Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh extrémně nízkonapěťového usměrňovače v CMOS technologii
Musilová, Nikola ; Šteffan, Pavel (oponent) ; Khateb, Fabian (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout nízkonapěťový a nízkovýkonový usměrňovač pomocí CMOS technologie a operačního zesilovače pro vstupní napětí v řádu desítek mV, které odpovídá senzorovým a biomedicínským aplikacím. Obvod umožňuje jak jednocestné, tak dvoucestné usměrnění. Klíčovými parametry jsou velké zesílení a velmi malá výkonová spotřeba operačních zesilovačů, které tvoří usměrňovač.
Spolupracující obviněný
Musilová, Nikola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této diplomové práce je institut spolupracujícího obviněného, a to ve smyslu zaměření na jeho vztah k základním zásadám českého trestního řízení a kritického zhodnocení vybraných aspektů jeho účinné právní úpravy. Právní úprava institutu spolupracujícího obviněného je účinná od ledna 2010. V TŘ je upravena v § 178a. TZ pak upravuje hmotněprávní důsledky s tímto označením spojené, které mohou spočívat především v mimořádném snížení trestu odnětí svobody či dokonce celkovém upuštění od potrestání. Popisovaný institut slouží především jako cenný nástroj boje s organizovaným zločinem. Jeho původ lze hledat v právním systému common law, z něhož řada evropských států zejména v průběhu posledních třech desetiletí přebírá řadu prvků, které mají trestní řízení urychlit, pomoci v řešení nastalé důkazní nouze či napomoci v boji s organizovaným zločinem, který v současné době představuje výnamnou hrozbu pro společnost, ale i základy demokratického právního státu jako takového. Přebírání institutů, které jsou jinak typické pro právní systém common law, s sebou však nese řadu úskalí, a to zejména z toho důvodu, že trestní řízení v kontinentálním právním systému staví na poměrně odlišných zásadách toto řízení ovládající. Právnímu systému common law je vlastní zásada oportunity, zatímco kontinentálnímu...
Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Musilová, Nikola ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu jedné z nejvýznamnějších pravomocí amerického Kongresu z čl. I, oddílu 8 Ústavy USA. Z hlediska legislativní činnosti Kongresu byla pravomoc Kongresu regulovat mezistátní obchod klíčová v mnoha právních oblastech. Toto ústavní ustanovení umožnilo Kongresu reagovat na měnící se podmínky společnosti a řadu nových problémů, jímž Spojené státy čelí, zejména pak v oblasti pracovních podmínek, občanských práv, trestního práva, životního prostředí apod. Růst pravomocí federální vlády se však vždy nesetkal s nadšením, zejména pak v prvních třech dekádách 19. století, než začal Nejvyšší soud obchodní klauzuli interpretovat mnohem šířeji, a to dokonce až do té míry, kdy přestala být faktickým omezením pravomocí federální vlády. Tento trend měl být zastaven érou tzv. Nového federalismu a pěti konzervativními soudci, kteří vydali rozhodnutí, která omezila rozsah mezistátní obchodní klauzule. Tato skupina soudců byla nicméně ve svém postoji k tomuto ústavnímu ustanovení velmi nekonzistetntní a rozpadla se, což mělo za následek, že Rehnquistova zamýšlená revoluce vztahů mezi federální vládou a státy skončila neúspěchem. Robertsův soud zatím vykazuje o tuto oblast federalismu jen malý zájem, a tak se zdá, že do budoucna zřejmě přijetí dalších rozhodnutí, která by dále...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.