|
| |
|
| |
|
|
Nové přístupy v penitenciární péči - model Otevřené věznice Jiřice
Prokopová, Hana ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Cílem rigorózní práce je identifikovat a charakterizovat inovativní pojetí penitenciární péče aplikované při zacházení s odsouzenými muži v objektu "Otevřené věznice" ve Věznici Jiřice. Důraz je kladen na analýzu prvků inovace v rovině architektonické (úprava venkovních prostor "Otevřené věznice", specifické ubytování pro odsouzené, vybudování chovatelské zóny, pěstitelské zóny, okrasné zahrady) a v rovině sociálně-psychologické. Tato se promítá do odborného práce a aplikace specificky zaměřených aktivit programu zacházení. Vychází z vyšší míry odborné intervence z hlediska aplikace metody "doprovázení" a "case management", otevřeného přístupu zaměstnanců při vzájemné konstruktivní, podporující komunikaci s odsouzenými. V praktické části bude použito kvalitativní šetření, které bude mít za cíl komparovat vybrané oblasti aktivit programu zacházení odsouzených zařazených pro výkon trestu odnětí svobody v oddělení se středním stupněm zabezpečení a v nízkém stupni zabezpečení. Jako výzkumná metoda byly zvoleny případové studie. Záměrem je zjistit, zda aplikované zahraniční trendy penitenciární péče v Otevřené věznici Jiřice korespondují s potřebami odsouzených ve smyslu celkového posilování jejich samostatnosti, zodpovědného jednání a prosociálních vzorců chování. Toto inovativní prostředí směřuje k...
|
|
|
Věznice s ostrahou - oddělení s vysokým stupněm zabezpečení
Kvízová, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces odborného zacházení s důrazem na snižování kriminogenních rizik s odsouzenými muži zařazenými do věznice s ostrahou v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení. Odsouzení pachatelé trestné činnosti vykazují odlišnou míru rizikovosti i různou strukturu kriminogenních faktorů. Aby s nimi mohla Vězeňská služba ČR efektivně pracovat, potřebuje znát jejich kriminologický profil. Za uvedeným účelem analyzuje relevantní anamnestická a speciálně pedagogická data. Na základě jejich hodnocení pak dochází ke stanovení obsahu programu zacházení, který počítá s variací přístupů a metod pedagogických, sociálně-právních a psychologických, se zřetelem ke konkrétně zjištěným rizikovým kriminogenním faktorům a potřebám. Vlastní výzkumná studie, která v rámci diplomové práce tvoří jádro praktické/empirické části, sestává z analýzy self-reported posuzovaných rizikových faktorů a subjektivně vnímané reaktibility (příp. analogicky terapeutické responzivity) a vhodné penitenciárně-pedagogické provázání dostupných aktivit programu zacházení. Design výzkumného projektu je metodologicky zpracován v opoře smíšeného přístupu s vhodným propojením kvalitativních a kvantitativních metod sběru, transformace/operacionalizace a interpretace/vyhodnocení datového souboru. Za...
|
|
| |
|
|
Úloha úřadu práce při reintegrci osob po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Čížková, Marie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Bakalářská práce mapuje nabídku služeb úřadu práce při zprostředkování zaměstnání pro osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Výstupem práce je doporučení na změnu postupu Úřadu práce ČR při zprostředkování zaměstnání osobám po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, tak aby tyto obtížně zaměstnatelné osoby byly úspěšně umístěny na trhu práce. Jedná se pouze o takové změny v postupu zprostředkování zaměstnání, které jsou v působnosti Úřadu práce ČR. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretických východisek a z části výzkumného šetření. Teoretická východiska se zaměřují na výkon trestu odnětí svobody, tzn. na penitenciární pedagogiku a program zacházení ve výkonu trestu odnětí svobody a v druhé polovině popisují služby úřadu práce. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativním výzkumem prostřednictvím dotazníkového šetření mezi uchazeči o zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Kvantitativní šetření mapuje nabídku služeb úřadu práce při zprostředkování zaměstnání pro osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň zjišťuje, jakým způsobem takové osoby hledají zaměstnání, jaké služby úřadu práce při hledání zaměstnání využívají a zda jsou pro ně služby úřadu práce dostatečné. V závěru...
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody
OUŘEDNÍKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty u odsouzených mužů, kteří se v důsledku odsouzení za spáchaný trestný čin dostávají do výkonu trestu odnětí svobody. Každý odsouzený, který se dostane do věznice, je vystaven psychickým problémům spojeným s uvězněním. Tyto problémy mohou být spojeny nejen s přijetím viny a trestu ve spojení se spáchaným trestným činem, ale i s přechodem z občanského života do života ve věznici, s přizpůsobením se životu ve věznici, se zvládnutím omezení svobody a kontaktu se svými nejbližšími apod. Práce má teoretickou část rozdělenou do tří kapitol, které jsou doplněny údaji z přepsaných rozhovorů se čtyřmi odsouzenými. První kapitola je zaměřena na charakteristiku průběhu výkonu trestu odnětí svobody, včetně funkcí a účelu výkonu trestu odnětí svobody a na penitenciární psychologii. Ve druhé kapitole je popsaná adaptace odsouzených na výkonu trestu odnětí svobody z pohledu délky a četnosti trestů odnětí svobody i z pohledu osobnosti odsouzeného. Třetí kapitola je zaměřená na psychologické aspekty výkonu trestu odnětí svobody (druhý život vězňů, agrese, šikana, sebevražedné jednání, sebepoškozování, zneužívání a užívání omamných a psychotropních látek, omezení sociálního kontaktu). Cílem diplomové práce je popis důsledků uvěznění z psychologického hlediska a porovnání s výpověďmi z rozhovorů s odsouzenými.
|
|
|
Terapeutické a výchovné přístupy v ústavech pro výkon zabezpečovací detence
Gáč, Dušan ; Jůzl, Miloslav (oponent) ; Šotolová, Eva (oponent)
1 ABSTRAKT Zabezpečovací detence nemá v České republice dlouhou tradici, jedná se o relativně novou instituci, která v České republice existuje jako ochranné opatření teprve od roku 2009, kdy nabyl účinnosti zákon o výkonu zabezpečovací detence číslo 129/2008 Sb. Na zřízení institutu zabezpečovací detence se podílela dlouhodobě odborná veřejnost, psychologové, pedagogové, právníci, lékaři - psychiatři a další neboť umístění mimořádně nebezpečných pachatelů v psychiatrických nemocnicích nesplňovalo bezpečnostní kritéria a nebyl tak naplněn požadavek důmyslné ochrany společnosti v souladu s poskytnutím řádné odborné péče a zacházení. Proto po deseti letech existence a fungování Ústavu zabezpečovací detence v Brně autor rigorózní práce pod názvem Terapeutické a výchovné přístupy v zabezpečovací detenci bilancuje pozitiva i negativa v zacházení s chovanci a naznačuje směr i přibližnou prognózu jejich dalšího vývoje. Hlavním smyslem rigorózní práce je poskytnout ucelený přehled o poslání, cílech, úkolech a metodách práce (programy zacházení) s chovanci v zabezpečovací detenci, konkrétně v Ústavu zabezpečovací detence v Brně. Práce je tvořena šesti kapitolami; v prvních pěti jsou shrnuta epistemologická východiska a vývoj péče o slabomyslné, dále seznámení s podstatou zabezpečovací detence a její implementace do...
|
|
| |
host ::
RSS.