|
| |
|
|
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha ; Ostravská univerzita, Ostrava ; Univerzita Karlova, Praha ; Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav ekologie krajiny AV ČR ; IDS Information and Data Systems, Praha ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. , Strašice ; Jihočeská univerzita České Budějovice ; ENKI o.p.s., Třeboň ; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Maxa, Josef ; Líšková, Zuzana ; Cudlínová, Eva ; Lapka, Miroslav ; Zemek, František ; Matějka, Karel ; Cudlín, Pavel ; Macků, Jaromír ; Henžlík, Vladimír ; Cienciala, Emil ; Černý, Martin ; Apltauer, Jan ; Janouš, Dalibor ; Šantrůčková, Hana ; Albrechtová, Jana ; Formánek, Pavel ; Špunda, Vladimír ; Čížková, Hana ; Soukupová, J. ; Urban, Otmar ; Huth, Radan ; Dubrovský, Martin ; Pokorný, Radek ; Marek, Michal V.
Projekt CzechCarbo představuje integrační projekt řešící problematiku studia cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR s využitím metodických přístupů umožňujících pochopit, predikovat a oceňovat bilanci uhlíku v ČR . Projekt je rozdělen do 8 pracovních segmentů. 1. Scénáře vývoje klimatu na území ČR s ohledem na globální změnu klimatu. 2. Studium mechanismů fyziologických procesů kontrolujících příjem a metabolismus uhlíku (účinkové procesové studie). 3. Rozvoj observační sítě "fluxes towers" umožňujících sledovat toky CO2 v základních typech ekosystémů ČR (lesy, louky, mokřady, agro-ekosystémy). 4. Zdokonalení regionálního území (území ČR) systému pro stanovení uhlíkové bilance terestrických (především lesních) ekosystémů, který lze použít při verifikaci a naplňování závěrů Kjótského protokolu. 5. Vypracování metodologie, která by byla schopna předpovídat budoucí vývoj a chování terestrických uhlíkových "sinků" v měřítku ČR. 6. Management lesních, lučních, mokřadních, vodních ekosystémů a agroekosystémů, snižující důsledky GHG (skleníkových plynů) a zvyšující příjem a ukládání C v krajině. 7. Změny koloběhu uhlíku v kontextu změny využití krajiny ČR (resp. globálních společenských a přírodních změn). 8. Sociální a ekonomické důsledky globální změny klimatu s ohledem na "land-use changes" a strategické chování společnosti. Příoha: Vázání uhlíku lesními ekosystémy a jeho místo v systému celospolečenských funkcí lesů. Ve zprávě jsou popsány výsledky, kterých bylo dosaženo v projektu v jednotlivých segmentech.
|
|
| |
|
| |
|
|
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Marek, Michal V.
Obsahem monografie je problematika globální změny klimatu, která je zde pojímána jako předmět odborné analýzy v rámci tří problémových okruhů: atmosféra - ekosystém - lidská společnost. Okruh atmosféra je zúžený na problematiku vývojových scénářů a okruh ekosystém na problematiku lesa. Je pojednána nová funkce lesa jako úložiště uhlíku. Byly získány unikátní výsledky s velmi cennou vypovídající hodnotou, které jsou využitelné pro lesnický a krajinářský výzkum i praxi. Kapitoly: Globální změna klimatu, Scénáře vývoje globální klimatické změny, Ekofyziologické předpoklady úložiště uhlíku ve fytomase, Toky uhlíku mezi ekosystémem a atmosférou, Les, uhlík a lesnictví ČR v podmínkách měnícího se prostředí, Zásoby uhlíku ve vegetaci České republiky a modelová uhlíková bilance krajiny, Vnímání globálních ekologických změn ve společnosti, Vázání uhlíku lesními ekosystémy a jeho místo v systému celospolečenských funkcí lesů.
|
|
|
Tématika vztahů mezi rostlinami a atmosférou v aktuální výuce přírodopisu na 2.stupni ZŠ
ČEKAL, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá tematikou vztahu mezi rostlinami a atmosférou v aktuální výuce přírodopisu na 2. stupni základních škol. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozebírána problematika tří okruhů v bakalářské práci dále sledovaných, a to: 1. Rostliny ve vztahu ke koloběhu uhlíku, 2. Vliv atmosféry na rostliny 3. Význam rostlin pro atmosféru. V praktické části je pak obsažen monitoring výskytu jednotlivých okruhů v učebnicích základní školy (pomocí tabulek) a dále analýza znalostí problematiky těchto okruhů u žáků 9. ročníků ZŠ provedená na základě didaktického testu, který je zpracován formou grafů.
|
|
|
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M. ; Mikulecký, L.
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii.
|
|
|
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.