|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami kultivovanými na odpadním tuku
Holub, Jiří ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou lipidické látky, převážně pigmenty obsažené v rostlinách a mikroorganismech. Karotenoidy jsou známé pro svoje antioxidační účinky. Lipidy jsou převážně nepolární látky, které jsou esenciální a vyskytují se ve všech typech organismů. Práce byla provedena formou rešeršní i praktickou. Pojednávala o produkci karotenoidních barviv a různých lipofilních látek kvasinkami Rhodotorula glutinis, Rhodosporidium toruloides a Sporidiobolus metaroseus, kultivovanými v médiích vyrobených z odpadního tuku živočišného původu či z glycerolu. Práce se dále zaobírala metodami získávání lipidických látek z mikroorganismů a následnou analýzou vzorků plynovou či kapalinovou chromatografií. Hlavním úkolem práce bylo zjistit, které typy médií a které z daných druhů kvasinek byly nejvhodnější pro produkci lipidických látek. Pro produkci lipidických látek na glycerolových médiích byl shledán jako nejlepší kmen Rhodosporidium toruloides, který zároveň vykazoval nejvyšší koncentrace karotenoidů na tukových a hydrolyzovaných tukových médiích.
|
|
|
In vitro cultivation of the trematode species Trichobilharzia regenti
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Skelly, Patrick (oponent)
Třída Trematoda zahrnuje mnoho patogenních zástupců, mezi nimi významného lidského parazita druhu Schistosoma mansoni (čeleď Schistosomatidae). Její blízký příbuzný, ptačí schistosoma Trichobilharzia regenti, je hlavním předmětem této práce. In vitro kultivace motolic může být vhodným krokem pro bližší pochopení biologie těchto organizmů a jejich vztahů s hostitelem. Žádný druh motolice však dosud nebyl v in vitro podmínkách kultivován od vajíčka po dospělce produkujícího opět vajíčka. Kultivací S. mansoni se do dnešní doby zabývalo mnoho studií, ale informace v literatuře týkající se kultivace T. regenti jsou prozatím strohé. V tomto ohledu bylo dosud pouze dosaženo in vitro transformace cerkárií T. regenti ve schistosomula s následným přežitím několik dní v kultivačním médiu. S cílem získat co nejvyšší množství cerkárií s odlomeným ocáskem (jakožto stimulem pro transformaci cerkárií T. regenti ve schistosomula) bylo porovnáno osm transformačních metod. Vybraných pět metod bylo dále zhodnoceno z hlediska základních charakteristik časného schistosomula (svlečený glykokalyx, vyprázdněné penetrační žlázy, přežití v in vitro podmínkách). Bylo zjištěno, že transformace cerkárií s použitím injekční jehly či tkáňového homogenizátoru BeadBeateru poskytuje nejvyšší procento cerkárií s odlomeným ocáskem....
|
|
|
Mikroskopické houby v praktických cvičeních na ZŠ
Tejmlová, Kristýna ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Mikroskopické houby (mikromycety) jsou tématem, které je na základních školách opomíjené a zmiňované jen okrajově. Jejich význam pro člověka v běžném životě, ať už negativní nebo pozitivní, je natolik důležitý, abychom přehodnotili, kdy a jak s nimi žáky seznámit. Cílem mé diplomové práce je vytvoření vlastních návrhů pracovních úloh, které seznamují žáka základní školy se vzhledem, vlastnostmi, výskytem, využitím, metodami kultivace a v neposlední řadě s bezpečností práce s vláknitými mikroskopickými houbami. V pracovních úlohách jsou použity základní metody práce s vláknitými mikroskopickými houbami, jako je inokulace části populace z přirozeného prostředí na sterilní živné médium, sedimentační metoda nebo metoda roztírání zředěné suspenze hokejkou na agarovou půdu. K odstranění sekundárních struktur je použito přeočkování. Dále se zabýváme možnostmi přípravy kultivačních médií. Izolované kultury mikroskopických hub identifikujeme podle makroskopických znaků, přičemž mikroskopické znaky, z důvodu bezpečnosti práce s vláknitými mikroskopickými houbami, doporučuji přenechat výuce na střední škole. Navržená praktická cvičení byla ověřena na ZŠ ve Vinařicích se žáky 6. ročníku. Praktická cvičení se ukázala být vhodná pro práci žáků na základní škole. Zajištění materiálu, zpracování úkolů i výsledky...
|
|
|
Kultivace motolic
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Mnoho druhů motolic představuje významné patogeny lidí a zvířat, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Úspěšná kultivace motolic je často nezbytným výchozím bodem pro navazující experimenty zaměřené na odhalení významných biologických procesů, uplatňujících se v různých fázích života těchto organismů, či pro experimenty testující léčiva určená k eliminaci motolic. Tato bakalářská práce shrnuje dosud známé dostupné informace týkající se in vitro kultivací motolic a v určitých případech prokazuje, že byla této problematice v rámci třídy Trematoda dosud věnována nedostatečná pozornost. Na rozdíl od doby cca před 100 lety, kdy kultivační experimenty teprve začínaly, jsou dnes dostupné technologie, umožňující pracovat v naprosto sterilních podmínkách a dokonce in vitro kultivovat buněčné linie získané z motolic. Některá kultivační média původně určená pro buněčné kultury jsou dnes již běžně dostupná a postupně se ukázalo, že jsou vhodná rovněž i pro kultivaci celých motolic. Navzdory těmto možnostem se prozatím nepodařilo souvisle kultivovat žádného ze zástupců motolic od stádia vajíčka po plně vyvinutého dospělce produkujícího vajíčka, na druhou stranu však bylo dosaženo dílčích úspěchů v podobě úspěšného vývoje jednotlivých stádií z některých fází životního cyklu různých motolic. Powered by TCPDF...
|
|
|
Výskyt patogenních trichomonád u koček a psů
Vobořilová, Pavlína ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Trichomonády jsou anaerobní bičíkovci zahrnující komenzální a parazitické druhy, kteří se často vyskytují v zažívacím, respiračním a urogenitálním traktu obratlovců včetně psů a koček. U těchto hostitelů byli v ústní dutině popsáni dva komenzálové Tetratrichomonas canistomae a Tetratrichomonas felistomae. V zažívacím traktu psů a koček byl pak popsán komenzál Pentatrichomonas hominis, který se také vyskytuje u jiných savců včetně lidí, a patogen Tritrichomonas foetus způsobující chronické průjmové onemocnění u koček. Ačkoli jsou trichomonády u psů a koček pravděpodobně kosmopolitně rozšířeny, jejich výskyt v České republice není znám. Cílem této studie bylo (i) rozlišit druhy trichomonád přítomných v orální dutině psů a koček a získat předběžná epidemiologická data a (ii) prokázat přítomnost Tritrichomonas foetus u psů a koček v České republice a stanovit potenciální rizikové faktory s nákazou. Přítomnost trichomonád u psů a koček byla diagnostikována kultivací a pomocí "nested" PCR. Určení trichomonád do druhu bylo provedeno na základě sekvenční a fylogenetické analýzy úseku genu ITS1-5.8SrRNA-ITS2. Dodatečně druhová příslušnost byla ověřena morfologicky. Trichomonády byly diagnostikovány u různých populací psů a koček a informace o každém zvířeti včetně zdravotního stavu byla zaznamenána do...
|
|
|
Praktické úlohy z biologie jednobuněčných organismů (Protista) pro základní školy s důrazem na využití barvicích technik
Šalounová, Jana ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
3 Abstrakt Hlavní náplní mé diplomové práce bylo vytvoření vlastních návrhů laboratorních prací z biologie jednobuněčných (Protista). Laboratorní cvičení jsem navrhovala tak, aby je zvládli žáci 6. ročníků základních škol. Vytvoření návrhů laboratorních cvičení předcházela práce v laboratoři na UK v Praze Pedagogické fakultě, na katedře biologie a environmentálních studií. V laboratoři jsem ověřovala metody kultivace vybraných zástupců trepka velká (Paramecium caudatum), měňavka velká (Amoeba proteus) a krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis) a vybrané metody barvení jejich organel. Klíčová slova: prvoci, trepka velká (Paramecium caudatum), měňavka velká (Amoeba proteus), krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis), kultivace, barvení
|
|
|
Laboratorní diagnostika dermatofytóz
Drnková, Nela ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Křivčíková, Lucie (oponent)
Autor: Nela Drnková Název bakalářské práce: Laboratorní diagnostika dermatofytóz Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Má bakalářská práce je zaměřena na laboratorní diagnostiku dermatofytóz. Cílem této práce je vytvořit přehled metod, které se pro tuto diagnostiku využívají. Začátek je věnován obecným vlastnostem dermatofyt, jejich nomenklatuře, taxonomii a morfologii jednotlivých rodů. Velkou část práce tvoří přehled laboratorních metod. Jsou zde popsány jednotlivé typy mikroskopie, kultivační techniky, molekulární metody a metody imunologické. Konec práce se zabývá jednotlivými onemocněními, která jsou způsobena dermatofyty a jejich léčbou. Nejčastěji využívanými metodami pro laboratorní diagnostiku jsou světelná mikroskopie a kultivace. Klíčová slova: dermatofyty, Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, laboratorní diagnostika, tinea
|
|
|
Analýza konfluence adherentních buněk ve 2D kultuře
Bracková, Michaela ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
První část práce se zabývá teoretickým popisem adherentních buněk, především jejich stavbou a funkcemi. Dále je práce věnována popisu kultivace buněk, kde jsou zmíněny podmínky nutné pro kultivaci a látky, podporující růst buněk. Poslední část teoretické rešerše se zaobírá mikroskopickou technikou, která je vhodná pro snímání endoteliálních buněk. Zejména se jedná o fluorescenční a konfokální mikroskopy. Praktická část se zabývá kultivací adherentních buněk a zhodnocením provedených experimentů.
|
|
|
Produkce magnetických částic mikroorganismy
Chvalkovská, Eva ; Mgr. Martina Mikešová, Ph.D. (roz. Pravečková) (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá magnetickými nanočásticemi, které jsou produkované bakteriemi. Jedná se o dva typy bakterií. Jeden typ jsou bakterie žijící v industriálním prostředí, které produkují magnetické nanočástice pomocí tzv. magnetozomů. Magnetozomy jsou útvary obsahující nanokrystaly a jsou obklopeny lipidovou vrstvou. V bakterii se skládají do řetízků a slouží bakterii jako kompas. V této práci se zabývám možností kultivace těchto bakterií, získání magnetozomů a jejich následným zpracováním. Druhým typem jsou bakterie žijící v lidském těle, a které začnou produkovat magnetické nanočástice až po přidání spouštěče, jako například dusičnanu stříbrného. Patří se například Bacillus sp, Escherichia coli, Lactobacillus casei ssp. casei a Lactobacillus fermentum. V experimentální části bakalářské práce byla testována produkce stříbrných nanočástic po přidání dusičnanu stříbrného v koncentracích 0,1; 1; 2; 4 mM. Bakterie, u nichž byla prokázána produkce stříbrných nanočástic jsou Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7088T a Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7089 a Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T.
|
|
|
Role extracelulární DNA v mikrobiálním biofilmu
Gromov, Anton ; Chytilová, Aneta (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na studium role extracelulární DNA v mikrobiálním biofilmu. Práce zahrnuje vlastnosti biofilmů, funkce biofilmů a rovněž funkce a vlastnosti extracelulární DNA v biofilmu. V teoretické části je popsán proces vzniku biofilmu a vliv působení různých typů stresů na něj. Práce rovněž pojednává o roli biofilmu u bakterií či o jeho způsobech rozmnožování. Zajímavé je také pojednání o působení antibiotik na biofilm, o způsobech získávání eDNA či o využití DNAsy. V některých kapitolách byly důkladně probrány funkce eDNA a vliv její přítomnosti na obranu bakterie. V experimentální části byl zjišťován obsah biofilmu a byl porovnán s buňkami, které rostly v tekutém a pevném mediu. Bylo provedeno měření obsahu DNA v médiích a měřen byl také vliv solného a teplotního stresu na biofilm. Zároveň byl v biofilmu změřen obsah celkových proteinů, sacharidů, obsah PHB a redukujících cukrů. Na základě výsledků experimentu bylo zjištěno, že biofilm buňku velice dobře chrání před velkým osmotickým tlakem a teplotním stresem. Stresové podmínky také ovlivňovaly produkci PHB, jenž je využíván jako rezervní forma energie a uhlíku. Pro studium vlivu stresu na obsah makromolekul byl pomocí antronového reagentu změřen obsah celkových cukrů. Za pomoci gelové elektroforézy byla nejprve zkontrolována přítomnost eDNA v biofilmech a planktonických buňkách a pak za využití různých spektrofotometrických metod byla stanovena přesná koncentrace v planktonických a biofilmových buňkách.
|
host ::
RSS.