Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Externí posesivita v češtině: v typologické a areální perspektivě
Křivan, Jan ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
Diplomová práce Externí posesivita v češtině: v typologické a areální perspektivě analyzuje jazykový jev "externí posesivitu" na autentickém materiálu českého jazyka. Výsledky analýzy se snaží zařadit do areálně-typologického jazykového kontextu. Za externěposesivní se považují konstrukce, v nichž je sémantický vztah mezi posesorem a posesem vyjádřen zakódováním posesora v jádrovém gramatickém vztahu ke slovesu a navíc v jiné složce, než ve které je obsaženo posesum. Tyto konstrukce jsou v práci probírány a vymezovány oproti jiným jazykovým jevům. Práce zjišťuje, že variabilita sémantických i syntaktických vlastností externěposesivních konstrukcí je v češtině bohatší než v jiných jazycích evropského jazykového areálu. Porovnání s areálně blízkým jazykem, němčinou, naznačilo, že ani německé konstrukce nemusejí být omezeny na živé posesory, jak se dosud v literatuře uvádělo. České externěposesivní konstrukce jsou však rozšířené u větší skupiny neživých posesorů.
Pražská lingvistická typologie: empirický test jedné předpokládané korelace
Láznička, Michal ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Předkládaná práce se zabývá pražskou typologickou školou, tedy směrem, který formuloval Vladimír Skalička a kterému se později věnovali např. Petr Sgall či Jaroslav Popela. V základu tohoto přístupu stojí pět idealizovaných jazykových typů představovaných klastry jazykových rysů a sledování jejich kombinatoriky v jazycích světa. Pražská jazyková typologie je kritizována jako holistický směr, zdrojem kritiky je též problematická práce s daty. Práce na základě současných typologických metod zjišťovala možnosti testovatelnosti tezí pražské školy na příkladu korelace morfologické exponence a shody. Na základě dostupných metod byl vytvořen reprezentativní vzorek 47 jazyků. Pro tyto jazyky byl stanoven index exponence a shody. Následným výpočtem korelačního koeficientu nebyla zjištěna signifikantní míra korelace mezi oběma parametry. Byla vyvrácena vzájemná příznivost kumulace a shody a nepříznivost separace a shody. Pro potvrzení či vyvrácení jednostranné příznivosti kumulace a shody chybí další data. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova shoda - morfologická exponence - Pražská jazyková typologie - holistická typologie
Tense-aspect-mood marking in Turkish: Case analysis of -ecek/-acak
Kaas, Filip ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Předmětem předkládané práce je analýza tureckého slovesného morfému -ecek/acak. Tento morfém bývá popisován a klasifikován různými badateli značně různorodě (jako čas, aspekt, nebo způsob), ovšem jen s malým ohledem na skutečné jazykové užívání. Předkládaná práce si klade za cíl provést korpusovou studii na empirických datech, vyhodnotit je kvalitativní metodou a na tomto základě navrhnout nové možnosti v popisu významu morfému. Z hlediska metodologického bude využit především analytický potenciál konstrukční gramatiky. Hlavním cílem práce je pak shrnout dosavadní literaturu o popisu tohoto tureckého morfému, zhodnotit adekvátnost jednotlivých tradičních popisů a posléze navrhnout popis takový, který by odrážel jeho fungování v jazyce. Podružným cílem práce je diskuze o psaní gramatik a o statusu deskriptivních kategorií v protikladu ke komparativním konceptům v lingvistické praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Distribuce adjektiv a příslovečných určení zřetele v češtině a řečtině
Pleskotová, Veronika ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá distribucí adjektiv a příslovečných určení zřetele v češtině a řečtině. Teoretická část přináší vymezení adjektiv v české a řecké odborné literatuře, následuje představení skalárního přístupu k adjektivům a jeho základních pojmů. Ve třetí kapitole je představena klasifikace příslovečného určení zřetele v české a řecké odborné literatuře. Praktickou část práce tvoří korpusová sonda, na jejímž základě je popsáno, zda a jak dochází ke změnám v interpretaci adjektiv v kontextu příslovečných určení zřetele, a vypracován přehled překladových ekvivalentů spojení adjektiv a příslovečných určení zřetele v novořečtině.
Počítání pomnožných jmen v polštině
Plasová, Anna ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Pluralia tantum - podstatná jména, která nemají kategorii singuláru - tvoří v rámci polských substantiv oddělenou skupinu, a to především s ohledem na zvláštní způsob kvantifikace, jež pro tato substantiva předepisuje jazyková norma: počítání pomocí specifického typu číslovek, tzv. číslovek souborových. Protože je však paradigma souborových číslovek málo frekventované a pro rodilé mluvčí obtížné, objevují se v praxi různé kompenzační strategie, pomocí nichž se mluvčí problematickým číslovkám vyhýbají a nahrazují je analytickými konstrukcemi (např. dwie pary wrót místo dwoje wrót). V teoretické části práce autorka shrnuje dosavadní stav výzkumu v oblasti počítání polských pomnožných jmen zejména na základě článků polonistů Zygmunta Saloniho a Anny Andrejczuk. V druhé, praktické části práce autorka na datech získaných z Národního korpusu polského jazyka provádí vlastní výzkum s cílem zjistit, jak mluvčí polštiny skutečně postupují, když chtějí pluralia tantum kvantifikovat. Kromě opisných konstrukcí nachází také časté použití základních číslovek, což je v přímém rozporu s jazykovou normou. Užívání souborových číslovek se i přes to, že je norma vyžaduje, zdá být jevem, jehož frekvence je na poklesu, a to zejména v méně formálních vrstvách jazyka. Úzus se tak dostává do konfliktu s normou, od níž se...
Teoretické nástroje pro kategorizaci a funkční explanace vztahů v jazyce
Křivan, Jan ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Stekauer, Pavel (oponent) ; Skarabela, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce Teoretické nástroje pro kategorizaci a funkční explanace vztahů v jazyce se věnuje jazykové kategorizaci v perspektivě empirického zkoumání gramatiky. Hlavním cí- lem je prezentovat teoretické i praktické možnosti výzkumu gramatických kategorií, a to s důrazem na funkční vysvětlení, proč zkoumané struktury v jazycích vypadají tak, jak vy- padají. Obsah práce lze rozdělit do dvou částí. (i) V prvních dvou kapitolách se text věnuje metodologickým a teoretickým základům empirického jazykového výzkumu (včetně pro- blematiky metajazyka, srovnávání jazyků, diskrétnosti a gradientnosti). Zvláštní pozornost je věnována funkčně-evolučním přístupům, v nichž je gramatika popisována ve vzájemném propojení s jazykovým užíváním, a konkrétně objasnění funkčních jazykových explanací pomocí frekvence. (ii) V dalších třech kapitolách jsou na kategoriích posesivity a stup- ňování adjektiv v češtině demonstrovány možnosti korpusově založeného výzkumu podle zásad přijatých v první části. Posesivita v češtině je popsána s ohledem na hypotézy zalo- žené na statistických tendencích v jazykovém užívání. Navazující výzkum ukázal zejména souvislosti frekvence užívání s hierarchií životnosti a úlohu aktuálního členění. Na vý- zkumu stupňování českých adjektiv byla především demonstrována role frekvence...
The Idafa construction in Arabic and its morphosyntactic behaviour
Pospíšil, Adam ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Zemánek, Petr (oponent)
Takzvaná idáfová konstrukce (idáfa) je základní prostředek arabštiny pro zachycení atributivní relace mezi dvěma jmennými frázemi. Její sémantika není přesně specifikována, ale obecně odpovídá typickému mezijazykovému konceptu posesivity. V této práci je předložena analýza způsobu značení této konstrukce, za použití základního rozlišení mezi dependent-markingovými a head-markingovými rysy, které představila Nichols (1986). Ukazuje se, že tradiční pojetí idáfy jako genitivní konstrukce může být zavádějící, neboť morfosyntaktická úloha genitivní koncovky je spíše pochybná a přítomnost atributivní relace je signalizována spíše head-markingovými rysy. Tyto rysy jsou ale poněkud méně zřejmé, jelikož nespočívají v připojení afixu k hlavě konstrukce, ale v určitých omezeních, která jsou na hlavu kladena (hlava musí být holou jmennou frází a nesmí být specifikována co do neurčitosti). Protože je analýza zaměřena na mluvenou podobu moderní spisovné arabštiny, v této práci je brána v úvahu i socio-pragmatická variabilita spočívající v možnosti redukování jmenných koncovek v mluveném projevu, jíž se velice přínosně zabýval Magidow (2009). Tyto redukce poskytují poněkud odlišný strukturní pohled na morfosyntax této konstrukce. V souvisejících teoretických úvahách je pojednáno o problému autonomie idáfy jakožto plně...
The expression of the spatial category of vector on verbs - a typological study
Škoviera, Samuel ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Vyjadrovanie priestorových vzťahov v jazykoch patrí medzi základné témy kogni- tívnej lingvistiky. Naša pozornosť sa bude sústreďovať len na jednu priestorovú ka- tegóriu - takzvaný vektor. Ide o kategóriu, ktorá vyjadruje smer a/alebo základný tvar dráhy pohybu. Väčšia pozornosť sa vektoru venovala v spojení s nominálnymi frázami, kde sa vyjadruje najčastejšie pádmi, predložkami či postpozíciami, pretože je tu zjavnejšia. My však budeme sledovať vyjadrovanie tejto kategórie na slovesách. Predkladaná práca má formu pilotnej štúdie skúmajúcej tri jazyky z rôznych častí sveta a rôznych jazykových rodín: čínštinu, nemčinu a jazyk manambu (provincia Východný Sepik Papui Novej Guinei). Použitím základnej typologickej metódy po- rovnávania referenčných gramatík vybraných jazykov sledujeme v práci existenciu slovesného vektora, typ a pozíciu markera, sémanticko-funkčnú dištinkciu a kumu- láciu s ďalšími gramatickými kategóriami. Hlavná časť práce je venovaná podrobnej analýze vektora ako súčasti priestorového systému v konkrétnych jazykoch. V záve- rečnej časti porovnávame správanie vektora a na základe našich zistení uvádzame typologické výsledky. Kľúčové slová priestor, pohyb, dráha, vektor, smer, typológia, sémantika, pohybové slovesá, slovesný komplex, slovesná derivácia Klíčová slova prostor, pohyb,...
Prenominal possessive genitive in Czech
Kartáč, Ivan ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá prenominální posesivní genitiv z hlediska funkční a typologicky orientované lingivistiky. Vlivy životnosti, váhy fráze, rekurze a alomorfie jsou zkoumány pomocí statistických metod aplikovaných na materiál z korpusů mluvené češtiny. Výsledky ukazují, že životnost je nejvýznamnějsí faktor ovlivňující užití prenominálního genitivu, a tato vlastnost je dále probírána v mezijazykovém kontextu. Data dále naznačují, že prenominální pozice může mít jisté výhody při užívání rekurzivních posesivních frází. Zároveň byly pozorovány vlivy morfofonologických alternací.
Interference v genderové konceptualizaci neživých referentů u maďarských bilingvistů
Červenková, Michaela ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Práce se věnuje možným interferencím v genderové konceptualizaci neživých objektů u bilingvních mluvčích maďarštiny a slovenštiny. Zabývá se podrobně gramatickou kategorií rodu (která je v jednom ze zkoumaných jazyků, tedy ve slovenštině, přítomná, a ve druhém zkoumaném jazyce, tedy v maďarštině, nikoli). Cílem provedeného experimentu, jehož se zúčastnily dvě skupiny mluvčích (již zmíněná skupina bilingvních mluvčích maďarštiny a slovenštiny a kontrolní skupina monolingvních maďarských mluvčích), bylo ověřit, zda přítomnost gramatického rodu v jednom ze dvou jazyků bilingvní skupiny mluvčích ovlivní jejich konceptualizaci rodu neživých objektů. Dále byla snaha zjistit, zda se jak bilingvní mluvčí maďarštiny a slovenštiny, tak monolingvní mluvčí maďarštiny shodnou ve svých odpovědích v případě některých z neživých objektů a také zda se projeví shody napříč oběma zúčastněnými jazykovými skupinami. Druhotným cílem bylo ověřit fenomén, který se objevil v odpovědích respondentů v předchozím provedeném výzkumu (Červenková, 2017) - snaha o shodu prvního fonému odpovědi s prvním fonémem názvu neživého objektu v maďarštině. K účelům experimentu byly použity tři výzkumné metody, konkrétně přiřazování lidských atributů neživým předmětům (v jednom dotazníku respondenti přiřazovali objektům mužský, resp. ženský...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.