|
|
Komparace rozhodovacích procesů NATO a EU o intervenci v Libyi
Černá, Marina ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparováním připravenosti a akceschopnosti organizací NATO a EU rozhodnout o účasti v intervenci na příkladu krize v Libyi. Cílem je zkoumat, proč EU nedokázala vytvořit společný plán pro intervenci v Libyi, a co naopak udělalo NATO jinak, aby mohlo později převzít velení nad intervencí. V rámci těchto dvou organizací se práce zaměřuje na jejich členské státy, a to, jak ovlivnily rozhodovací proces. V EU jsem se soustředila na Francii, Velkou Británii a Německo. První dvě země jsou zkoumány jako aktéři, kteří intervenci prosazují a zaměřuji se na jejich společnou spolupráci a rozdílný postoj k práci pod velením NATO. Zatímco představitelé Velké Británie uvítali sjednocení operace pod velení aliance, zástupci Francie se v tomto směru zdráhali. Německo je v práci uvedeno, jako aktér s odlišným výsledkem rozhodovacího procesu, který vedl k odmítnutí a kritice intervence. Německé odmítnutí je popsáno jako jeden z faktorů, proč se EU nezúčastnilo a neřídilo intervenci. V rámci NATO se věnuji Spojeným státům, jejich rozhodovacímu procesu a jejich vlivu na převzetí intervence aliancí. Analyzuji, jakým způsobem došlo k tomu, že se Spojené státy rozhodly zaujmout v Libyjské krizi druhořadou roli a přenechat vedoucí úlohu evropským zemím. Komparace je provedena na základě...
|
|
|
Tvorba výrobní koncepce pro plánování výrobního procesu
Mňuková, Eliška ; Tesař, Rostislav (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání činností plánování výroby a zkoumání efektivnosti vybraného stroje ve zvolené společnosti. V teoretické části jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a metody štíhlé výroby a nápravná opatření pro prevenci či eliminaci prostojů. V analytické části je vybraný stroj zkoumán z hlediska procesu výroby, následně je provedena analýza současného stavu a posouzení nasbíraných dat. Dále byla provedena analýza procesu rozhodování při plánování výroby na vybraný stroj a posouzeny nedostatky v plánování. Praktická část obsahuje návrhy pro odstranění nalezených úzkých míst.
|
|
| |
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Komparace rozhodovacích procesů NATO a EU o intervenci v Libyi
Černá, Marina ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparováním připravenosti a akceschopnosti organizací NATO a EU rozhodnout o účasti v intervenci na příkladu krize v Libyi. Cílem je zkoumat, proč EU nedokázala vytvořit společný plán pro intervenci v Libyi, a co naopak udělalo NATO jinak, aby mohlo později převzít velení nad intervencí. V rámci těchto dvou organizací se práce zaměřuje na jejich členské státy, a to, jak ovlivnily rozhodovací proces. V EU jsem se soustředila na Francii, Velkou Británii a Německo. První dvě země jsou zkoumány jako aktéři, kteří intervenci prosazují a zaměřuji se na jejich společnou spolupráci a rozdílný postoj k práci pod velením NATO. Zatímco představitelé Velké Británie uvítali sjednocení operace pod velení aliance, zástupci Francie se v tomto směru zdráhali. Německo je v práci uvedeno, jako aktér s odlišným výsledkem rozhodovacího procesu, který vedl k odmítnutí a kritice intervence. Německé odmítnutí je popsáno jako jeden z faktorů, proč se EU nezúčastnilo a neřídilo intervenci. V rámci NATO se věnuji Spojeným státům, jejich rozhodovacímu procesu a jejich vlivu na převzetí intervence aliancí. Analyzuji, jakým způsobem došlo k tomu, že se Spojené státy rozhodly zaujmout v Libyjské krizi druhořadou roli a přenechat vedoucí úlohu evropským zemím. Komparace je provedena na základě...
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent) ; Kasíková, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Šíření inovací v medicínském prostředí: Meta - analýza případových studií
Řepíková, Anna ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Šíření inovací v medicínském prostředí: Meta-analýza případových studií" se zabývá současnou podobou empirického difuzního výzkumu na poli sociologie veřejného zdraví a medicínské sociologie. Pomocí meta-analýzy 23 případových studií zaměřené na zvolené aspekty zkoumání uvnitř tématu šíření inovací, design celé studie a jednotlivé metodologické postupy byl zjištěn široký tematický záběr studií a jejich značná metodologická různorodost svědčící o množství možností, které tento druh výzkumu poskytuje. Meta-analytické výsledky a typologizované studie pak byly srovnány se starší studií difuze inovací. Zde se projevilo zejména pragmatické zaměření novějších studií na konkrétní aspekt celého procesu a praktickou úlohu, již je třeba řešit v daném medicínském oboru - tvorba sociologických mikroteorií tak ustupuje do pozadí. Komunikační procesy na úrovni mezilidské komunikace, jež jsou dle definice šíření inovací stěžejní pro difuzní mechanismus, jako hlavní předmět zkoumání téměř vymizely, a studie tak obvykle chápou komunikaci jako veškeré okolnosti a faktory šíření ovlivňující. Zjištění této práce a revize studií z tematického a metodologického pohledu tak v tomto směru kontrastují jak s předpokladem podobných témat a přístupu uvnitř jediného podoboru komunikačního výzkumu...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.