|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
| |
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
|
Konec války, Litoměřice v roce 1945
Bursíková, Barbora ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se soustředí na rok 1945 a události ve městě Litoměřice. Především na dění ve městě na jaře téhož roku, připravovaný odboj v nedaleké vesnici Žitenice, situaci jak německého tak i českého obyvatelstva, jejich reakci na blížící se konec války a poslední snahy okupantů o udržení města. Krátce bude zmíněna i historie okupace Litoměřic nacisty. Zvláštní pozornost bude věnována litoměřickému koncentračnímu táboru. Zde navážu na svou bakalářskou práci, kde jsem se osvobození tábora v jedné kapitole dotkla. Již zmíněné události rozšířím a doplním o nové poznatky. Pozornost bude věnována mj. také tomu, jak se konec války zapsal do života samotných vězňů. Vše se budu snažit rekonstruovat, kromě archivních materiálů a literatury, hlavně ze vzpomínek jak civilistů, tak i vězňů tábora podobně jako v předchozí bakalářské práci.
|
|
| |
|
|
Demografický vývoj obyvatelstva na území města Litoměřic v letech 1700-1799
Moszová, Vendula ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Demografický vývoj obyvatelstva na území města Litoměřic v letech 1700-1799 Abstrakt Cílem práce je zachytit vývoj přirozené měny na území města Litoměřic a jeho předměstích v 18. století a charakterizovat základní demografické ukazatele. Pomocí jmenné excerpce z farních matrik byly zjištěné absolutní počty sňatků, narozených a zemřelých. Na základě agregátní metody poté byla data tříděna podle potřeby analýzy po jednotlivých letech, či dekádách. Vývoj přirozené měny Litoměřic byl srovnáván s výsledky lokálních sond v jižních Čechách, na panství Šťáhlavy, v Ústí nad Labem a ve městech Frýdku a Místku. Srovnávané lokality byly zvoleny tak, aby byly zastoupeny jak rozdílné oblasti, tak geograficky blízká či vzdálená města. Srovnání výsledků potvrdilo odlišný demografický vývoj ve městech a na venkově a ukázalo i vliv geografické vzdálenosti jednotlivých měst. Klíčová slova: vývoj přirozené měny, 18. století, Litoměřice, odhad počtu obyvatel
|
host ::
RSS.