|
|
Klasifikace arteriálního a žilního řečiště v obrazových datech sítnice
Černohorská, Lucie ; Jakubíček, Roman (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na klasifikaci arteriálního a žilního řečiště v obrazových datech sítnice. Je zde popsána anatomie oka se zaměřením na cévní zásobení a dále jsou stručně uvedeny zobrazovací a diagnostické metody sítnice. V práci jsou zmíněny metody pro klasifikaci cévního řečiště s důrazem na hluboké učení. Praktická část probíhala v programovacím jazyku Python, kdy byla nejdříve předzpracována retinální sada dat spolu s výpočtem AV poměru. Na základě literární rešerše byla pro klasifikaci cévního řečiště zvolena architektura U-net, která byla modifikována pomocí open-source knihovny Keras. Trénování sítě probíhalo na datasetu získaném pomocí experimentálního video-oftalmoskopu, který poskytuje šedotónové snímky. Modifikovaná architektura byla nejdříve využita pro klasifikaci cév do jednotlivých tříd, a z důvodů neuspokojivých výsledků byla dále implementována na segmentaci retinálního řečiště jako celku či zvlášť na žíly a tepny.
|
|
|
Biometric system for retina and iris recognition
Hájek, Josef ; Derawi, Mohammad (oponent) ; Provazník, Ivo (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
This thesis deals with a biometric and medical device for simultaneous scanning of the eye’s iris and retina in one step. In the case of biometric use, the work is extended by mutual fusion of both biometrics into one template proving that multimodal system evinces better parameters than unimodal mainly in improved uniqueness, universality and difficulty feasible attack (almost impossible) on the sensor. In the case of medical use, the work is developing detection and classification of diseases as the basis of an expert system for ophthalmology purposes which can help medical doctors to make a reliable and quick eye disease diagnosis of pathological finding in the retinal (or iris) image.
|
|
|
Distribution of photoreceptor types in retina of fishes from extreme environments
Remišová, Kateřina ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Zrakový systém cichlid je vysoce adaptibilní v závislosti na prostředí. Zrakové schopnosti ryb jsou dány jak skladbou opsinových fotopigmentů, které se nacházejí ve fotoreceptiv- ních buňkách (tyčinkách a čípcích), tak jejich prostorovým rozložením. Tato práce se za- bývala čtyřmi druhy cichlid z jezera Barombi Mbo, jmenovitě Stomatepia mariae, Konia eisentrauti, Konia dikume a Myaka myaka. Mělkovodní druhy K. eisentrauti a S. mariae ex- primují tyto čípkové opsiny: LWS, RH2A (RH2Aβ více než RH2Aα), SWS2A a SWS2B. Naroz- díl od toho sezóně hlubokovodní M. myaka i trvale hlubokovodní K. dikume v sítnici neex- primují SWS2B ani LWS, zato exprimují SWS2A a RH2Aα více než RH2Aβ. To odpovídá od- lišným světelným podmínkám v hlubokých vodách, kam nepronikají okrajové části spek- tra (tzv. ultrafialové a červené záření). Struktura sítnice vybraných druhů byla zkoumána pomocí fluorescenční in situ hybridizace (FISH) za účelem pochopení vývoje a fungování jejich zrakového vnímání, především v závislosti na hloubce, kde žijí. Sítnice cichlid je ty- picky organizována do mozaiky skládající se z jednoduchých čípků citlivých na krátko- vlnné světlo obklopených vždy čtveřicí dvojčípků, které jsou senzitivní v dlouhovlnné ob- lasti světelného spektra. Tato práce ukazuje stejné uspořádání sítnice u všech vybraných...
|
|
|
Detekce a rozpoznání projevů onemocnění VPMD na sítnici lidského oka
Stančíková, Ivana ; Semerád, Lukáš (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvoření nástroje pro detekci příznaků onemocnění věkem podmíněnou makulární degenerací na snímcích sítnice lidského oka. Toto onemocnění patří k nejčastějším příčinám ztráty zraku v pokročilém věku a jeho prvním a nejvýraznějším projevem bývají léze zvané drúzy v oblasti žluté skvrny sítnice oka. Zvolený postup řešení tohoto problému využívá metod zpracování digitálního obrazu k rozpoznání základních objektů na sítnici, především krevního řečiště a optického disku, a následné detekci anomálií na základě jejich jasu a barvy. Otestována byla úspěšnost při detekci optického disku a drúz na celkem 692 snímcích se čtyř databází. Výsledný program by mohl do budoucna pomoci lékařům s časnějším rozpoznáním onemocnění oka věkem podmíněnou makulární degenerací a přispět ke zvýšení prevence rozvoje závažnějšího poškození zraku u většího počtu pacientů.
|
|
|
Algoritmus pro realistickou tvorbu cévního řečiště syntetických sítnic
Dvořák, Martin ; Drahanský, Martin (oponent) ; Semerád, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je zdokonalit existující nástroj na vytváření syntetických sítnic oka. Zlepšení dosavadního softwaru probíhá změnou algoritmu pro tvorbu cévního řečiště. Zvolený problém byl vyřešen navrhnutím algoritmu, který vychází z reálného chování cévního systému v sítnici oka. Skutečné snímky byly statisticky zaznamenány. Matematické programy vytvořily aproximační křivky cév. Byly sledovány směry cév, místa větvení a počet větvených cév. Na základě zjištěných informací a pravděpodobnosti větvení byl navržen model pro generování syntetických snímků. Hlavním výsledkem jsou syntetické sítnice, které obsahují vzory chování skutečných sítnic oka. Tyto snímky mají podobný počet cév a směřují do stejných oblastí jako reálné snímky.
|
|
|
Optická koherenční tomografie u roztroušené sklerózy.
Lízrová-Preiningerová, Jana ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Spektrálně doménová optická koherenční tomografie (SD-OCT) je neinvazivní zobrazovací metoda, která na základě analýzy infračerveného paprsku odraženého od vrstev tkáně umožňuje detailní zobrazení vrstev sítnice. Nervové buňky sítnice pochází z neuroektodermu a odráží se v nich proto pomalu progredující změny související s neurodegenerací CNS, i akutní poškození nervových struktur následkem zánětu očního nervu. Tato práce v první části uvádí zobrazovací protokol a standardy kvality snímků pro použití SD-OCT v oboru roztroušené sklerózy (RS). V další části představujeme SD-OCT měření v roli biomarkeru progrese u RS. V multicentrické studii jsme ukázali, že již při jednom měření tloušťky peripapilární vrstvy retinálních nervových vláken (RNFL) napříč studovanou populací má tloušťka RNFL prognostickou hodnotu pro odhad rizika progrese EDSS v následujících pěti letech. Pacienti v nejnižším tercilu tloušťky peripapilární RNFL měli 2x vyšší riziko progrese invalidity oproti pacientům zařazených do vyšších tercilů RNFL. Druhá prezentovaná studie testovala, zda je anamnéza zánětu očního nervu (ON) u RS rizikovým faktorem pro míru degenerace RNFL v následujících letech. Studie potvrdila, že dlouhodobé změny tloušťky RNFL probíhají v očích po ON zcela stejně jako v očích bez anamnézy ON. To znamená, že v...
|
|
|
Diabetická retinopatie z pohledu sestry
KRATOCHVÍLOVÁ, Petra
V úvodu teoretické části bakalářské práce se zabýváme charakteristikou onemocnění diabetické retinopatie, rizikovými faktory, diagnostikou a léčbou. Diabetická retinopatie patří v dnešní době k nezávažnější mikrovaskulární komplikaci diabetu mellitu. Jedná se poškození sítnicových cév v důsledku hyperglykémie. Vysoká hodnota glykovaného hemoglobinu způsobuje hypoxii tkání a následně dochází k neovaskularizaci cév. Tyto novotvořené cevy bývají velmi často nedokonalé a jejich stěna bývá zdrojem edému a krvácení. Diabetická retinopatie má několik forem, které vedou k výrazným a nevratným poruchám zraku diabetiků. V konečném stadiu vede take k úplné slepotě. Odborná péče o diabetika vyžaduje komplexní mezioborovou spolupráci internisty, diabetologa, a také oftalmologa. Subjektivní příznaky diabetické retinopatie jsou různé od bezpříznakového průběhu, přes změnu kvality zraku, pozorování zvlněného obrazu, světelných záblesků, létajících vloček v zorném poli nemocného s postupným bezbolestným poklesem zraku. V případě, že diabetická retinopatie nepostihne makulu (místo nejostřejšího vidění), je pak diabetická retinopatie opravdu bez příznaků, což prokazuje její zákeřnost a závažnost. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s diabetickou retinopatií. K tomuto cíli byla zvolena výzkumná otázka, jaká znají všeobecné sestry specifika ošetřovatelské péče u pacientů s diabetickou retinopatií.Pro výzkumné šetření k bakalářské práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Dopředu byl sestaven polostrukturovaný rozhovor. Před samotným zahájením výzkumu bylo zažádáno o povolení výzkumného šetření ve zdravotnickém zařízení v Praze. Tato žádost byla odsouhlasena náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a s výzkumem souhlasila také vrchní sestra očního oddělení, ve kterém výzkum probíhal. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci březnu 2016. Dotazovanými byly všeobecné sestry pracující na očním oddělení v pražské nemocnici. Rozhovory probíhaly individuálně a po předchozím souhlasu dotazovaných sester. Podkladem k rozhovoru bylo 12 připravených otázek, které byly vybrány na základě předem prostudované odborné literatury. Sestry s nahráváním rozhovorů na diktafon souhlasily, poté byly rozhovory doslovně přepsány a vytisknuty. Získaná data byla dále zpracovávána pomocí metody tužka-papír a následně byly vytvořeny kategorie a podkategorie. Z otázek a odpovědí byly vytvořeny 4 kategorie, které se dále rozšířily o několik podkategorií.Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkumné šetření tvořilo deset všeobecných sester. Kritériem k vytvoření rozhovoru byla práce na očním oddělení, proto byl výběr výzkumného souboru záměrný.Z výsledků výzkumného šetření lze usoudit, že všeobecné sestry na očním oddělení, kde výzkum probíhal, poskytují pacientům s diagnózou diabetická retinopatie kvalitní ošetřovatelskou péči. Znalosti sester ohledně příčin vzniku diabetické retinopatie, rizikových faktorů diabetické retinopatie a možných příznaků diabetické retinopatie jsou dobré. Sestry si uvědomují a také znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů s diabetickou retinopatií a jsou schopny tato specifika aplikovat v praxi.Bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla přehled o diabetické retinopatii a problematice ošetřovatelské péče o pacienta s diabetickou retinopatií. Také by mohla být použita jako zdroj informací pro sestry, které o pacienty s diabetickou retinopatií pečují. Praktickým výstupem této práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku ošetřovatelské péče o pacienta s diabetickou retinopatií na očním oddělení.
|
|
|
Detekce optického disku v retinálních video-sekvencích
Černohorská, Lucie ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Labounková, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na detekci optického disku z retinálních snímků pořízené experimentálním video-oftalmoskopem. Stručně popisuje anatomii zrakového aparátu, jeho onemocnění a také přehled zobrazovacích a diagnostických metod sítnice. V práci jsou popsány metody pro detekci optického disku. Praktická část je zaměřena na detekci optického disku pomocí Houghovy transformace. Navržený algoritmus je testován na 25 retinálních sekvencích. Úspěšnost detekce optického disku na statickém snímku je 71,10 %. V rámci práce je detekován pohyb OD a hodnocena úspěšnost této detekce za pomocí referenčního signálu pohybu.
|
|
|
Identifikace osob pomocí biometrie sítnice
Klimešová, Lenka ; Mézl, Martin (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací osob pomocí biometrie sítnice. Cévní řečiště sítnice je neměnné a unikátní pro každého jedince, což jej předurčuje pro biometrické účely. První část práce se zabývá problematikou biometrie, biometrických systémů a hodnocením jejich spolehlivosti. Je uveden princip snímání pomocí experimentálního video oftalmoskopu a provedena rešerše využití snímků sítnice pro biometrii, metod extrakce příznaků a srovnávacích metrik. Dále jsou navrženy dva algoritmy pro využití zadaných dat a realizovány v programovém prostředí MATLAB®. Úspěšnost metod je otestována a vyhodnocena na snímcích z experimentálního video oftalmoskopu a na veřejně dostupných databázích STRaDe a DRIVE.
|
|
|
Generování syntetických obrazů sítnic oka
Tretter, Zdeněk ; Maruniak, Lukáš (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout a implementovat program, který bude schopný automaticky generovat syntetické snímky sítnic oka. Generované snímky by měly být podobné reálným snímkům sítnic, které je složité získat, aby mohly být použity místo nich při vývoji různých algoritmů, pracujících se snímky sítnic. V práci jsou nejprve popsány anatomické vlastnosti sítnice, způsoby snímání sítnice a využití rozpoznávání sítnice v biometrických a medicínských aplikacích. Dále je popsán návrh programu a způsoby generování jednotlivých částí sítnice do výsledného obrazu. Vzhled těchto částí je vytvářen procedurálními texturami v jednotlivých vrstvách obrazu. V další části jsou popsány detaily implementace programu. V závěru je pak experimentálně ověřena vhodnost generovaných snímků pro algoritmické zpracování.
|
host ::
RSS.