|
| |
|
|
Post-traumatic and stress disorder and its biomarkers
Shalkin, Ilia ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Posttraumatická stresová porucha (PTSP) původně patřila mezi poruchy pozorované mezi vojáky. Do širšího povědomí veřejnosti se tato porucha dostala jako diagnóza během první světové války. Následně už nebyl PTSP přisuzován výlučně vojenskému prostředí a v současné době existuje velké množství studií, které se týkají civilistů, u nichž došlo k traumatu v důsledku teroristického útoku, znásilnění, smrti milované osoby nebo přírodních a antropogenních katastrof. Každý člověk může být vážně traumatizován a většina lidí se vyrovnává se stresem a pokračuje v normálním životě. U některých lidí se však může vyvinout PTSP. Osoba s diagnostikovanou PTSP může mít poruchy spánku a noční můry, zvýšenou podrážděnost, cítit se provinile a hledat příčinu problémů uvnitř sebe a ztratit schopnost prožívat pozitivní emoce. Příznaky PTSP mají destruktivní účinek nejen na pacienty s touto poruchou, ale postihují také jejich blízké, což vede k rozpadu sociálních vazeb a ztrátě práce. PTSP je komplexní onemocnění postihující různé regulační systémy těla, nicméně navzdory velkému počtu studií není dnes etiologie vývoje PTSP jasná. Tato skutečnost omezuje vědce ve vývoji léčby PTSP. Jednou z cest pro rozvoj výzkumu léčby PTSP je použití preklinických a klinických metod pro sledování biomarkerů spojených se změnami v...
|
|
|
Validizace nástroje na měření traumatu: PTSD Checklist pro DSM-5
Miklóš, Jessica ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na prvotní validizaci dotazníku PTSD Checklist for DSM- 5 (PCL-5) v jeho české verzi. Jedná se o sebeposuzovací metodu, která měří symptomy provázející posttraumatickou stresovou poruchu (PTSP). Teoretická část práce popisuje vývoj diagnózy PTSP v čase a její nynější kritéria. Dále prezentuje výčet diagnostických nástrojů pro měření PTSP včetně PCL-5 a jeho psychometrických vlastností. Výzkumná část práce popisuje průběh sběru a zpracování dat, výsledky stanovených hypotéz a diskuzi. Výzkumný vzorek tvořilo 444 respondentů (370 žen; 74 mužů) s věkovým průměrem 32,6 let (SD = 10,6). Průměrným skórem v PCL-5 bylo 29,3 bodů (SD = 19,9). Při srovnání výsledků žen (M = 30,2; SD = 20) a mužů (M = 24,7; SD = 18,8) byl pozorován statisticky signifikantní rozdíl (p = 0,029). Při srovnání respondentů s PA - psychiatrickou anamnézou (M = 39,5; SD = 20) a bez PA (M = 21,7; SD = 16,6) byl také pozorovaný významný rozdíl (p < 0,001). V případě srovnání respondentů bez PA podle pohlaví nebyl statisticky významný rozdíl potvrzen. Cronbachovo alfa pro celý dotazník vyšlo vysoké: 0,955 (pro klastry v rozmezí 0,831-0,908), což je v souladu s předchozími studiemi. Provedena byla také konfirmační faktorová analýza, která celkově prokázala adekvátní fit k datům pro DSM-5 model (χ2 (164)...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj člověka
Špeldová, Patricie ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Patricie Špeldová Instituce: Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Posttraumatický rozvoj člověka Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 60 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2021 Klíčová slova: Posttraumatický rozvoj člověka, posttraumatická stresová porucha, traumatická událost, trauma, dopravní nehoda Bakalářská práce pojednává o posttraumatickém rozvoji u osob, které prodělaly vážnou dopravní nehodu. Práce se skládá ze dvou částí. Teoreticko-přehledová část se postupně věnuje těmto tématům: traumatická událost, posttraumatická stresová porucha a posttraumatický rozvoj člověka. Všímá si především dělení traumatu, jeho vzniku a jeho vlivu na osobnost člověka, příznaků, průběhu a léčby posttraumatické stresové poruchy. Dále se zaměřuje na principy a průběh posttraumatického rozvoje a na faktory, které ho mohou ovlivnit. Empirická část je koncipována jako kvalitativní sonda u 4 osob, které zažily dopravní úraz. Jednalo se o 3 muže a 1 ženu. Základní použitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza výpovědí klientů. Výsledky ukázaly, že pouze u dvou klientů lze mluvit o skutečném posttraumatickém rozvoji. Projevil se v oblasti osobní síly, nových možností a ve změně mezilidských vztahů. U zbývajících klientů...
|
|
|
Poměr rodičů k nezletilým dětem se zřetelem na specifika domácího násilí
Spoustová, Ivana ; Elischer, David (oponent)
Disertační práce "Poměr rodičů k nezletilým dětem se zřetelem na specifika domácího násilí" je zaměřena především na soudní řízení péče o nezletilé děti tam, kde jsou rodinné vztahy zatíženy domácím násilím. Snaží se vysvětlit, proč je nutné, aby v těchto případech soudy tuto skutečnost zohlednily a v rámci svých rozhodnutí přijímaly taková opatření, která poskytnou dostatečnou ochranu osobám ohroženým a současně zastaví násilné jednání. Podrobně popisuje domácí násilí jako nebezpečný celospolečenský jev, přináší informace o jeho jednotlivých podobách a formách, stručně se zmiňuje i o dalších vědních oborech, jejichž poznatky jsou důležité nejen pro postih pachatelů a ochranu obětí, ale i vytváření strategie účinné prevence. Zdůrazňuje negativní dopady na psychiku nezletilých dětí, které je nutno považovat ve všech případech domácího násilí za jeho oběti, tedy i tehdy, když násilné jednání nesměřuje bezprostředně vůči nim. Podává výklad současné právní úpravy s odkazem na nejdůležitější změny v legislativě v uplynulém desetiletí. V neposlední řadě pak navrhuje opatření de lege ferenda, jejichž realizace by mohla přispět k eliminaci tohoto nežádoucího fenoménu. Klíčová slova Domácí násilí, ohrožená osoba, oběť, násilná osoba, vykázání, intervenční centrum, práva dítěte, zájem dítěte, soudní řízení ve...
|
|
|
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad
Hollasová, Sára ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Šembera, Martin (oponent)
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad Abstrakt Diplomová práce v teoretické části shrnuje poznatky ohledně bolesti a jejích typech, především chronické bolesti. Zaměřujeme se také na vertebrogenní algický syndrom a momentálně využívané přístupy léčby tohoto syndromu. V práci shrnujeme, jaký vliv mají centrální senzitizace, potenciálně traumatické zážitky a psychologické trauma na bolest (zejména bolest zad). V praktické části jsme zjišťovali, jaký vliv má centrální senzitizace a prožitá potenciálně traumatická událost a příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSD) na efekt spondylochirurgické operace. Výsledky byly získány pomocí dotazníků Central Sensitization Inventory (CSI), PTSD Cecklist dor DSM-5 (PCL-5) a Life Event Checklist (LEC-5 Standard), Short Form 36 Helth Survey Questionnaire (SF-36), NASS Lumbar Spine Questionnaire. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována. Vliv vyššího skóru v CSI (vyšší míra centrální senzitizace) a LEC-5 (více prožitých potenciálně traumatických událostí) na horší efekt operace bederní páteře se ukázal jako statisticky signifikantní. Zároveň se potvrdil statisticky významný vztah mezi PCL-5 (hodnotící příznaky PTSD) a CSI. Klíčová slova: Bolest, centrální senzitizace, životní traumatická událost, psychologické trauma, posttraumatická...
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha, její terapie a přístupy
PLANČÍKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je teoretickou literární rešerší, zabývající se posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen PTSD), jejími terapiemi a přístupy k léčbě. Nejprve je zde definována posttraumatická stresová porucha. Dále práce vymezuje psychoterapie, které se využívají v léčbě PTSD. Jsou jimi kognitivně behaviorální psychoterapie, psychodynamická psychoterapie, sugestivní a hypnotická psychoterapie, logoterapie a existenciální analýza, gestalt psychoterapie. V poslední části práce jsou porovnány přístupy, které se v rámci léčby PTSD uplatňují. Srovnáván je jejich pohled na vznik PTSD, jejich znaky, metody a přístup k léčbě a také účinnost.
|
|
|
Domácí násilí na ženách v kontextu diagnózy závislosti
Alexandrová, Veronika ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Dytková, Natálie (oponent)
Tato práce pojednává o problematice domácího násilí na ženách a poukazuje na možné psychologické důsledky. Teoretická část práce se na svém počátku zabývá nejprve definicí pojmu, následně popisuje příčiny vzniku a průběh domácího násilí. Nadále klade důraz na psychologické důsledky domácího násilí a v poslední řadě vyzdvihuje možnosti léčby. Praktická část je již zaměřena na proces samotného výzkumu. Nejprve tedy popisuje použitou metodiku, následně za pomoci rozhovorů zkoumá význam, jaký pro týrané ženy psychoaktivní látky představují. Nakonec se zabývá výsledky výzkumu, které kóduje za pomoci obsahové analýzy. Díky této metodě jsou vyhodnoceny předem stanové výzkumné otázky. Cílem výzkumné části je tedy nejen zjistit zda návykové látky představují hlavní spouštěč závislosti, ale také nakolik si týrané ženy uvědomují potřebu samotné léčby domácího násilí.
|
|
|
Psychické trauma a jeho vliv na lidský život
Skřivanová, Vendula ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Psychické trauma a jeho vliv na lidský život" má za cíl zjistit, jaký vliv na člověka má skutečnost, že do jeho života vstoupí neočekávaný traumatický zážitek. Teoretická část podává stručnou charakteristiku k tématu psychického traumatu, jeho vzniku, rysům a formám, taktéž pojednává o stresových fenoménech, adaptačních, obranných a zvládacích mechanismech, jejichž pomocí se člověk snaží zvládat zátěž a vyrovnávat se s tíživou životní situací. Stěžejní část se v souvislosti s dopady extrémního stresu věnuje ponejvíce posttraumatické stresové poruše, jakožto jedné z nejčastějších diagnostických kategorií, vznikající v důsledku nedostatečného zpracování závažné traumatické zkušenosti, projevující se přetrváváním psychických a somatických obtíží, a dalším následkům traumatu v oblasti psychické a sociální včetně posttraumatického rozvoje osobnosti. Rovněž je zde pojednáno o odlišných reakcích na trauma a rizikových a protektivních faktorech ovlivňujících zpracování traumatu resp. reakci na trauma. Výzkumný projekt (Metodologické šetření) předkládá případové studie a ukazuje průběh, zpracovávání a vyrovnávání se s traumatickým zážitkem. Hodnotí a potvrzuje negativní i pozitivní dopad a vliv psychického traumatu na lidský život.
|
|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
host ::
RSS.