|
|
Trestní řízení před samosoudcem
Bělohradská, Lucie ; Říha, Jiří (oponent) ; Krupička, Jiří (oponent)
Rigorózní práce na téma Trestní řízení před samosoudcem se zabývá, jak už samotný název napovídá, zcela specifickým, resp. zvláštním trestním řízením před samosoudcem, tedy před soudcem jediným. V současnosti je trestní řízení před samosoudcem hojně využíváno, jelikož toto řízení umožňuje, samozřejmě za určitých, zákonem stanovených podmínek, vyřízení trestní věci často rychleji, hospodárněji a účelněji, především pokud samosoudce rozhodne tak, že vydá rozhodnutí ve formě trestního příkazu. Hlavním cílem, resp. účelem této rigorózní práce je nejenom co nejpodrobněji nastínit trestní řízení před samosoudcem jako takové, ale představit i všechny instituty, které se v trestním řízení, resp. v trestním řízení před samosoudcem objevují a jsou s ním úzce spjaty. Rigorózní práce je pro lepší přehlednost a orientaci rozdělena na několik hlavních kapitol a navazujících podkapitol s tím, že hlavní část, resp. právní úprava trestního řízení před samosoudcem de lege lata, plynule navazuje a tedy i vychází z historických souvislostí, a vyústí pak v podobě úvah či námětů de lege ferenda. Závěrem lze uvést, že hlavním přínosem této rigorózní práce je, po prozkoumání a nastínění současné právní úpravy trestního řízení před samosoudcem a institutů souvisejících, právě již zmíněné vyústění v náměty či úvahy de lege...
|
|
|
Aktuální otázky postavení poškozeného a náhrada škody v trestním řízení
Šeflová, Jaroslava ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá velmi aktuálním tématem postavení poškozeného a oběti v trestním řízení a náhradou škody, nemajetkové újmy a vydáním bezdůvodného obohacení v trestním řízení. Práce podává legální definici poškozeného i oběti trestného činu a zabývá se jejich postavením v trestním řízení. U poškozeného v trestním řízení se práce zaměřuje na definici a postavení poškozeného a otázky související s adhezním řízením, v němž soud rozhoduje o nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení. Těžištěm otázek týkajících se obětí trestných činů je jejich postavení a práva jim přiznaná s ohledem na nedávno přijatý zákon, který novelizuje zákon o obětech trestných činů, a na mezinárodní úpravu. V průběhu celé práce vyvstávají nejrůznější otázky týkající se správnosti a účelnosti platné právní úpravy, což přináší zamyšlení nad současným stavem a zároveň návrhy de lege ferenda. Práce je systematicky rozdělena do čtyř hlavních částí. V úvodní kapitole práce je pro lepší orientaci a pochopení souvislostí popsán historický vývoj postavení poškozeného, od právní úpravy poškozeného před rokem 1950 až po současný trestní řád, s jeho nejvýznamnějšími novelami. V další části se práce věnuje poškozenému v trestním řízení a aktuálním otázkám s tím souvisejícími. Definuje...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení se zaměřením na rekognici
Sypták, Dalimil ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Cílem této práce je blíže se zabývat zvláštními způsoby dokazování, které se staly součástí trestního řádu. V minulosti byly tyto úkony považovány za zvláštní formu výslechu nebo ohledání. Nejprve se práce zabývá historickým vývojem hledání pravdy, který byl od nepaměti spojen s doznáním pachatele, jako nezpochybnitelným důkazem viny. Následovat bude vymezení souvisejících pojmů jak z oblasti kriminalistiky, tak trestního práva. Další část bude věnována vztahu kriminalistiky a zvláštních způsobů dokazování, zejména při odstraňování rozporů v získaných důkazech. Pro lepší pochopení možností limitů paměti při vyvolávání zpětného obrazu vnímaných skutečností, si připomeneme mechanismus vzniku paměťových stop. Část čtvrtá rozebere obecné zásady těchto úkonů a v páté části se pozastavíme u některých zvláštních způsobů dokazování. V šesté, předposlední kapitole, podrobněji rozebereme rekognici, jako zvláštní způsob identifikace objektu. V její závěrečné části se budeme zabývat důsledky vad řízení a pokusíme se některé problémy vyřešit tak, aby vyústily v návrhy de lege ferenda.
|
|
|
Prohlídky prostor v trestním řízení
Zetochová, Iveta ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Shrnutí Práce se zabývá prohlídkami bytových a nebytových prostor v trestním řízení. Zaměřuje se na historickou i stávající právní úpravu. Hlavní část práce je věnována podmínkám a výkonu domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. Platná právní úprava je tedy rozebrána jak z hlediska vymezení základního pojmu "byt" a "nebytový prostor", tak i z hlediska úpravy neúčinnosti důkazů v případě porušení zákona. Autorka se v práci vyjadřuje rovněž k radikálnímu nálezu Ústavního soudu, kterým došlo ke zrušení ustanovení trestního řádu, které umožňovalo státnímu zástupci nařídit prohlídku jiných prostor a pozemků. Autorka se postupně vyjadřuje k jednotlivým argumentům Ústavního soudu a snaží se zodpovědět, zda bylo zrušení ustanovení vhodným řešením. V další části na případové studii demonstruje splnění právních předpokladů uvedených v části první a na základě provedení analýzy popsaného případu vyvozuje konkrétní závěry. Část práce je věnována komparaci zahraničních právních úprav - konkrétně Spolkové republiky Německo a Slovenské republiky. Součástí práce je také rozbor právní úpravy domovních prohlídek advokátních kanceláří. Hlavním cílem této části práce je rozbor problematiky prohlídek v advokátních kancelářích. Práce analyzuje právní úpravu institutů prohlídky v advokátních kancelářích a prohlídek...
|
|
|
Adhezní řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Disertační práce zpracovává tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného, které vznikly v souvislosti s trestným činem (tzv. adhezní řízení). Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Základním východiskem předložené práce je platná právní úprava obsažená v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Nejen však ta. Disertační práce obsahuje též komparativní analýzu právní úpravy adhezního řízení z hlediska německého a švýcarského právního řádu. V návaznosti na analýzu adhezního řízení de lege lata, jakož i srovnání se zahraničními vzory jsou uvedeny náměty ke zlepšení právní úpravy, které by mohly být použity při plánované rekodifikaci českého trestního práva procesního.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Musilová, Nikola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této diplomové práce je institut spolupracujícího obviněného, a to ve smyslu zaměření na jeho vztah k základním zásadám českého trestního řízení a kritického zhodnocení vybraných aspektů jeho účinné právní úpravy. Právní úprava institutu spolupracujícího obviněného je účinná od ledna 2010. V TŘ je upravena v § 178a. TZ pak upravuje hmotněprávní důsledky s tímto označením spojené, které mohou spočívat především v mimořádném snížení trestu odnětí svobody či dokonce celkovém upuštění od potrestání. Popisovaný institut slouží především jako cenný nástroj boje s organizovaným zločinem. Jeho původ lze hledat v právním systému common law, z něhož řada evropských států zejména v průběhu posledních třech desetiletí přebírá řadu prvků, které mají trestní řízení urychlit, pomoci v řešení nastalé důkazní nouze či napomoci v boji s organizovaným zločinem, který v současné době představuje výnamnou hrozbu pro společnost, ale i základy demokratického právního státu jako takového. Přebírání institutů, které jsou jinak typické pro právní systém common law, s sebou však nese řadu úskalí, a to zejména z toho důvodu, že trestní řízení v kontinentálním právním systému staví na poměrně odlišných zásadách toto řízení ovládající. Právnímu systému common law je vlastní zásada oportunity, zatímco kontinentálnímu...
|
|
|
Mediace v trestním řízení
Albrechtová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Mediace v trestních věcech je součástí širšího konceptu restorativní justice zaměřeného primárně na odstraňování respektive zmírňování následků způsobených trestných činem, a to za aktivní účasti pachatele, oběti a dalších zasažených osob. Mediace v trestních věcech má mnoho společného s mediací v případech jiných sporů či konfliktů. Tato práce se zaměřuje právě na specifika mediace v trestních věcech oproti jiným druhům mediace, na možné oblasti jejího využití a rizika i přínosy pro její účastníky. Mapuje současnou právní úpravu i praxi mediace v České republice, uvádí příklady úprav ve vybraných státech Evropy jako inspirační zdroje a v závěru předkládá návrhy na změnu české právní úpravy a praxe. Mediace v trestních věcech se na základě dosavadních kriminologických výzkumů jeví být účinným nástrojem zmírňování následků trestných činů, ovšem pouze za podmínky respektování pravidel k prevenci sekundární či opakované viktimizace obětí a dodržení kritérií výběru vhodných případů.
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
|
|
Aktuální otázky institutu dohody o vině a trestu
Hájek, Tomáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Institut dohody o vině a trestu byl implementován do českého trestního práva zákonem č. 193/2012Sb., který nabyl účinnosti 1. září 2012. Institut patří mezi odklony lišící se od standardního trestního řízení. Důvodem zavedení byla snaha o zvýšení efektivity trestního řízení. Obecně je tento institut typický pro common law, nicméně několik států s kontinentálním systémem práva již zavedlo dohodu o vině a trestu do trestního práva - například: Španělsko, Německo, Itálie a Slovensko. Obzvláště Slovenská dohoda o vině a trestu zásadně konstituovala podklad pro českou verzi dohody o vině a trestu. Inspirací pro vybrání tohoto tématu pro moji diplomovou práci se stala stáž na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 4. Zde jsem měl možnost osobně se zúčastnit procesu sjednávání dohody o vině a trestu. Práce je členěna do 6 kapitol, které jsou doplněny osobními zkušenostmi ze stáže. Každá z kapitol pojednává o odlišných aspektech institutu. Obsahem první a druhé kapitoly jsou důvody přijetí institutu, detailní analýza de lege lata a také zde řeším otázku, zda je dohoda v rozporu se základními zásadami trestního řízení. Rozlišujeme dvě fáze sjednávání dohody. První fáze je mezi státním zástupcem a obviněným, který je zastoupen obhájcem. Následující druhá fáze je soudní, kde soudce potvrdí nebo odmítne...
|
host ::
RSS.