|
| |
|
| |
|
|
Kulturní specifika managementu multinacionálních firem
Křečková Kroupová, Zuzana ; Pražská, Lenka (vedoucí práce) ; Zadražilová, Dana (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Dobeš, Richard (oponent)
V současné době se svět stále více ekonomicky propojuje a kulturní diverzita zaměstnanců nabývá na významu jako podstatná konkurenční výhoda. Interkulturní komunikační kompetence se stává klíčovou kompetencí manažera v multinacionálních firmách a zároveň je důležitá i pro řadového pracovníka, který přichází do styku s jinými kulturami v pracovním prostředí. Hlavním tématem práce jsou kulturní specifika managementu multinacionálních firem. Cílem disertační práce je zjistit, jak odlišné národní kultury ovlivňují řízení lidí, zejména pracovní vztahy, manažerské nástroje a organizační struktury. To autorka zjišťuje prostřednictvím kulturních dimenzí, které v rámci této práce aktualizuje pro Českou a Slovenskou republiku dle metodologie Fonse Trompenaarse. Autorka testuje tři hypotézy: o vývoji preferencí kulturních dimenzí v čase, odlišnosti preferencí kulturních dimenzí Čechů a Slováků a odlišnosti preferencí kulturních dimenzí dle pohlaví, věku a počtu let strávených v zahraničí. Práce zároveň předkládá i mapování změny postojů v konkrétních pracovních a osobních situacích Čechů a Slováků v čase. Práce analyzuje vliv ekonomických faktorů na pracovní postoje a preference kulturních dimenzí, identifikuje oblasti potenciálních konfliktů kultur Čechů a Slováků v pracovním prostředí a také porovnává výsledky s jinými výzkumy v oblasti kulturních dimenzí a kulturních standardů. Závěrem práce navrhuje kulturně specifická doporučení řízení Čechů a Slováků.
|
|
|
Hospodářské a sociální důsledky odsunu Němců z ČSR
Baldrychová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Téměř sedm set let soužití Čechů a Němců na jednom území skončilo katastrofou v podobě okupace a odsunu. Myšlenka odsunu německého obyvatelstva z východní Evropy na území Německa je výsledkem jedné z největších civilizačních krizí, jenž vznikal v době obecné "barbarizace" evropského kontinentu. Je třeba říci, že nebýt nacistické politiky a Mnichova, nebylo by ani poválečného odsunu Němců. Nemá však smysl neustále porovnávat, kdo byl čeho viníkem, kdo za co může nebo čí utrpení bylo větší. Tato práce se kromě samotné problematiky odsunu zabývá i problematikou soužití Čechů a Němců. Práce pro pochopení širšího kontextu čtenáře seznamuje také s tématem Benešových dekretů. Hlavní náplní práce je zhodnocení hospodářských a sociálních dopadů odsunu Němců z Československa, o kterých je pojednáváno v její druhé části.
|
|
| |
|
|
Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
Lukášová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V první části práce ve stručnosti připomenu základní mezníky soužití Čechů a Němců na historickém území Čech, Moravy a jižní části Slezska tak, jak je reflektuje historická literatura.V hlavní části práce rozeberu jednotlivé dekrety presidenta republiky, týkající se německé menšiny v poválečném Československu a popíši exekutivní proces jejich vzniku. Ve stručnosti popíši i proces samotného odsunu. Součástí mé práce bude analýza dopadu odsunu Němců na jednotlivá odvětví ekonomiky Československa. Konečně budu sledovat, jak byla nastalá situace řešena ekonomicky, politicky i demograficky. V průběhu zpracování tématu si budu klást mj. tyto otázky: Co vedlo k odsunu? Jak byl proveden odsun? Jaké byly hospodářské, sociální důsledky? Jak byl řešen problém znovuosídlení sudetských oblastí?
|
|
|
Vnímání a tolerance bolesti v kulturách
ČUTOVÁ, Jana
Pro diplomovou práci jsme si zvolili téma: {\clqq}Vnímání a tolerance bolesti v kulturách``. Zvolili jsme si ho proto, že kvůli globalizaci a migraci obyvatel sídlí v České republice kultury z celého světa. Rozhodli jsme se pro tři nejpočetnější kulturní skupiny v České republice a to jsou Češi, Romové a Vietnamci. Tyto kultury, i přes to, že žijí společně na jednom území, mají rozdílnou historii, různé zvyky a tradice a jinak přistupují i ke zdrví a nemoci. Vnímají bolest jinak, má pro ně odlišný význam a využívají odlišné způsoby tišení bolesti. Poznat blíže tyto kultury v oblasti bolesti a vystihnout rozdíly mezi Čechy, Romy a Vietnamci, je podstatou pro kvalitní profesionální a především multikulturní péči. Pro větší přehlednost a ucelenost jsme teoretickou část rozdělili na čtyři části. První část je věnována základním informacím o bolesti, její historii, faktorům, které ovlivňují vnímání bolesti a její léčbě. Další části jsou zaměřeny postupně na každou kulturu zvlášť. Zmiňujeme stručnou historii dané kultury, léčbu bolesti v minulosti a především projevy bolesti v dané kultuře, vnímání a toleranci bolesti. Pro empirickou část byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Měli jsme zjistit a porovnat rozdíly v tišení bolesti v romské, vietnamské a české kultuře v domácím a v nemocničním prostředí. Dále jsme měli zjistit, zda určené kultury vnímají bolest jako součást života a posledním cílem bylo zjistit vliv bolesti na běžnou činnost vedoucí k zahájení aktivit pro tišení bolesti. Cíle vznikly na předpokladu, že příslušníci národnostních menšin v České republice, v této práci jsou to Romové a Vietnamci, upřednostňují nefarmakologické způsoby tišení bolesti před farmakologickými a také, že češi nevnímají bolest jako součást života na rozdíl od příslušníků národnostních menšin v České republice. Dalším předpokladem bylo, že věřící člověk snáší bolest lépe než nevěřící. A poslední dva předpoklady byly, že Romové mají nižší toleranci bolesti než Češi, a že Vietnamci mají vyšší toleranci bolesti než Češi. Výzkum byl realizován na vybraném vzorku zástupců všech tří kultur pomocí dotazníků. Na základě výsledků je možno říci, že byly cíle práce splněny, první dvě hypotézy nebyly potvrzeny a poslední tři hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Vývoj osídlení a národnostní struktury obyvatelstva Prachaticka
BEDNARČÍKOVÁ, Jitka
Diplomová práce se zabývá vývojem počtu obyvatel okresu Prachatice mezi lety 1869 {--} 2001. Vzhledem k velkému poklesu obyvatel je zde zachycen i vývoj sídelní struktury obcí. Dále byl analyzován vývoj národnostní struktury od počátku s důrazem na vývoj po 2. světové válce. Text práce doprovází grafy, mapy, tabulky a obrázky jednotlivých sídel, které zaznamenávají nejdůležitější sledované jevy. Další část této diplomové práce se zabývá vlastivědnou náplní. Jsou zde uvedeny návrhy pracovních listů a témata vycházek a exkurzí po okolí, která jsou zaměřena pro 1. stupeň základních škol.
|
|
| |
|
|
Obchodní protokol a profesní etiketa Německa
Klimentová, Jana ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Laschoberová, Libuše (oponent)
Práce popisuje obchodní protokol a profesní etiketu Německa. V první kapitole vysvětluje základní pojmy jako etiketa, společenské chování, obchodní protokol a profesní etiketa. Zároveň vysvětluje souvislost mezi těmito pojmy. V druhé kapitole práce lze nalézt informace o kulturních rozdílech mezi Čechy a Němci, a jak tyto rozdíly ovlivňují chování mj. i v obchodní sféře. Obě kultury jsou srovnány dle metody kulturních dimenzí G.Hofstedeho a dle kulturních standardů. Třetí kapitola popisuje obchodní protokol v Německu. Zaměřuje se při na tom pravidla pro seznamování a představování, ústní projev,oblékání, obchodní jednání, společenské akce a etiketu darování. Čtvrtá kapitola charakterizuje profesní etiketu v Německu. Objasňuje pravidla chování na německém pracovišti, při služebních cestách. Věnuje se i pracovní etiketě a netiketě.
|
host ::
RSS.