|
|
Conflict diamonds in Sub-Saharan Africa
Bičová, Martina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je přinést různé pohledy na problematiku surovinové závislosti zemí a vzniku konfliktů ve spojitosti s diamanty v subsaharské Africe a upozornit na existenci konfliktních diamantů a lhostejnost mezinárodního prostředí k jejich řešení v nedávné minulosti a současnosti. Diplomová práce je složena ze třech kapitol. První se zaobírá problematikou surovinové závislosti, samotného konfliktu a jejich vzájemným přepojením a souvislosti. Druhá kapitola je zaměřena na definici konfliktních diamantů, mezinárodní iniciativu a Kimberleyský proces. Třetí kapitola představuje praktickou část diplomové práce, rozebírá dva konkrétní konflikty spojené s diamanty, a to konflikt v Angole a v Sierře Leoně.
|
|
|
Rozvojová agenda Světové banky se zaměřením na subsaharskou Afriku
Lišková, Jana ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Diplomová práce na téma Rozvojová agenda Světové banky se zaměřením na subsaharskou Afriku je členěna do tří hlavních kapitol. První kapitola se zabývá subsaharskou Afrikou jako rozvojovým regionem. Stručně popisuje historický vývoj a vybrané ekonomické a demografické charakteristiky subsaharské Afriky. Popisuje též hlavní problémy regionu, které dělí na ekonomické a sociální. Druhá kapitola nejprve představí instituce Světové banky a následně popíše vývoj jejích rozvojových strategií od 50. let, v kontextu přístupů OSN k rozvoji. Třetí kapitola se zabývá rozborem finančních toků ve formě půjček Světové banky do zemí subsaharské Afriky od 50. let do února 2012.
|
|
|
Vývoj subsaharské Afriky a její postavení ve světové ekonomice
Kaštilová, Klára ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o oblasti subsaharské Afriky, a především tedy o jejím vývoji a postavení ve světové ekonomice. Subsaharská Afrika je území tvořené 47 různorodými státy, které jsou povětšinou charakterizovány jako chudé a zaostalé. Tato zaostalost vyplývá především ze špatné úrovně gramotnosti, z nízkých hodnot předpokládané délky života, z vysoké nakaženosti HIV/AIDS či z nedostatečného přístupu k pitné vodě a k jídlu. Tato současná situace je ovlivněna i historií subsaharské Afriky, hlavně tedy koloniální a postkoloniální érou, která byla následována postupným procesem regionální integrace. Již v době evropské nadvlády byl rozpoznán hlavní význam subsaharské Afriky. Ten spočívá v zemědělském a nerostném bohatství tohoto regionu. Hlavní komodity, vyvážené subsaharskou Afrikou, jsou tedy kakao, káva, diamanty, zlato a kobalt. Tou nejvýznamnější surovinou je však stále ropa. I přesto, že se subsaharská Afrika podílí pouze 1 % na světovém HDP, je její hospodářský vývoj v posledním desetiletí značně pozitivní. Avšak i přes tento ekonomický růst existují v této oblasti tzv. pasti, které subsaharskou Afriku ve vývoji značně brzdí. Je to past konfliktu, past přírodních zdrojů, past geografická a past špatné správy malých subsaharských zemí. Těmito problémy se potom zabývá kampaň OSN s názvem Rozvojové cíle tisíciletí, která má za cíl odstranit chudobu a hlad, zajistit pro všechny základní vzdělání, dosáhnout rovnosti pohlaví, zlepšit péči o matky i mateřskou péči, porazit nemoci jako HIV/AIDS, zajistit udržitelný rozvoj a podporovat vzájemnou spolupráci, a to vše do roku 2015. Zaostalost subsaharského regionu je patrná i z faktu, že ze všech 47 států je pouze 8 považováno za nově se formující ekonomiky, a z těch zbylých 39 je 32 označováno jako země nejméně rozvinuté. Co se týče ostatních vztahů subsaharské Afriky, ty lze rozdělit na tzv. oficiální rozvojovou pomoc, čistě ekonomické vztahy a přímé zahraniční investice. V těchto vztazích mají své výhradní postavení především tradiční partneři jako země EU či USA, avšak v současnosti roste význam i ostatních nově se formujících ekonomik. Tento rostoucí význam je nejočividnější z toků čínských přímých zahraničních investic do subsaharské Afriky, které se neustále zvyšují.
|
|
| |
|
|
Budování světového partnerství pro rozvoj v současné subsaharské Africe.
Macháčková, Jana ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá 8. cílem Rozvojových cílů tisíciletí, který nese název "Budování světového partnerství pro rozvoj" a sleduje jeho naplňování v regionu subsaharské Afriky. Důraz je kladen zejména na tři významné oblasti spadající pod 8. rozvojový cíl, a těmi jsou oficiální rozvojová pomoc, přístup rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí a vnější zadluženost rozvojových států. Cílem práce je zachytit dosavadní vývoj v rámci těchto oblastí pomocí vybraných oficiálních indikátorů stanovených Organizací spojených národů, porovnat jejich aktuální vývoj s výchozím rokem 1990 a na základě dostupných dat z posledních tří let posoudit možný budoucí pokrok v uvedených oblastech. Součástí práce je i případová studie vybraných zemí subsaharského regionu, Ghany a Lesotha.
|
|
|
Neformální aspekty zahraniční politiky Francie vůči Africe po získání nezávislosti
Krýchová, Lucie ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje zahraniční politiku Francie vůči svým bývalým koloniím v subsaharské Africe od roku 1960 až do současnosti. Důraz je přitom kladen na neformální vztahy, které v této politice dominovaly. Ačkoli země získaly nezávislost, Francii se je dařilo ještě další tři desetiletí udržovat pod svým vlivem a kontrolou. Dosahovala toho umnou kombinací formálních a neformálních nástrojů, které jsou v práci charakterizovány. Dále jsou zde postiženy faktory, které předurčovaly vývoj politiky vůči těmto zemím, cíle této politiky a změny nástrojů, které přicházely se změnou mezinárodního a vnitropolitického kontextu. Na závěr je uvedena případová studie, která ilustruje konkrétní vývoj vztahů mezi Francií a Gabonem.
|
|
|
Potenciál destinačního managementu ve vybraných zemích Subsaharské Afriky pro zlepšení postavení místního obyvatelstva: implikace pro Etiopii
Tůma, Jakub ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Pařízek, Karel (oponent)
Destinační management se v posledních desetiletích stal klíčem k úspěšnému rozvoji sektoru cestovního ruchu. Slouží nejen k zvýšení konkurenceschopnosti země na mezinárodním trhu, ale také k maximalizaci užitku z cestovního ruchu pro přijímající zemi a minimalizaci negativních dopadů. Tyto úkoly destinačního managementu jsou obzvláště důležité v rozvojových zemích. Rozvojové země mají často unikátní potenciál v podobě přítomnosti turistických aktivit, chybí jim ale potřebné zdroje k rozvoji tohoto potenciálu. Nízká úroveň socio-ekonomického a technologického rozvoje dále omezuje tržní možnosti rozvojových zemí. Nedílnou součástí sektoru cestovního ruchu jsou místní obyvatelé. Zejména v rozvojových zemích se často dostávají do role turistické atrakce a z cestovního ruchu ve svém regionu téměř neprofitují. Na druhou stranu ale nesou značnou část nákladů, spojených s rozvojem cestovního ruchu v jejich regionu. Aby tomu tak nebylo, měly by se organizace destinačního managementu zasazovat o více rovnocenné a vyvážené zapojení místního obyvatelstva do cestovního ruchu. Tato práce se bude zabývat analýzou destinačního managementu tří relativně úspěšných zemí Subsaharské Afriky: Keni, Ghany a Jihoafrické republiky. Hypotéza této práce, která bude testována, říká, že destinační management může ovlivnit postavení místního obyvatelstva v cestovním ruchu. Analýza bude vedena dvěma směry. Budou porovnávány programové dokumenty příslušných organizací na základě zájmu o problematiku místního obyvatelstva s konkrétními kroky, realizovanými těmito organizacemi a toto bude poté konfrontováno s realitou v daných destinacích. Zjištěné informace budou poté přiměřeně aplikovány na Etiopii -- jednu z nejchudších, ale z pohledu cestovního ruchu nejzajímavějších zemí tohoto regionu.
|
|
|
Těžba ropy v subsaharské Africe (na příkladu Nigérie)
Matoušková, Jaroslava ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ropnými zásobami v subsaharské Africe s bližším zaměřením na těžbu ropy v Nigérii. V první části této práce je představena obecná charakteristika afrických ropných států, význam jejich ropných zásob pro velké světové ekonomiky a vlivy ropného bohatství na jejich politický a ekonomický vývoj. Závěry první části jsou následně aplikovány v druhé polovině práce, která se podrobně zaměřuje na největšího subsaharského producenta ropy, na Nigérii. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo prokázat závislost nigerijského státu na těžbě ropy a nalézt případné klady a zápory, které těžba ropy tomuto státu způsobuje. Výsledky, ke kterým jsem v práci dospěla, jsou shrnuty v závěrečné části práce.
|
|
|
Gender aspects of African Development
Kolcunová, Petra ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Liberalizace obchodu nemá stejný dopad na všechny skupiny jednotlivců v společnosti. Situace některých se výrazně zlepší, jiných zase zhorší. Čerpání benefitů z liberalizace v mužsko-ženské společnosti je díky existenci genderových rozdílů disproporcionální. Práce identifikuje základní oblasti, ve kterých jsou genderové rozdíly nejvýraznější. Africké ženy jsou omezovány v přístupu k vzdělání, výrobním zdrojům a technologiím, ale i prostředkům financování. Tyto limity upírají ženám možnost plně se zapojit do obchodu a podílet se na ekonomickém růstu krajiny. Pro Africké ženy je hlavním přínosem liberalizace vytváření pracovních míst v exportních odvětvích. Příjmy plynoucí zo zaměstnání často investují do vzdělání a zdravotnické péče pro svoje děti, čím zvyšují kvalitu jejich života. Práce je zaměřena na vzájemný vztah liberalizace a genderové rovnosti, který je demonstrován na postavení žen v obchodě a zaměstnání v exportních odvětvích.
|
|
|
Rozvojová problematika subsaharské Afriky se zaměřením na Namibii
JOUDALOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem rozvojová problematika subsaharské Afriky se zaměřením na Namibii se bude zabývat základními pojmy jako rozvojová spolupráce a hlavní mezinárodní organizace, které se tohoto tématu týkají jako například Světová banka a Organizace spojených národů. V kapitole vybraných příčin neúspěchu a současné situace budou probrány politické režimy, občanské války, zadluženost, odpuštění dluhů a přístupy ?plánovačů? tedy velkých mezinárodních subjektů rozvojové pomoci jako UNICEF, USAID versus ?hledačů?, které představují nestátní neziskové organizace Karas Huisen Crafts a Namibia People in Need. V této práci byl stanoven jeden cíl, který byl rozdělen na tři dílčí otázky. První dílčí cíl se zároveň shoduje s výzkumnou otázkou, která zněla následovně: Zlepšuje se životní úroveň v Namibii díky tradičnímu přístupu rozvojové spolupráce ze strany ?plánovačů? nebo spíše díky alternativnímu přístupu ze strany ?hledačů?? Tato část nakonec byla zodpovězena takto: Ke zlepšení životní úrovně v Namibii dochází spíše díky alternativnímu přístupu ze strany ?hledačů?. Druhá část se snažila zjistit vliv rozvinutých zemí, světových finančních a rozvojových organizací na rozvoj Namibie. Konečný vliv subjektů rozvojové spolupráce se ukazuje jako pozitivní. Poslední část cíle bylo zhodnocení celkové situace. I ta tato složka byla zodpovězena a zhodnocena. Zde byly zmíněny především problémy, které se v Namibii vyskytují jako například alkoholismus, který sebou přináší rizika s ním spojené jako sexuální promiskuita, násilí a nezaměstnanost. Velkým problémem je i poměrně rozšířené onemocnění AIDS Rozvojová problematika je opravdu velmi rozsáhlé téma, tato práce by však mohla dále pokračovat rozebráním dalších příčin neúspěchu a současné situace. V praxi tato práce bude poskytnuta vybraným nestátním neziskovým organizacím v České republice. Vzhledem k výzkumné otázce, kterou tato práce řešila, by mohla těmto organizacím objasnit problematiku ?hledačů? versus ?plánovačů? konkrétně skutečných pravomocí těchto subjektů.
|
host ::
RSS.