Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  začátekpředchozí61 - 70dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza nabídky průvodcovských služeb v Ústeckém kraji
Havránková, Tereza ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Práce se zabývá nabídkou průvodcovských služeb v Ústeckém kraji. Nejdříve vymezuje základní definice cestovního ruchu a průvodcovských služeb včetně informací o povinnostech a práci průvodce. Dále představuje Ústecký kraj s jeho hlavními atraktivitami a shrnuje stav cestovního ruchu v regionu. V práci bylo také využito dotazníkové šetření, zabývající se poptávkou po průvodcovských službách. V analytické části jsou nejdříve popsány jednotlivé atraktivity s průvodcovskými službami. Tyto údaje jsou pak analyzovány a porovnávány s údaji o cestovním ruchu v kraji a s výsledky dotazníkového šetření.
Analýza účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti na nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Macke, Petr ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti patří mezi hlavní prostředky řešící problematiku nezaměstnanosti. Diplomová práce se zaměřuje na aktivní politiku zaměstnanosti a na příkladu Ústeckého kraje ji podrobuje důkladné analýze. Hlavním cílem práce je pomocí metody indukce a abstrakce, analýzy statistických dat určit, zda nástroje používané v rámci APZ jsou dobře zacílené, účinné a efektivní ve snižování nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Práce zhodnotí období po r. 2000. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje trh práce, nezaměstnanost a politiku zaměstnanosti. Jsou zde i v krátkosti charakterizovány další nástroje používané v boji s nezaměstnaností ve vybraných zemích Evropy. Dále je v této části popsán Evropský sociální fond, který finančně podporuje určité nástroje a projekty v rámci APZ. V analytické části je nejdříve zpracována stručná socioekonomická analýza Ústeckého kraje, na ní navazuje analýza nezaměstnanosti, ve které je uveden vývoj nezaměstnanosti od devadesátých let po současnost z pohledu krajského i celostátního. Dále je zde popsána struktura uchazečů o zaměstnání z různých hledisek. Na základě těchto dat je zjištěno, které skupiny obyvatel se nejvíce podílejí na nezaměstnanosti, a na které by měly být primárně zacíleny nástroje APZ. Stěžejní částí práce je následná analýza APZ, její financování, analýza jednotlivých nástrojů APZ a vybraných dokončených projektů, které byly zaměřeny na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. Na základě zjištěných výsledků je vyjádřen názor, zda APZ prováděná v Ústeckém kraji přispívá k efektivnímu snížení počtu nezaměstnaných osob. V závěru jsou uvedena doporučení a možná další řešení pro Ústecký kraj v následujících letech.
Možnosti čerpání finanční podpory na rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na Ústecký kraj
Umlaufová, Zdeňka ; Vaško, Martin (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi čerpání finanční podpory na rozvoj cestovního ruchu. Nejprve se zaměřuje na celostátní dotační tituly financované ze strukturálních fondů EU, a poté se blíže věnuje podpoře cestovního ruchu směřované do Ústeckého kraje (státní a krajské programy podpory).
Příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje
Neumann, Daniel ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kouřilová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit a analyzovat příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. V současné době je kladen velký důraz na snížení nezaměstnanosti v celé České republice, přesto se v určitých regionech vyskytuje dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti, kterou se nedaří snížit. Ústecký kraj je jedním z nich. Teoretická část se zabývá popisem a vysvětlením základních pojmů a principů problematiky nezaměstnanosti, definicí jejích druhů, příčin a důsledků. Uvádí též různé způsoby jejího měření. Na trhu práce existuje několik skupin jedinců se sníženou uplatnitelností, jež jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy. Druhá kapitola uvádí jejich podrobný výklad společně se statistikami nezaměstnanosti jednotlivých skupin v komparaci s ostatními státy Evropy. Další část popisuje nástroje a způsoby řešení nezaměstnanosti. V poslední teoretické části je uvedena základní charakteristika Ústeckého kraje z hlediska oblastí majících vliv na trh práce. Praktická část je zaměřena na zjištění příčin nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. Jako možné příčiny se jeví přechod ekonomiky z centrálně plánované na tržní, omezení těžby uhlí v kraji, nadprůměrný výskyt Romů, nižší míra vzdělanosti, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, vzdělanostní struktura migrantů a nastavení systému státní sociální podpory. Jako zdroj dat slouží statistický úřad, programy rozvoje Ústeckého kraje, dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, odborné analýzy cílené na trh práce a osobní pohovory s odborníky v dané oblasti. V praktické části je využita popisná, komparativní, analytická a expertní metoda. Přidanou hodnotou práce je sestavení analýzy vybraného strukturálně postiženého regionu. Analytické výsledky mohou být využity v procesu přípravy programových dokumentů, které budou řešit intervence spadající do vymezené působnosti ESF.
Trh práce a nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Liptáková, Alexandra ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trhu práce a nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, zejména realizací a zhodnocením dopadů aktivní politiky zaměstnanosti. V první části jsou vymezeny základní pojmy a teoretická východiska, druhy nezaměstnanosti, způsob měření míry nezaměstnanosti a její dopady. Je zde charakterizována státní politika zaměstnanosti a vysvětleny efekty, které způsobuje. Pozornost je taktéž věnována vazbě nezaměstnanosti a regionální politiky a intervencím státu do ekonomiky. Druhá část práce je věnována státní politice zaměstnanosti v ČR, historickému vývoji míry nezaměstnanosti v ČR od roku 1993 a aktivní politice zaměstnanosti v ČR. Následně se práce zabývá charakteristikou Ústeckého kraje a zdejšího trhu práce, přičemž je kladen důraz na jednotlivé faktory ovlivňující výši nezaměstnanosti jako je struktura obyvatelstva dle pohlaví, věku, vzdělání, národnosti či odvětvová struktura ekonomiky a délka nezaměstnanosti. Ve čtvrté kapitole je proveden přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti využívaných v Ústeckém kraji. Jsou zde uvedeny výdaje ze státního rozpočtu na nástroje APZ a množství takto podpořených osob. V této kapitole je zároveň zhodnocena efektivita jednotlivých nástrojů. Dle provedených výpočtů lze za nejefektivnější nástroj v Ústeckém kraji označit rekvalifikace a opatření na podporu osob se zdravotním postižením. V závěrečné kapitole jsou uvedena vlastní doporučení hospodářské politice.
Analýza potenciálu cestovního ruchu v Ústeckém kraji
Štrajtová, Monika ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Silovská, Hana (oponent)
Bakalářská práce hodnotí potenciál cestovního ruchu v Ústeckém kraji s použitím analýzy, syntézy a zkoumání statistických údajů. V teoretické části se práce zabývá významem cestovního ruchu pro regionální rozvoj a vývojem cestovního ruchu v České republice po roce 1989. Praktická část se zaměřuje na Ústecký kraj a na základě dat získaných z ČSÚ byla zpracována analýza potenciálu tohoto území pro cestovní ruch. Dále byl v praktické části zpracován návrh naučné stezky, která by měla sloužit jako nový turistický cíl.
Cestovní ruch obce Jiřetína pod Jedlovou
Tůmová, Monika ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Bakos, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu obce Jiřetín pod Jedlovou, která se nachází v Ústeckém kraji. Jejím cílem je zanalyzování současného stavu cestovního ruchu v obci a navržení možností pro jeho budoucí rozvoj. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola pojednává obecně o pojmu cestovní ruch. Následující kapitola přibližuje Ústecký kraj a Chráněnou krajinnou oblast Lužické hory, ve které se obec rovněž nachází. Třetí kapitola je věnována samotné obci, kde je analyzován současný stav cestovního ruchu v obci a zjištěné poznatky jsou shrnuty ve SWOT analýze. Poslední kapitola nastiňuje možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu v Jiřetíně pod Jedlovou.
Zhodnocení využití vybraných objektů "brownfields" v Ústeckém kraji
Jiránek, Kamil ; Krejčová, Nikola (vedoucí práce) ; Piecha, Marian (oponent)
Cílem mé práce je zhodnotit využití několika vybraných objektů "brownfields" na území Ústeckého kraje s důrazem na reálné dopady na určité aspekty regionálního rozvoje. Reálnými dopady se rozumí zejména vliv na zaměstnanost, ekonomický rozvoj regionu a životní prostředí.
Česko-německá příhraniční spolupráce v oblasti poznávacího cestovního ruchu (Euroregion Krušnohoří, Labe)
Pavlíková, Ingrid ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Tarant, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce popisuje socio-ekonomickou situaci, přírodní a kulturně-historický potenciál v Ústeckém kraji a Svobodném státě Sasko. Dále se zabývá přeshraniční spoluprácí v oblasti poznávacího cestovního ruchu v Euroregionu Krušnohoří a Labe. Na základě uvedeného je vypracována SWOT analýza a následně navržena strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu.
Strategie rozvoje cestovního ruchu vybrané destinace
Fryčová, Barbora ; Vaško, Martin (vedoucí práce) ; Kondrashov, Alexey (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá strategickým rozvojem cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Cílem práce je pomocí jeho specifik nejen analyzovat stav cestovního ruchu v kraji, současnou nabídku a poptávku, ale i potenciál a předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu. Zohledněna je zde také existence Euroregionu Elbe/Labe, jež má na cestovní ruch v kraji nezanedbatelný vliv. Tento vliv je však obtížně prokazatelný a vyčíslitelný. Neméně pozornosti je věnováno řízení rozvoje cestovního ruchu, které je v této destinaci i přes svou důležitost a nepostradatelnost teprve v počátcích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   začátekpředchozí61 - 70dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.