|
|
Teologie hry ve dvacátém století - Hugo Rahner a Jürgen Moltmann: slepá cesta?
Lamser, Jan ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent) ; Kaplánek, Michal (oponent)
Tato disertační práce se věnuje otázce hry, resp. hraní ve všech jejích podobách z pohledu systematické teologie. Podrobně představuje dvě doposud nejucelenější teologie hry, prezentované v práci Hugo Rahnera Der Spielende Mensch a práci Jűrgena Moltmanna Die Ersten Freigelassenen der Schopfung a souvisejících textech. V kontextu doby, rámce teologických prací i akademických a společenských aktivit jednotlivých autorů je podrobně popsáno, jakým způsobem oba chápou hru jako hru a jaké jí následně přisuzují teologické významy. Dogmatické pojetí obou teologií je vyloženo jako schematický celek, pozornost je věnována i podrobnému výkladu klíčových důrazů a souvislostí obou teologií hry. Práce věnuje pozornost i okolnostem vzniku a inspiračním zdrojům obou teologií hry, přijetí a působení obou děl. Práce závěrem předkládá srovnání pojetí hry obou autorů, konstatuje, že obě teologie hry jsou si v mnoha ohledech blízké svým eschatologickým a soteriologickým vyústěním, stejně jako východisky, zdůrazňujícími svobodu, radost a kreativitu, které se s hrou vždy pojí. Pozornost je věnována teologickému chápání lidské identity a porozumění světu skrze hru u obou autorů. V závěru se práce podrobně věnuje kritické otázce, nakolik je na místě, a pokud ano, tak jakým způsobem, Kristovu smrt na kříži interpretovat v...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
| |
|
|
Christologická, soteriologická a příslušná spirituální tématav v Dostojevského díle Bratři Karamazovi.
Hejdová, Ludmila ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Diplomová práce "Christologická, soteriologická a příslušná spirituální témata v Dostojevského díle Bratři Karamazovi" se věnuje životu a literárnímu odkazu ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského, zvláště jeho vrcholnému dílu Bratři Karamazovi. Román je syntézou spisovatelových životních myšlenek, které po celý život dozrávaly. V této práci je kladen důraz především na nalezení a uchopení christologických a soteriologických rysů, jež dílo obsahuje a ukazuje tak na autorovo vnitřní přesvědčení a víru v Ježíše Krista. Práce rovněž poukazuje na některá spirituální témata, která jsou v díle klíčová, jako například utrpení člověka a otázky víry a lidské svobody. Klíčová slova Dostojevský, Bratři Karamazovi, christologie, soteriologie, spiritualita, víra, svoboda
|
|
| |
|
|
Po stopách trinitární christologie: Christologická analýza vybraných textů Klause Hemmerleho v kontextu jeho života a působení
Fiedler, Eduard ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Primárním záměrem diplomové práce "Po stopách trinitární christologie: Christologická analýza vybraných textů Klause Hemmerleho v kontextu jeho života a působení" je pojednat nejdůležitější christologická témata přítomná ve filosofickém a teologickém díle Klause Hemmerleho (1929-1994) při současném zohlednění jednak diskuse týkající se vztahu mezi christologií a metafyzikou, jednak Hemmerleho života a působení. Nejznámější dílo Klause Hemmerleho "Teze k trinitární ontologii" (Thesen zu einer trinitarischen Ontologie) se zabývá problémem nové ryze křesťanské trinitární ontologie. Tento přístup ale souvisí s určitými christologickými předpoklady, které budou podrobně diskutovány v předkládané práci.
|
|
|
Teolog Josef Pospíšil (1845-1926). Christologické a soteriologické dílo
SCHWAMMENHÖFER, Václav
Diplomová práce se zaměřuje především na analýzu christologického a soteriologického systému Josefa Pospíšila, který jest významným představitelem první generace českého novotomismu. Součástí studie je stručný popis autorova celoživotního díla s přihlédnutím k tehdejšímu dobovému kontextu. Autor zde představuje Pospíšila, nejen jako teologa, ale také jako významného představitele české tomistické filosofie.
|
|
|
Christologie a soteriologie v kazatelském díle Dr.Ph. Josefa Čeňka z Wartenburku (1765 - 1843)
Dörrová, Irena ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Bibliografická citace Christologie a soteriologie v díle Josefa Čeňka z Wartenberku (1765-1843); rukopis/ diplomová práce Irena Dörrová; vedoucí práce prof. Ctirad Václav Pospíšil Th. D. Anotace V první polovině 19. století se setkáváme s Dr. Ph. Josefem Čeňkem z Wartenberku ve funkci pomocného biskupa v královéhradecké diecézi rakouského mocnářství. Za své zásluhy a znalosti je povolán do Salzburgu, kde je jmenován ředitelem univerzity a kanovníkem salcburské kapituly. Setkáváme se s ním v Rakousko-Uherské monarchii, v době josefinismu, neklidných časech první poloviny devatenáctého století. Pan Josef Čeněk vstupuje aktivně do možností doby obrození a využívá ji k vydání několika knih kázání v českém jazyce, aby mohl věřící více formovat a přivádět je k hlubšímu poznání katolické víry. V kázáních sledujeme, jeho pojetí christologie a soteriologie, to znamená, jakým způsobem sám chápe osobu Ježíše Krista a jak ji dále prezentuje věřícím ve svých publikacích. Klíčová slova: Josef Čeněk z Wartenberku; náboženství, christologie, soteriologie, Ježíš Kristus; kázání.
|
|
|
Univerzální inkluzivistická soteriologie (pavlovského typu?) dle Pierra Teilharda de Chardin
Novák, Petr ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává téma ontologického a funkcionálního významu osoby Ježíše Krista podle francouzského filosofa a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin. V současnosti je jeho teologický přínos oceňován i papeži Benediktem XVI. a Františkem. Mnoho jeho myšlenek a geniálních spisů však bylo v katolickém předkoncilním diskurzu za jeho života cenzurováno a zakazováno. Všechny jeho hlavní práce byly vydány posmrtně. Stále však zůstává kontroverzním autorem. Práce si klade za cíl posoudit, zda je možné považovat funkcionální christologii Teilharda de Chardin za univerzální inkluzivistickou soteriologii pavlovského typu. Základem a referenčním rámcem pro komparaci jsou protopavlovské spisy Nového zákona (především List Římanům, První list Korintským a List Filipským). Inkluzivistické pojetí spásy v díle Teilharda de Chardin se tak může stát východiskem pro ekumenický dialog mezi jednotlivými křesťanskými denominacemi, kterým je apoštol Pavel společný. Klíčová slova christologie, inkluzivizmus, Pierre Teilhard de Chardin, soteriologie, Svatý Pavel
|
host ::
RSS.