|
Mělník za třicetileté války
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Korbelářová, Irena (oponent)
Třicetiletá válka. Termín, který již sám o sobě vzbuzuje bohaté asociace a přitahuje pozornost. Období pod ním se skrývající prošlo za více než tři a půl století kuchyní bezpočtu historiků. Zkoumáno bylo zpočátku zvláště především z hlediska svých politických a diplomatických dějin, jen pozvolna se přidávaly poznatky z jeho dějin hospodářských, sociálních, demografických, kulturních, i z jeho dějin všedního dne, jak nám je ve svém nesmrtelném vylíčení Simpliciových příhod zanechal Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen a na rytinách neméně barvitě znázornil Jacques Callot. Již k těmto současníkům války se přidávali první dějepisci, snažící se zanechat budoucím pokolením co nejvěrohodnější vypsání konfliktu, který tehdy hýbal celou Evropou a ve středověku, ani dlouho poté, neměl analogii. Monumentální Theatrum Europaeum, vyprávějící den po dní příběh dlouhé války s fascinujícími detaily o padlých a zajatých, zaujalo přední místo jak v historiografii, tak v knihovědě. Dosud nikdy jako během oněch třiceti let nezaplnilo stránky dějepisu tolik vynikajících generálů a monarchů v tak krátkém časovém úseku. Životní osudy nejzářivější hvězdy Albrechta z Valdštejna si vyhradily tisíce popsaných stránek, vstoupily do beletrie i na divadelní scénu. Valdštejnovi nadřízení, partneři, protivníci i spolubojovníci...
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
Pedagogický přínos učitelského ústavu kongregace Školských bratří ve Svatém Janu pod Skalou
Valentová, Radka ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra pastorálních oborů a právních věd Mgr. Radka Valentová PEDAGOGICKÝ PŘÍNOS UČITELSKÉHO ÚSTAVU KONGREGACE ŠKOLSKÝCH BRATŘÍ VE SVATÉM JANU POD SKALOU Bakalářská práce / Résumé Vedoucí práce: ThLic. PhDr. Marek Matějek, Ph.D. Práce, která je čtenáři předložena, si klade za cíl popsat osudy školy vychovávající křesťanské pedagogy a zaznamenat specifika kurikula Školských bratrů. Snahou autorky je zachytit nejen průběh profesní formace kandidátů učitelství, ale i zcela ojedinělou formaci osobnostně sociální, která ve Svatém Janu pod Skalou probíhala a zapříčiňovala výjimečnost absolventů na trhu práce. Dále hledá kořeny semknutosti absolventů, z nichž dva dosud žijící pamětníci významným způsobem přispěli ke vzniku práce. V úvodu práce je možno se seznámit s počátky vzniku Kongregace školských bratrů. Nejprve tedy s jejím zakladatelem, francouzským světcem Janem Křtitelem de la Salle a neutěšenými poměry školství v 17. století. Vznik Kongregace Školských bratří jako odpověď na potřeby doby líčí podkapitola následující. O ideologickém základu pedagogických zásad hovoří podkapitola předkládající seznam dvanáctera ctností dobrého učitele křesťanských škol, čerpajícího z odkazu sv. Jana a rozšířeného o poznatky z pedagogické praxe 18. století popsané...
|
|
Štukatérské dílo Santina Cereghettiho na Svaté Hoře
Hovorková, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá dílem štukatéra italského původu Santina Cereghettiho (asi 1640- 1719) na Svaté Hoře. V první části je pojednáno o štukové technice, o tom z čeho se štuk vyrábí, od kdy je výzdoba štukovou technikou známa a ve kterých obdobích byla při výzdobě uplatňována. Protože Santino Cereghetti je umělcem italského původu, i když neznáme přesné datum jeho narození ani místo odkud pocházel, zabývá se druhá kapitola italskými umělci, kteří pocházeli z území jezer, které se nachází na dnešních hranicích Švýcarska a Itálie. Tito umělci opouštěli rodná údolí a vydávali se na cesty po Evropě, kde v nejrůznějších koutech Evropy vytvořili svá díla. Uplatnění našli především jako stavitelé, kameníci a štukatéři. Rozsáhlé dílo zanechali i v naší zemi. Jako štukatéři zde měli dominantní postavení, neboť se v Čechách nevytvořila jiná domácí konkurenční skupina. Třetí kapitola pojednává o barokní štukové výzdobě, o jejím charakteru a proměnách od raného baroka, přes vrcholné baroko a naznačuje podobu štukové výzdoby v době pozdního baroka a rokoka. Pro rané baroko jsou příznačné masivní boltcové kartuše, mohutné lišty s listovcem, vejcovcem a perlovcem, malbě štuková výzdoba vymezuje jen určitý prostor. Pokud se objevují figurativní prvky, stávají se ve většině případů ornamentem. Důraz je kladen...
|
|
Thomas Haffenecker (sakrální architektura)
Štěrbová, Daniela ; Macek, Petr (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
Thomas Haffenecker was bom in 1669 in Haldensee in the Tannheim valley in Tirol (Austria). While his older brother Andreas stayed at home to become constructor of local importance, Thomas decided to marry and permanently settle in Bohemia. He received his qualification as master-mason in the Stone-Mason's Guild in the Lesser Town of Prague around around 1701. In Prague he carried out the design of J. B. Fischer von Erlach for the Gallas-Palace. For the Gallas noblesse Haffenecker designed and also built the monastery church in Hejnice, where the planed variations using principles of the "Radical Baroque" were not realized. In 1716 he entered the services of the Premonstratensians and was expected to carry out numerous tasks in Strahov and Doksany. Obviously Haffenecker also designed the holy shrine in Sepekov, that is traditionally attributed to K. 1. Dientzenhofer. A special chapter in Thomas Haffenecker' s life is the time period he spent in office as Court Master of Works, to which he has been appointed probably since 1723. The imperial estates were extensive, the buildings were constantly in need for repair and a need arose for construction of new designs and buildings. Haffenecker created dozens of designs for village churches, but very few of them would ever be carried out. Others were adapted or...
|
|
Díla "nizozemských" mistrů 17. století ze sbírky hraběte Humprechta Jana Černína
Ryantová, Zdislava ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
První kapitola této práce je zaměřena na život hraběte Humprechta Jana Černína, předního českého barokního sběratele umění. Další kapitola popisuje vznik černínské obrazárny a sbírky za Humprechta Jana Černína, dále se zabývám popisem vývoje sbírky za Humprechtových následovníků až k jejímu zániku koncem 18. století a následným pokusem o její obnovu. Ve třetí kapitole se dostáváme k ústřednímu tématu, neboť ta pojednává o sbírce nizozemských mistrů. Shrnuji zde prameny, které se k této části sbírky dochovaly, a její vznik. Nejvíce se ale zaměřuji na umělce a náměty zastoupené ve sbírce a zkoumám, jakou roli při jejich výběru hrála osobnost Humprechta Jana Černína. Poslední kapitola je zaměřena na tři obrazy nizozemských mistrů ze sbírky Humprechta Jana Černína, které se v Čechách dochovaly. Zde uvádím literaturu, která se k těmto dílům vztahuje, jejich provenienci, a pokud je znám autor, zabývám se i autorem. Největší důraz kladu na náměty těchto děl.
|
|
Provozování profesionálního loutkového divadla od konce 18. století do roku 1949
Vyšohlídová, Jana ; Svobodová, Doubravka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává téma provozování profesionálního loutkového divadla. Geograficky se zabývá pouze územím Čech. Časově je práce omezena na období historické, a to na úsek, kdy se české profesionální loutkové divadlo provozované živnostensky na našem území rozvinulo, do doby, kdy vlivem různých okolností na desítky let prakticky zcela zaniklo.
Práce popisuje nutné byrokratické kroky, které musel živnostník podniknout, aby dosáhl na licenci umožňující hrát kočovně loutkové divadlo. Zabývá se zákony a nařízeními, které upravovaly jeho provoz. Přibližuje praktický chod loutkářova podnikání, podobu jeho fundusu, způsoby propagace a jeho náklady a výnosy spojené s provozem. Jen okrajově se dotýká umělecké a inscenační podoby divadla.
|
|
Lexikon biblické ikonografie
Royt, Jan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
Práce zahrnuje celou šíři biblických námětů řazených abecedně, počínaje Stvořením světa až po knihu Zjevení s. Jana - Apokalypsu. Vedle vlastních příběhů Starého i Nového zákona jsou představeny i významné osobnosti Starého a Nového zákona. Zařazena byla také hesla inspirovaná apokryfními knihami Starého a Nového zákona, hesla poukazující na vztah Starého a Nového zákona (např. Typologie) či hesla s biblickou výpovědí související. Každé heslo je profilováno tak, že je v něm uveden stručný příběh biblické události, líčený s přihlédnutím k jeho reflexi ve výtvarném umění. V textu hesla jsou vedle příslušných biblický citací odkazy na apokryfní literaturu, na výklady církevních autorit a dále příklady děl světového a českého umění.
|
|
Mechanické vlastnosti zemin z pískovny Kolný v třeboňské pánvi
Englmaierová, Martina ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Miča, Lumír (oponent)
Tato diplomová práce vznikla jako součást projektu doktoranda Mgr. Radka Suchomela. Pro jeho doktorskou práci bylo nutné provést velké množství laboratorních zkoušek. Laboratorní zkoušky byly navrženy tak, aby bylo možné získat dostatek informací pro kalibraci hypoplastického konstitučního modelu pro hrubozrnné zeminy. Hypoplastický model pro hrubozrnné zeminy má osm materiálových parametrů (von Wolffersdorff, 1996). Jeden z osmi parametrů je kritický úhel vnitřního tření φc', který lze stanovit přímo z úhlu přirozené sklonitosti. Ostatní parametry se stanovují z výsledků experimentů i empiricky. Cílem předkládané diplomové práce bylo provést polní a laboratorní zkoušky a stanovení vybraných vlastností zemin a jejich interpretace s ohledem na variabilitu zeminy ve stěně pískovny. Pro odběr vzorků byla zvolena pískovna Kolný, která leží v západní části třeboňské pánve v klikovském souvrství. Souvrství se vyznačuje fluviální sedimentací a je charakteristické horizontálním zvrstvením a střídáním štěrkopísků, písků a písků s tmavě šedými jílovitými vložkami. Vzorky byly odebrány ve stěně pískovny v pravidelné síti s rozměry 9 x 36 m. Na odebrané zemině byly provedeny tyto zkoušky: 38 triaxiálních zkoušek, 38 edometrických zkoušek, 38 měření úhlu přirozené sklonitosti, 37 zrnitostí a 5 stanovení...
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
Skalický, Petr ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Kolegiátní kapitula sv. Apolináre byla roku 1364 prenesena do Prahy na Nové Meste ze Sadské u Nymburka. Dosavadní bádání zduraznovalo pro založení roli císare Karla IV. Domnívám se, že je potreba pro život kapituly spíše zduraznit roli pražských arcibiskupu. Nástenné malby v kostele nepochybne objednal nebo aspon z cásti ideove koncipoval tretí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Ten patrí mezi nejvýznamnejší latinsky píšící autory stredoveku v Cechách. Skrze jeho literární tvorbu mužeme porozumet také originální ikonografii nástenných maleb v kostele. Malby ovšem nejsou ilustrací jeho literární tvorby, ale partnerem, který specifickou výtvarnou recí rozvíjí. Základní myšlenkou je jednotná církev s jedinou její hlavou Kristem. Jeho zástupcem na zemi byl sv. Petr a jeho následníci na papežském stolci. Malby jsou v jádru hluboce dogmatické. Zajímavá je i jejich výtvarná stránka. Jejich sloh vychází v jádru z tvorby malíru pracujících na hrade Karlštejne. Vedle toho ovšem malby odrážejí i dvorskou tvorbu konce 70. a pocátku 80. let 14. století. Proto je mužeme nejlépe datovat do první poloviny 80. let 14. století. Jsou dokladem tzv. prechodného slohu. Po dvorských realizacích (Karlštejn, Emauzy, katedrála) patrí k tomu nejkvalitnejšímu, co v domácí malbe vzniklo.
|
host ::
