze fosforečnany stanovovat. Práce vyzdvihuje zejména spektrofotometrické metody, jako jsou metody s kyselinou molybdátofosforečnou, vanadátomolybdátofosforečnou, wolframátofosforečnou a dále s fosfomolybdenovou modří a s některými bazickými barvivy typu rhodamin B, rhodamin 6G, malachitová zeleň a krystalová violeť. Jsou zmíněny i méně používané, ale poměrně citlivé, metody jako jsou AAS, AES, LC-ICP-MS a dále to jsou chromatografické, elektrochemické a enzymatickcé metody. V neposlední řadě práce zmiňuje možnost použití automatických technik, jako je FIA nebo CFA, které jsou vhodné pro rutinní a časté stanovení, využívající často spektrofotometrické metody, ale nejen ty.
|
| |
|
Studium vlhkostních poměrů ve stěně po aplikaci kontaktního zateplovacího systému ETICS
Ševčíků, Robin ; Steuer,, Radek (oponent) ; Šťastník, Stanislav (vedoucí práce)
V posledních desetiletích se aplikace kontaktního zateplovacího systému (ETICS) stala ve stavebnictví velmi populárním opatřením pro zlepšení jak energetické bilance objektu, tak pro zvýšení trvanlivosti a životnosti fasád. Ruku v ruce s tím se však zvětšu-je počet fasád napadených mikroorganismy – zejména řasami a sinicemi. Jedním z dů-vodů této náchylnosti je interakce klimatických vlivů s novodobými skladbami zateplo-vacích systémů, jež vyúsťují kromě velkého teplotního a vlhkostního namáhání ve vý-skyt zelených povlaků řas na fasádních površích. Vegetace řas je umožněna dostatkem vlhkosti způsobeným nočním podchlazováním povrchu až na teploty rosného bodu okolního vzduchu a následnou kondenzací vodních par na povrchu fasády. Za tímto podchlazením stojí vyzařování tepla povrchem vůči jasné noční obloze. Tato bakalářská práce se věnuje popisu v současnosti dostupných poznatků o napa-dení zateplených fasád řasami a vysvětluje tyto jevy za využití principů stavební fyziky. Kromě toho jsou v praktické části práce prezentovány výsledky autorova vlastního mě-ření týkající se stanovení základních charakteristik běžně užívaných fasádních materiálů (spektrální emisivity a nasákavosti), relevantních s ohledem na zaměření práce.
|
|
Využití kombinace bakterií a řas pro čištění odpadních vod
Hlavsová, Barbora ; Stříteský, Lubomír (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře se stále se zdokonalujícími způsoby biologického čištění odpadních vod s využitím bakterií, řas a jejich kombinace. Dále také s velmi atraktivními možnostmi využití biomasy získané tímto čištěním v různých odvětvích, jako je energetika, chemie, farmacie a zemědělský průmysl. Druhá část této práce se týká technicko-ekonomické studie čištění odpadních vod s využitím kombinace bakterií a řas v konkrétní zadané lokalitě.
|
|
Adaptation of algae to extreme environments
KVÍDEROVÁ, Jana
Acidofilní ruducha Cyanidium sp. je jednou z dominantních druhů mikrobiálních nárostů ve velmi kyselé řece Río Tinto, Španělsko. Kultura ruduchy Cyanidium, sp., izolovaná ze vrozku mikrobiálního nárostu, byla vystavena 9 různým hodnotám pH v gradientu od 0.5 do 5 po dobu 24 hodin. Fyziologický stav kultury byl zjišťován pomocí měření kinetiky variabilní fluorescence chlorofylu. Optimální pH se pohybovalo v rozmezí pH 1.5 až 2.5. V pH<1 byl pozorován prudký pokles fotochemické aktivity již po 30 minutách expozice. V pH>2.5 byl pokles fotochemické aktivity mírnější a vliv pH byl méně závažný. Ruducha Cyanidium sp. je tedy velmi dobře adaptována na převládající podmínky v původní loklalitě Río Tinto, tj. pH 1 - 3. Krátkodobé přežívání v pH<1.5 může být adaptací na krátkodobé vystavení extrémně nízkému pH. Tolerance pH>3 může být způsobena adaptací na mikroprostředí vnitřních vrstev mikrobiálního nárostu, ve kterých je Cyanidium obvykle dominantní a kde pH může být zvýšené kvůli produkci kyslíku fotosyntézou.
|
|
Eutrofní zatížení údolní nádrže Orlík
ZELENKOVÁ, Kamila
Detekce případných zdrojů eutrofního zatížení povrchových vod. Vodní nádrž Orlík je mimo svůj vodohospodářský a energetický účel také využívána k rekreačním účelům. V posledních letech se zaznamenává zhoršení kvality vody. Dochází k tomu, že se objevuje "rozkvetlá" vodní plocha a nárůst sinic. Obsahem práce bylo sledování měnícího se stavu kvality vody v údolní nádrži Orlík a jejího okolí v průběhu sezóny. Sledovány byly parametry: vodivost, pH, kyslík, dusičnany, fosforečnany a to v průběhu sezóny roku 2013.
|
| |
|
Pilotní studie k problematice výskytu Euglenophyta v České republice
JURÁŇ, Josef
Na základě literární rešerše dostupných pramenů a vlastního floristického průzkumu téměř 150 lokalit byl sestaven zrevidovaný seznam krásnooček České republiky a připraven návrh na červený seznam krásnooček. Z našeho státu je uváděno 286 taxonů krásnooček, z nichž 5 taxonů bylo pro ČR nově nalezeno - Lepocinclis caudata, Monomorphina reeuwykiana, Phacus arnoldii, Trachelomonas bituricensis var. lotharingia, Trachelomonas volvocina var. punctata. Do navrhovaného červeného seznamu bylo zařazeno 9 taxonů, které jsou ohroženy malým počtem recentních lokalit nebo jsou jimi osidlované biotopy ohrožovány činností člověka.
|