|
|
Nutriční stav a příjem potravy u klientů v domově seniorů
ZEMENOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce s názvem Nutriční stav a příjem potravy u klientů v domově seniorů se snaží zmapovat celkový stav výživy seniorů. Zaměřuje se na seniory žijící v domově seniorů v Jihočeském kraji, ve kterém chybí nutriční terapeut. Hodnocení výživového stavu bylo provedeno zejména pomocí standardizovaných screeningových dotazníků, sledování příjmu stravy, následných propočtů a laboratorního vyšetření krve s cílem zjistit hodnoty vitaminu D. Práce je klasicky členěna do dvou částí. Teoretické a praktické. Teoretická část vychází z definice stáří a stárnutí, a to i po demograficko-prognostické stránce. Zaměřuje se na domovy pro seniory a s tím spojenou legislativu vázající se na přítomnost nutričního terapeuta v domově pro seniory z důvodu poskytování léčebné výživy. V návaznosti na tuto problematiku rozebírá dietním systémem a programem Standardizace nutriční péče v domovech pro seniory, který je jedním způsobem pro zavedení odborné a garantované nutriční péče. Dále se soustředí na hodnocení nutričního stavu seniorů pomocí různých nástrojů a na fyziologické změny organismu ve vyšším věku. Práce nezapomíná ani na výživová doporučení pro seniory. Východiskem pro praktickou část bylo stanovení pěti výzkumných cílů a dvou výzkumných otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 klientů senior domu. Sedmnáct žen a tři muži. Základní hodnocení výživového stavu seniorů bylo provedeno pomocí "Mini Nutritional Assessment" dotazníku, který odhalil u čtyř klientů riziko možného vzniku podvýživy a u dvou klientů přímé ohrožení podvýživou. Propočty nabízené stravy a reálného příjmu potravy byly provedeny v programu "Nutriservis Profesional". Nabízená strava obsahovala ve většině zkoumaných diet (strava základní, dieta diabetická a dieta šetřící) přijatelné množství bílkovin (přibližně 15 % bílkovin (85-90 gramů) z celkového energetického přísunu denně. Množství sacharidů, opět u všech typů diet, činilo přibližně 45 % (255 gramů) z celkového energetického přísunu za den. Průměrný přísun tuků, u všech diet, byl vypočítán asi na 40 % (100 gramů). Tyto hodnoty moc nezapadaly do představ o správné léčebné výživě České asociace sester, Sekce nutričních terapeutů. Klienti ve většině případů konzumovali méně stravy, než jim bylo nabídnuto, ovšem ani tak se nedostali pod svůj teoretický optimální energetický příjem. Jejich potřeby byly vesměs pokryty. Hodnoty vitaminu D v krvi byly dle očekávání nízké u téměř všech klientů. Průměrný příjem ze stravy činil 4,4 mikrogramů vitaminu D. Průměrné hodnoty v krevním séru nabývaly hodnot kolem 11,43 mikrogramů/l. Samotnou stravou nelze pokrýt potřebné doporučené denní dávky vitaminu D. A díky minimálnímu pohybu seniorů na slunečním světle nelze dosáhnout požadovaných hodnot bez suplementace vitaminem D. Domovu pro seniory by pomohla přítomnost nutričního terapeuta, který by účinně zavedl funkční dietní systém zaručující správnost poskytované stravy pomáhající detekovat klienty ohrožené podvýživou, a který by dokázal tyto rizika odvrátit, zmírnit nebo je již více neprohlubovat.
|
|
|
Domovy se zvláštním režimem pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí
Černíková, Tereza ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Východiska: Užívání návykových látek je obvykle spojováno s mladými lidmi, ale vyskytuje se rovněž mezi seniory, pro které problémové užívání alkoholu a dalších drog představuje zvýšené riziko celé řady zdravotních a sociálních dopadů. Současný systém adiktologické péče v České republice není na cílovou skupinou starších osob systematicky zaměřen a tato cílová skupina je spíše na okraji pozornosti. Přesto v České republice existují služby, domovy se zvláštním režimem, které se staršími osobami se závislostním problémem cíleně pracují. Tyto programy jsou obdobou tzv. nursing homes pro stárnoucí uživatele návykových látek známých ze zahraničí. Cíle: Cílem diplomové práce je zmapovat charakteristiky sociální služby domovy se zvláštním režimem pro cílovou skupinu osob ohrožených závislostí nebo závislých na návykových látkách v České republice v oblastech složení a charakteristik klientů, metod práce s cílovou skupinou, složení personálů a financování. Metody: Byla provedena on-line průřezová dotazníková studie a následná deskriptivní analýza dat. Osloveno bylo 16 domovů se zvláštním režimem, které dle informací z Registru poskytovatelů sociálních služeb v České republice poskytují služby cílové skupině osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Výsledky: Ze 16 oslovených domovů se...
|
|
| |
|
|
Aktivizace kognitivních funkcí v domovech pro seniory
JAKEŠOVÁ, Ludmila
Bakalářská práce pojednává o využití metod aktivizace kognitivních funkcí v domovech pro seniory. Zjišťuje, jaké aktivity jsou nabízeny klientům domovů pro seniory. Zabývá se jejich účinkem, zjišťuje jejich klady a nedostatky. Tyto informace byly získávány polostrukturovanými rozhovory s aktivizačními pracovnicemi vybraných domovů pro seniory. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce vychází z rozboru odborné literatury a ověřených internetových zdrojů. Bakalářská práce je dělena do sedmi kapitol. První z nich pojednává o stáří, stárnutí, etapách stáří, aktivním stárnutí a o involučních změnách, které v tomto období lidského života nastávají. Druhá kapitola je věnována vymezení kognitivních funkcí (smyslové vnímání, paměť, učení, myšlení a pozornost). V další kapitole jsou popsány involuční změny vybraných kognitivních funkcí. Kapitola čtvrtá se zabývá tréninkem poznávacích procesů a jejich aktivizací. Jsou zde popsány metody a terapie k těmto účelům běžně využívané. Poslední kapitola je zaměřena na legislativní vymezení domovů pro seniory a aktivizační činnost v nich probíhající. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity polostrukturované rozhovory se čtyřmi aktivizačními pracovnicemi vybraných domovů pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky, sestavené ze získaných informací, jsou členěny do oblastí, které přinášejí odpovědi na výzkumné otázky. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, které metody se při aktivizaci kognitivních funkcí v domovech pro seniory skutečně využívají, jaký je jejich přínos a s jakým ohlasem se u aktivizačních pracovnic setkávají.
|
|
|
Úroveň pohybových aktivit jedinců navštěvujících Univerzitu 3. věku na UK FTVS
Misterková, Lenka ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Úroveň pohybových aktivit jedinců navštěvujících Univerzitu 3. věku na UK FTVS Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo zjištění úrovně pohybových aktivit jedinců navštěvujících Univerzitu 3. věku UK FTVS. Metoda: Teoretická část práce je vytvořena pomocí metody rešeršního průzkumu české a zahraniční literatury. Výzkumná část je tvořena dotazníkovým šetřením u 226 respondentů (z toho 83 % žen), posluchačů prvního ročníku Univerzity třetího věku na UK FTVS. Průměrný věk respondentů byl 65 let, průměrné BMI 25,1 kg/m2 . Byla použita krátká verze dotazníku IPAQ, doplněná demografickými otázkami. Výsledky: Výsledky ukázaly, že průměrný udávaný objem pohybové aktivity za týden je u této skupiny seniorů 5 841,0 MET-minut. 76 % respondentů lze zařadit do kategorie HEPA High Active. Nejvíce zastoupenou pohybovou aktivitou je turistika. Zajímavé je, že starší respondenti měli vyšší úroveň PA. Pohybová aktivita respondentů je na optimální a spíše nadprůměrné úrovni. Klíčová slova: senioři, měření pohybové aktivity, životní styl, IPAQ
|
|
|
Institucionální péče o seniory v okrese Ústí nad Labem v kontextu současného a budoucího populačního vývoje
Votrubec, Matěj ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Institucionální péče o seniory v okrese Ústí nad Labem v kontextu současného a budoucího populačního vývoje Abstrakt Cílem této práce bylo popsat situaci institucionální péče v okrese Ústí nad Labem. Text se skládá z několika dílčích částí. První část se zabývá analýzou vybraných složek populačního vývoje mezi roky 1991 a 2013. V druhé části je zpracována prognóza obyvatelstva ve věku 65 a více let sloužící k odhadu potřebné kapacity zařízení s péčí o seniory v okrese. V další části je uvedena legislativní rovina vycházejícího ze zákona o sociálních službách z roku 2006. V práci je uveden přehled plánů a cílů Ústeckého kraje a města Ústí nad Labem zabývající se sociálními službami. V poslední části je na základě předchozích zjištění zhodnocena kapacita zařízení s péčí o seniory. Klíčová slova: institucionální péče, kapacity, senioři, populační vývoj, Ústí nad Labem
|
|
| |
|
|
Pohled na sebevražednost seniorů očima obyvatel domovů pro seniory
Maštálková, Denisa ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Srnec, Jan (oponent)
Klíčová slova: Senior, sebevražda, stáří, potřeby, domov pro seniory, rizikové faktory Abstrakt: Diplomová práce je zaměřena na seniory, kteří žijí v rezidenčních zařízeních. Cílem diplomové práce je zjistit, jak staří lidé žijící v domovech pro seniory vnímají problematiku sebevražednosti seniorů. V teoretické části diplomové práce jsou uvedeny základní informace o suicidiu. V dalších kapitolách se diplomová práce plynule přesouvá od tématu stáří, závažných životních situací a rizikových faktorů sebevražednosti seniorů k rezidenčním zařízením pro seniory a potřebám seniorů v domovech pro seniory, kterým je věnován závěr teoretické části. Empirická část se nejprve zabývá charakteristikou domovů pro seniory, kde byl proveden kvalitativní výzkum, a poté následuje vysvětlení metodologie tohoto výzkumu. Tato část se dále zaměřuje na zjištění, která z rozhovorů dle návodu vyplynula, tedy na názory seniorů na sebevraždu osob vyššího věku, na jejich osobní zkušenost se sebevražednými myšlenkami a na uspokojování potřeb seniorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na tukovou tkáň: efekt obezity a stárnutí
Čížková, Terezie ; Šiklová, Michaela (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Obezita i stárnutí jsou spojeny se změnami ve vlastnostech tukové tkáně, které jsou považovány za jednu z patofyziologických příčin asociovaných komplikací, jako jsou kardiovaskulární onemocně- ní, cukrovka II. typu apod. Pohybová aktivita se již dlouhou dobu považuje za účinnou prevenci nemocí spojených se stárnutím či obezitou. Vliv pohybové aktivity na charakteristiky tukové tkáně jsou však zatím u lidí prozkoumány relativně málo. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o těchto efektech. Rešerše dále pojednává o změnách (dysfunkci) tukové tkáně při obezitě a jsou zmíněny i současné poznatky o působení různých typů cvičení na zdravotní stav seniorů. Úvodní kapitola se zabývá morfologií, metabolismem a endokrinní funkcí tukové tkáně. Další část je vě- nována obezitě, je představen koncept chronického zánětu nízkého stupně jako rizikového faktoru spojeného s obezitou. Klíčovou částí práce je čtvrtá kapitola, ve které jsou probrány efekty pohy- bové aktivity na tukovou tkáň, především na metabolismus adipocytů a aktivaci imunitních buněk v tukové tkáni. Na závěr jsou rozebrány patofyziologické změny v zánětlivých charakteristikách a distribuci tukové tkáně u seniorů, jakož i způsoby jejich zlepšení pomocí cvičení.
|
|
|
Body image a nespokojenost s vlastním tělem u neklinické populace
Malá, Kateřina ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Jelínek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem body image a nespokojeností s vlastním tělem u neklinické populace. Teoretická část shrnuje poznatky o tělesném sebepojetí, zaměřuje se především na faktory, které na body image působí. Body image je významným způsobem ovlivněn věkem, pohlavím, osobnostními charakteristikami nebo příslušností k sociální vrstvě. Práce také poukazuje na skutečnost, že jsou v současné době kladeny velké nároky na vzhled člověka, dochází k idealizaci štíhlosti a zobrazování ideálu krásy v médiích. To s sebou přináší nespokojenost s vlastním tělem, která může způsobit značné zdravotní, psychické, rodinné a partnerské problémy. V neposlední řadě práce podává přehled metod měření body image. V empirické části je navržen výzkum, jehož cílem je snaha o komplexnější uchopení tělesného sebepojetí u současných seniorů. Zaměřuje se na to, jak je v tomto životním období pro seniory vzhled důležitý, co určuje jejich spokojenost či nespokojenost s vlastním tělem, a jak tato spokojenost souvisí s celkovou kvalitou života seniorů.
|
host ::
RSS.