|
|
Válečné hospodářství Německa 1939-1945
Součková, Karolina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. Kapitola druhá je věnována hospodářskému vývoji výmarské republiky, nastolení diktatury a předválečné zahraniční ekonomice. Třetí část se zabývá úspěchy německé ekonomiky po roce 1933. Čtvrtá kapitola se věnuje válečnému německému hospodářství mezi lety 1939 až 1945. Je zde nastíněna problematika dluhového financování a získávání finančních zdrojů pro zbrojní průmysl. Poslední kapitola se zabývá reorganizací válečného hospodářství v letech 1942/43, totální válkou a zhroucením německého válečného hospodářství
|
|
| |
|
|
Analýza vývoje rakouské ekonomiky
Worschová, Veronika ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Práce je věnována vývoji rakouské ekonomiky od poč. 20.stol. do současnoti, okolnosti vstupu Rakouska do EU a následný vývoj rakouské ekonomiky a rakouských zahraničně obchodních vztahů, především v souvislosti s 5.rozšířením EU o 10 států střední a východní Evropy. Zvláštní kapitola je věnována česko - rakouským vzájemným obchoděpolitickým vztahům.
|
|
| |
|
|
REFORMY V ČESKOSLOVENSKÉ EKONOMICE 60. LET 20. STOLETÍ
Fuka, Ondřej ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ekonomických reforem, které proběhly v Československu v 60. letech a analyzuje její dopady jak na československou ekonomiku, tak na politické dění v zemi. Je zde zmíněn přehled ekonomické situace Československa ve druhé polovině 50. let vedoucí ke vzniku ekonomických reforem. Pozornost textu je věnována nejprve prvnímu pokusu o ekonomickou reformu v čele s Kurtem Rozsypalem a především druhé ekonomické reformě, iniciované Otou Šikem. Hlavní důraz práce je kladen na zhodnocení obou reforem a jejich důsledků pro československou ekonomiku. Jsou zde diskutovány též pohledy rozdílných ideologických směrů týkající se tohoto tématu. Práce též obsahuje náhled na politickou situaci let 1966 ? 1969, zakončené okupací Československa sovětskými vojsky a návratem k centrálně administrativnímu řízení ekonomiky. Textové a číselné informace byly použity z několika zdrojů a jsou doplněny tabulkami.
|
|
|
Japonsko na začátku nového tisíciletí: překoná ekonomické nezdary?
Götz, Patrik ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Frostová, Eva (oponent)
Práce analyzuje stav japonské ekonomiky na počátku nového tisíciletí a předkládá doporučení pro její dlouhodobý vitální rozvoj. První část rozebírá věcná a teoretická východiska, která vedla k ekonomické stagnaci 90. let. Druhá část hodnotí stav japonského hospodářství v letech 2000-2005 včetně demografických a politických trendů. Třetí část nabízí prognózu vývoje do roku 2030 a četná doporučení pro překonání ekonomických nezdarů. Klíčovým bodem je rozvoj tzv. ekologické ekonomiky a důraz na regionální spolupráci.
|
|
|
Úloha dolaru ve světové ekonomice
Křivan, Jan ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Práce analyzuje postavení amerického dolaru ve světové ekonomice, a to jak z hlediska historického, tak i ze současného pohledu s výhledem do budoucnosti. Práce má tři základní části. První se zabývá historií mezinárodního měnového systému ve vztahu k americkému dolaru, druhá část představuje, podle jakých hledisek lze měřit pozici světové měny a jaké faktory vedou k výběru určité měny pro mezinárodní účtování, třetí část pak rozebírá z různých úhlů pohledu současné postavení dolaru a předkládá k úvaze možné scénáře budoucího vývoje mezinárodního měnového systému.
|
|
|
Úloha Brettonwoodských institucí v současném světě
Vyhnalová, Pavla ; Kubišta, Václav (vedoucí práce) ; Jirges, Tibor (oponent)
Cílem této práce je nastínit vývoj a přeměnu Brettonwoodských institucí v souvislosti se změnami ve světové ekonomice. Abych mohla charakterizovat jejich současnou pozici a cíle, vracím se nejprve do historie, k jejich vzniku a následným důležitým mezníkům ve světovém hospodářství a tedy i k roli, jakou v daných případech instituce zastávaly. Důležitou částí práce je i bližší analýza kritiky, které IMF a WB již několik let čelí a postupné změny v aktivitách a činnosti institucí, které jsou reakcí na tuto kritiku i na samotný vývoj ve světové ekonomice. Poslední kapitoly jsou věnovány současnosti institucí, jejich současným aktivitám a politice. Blíže zde věnuji finančním zdrojům, podmínkám poskytování úvěrů či projektům a iniciativám, na kterých se instituce podílely. V závěru práce hodnotím jak situaci dnes, tak se pokouším odhadnout, jak se bude vyvíjet fungování Brettonwoodských institucí v budoucnosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.