|
Problematiky trestu odnětí svobody na doživotí
Dejnožková, Gabriela ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá problematikou trestu odnětí svobody na doživotí. Doživotní trest odnětí svobody je dnes nejpřísnější trestní sankcí, kterou je u nás možno pachateli trestného činu uložit. Tato jeho role se odráží v jeho výjimečném postavení. V České republice plnil dlouhou dobu roli nejpřísnějšího trestu trest smrti. V roce 1990 byl však tento trest zrušen a nahradil ho trest odnětí svobody na doživotí. V rámci své práce se snažím odpovědět na otázku, zda doživotní trest představuje vhodnou a legitimní alternativu trestu smrti. Má diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. V úvodu se věnuji obecným otázkám účelu, smyslu trestu a obecné charakteristice trestu odnětí svobody. V jedné z následujících kapitol rozebírám historický vývoj ukládání doživotního trestu u nás. Pro lepší pochopení tohoto institutu je zde zařazena také kapitola o právních úpravách v jiných evropských státech. V jedné z kapitol je trest odnětí svobody na doživotí postaven do konfrontace se základními lidskými právy a se základními zásadami trestání. Důležitou součástí mé práce je kapitola sedmá, ve které jsem shrnula výsledky dosud nejrozsáhleji provedeného výzkumu doživotně odsouzených vězňů. Trest odnětí svobody na doživotí má, stejně jako trest smrti, řadu stoupenců i odpůrců. V závěru své práce se snažím...
|
|
Trest smrti
Němcová, Jana ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Fenyk, Jaroslav (oponent)
Oprávněnost trestu smrti je již po staletí diskutovaným problémem, a to nejen z hlediska trestního práva, ale i etického, filozofického, morálního, náboženského či lékařského. Téma trestu smrti se znovu dostává do popředí zájmu české veřejnosti, zejména v souvislosti s vraždou Jana Rokose vlastní matkou, s heparinovým vrahem Petrem Zelenkou a sexuální vraždou Jakuba Šimánka. Cílem diplomové práce je prozkoumat tuto problematiku, zhodnotit odborné diskuze a veřejné mínění, charakterizovat používané argumenty zastánců i odpůrců trestu smrti a vývoj legislativního řešení otázky trestu smrti v našem státě s přihlédnutím k vývoji v Evropě a ve světě. Pro uvedení tématu je nejprve rozveden pojem a účel trestu všeobecně, následující kapitola se věnuje trestu smrti z historického hlediska. Další část je zaměřena na způsoby poprav, které lidstvo používalo v minulosti a na tzv. moderní metody, mezi něž se řadí gilotina, zastřelení, elektrické křeslo, plynová komora a smrtící injekce. Nelze říci, že by jakýkoliv způsob popravy byl humánní, ospravedlnitelný pro ukončení lidského života. Stručně je pojednáno o trestu smrti v USA a rozebráno zrušení trestu smrti v jednotlivých státech ve světě. Jednou ze stěžejních kapitol je polemika o trestu smrti, kde jsou porovnány názory zastánců a odpůrců absolutního trestu. Dále...
|
| |
| |
| |
|
Taktické postupy překonávání lživé výpovědi
Strouhal, Jan ; Štourač, Petr (oponent) ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce)
V diplomové práci se budu zabývat taktickými postupy překonávání lživé výpovědi v přípravném řízení. Z důvodu uceleného výkladu a srozumitelnosti zasazuji téma do souvislostí s širším tématickým okruhem, do kterého je možné jej zařadit, a tím je samotný výslech. Se lží se člověk setkává den co den. Někdo pozná, že byl oklamán, až když je pozdě a jiný na to nikdy nepřijde. Otázkou je, která z těchto situací je pro člověka lepší. Bezesporu nejpříznivějším řešením pro člověka je situace, kdy rozpozná lež ještě před tím, než byl oklamán. S klamáním a lží se lze potýkat v různých oborech a pracovních činnostech. Avšak ne všude může mít nepoznání lži tak závažné důsledky jako právě při činnosti orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování různých trestných činů. V krajním případě může v důsledku nepoznání lži žít na svobodě pachatel závažného trestného činu a v druhém případě může dojít k postihu nevinného člověka, kdy lhářem není údajný pachatel, ale souhra nesprávných důkazů a jiných okolností. V nedávné době jsme mohli ve sdělovacích prostředcích sledovat osud Američana Anthonyho Portera, který 18 let čekal ve věznici v Illinois na výkon trestu smrti. Dva dny před jeho vykonáním byl trest odložen. Následně došlo k prokázání jeho neviny. Jinými slovy, málem byl popraven nevinný člověk. V oblasti trestního...
|
|
Výkon trestu odnětí svobody na doživotí (uplatnění sociální práce)
Martínek, Jan ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Vojtková, Iva (oponent)
V současné době kolem sebe neustále slyšíme, že je nutné, v souvislosti se vzrůstající kriminalitou, zpřísňovat trestní sankce. Stále častěji se ozývají hlasy navrhujíc! častější ukládání trestu odnětí svobody na doživotí nebo hlasy kritizující tento trest a požadujíc! opětovné zavedeni trestu smrti. Tim vzniká dojem, že všichni maji představu o tom, co trest odněti svobody na doživotí znamená a jaké problémy s sebou přináši. Domnívám se však, že tomu tak neni. Abychom se mohli pokládat za civilizovaný stát, musime se snažit co nejvíce proniknout do problematiky ukládáni a výkonu trestů a protože trest odněti svobody na doživotí je naším nejtěžším trestem a jeho výkon má svá specifika, pak především do problematiky tohoto trestu. Právě z výše uvedených důvodů vznikla tato práce. Jejim cilem je vytvořit studii o trestu odněti svobody na doživotí z různých pohledů (filosofických, morálních, právních a především sociálních). Dále bych chtěl popsat problémy, které ukládání tohoto trestu přináší a provést porovnání zahraničních a našich zkušeností, které jsou poměrně krátké. Závěr práce přináší východiska pro roli sociálního pracovníka v systému trestní justice, při práci s doživotně odsouzenými vězni. Jsou zde zpracovány rozhovory s kaplany různých církvi, kteři se věnuji vězňům odsouzeným k trestu odněti...
|
|
Výkon trestu odnětí svobody odsouzených na doživotí se zvláštním přihlédnutím k sociální práci
Bímová, Tereza ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Kejklíček, Jaroslav (oponent)
Se změnou společenského zřízení v České republice v roce 1990 začala média, sdělovací prostředky, tisk a další prezentovat stále více informací z oblasti kriminality, justice a vězeňství. Tyto informace jsou stručné, "jasné", konkrétní, pro laika však mnohdy nesrozumitelné. Chtěla bych svou prací poskytnout náhled a trochu přiblížit tu oblast vězeňství, kde podmínky ve vězení působí na osobnost doživotně odsouzeného, a možnost zamyšlení nad výkonem doživotního trestu odnětí svobody coby výchovného prostředku s ohledem na seznámení se s mechanismem věznic. Ve své práci nabízím pohled na současný stav podmínek doživotně vězněných osob na území České republiky. Tato práce je pokračováním práce bakalářské, která pojednávala o podmínkách doživotních vězňů v českých věznicích. Bakalářská práce mi posloužila jako zdroj základních údajů, které zde byly dále rozpracovány. Vývoj podmínek odsouzených, stejně jako systému vězeňství a justice, probíhal po staletí a stále se vyvíjí. Při pohledu do dějin zjistíme, jak velký posun se v této oblasti lidské společnosti uskutečnil. Lidstvo dokázalo dospět od mučení, lynčování, nelidských podmínek věznění a trestu smrti až k dnešnímu stavu. Ne ve všech státech a kulturách se to ovšem podařilo. Někde je trest smrti a mučení běžnou součástí zákonných norem nebo alespoň...
|
|
Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Divoká, Simona ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
Název práce: Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Autor: Simona Divoká Katedra: Katedra mezinárodního práva Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Abstrakt: Práce je především zaměřena na výklad článku 2 Úmluvy, který garantuje jedno ze základních lidských práv, a to právo na život. V první části práce se zabývám samotnou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména její aplikací, aby bylo patrné, kdy může dojít k porušení Úmluvy. Dále věnuji pozornost fungování Evropského soudu pro lidská práva, který byl zřízen za účelem kontroly dodržování jednotlivých práv a svobod garantovaných Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, které se státy přistoupením k Úmluvě zavázaly dodržovat. Poté se zabývám již samotným výkladem článku 2 Úmluvy a snažím se za pomoci bohaté judikatury Soudu popsat, jaké povinnosti smluvním státům vyplývají z článku 2 Úmluvy a jaké musí dodržovat, aby postupovaly v souladu s Úmluvou, kterou se zavázaly dodržovat. Státům vznikají hmotněprávní i procesněprávní povinnosti, které lze dále dělit na pozitivní a negativní. Tyto povinnosti postupně uvádím spolu s konkrétními případy, ve kterých Soud řešil danou problematiku. V práci nechybí ani zmínka o tématech jako je eutanazie, trest smrti...
|
| |
host ::
