|
|
Využití bezdrátových přenosů v J2ME aplikacích
Mikulecký, Miloš ; Kovář, Petr (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou programování J2ME aplikací se zaměřením na bezdrátové přenosy. Jako bezdrátová technologie byla vybrána technologie Bluetooth, která je dnes implementována na většině dnešních mobilních telefonech. Byla navržena a realizována aplikace umožňující přenos krátkých zpráv z jednoho telefonu na druhý přes rozhraní Bluetooth. Aplikace byla vyvíjena v programovacím prostředí NetBeans. Aplikace byla testována na několika mobilních telefonech různých značek a typů. Zde se ukázalo, že každý mobilní telefon je jiný, i když jde třeba o mobilní telefon jedné značky.
|
|
| |
|
|
Využití bezdrátových přenosů v J2ME aplikacích
Mikulecký, Miloš ; Kovář, Petr (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou programování J2ME aplikací se zaměřením na bezdrátové přenosy. Jako bezdrátová technologie byla vybrána technologie Bluetooth, která je dnes implementována na většině dnešních mobilních telefonech. Byla navržena a realizována aplikace umožňující přenos krátkých zpráv z jednoho telefonu na druhý přes rozhraní Bluetooth. Aplikace byla vyvíjena v programovacím prostředí NetBeans. Aplikace byla testována na několika mobilních telefonech různých značek a typů. Zde se ukázalo, že každý mobilní telefon je jiný, i když jde třeba o mobilní telefon jedné značky.
|
|
| |
|
|
Předpověď sluneční aktivity ve 24. a 25. cyklu
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
V polovině devadesátých let jsme vydali předpověď sluneční aktivity v cyklech č.23 až 26. Pro tuto předpověď jsme použili data za období l500-1995 reprezentovaná deseti významnými délkami period s nejnižšími hodnotami parametru p. Pomocí superpozice odpovídajících sinusových vln byla data za období 1500-1995 výborně aproximována. Předpověď pro období 1996-2040 byla vytvořena jako extrapolace tohoto průběhu. Předpověděli jsme tak, že cykly č. 23 a 24 budou delší a hodnoty Wolfova čísla v maximech budou nižší, než jaké byly v cyklu č. 22. Tyto předpovědi byly zhruba splněny s výjimkou maxima 23. cyklu, které nastalo ve skutečnosti o něco dříve. To je důvod, proč sestupná část 23. cyk1u se nacházela těsně pod 95% koridorem tolerance naší předpovědi. S použitím dat l500-2010 a stejné metody předpovědi jsme nyní sestavili novou předpověď na cykly č. 24 a 25. Oba cykly by měly být opět delší podobně jako cyklus č. 23 v naší první předpovědi. Hodnoty Wolfových čísel v maximech by měly být ještě o něco nižší.
|
|
|
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M. ; Mikulecký, L.
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii.
|
|
|
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období.
|
|
|
Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let
Střeštík, Jaroslav ; Grigoryev, P. ; Mikulecký, M.
Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Oceánie, Jižní Asie a západní Evropa),rovněž pro jejich součet a toto vše porováno se slunečními a geomagnetickými charakteristikami. Existuje dobrá korelace mezi četností teroristických útoků v různých oblastech. Je také významná vazba mezi teroristickými útoky na straně jedné a některými heliogeofyzikálními faktory na straně druhé. Všechny vazby jsou různé v různých regionech a pro různé vnější faktory. Nicméně mnoho z nich je významných. Regresní vztah s faktory popisujícími geomagnetickou aktivitu je o neco vyšší než s faktory sluneční aktivity.
|
|
|
Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký Jr., M. ; Mikulecký, M.
Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv heliogeofyzikálních faktorů dosud zkoumán nebyl, třebaže laboratorní studie jistý vliv prokazují. V tomto příspěvku byly použity denní počty přijatých pacientů na kliniku infektologie LFUK v Bratislavě za roky 2005-2006. Výskyt salmonelózy je v létě podstatně větší než v zimě, přičemž maximum výskytu se opožďuje za meximem teplot vzduchu více nž o měsíc. K vyššímu výskytu salmonelózy také mírně přispívá vyšší geomagnetická aktivita, jejíž vliv je významnější než vliv aktivity sluneční.
|
|
|
Průměr kmene stromu a Měsíc: podrobný rozbor periodických vztahů
Mikulecký, M. ; Střeštík, Jaroslav
Zürcher a Cantiani (Nature, 1998) referovali o "silné korelaci" mezi rytmickými změnami průměru kmene smrku na jedné straně a gravimetrickými lunisolárními slapy na straně druhé. Vztah mezi průměrem kmene D a slapovou silou G je zde testován exaktnějšími biometrickými prostředky. Celkem 75 hodinových hodnot průměrů kmene a slapového zrychlení bylo zpracování Halbergovou kosinorovou regresí a Barlettovou zkříženou "korelací". Maxima průměrů kmene se vyskytuji 0,7-2,8 hodin po maximech obráceného chodu slapů. Zkřížená "korelace" mezi D a G jako funkce posuvu vykazuje 24-hodinovou periodu s maximální odchylkou korelačního koeficientu od nuly při G zpožděném za D o 4 hodiny.
|
host ::
RSS.