|
Mentální anorexie a mentální bulimie - osobnost pacienta, přístupy a psychoterapie
Šišáková, Pavla ; Lhotová, Marie (vedoucí práce) ; Polívka, Jan (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je poukázat na to, že poruchy příjmu potravy jsou stále závažnějším problémem soudobé společnosti. Pokusím se najít odpověď na následující otázky: Má vinu na jídelních poruchách přístup společnosti? Výchova? Ovlivňují vznik jídelních poruch faktory biologické či prostředí v rodině? Nebo, a to především, osobnost pacienta? Chtěla bych upozornit na to, že svou práci záměrně nerozděluji na část teoretickou a praktickou. Připadá mi totiž důležité propojení těchto dvou částí kvůli lepšímu pochopení tématu. Také bych chtěla zdůraznit, že kasuistiky, které v textu uvádím, jsem získala na základě terapií, kterých jsem se při své praxi účastnila. Se svolením pacientek jsem si je zaznamenávala a v této práci použila. Osoby v příbězích vystupují pod fiktivními jmény. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Bezpečnost magnetické rezonance pro vyšetřovaného pacienta
Staněk, Jakub ; Kašpar, Miroslav (vedoucí práce) ; Daníčková, Kateřina (oponent)
Magnetická rezonance je moderní radiologickou zobrazovací metodou. Umožňuje diagnostikovat patologické změny v lidském těle, aniž by bylo potřeba jakkoliv narušit jeho strukturu. Hlavní předností magnetické rezonance je, že nevyužívá žádné zdraví škodlivé ionizující záření. Protože je NMR poměrně mladou technologií, nebyly zatím zjištěny žádné škodlivé účinky na lidský organismus. Z fyzikálního hlediska ale vznikají potenciální rizika důsledkem interakce biologických struktur a tkání se statickým, gradientovým magnetickým polem a vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem. Vlivem vývoje metody dochází k zesilování těchto polí uvnitř přístroje. Diplomová práce se zabývá výzkumem biofyzikálních efektů a potenciálních rizik gradientových magnetických a vysokofrekvenčních elektromagnetických polí využívaných v přístrojích magnetické rezonance. V důsledku interakce těchto polí s biologickými strukturami těl vyšetřovaných pacientů dochází uvnitř jejich těl k tepelné indukci. V diplomové práci je sledována teplota vyšetřovaných částí těl pacientů. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí Wilcoxonova neparamatrického testu se simulací Monte Carlo.
|
|
Ochrana osobních údajů ve zdravotnictví - právní aspekty zdravotnické dokumentace se zvláštním zřetelem na ochranu osobnosti lidské bytosti
Široká, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Archivace a zpracování osobních údajů a celkové nakládání s nimi v souvislosti s poskytováním zdravotní péče je doposud stále problematika podceňovaná. Situace je dána zejména tím, že tradiční, i když nyní již obsoletní paternalistická koncepce vztahu poskytovatel zdravotní péče - pacient vycházející z etatizovaného zdravotnického systému, svěřovala téměř výhradní moc nad člověkem (pacientem) zdravotnickému personálu jakožto silnější straně popsaného právního vztahu. Důsledkem tohoto jevu potom byla nemocniční praxe univerzálního pošlapávání práva na soukromí a z toho plynoucího práva na ochranu osobních (citlivých) údajů pacientů. Údaje vztahující se ke zdravotnímu stavu člověka jakoby přirozeně patřily zdravotnickému personálu, který si s nimi navykl nakládat podle své libosti. Vše se dělo v intencích nedokonalé právní úpravy. Výrazná koncepční právní rekonstrukce nastalého společenského stavu přišla až ratifikací mezinárodní Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb.m.s.). Úmluva vychází z pojetí, že diagnóza není více než právo, lidská bytost je nadřazena zájmům vědy nebo společnosti. Konkrétní právní úprava ochrany osobních údajů ve zdravotnictví nemohla pod působením mezinárodní smlouvy dále obstát. Proto má dnes každý např. uznané právo na výpisy, opisy či kopie ze zdravotnické...
|
|
Možnosti zkvalitnění hygienické péče o nemocné v nemocničním zařízení
MINÁŘOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti zkvalitnění hygienické péče o nemocné v nemocničním zařízení. Nemocní při hospitalizaci jsou často odkázáni na pomoc ošetřujícího personálu, který by se měl snažit vyhovět potřebám nemocného i stanoveným kritériím standardní hygienické péče. Cílem této práce bylo zjistit, zda hygienická péče prováděná v nemocničním zařízení odpovídá potřebám nemocných, dále identifikovat faktory vedoucí k neposkytování hygienické péče dle platného standardu a navrhnout možnosti zkvalitnění hygienické péče o nemocné na lůžkovém oddělení. Na základě těchto cílů, byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Odpovídá prováděná hygienická péče v nemocničním zařízení potřebám nemocných? 2. Jsou nemocní spokojeni s prováděnou hygienickou péčí s pomocí zdravotnického personálu? 3. Jaké překážky brání sestrám v poskytnutí kvalitní hygienické péče o nemocné? 4. Je možné zkvalitnit hygienickou péči o nemocné na lůžkovém oddělení? Ke sběru dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s nemocnými. Rozhovor obsahoval 17 uzavřených otázek. Další použitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor se sestrami, který obsahoval 11 otevřených otázek. Další metodou bylo strukturované pozorování nemocných a sester. Výsledky byly zaznamenány a zpracovány do tabulek. Výzkumný soubor tvořili hospitalizovaní nemocní a sestry pracující na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Pomocí výzkumu došlo ke zmapování úrovně hygienické péče, dále k identifikaci překážek k jejímu poskytování dle standardu a k návrhům na zkvalitnění. Cíle výzkumu byly splněny. Na základě analýzy odpovědí v praktické části výzkumu byly stanoveny na 1. a 2. výzkumnou otázku hypotézy. H 1 - Prováděná hygienická péče v nemocničním zařízení odpovídá potřebám nemocných. H 2 - Nemocní jsou spokojeni s pomocí zdravotnického personálu při poskytování hygienické péče. Na základě analýzy odpovědí v praktické části výzkumu byly zformulovány odpovědi na 3. a 4. výzkumnou otázku. Odpověď 1 {--} K zajištění poskytování kvalitní hygienické péče nemocným brání sestrám nedostatek času a nedostatek personálu. Odpověď 2 {--} Možnosti ve zkvalitnění hygienické péče o nemocné na lůžkovém oddělení jsou respektování intimity nemocných, mytí rukou nemocným před jídlem a pořízení zvedacího zařízení pro ležící nemocné. Zjištěné skutečnosti mohou být prospěšné v uvědomění si důležitosti hygienické péče a dále v motivaci udržet stávající dobrou úroveň poskytování péče v nemocničním zařízení.
|
|
Vývoj grafického rozhraní pro zpracování MR spektroskopických vyšetření
Černý, Karel ; Hájek, Milan (vedoucí práce) ; Hačkajlo, David (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo zjednodušení zpracovaní spektroskopických dat a vytvořeni databáze provedených MR vyšetřeni. Výchozí stav ukládání MR dat vyžadoval ovládání několika programů. Proto bylo nutné vytvořit ovládací rozhraní, které obsahuje potřebné funkce a je přizpůsobeno požadavkům personálu, který vyšetření zpracovává. Výzkum a vývoj softwaru probíhal v Institutu Klinické a Experimentální Medicíny na pracovišti MR spektroskopie ZRIR IKEM. Výsledkem diplomové práce je rozhraní, které ovládá stávající MR spektroskopicky PACS (SPACS) určeny pro archivaci a správu dat pacientů výzkumných MR projektů v IKEM. Aplikace je dostupná přes webový prohlížeč. Všechny funkce, výpočty a náhledy jsou vytvořeny v programovacím jazyku PHP, použita databáze je implementovaná v PostgreSQL, doplňkové funkce a drobné utility zajišťuje Javascript Aplikace umožňuje zobrazit bázové obrázky s vykreslenou oblasti zajmu, vygenerovat z naměřených dat náhled spektra, zvolit parametry pro zpracování a odeslat všechna data do výpočetní jednotky LCModel. Samozřejmosti je přehledné ukládání výsledků do databáze. Aplikace byla otestovaná a umístěná na hlavní SPACS server v IKEMu a uživatelům ulehčuje zpracovávání spektroskopických vyšetření.
|
|
Konfigurace faktorů ovlivňujících vznik závislostí na omamných a psychotropních látkách u mladistvých
Brotánková, Tereza ; Miovský, Michal (oponent) ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice mladistvých lidí, kteří mají problémy s drogami, kterým bylo soudem nařízené předběžné opatření nebo ústavní výchova. Cílem práce je zachycení konfigurace faktorů, které vedly k abúzu drog u šesti mladistvých. Dále poukazuje na možnosti a rizika intervence ze strany státních úřadů a institucí v případě výskytu poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji dítěte. Z metodologického hlediska se jedná o kvalitativní přístup, přičemž metodami získání dat bylo interview, práce s dokumenty a pozorování. Data byla analyzována prostřednictvím deskriptivního přístupu, metodou vytváření trsů a metodou vyhledávání a vyznačování vztahů. Interpretace dat probíhala ve třech fázích. První fáze postupovala od sebraných dat k vynoření základních kategorií a subkategorií analýzy, ve druhé fázi byl zachycen celek životních zkušeností mladistvých ve formě případových studií a ve třetí fázi byly případové studie diskutovány s existujícími "profily" závislých jedinců na drogách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Náhlá srdeční zástava a význam kapnometrie v kardiopulmonální resuscitaci
Pokorná, Milana ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Bělohlávek, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na kardiopulmonální resuscitace prováděné v mimonemocničním prostředí lékaři záchranné služby. V první části se zabývá správností stanovení příčiny zástavy oběhu v průběhu kardiopulmonální resuscitace při omezených diagnostických možnostech v místě poskytnutí profesionální první pomoci. Je navržen a na souboru 211 pacientů použit původní způsob analýzy správnosti příčiny náhlé zástavy oběhu předpokládané lékaři záchranné služby (analýza "křížové shody", angl. "Crosscheck Tables"). Analýza ukazuje, že diagnostické závěry musí být činěny pro každého pacienta individuálně. Porovnání souhrnných údajů z celé sledované skupiny může vést k falešně dobrým výsledkům. Druhá část práce se zaměřila na využití kapnometrie ke sledování průběhu kardiopulmonální resuscitace poskytované lékaři záchranné služby. Zaměřila se především na odraz obnovení spontánní cirkulace (ROSC - Return of Spontaneous Circulation) na změně hodnoty parciálního tlaku oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2) v porovnání s cirkulací plně závislou na hrudních kompresích. Studie prokázala, že u pacientů s konstantní umělou plicní ventilací v průběhu prováděné resuscitace, je PETCO2 signifikantně vyšší (přibližně o 10 mmHg) po ROSC než před ROSC. Uzavírá, že vzestup PETCO2 o více než 10 mmHg, který nastane náhle, velmi...
|
|
Analýza komplexních změn karyotypu v nádorových buňkách a jejich význam pro patogenezi a prognózu maligních onemocnění
Lizcová, Libuše ; Michalová, Kyra (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Cytogenetická analýza genomu nádorových buněk je v současnosti nedílnou součástí vyšetření nemocných s nádorovým onemocněním. Detekce chromosomových aberací napomáhá nejen ke stanovení nebo upřesnění diagnózy, prognózy a monitorování úspěšnosti terapie, ale hraje také nezastupitelnou roli při objasňování příčin maligní transformace buněk. Analyzovali jsme komplexní přestavby karyotypu moderními molekulárně cytogenetickými metodami (I-FISH, mFISH, mBAND, CGH, arrayCGH, SNP array) u vybraných hematologických malignit a difúzních gliomů. Detailně jsme popsali jednotlivé chromosomové aberace a vytipovali jsme chromosomy a chromosomové oblasti, které jsou u konkrétních onemocnění do těchto přestaveb zahrnuty nejčastěji. Určili jsme rekurentní zlomová místa na chromosomech a poukázali tak na oblasti s možnou důležitou rolí v počátečních i pokročilých stádiích kancerogeneze u daných onemocnění. Z klinického hlediska jsme prokázali, že komplexní změny karyotypu v době diagnózy u různých typů malignit jsou velmi špatným prognostickým ukazatelem. Nález komplexního karyotypu byl u nemocných doprovázen špatnou odpovědí na léčbu, častými relapsy a krátkou dobou přežití. Detailní analýzy komplexních aberací přináší nové poznatky o mechanismu vzniku nádorových aberací a důsledcích chromosomové nestability genomu...
|
|
Bezpečí při mobilizaci a polohování pacienta
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce se zaměřuje především na ohrožení bezpečí ošetřujícího personálu. Jedná se mimo jiné o vysoké riziko úrazu při polohování a riziko rozvoje muskuloskeletálních poruch,které mohou vést až k dlouhodobé pracovní neschopnosti člena zdravotnického personálu. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje především potřebu bezpečí a jistoty a také faktory, které tuto potřebu u člověka ovlivňují. Dále je pozornost zaměřena na zajišťování bezpečí při poskytování ošetřovatelské péče, a to zejména při polohování pacientů. V souvislosti s bezpečím při této činnosti je v této diplomové práci jedna část věnována kinestetické mobilizaci, která nabízí trochu jiný pohled na polohování a manipulaci s pacientem. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se prevence poškození zdraví všeobecných sester při poskytování ošetřovatelské péče. Předkládaná diplomová práce má stanoveny tři cíle, které byly formulovány následovně. Cíl 1: Zjistit, zda sestry při manipulaci s pacientem využívají principy kinestetiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry podle svého názoru mají dostatek pomůcek k zajištění bezpečí při manipulaci s pacientem a jeho polohování pacienta. Cíl 3: Zmapovat příčiny využívání nešetrných technik polohování pacienta. Na základě těchto cílů byla stanovena výzkumná otázka a tři hypotézy. Výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti pro zlepšení manipulace s pacientem a jeho polohování pacienta v rámci ošetřovatelského procesu? Hypotéza 1: Využití kinestetiky je závislé na typu oddělení. Hypotéza 2: Sestry využívají špatné techniky polohování i přes vědomí, že mohou poškodit zdraví své i pacienta. Hypotéza 3: Nedostatek času je nejčastější příčinou využívání nešetrného způsobu polohování.Za účelem naplnění cílů bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření, pro které byla zvolena dotazníková metoda sběru dat.Dotazníky byly určené pro všeobecné sestry pracující na oddělení chirurgie, interny a oddělení následné péče. Výzkumné šetření probíhalo v 7 nemocnicích Jihočeského kraje.Celkem bylo do těchto nemocnic rozdáno 340 dotazníků. Konečný výzkumný soubor tvořilo 209 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků byla celkem 61 %. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel 2013 a následně statisticky analyzována pomocí chí kvadrát testu. Výsledky byly zpracovány do grafů.Na základě výsledků můžeme konstatovat, že hypotéza 1 se potvrdila. Zjistili jsme, že kinestetika se nejvíce využívá na oddělení následné péče. Nejméně naopak na oddělení chirurgie. To je pravděpodobně zapříčiněno odlišnou skladbou pacientů na těchto odděleních.Hypotéza 2 byla pro účely testování rozdělena na dvě pracovní hypotézy.H2a: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit jejich zdraví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví není 60%. Z výsledků výzkumu bylo dále zjištěno, že téměř tři čtvrtiny (74 %) sester vědí, že polohování může poškodit jejich zdraví.Druhá část hypotézy 2, tedy H2b: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit zdraví pacienta, byla také vyvrácena, a platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví pacienta není 60%. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 24 % sester považuje klasický způsob polohování za rizikový pro zdraví pacienta.Hypotéza 3 byla naším výzkumným šetřením vyvrácena. Jako nejčastější příčinu pro využívání nešetrného postupu při polohování vidí sestry především nedostatek personálu. Výzkumnou otázku se nám podařilo zodpovědět pomocí analýzy literatury v teoretické části a provedením dotazníkového šetření v rámci praktické části této diplomové práce.Výstupem z této diplomové práce bude odborný článek publikovaný v odborném časopise a prezentace na odborné konferenci.
|
|
Postoje nevidomých k manželství a rodičovství.
BENEDIKTOVÁ, Andrea
Předkládaná bakalářská práce se soustřeďuje na problematiku partnerství a rodičovství nevidomých osob. Konkrétně na to, jaké mají nevidomí postoje k instituci manželství a jak se staví k otázce rodičovství. Nutno podotknout, že tato problematika není v naší společnosti příliš rozebírána a řešena odborníky. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část, přičemž teoretická část je dále rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola pojednává o rodině jako o celku, řeší, co to rodina vlastně je a jak ji definují různí odborníci. Dále pak rozebírá problematiku rodinných trendů, které jsou v naší societě v současné době velice frekventované. V této podkapitole je rozebírána také měnící se role muže a ženy napříč historií až po současnost. Druhá podkapitola je zaměřena na partnerská soužití, konkrétně na manželství a nesezdanou formu soužití. Třetí podkapitola je věnována problematice partnerského života lidí s těžkým postižením zraku. Ve čtvrté kapitole je probíráno, kdo je to nevidomý člověk, to, jak se toto postižení definuje odborníky, a také je zde nástin etiologie zrakových postižení a možné vnímání postižení v závislosti na tom, kdy postižení vzniklo. Zdali je vrozené, nebo získané až v průběhu života. Pátá a poslední podkapitola teoretické části pojednává o rodičovství nevidomých osob, o vztahu rodiče a vidoucího dítěte a také o specificích péče o dítě. Empirická část má stanoven jeden hlavní cíl a dva cíle vedlejší. Hlavním cílem je zjistit, jaké postoje zaujímají nevidomí lidé k manželství a rodičovství. Prvním vedlejším cílem je pak zjistit, jaké názory mají nevidomí lidé na partnerský život, jestli dávají přednost manželství či jiné existující formě rodinného soužití a které. Druhým vedlejším cílem bylo zjistit, zdali řadí mezi své životní hodnoty také výchovu dětí a jaké jsou jejich důvody. Taktéž byla stanovena jedna výzkumná otázka, která má pomoci odhalit, zda nevidomí lidé vnímají své postižení jako překážku pro založení rodiny a následnou výchovu dětí. Pro výzkumné šetření byla stanovena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovory byly dělány s pěti komunikačními partnery/partnerkami, kteří byli vybráni účelovým výběrem. Jednalo se o nevidomé lidi, kteří ještě rodinu nezaložili a bylo jim mezi 20 až 30 lety. Rozhovory vždy probíhaly se souhlasem komunikačních partnerů a na předem domluveném a klidném místě. Kvalitativní výzkumné šetření přineslo zajímavé poznatky. Výzkum odhalil, že instituci manželství preferují pouze dva z pěti komunikačních partnerů, jelikož předpokládají, že pouto partnerského vztahu mezi dvěma lidmi bude silnější, a pravděpodobnost ukončení vztahu bude tak menší, jelikož rozvod je složitější proces nežli rozchod dvou nesezdaných lidí. Tito dva komunikační partneři však chtějí před uzavřením sňatku žít nějakou dobu nesezdaně, a vyzkoušet si tak společný život. Zbylí tři komunikační partneři dávají přednost dlouhodobému nesezdanému soužití bez následného uzavření manželství. Argumentují tím, že manželství je vlastně pro šťastný partnerský život nepodstatné. Dále bylo pomocí výzkumu zjištěno, že výchova dětí je velice důležitá pro plnohodnotný život tří z pěti komunikačních partnerů. Pro jednoho z nich je důležité najít si životního partnera a jedna komunikační partnerka uvádí, že otázka výchovy dětí je pro ni zatím otevřená. Velice pozitivním zjištěním je, že své postižení nevnímá jako překážku pro založení rodiny žádný z komunikačních partnerů, a pouze jeden si není stoprocentně jistý, že by se zvládl plnohodnotně postarat o své dítě.
|
host ::
