|
|
Výživa žen v průběhu těhotenství: potřeby, znalosti, informovanost a reálné využití poznatků
Pelánová, Natálie ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Tomešová, Jitka (oponent)
Těhotenství je zásadní období v životě ženy, kdy dochází k mnoha tělesným i psychickým změnám. Žena musí myslet nejen na sebe a zohledňovat, co je nejlepší pro ní a její dítě. Pomocí nutričně bohaté stravy je možné ovlivnit zdraví plodu až do daleké budoucnosti. Tato bakalářská práce se zabývá výživou těhotných žen, jejich potřebami, informovaností a využitím získaných poznatků. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části rozebírám teoretické znalosti o těhotenství, příjmu energie a stravě v těhotenství. V druhé části probíhá vyhodnocení formou dotazníkového šetření, kdy bylo získáno 196 dotazníků. Dotazník zahrnuje otázky na informovanost žen a jejich zdroje, stravování, doplňky stravy, pitný režim a rizikové složky potravy. Cílem této práce bylo zjistit, jaké má těhotné tělo potřeby, jaké mají gravidní ženy znalosti, zda se cítí dostatečně informovány, kde primárně informace o výživě získávají a jak je poté využijí. Při vyhodnocení hypotéz byly některé potvrzeny a jiné vyvráceny. Hypotéza ohledně toho, zda jsou ženy dostatečně informovány, byla bohužel vyvrácena, jelikož většina žen takový pocit neměla. Další hypotéza ohledně primárního využívání internetu jako zdroje informací byla potvrzena a další potvrzenou hypotézou bylo užívání doplňků stravy u většiny těhotných žen. Závěrem...
|
|
|
Zdravá výživa a sport v těhotenství
Piklová, Lenka ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Těhotenství je období v životě ženy, které od základů mění život její, případně jejího partnera a i celé rodiny, protože na jeho konci je na svět přiveden nový jedinec. Proces jeho vývoje a růstu je samozřejmě uskutečňován prostřednictvím matky, která ho nosí ve svém těle zpravidla po celých devět měsíců, a během tohoto období a dokonce už i před otěhotněním je vývoj jedince výrazně ovlivňován matčiným životním stylem. Zdravým životním stylem je myšlena především pestrá a vyvážená strava a adekvátní pohybová aktivita, které mohou nejen zabránit nespočtu malformací plodu, ale i příznivě ovlivnit průběh samotného těhotenství a následné rehabilitace matky po porodu. Tato bakalářská práce pojednává právě o vlivu výživy a sportu na průběh těhotenství i vývoj plodu. Je rozdělena na část teoretickou, kde jsou shrnuty teoretické poznatky o této problematice, a část praktickou, kde je na toto téma rozveden výzkum. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich pojednává o těhotenství jako takovém, tzn. o vývoji jedince, o těhotenských změnách v těle matky a obecně o rodičovství. Ve druhé kapitole je rozebrána prekoncepční výživa a nutrice v těhotenství, včetně rozvedení energetické potřeby, potřeby jednotlivých makroživin a mikroživin, pitného režimu a nakonec alternativních výživových...
|
|
|
Péče o ženu při ukončení těhotenství pro vrozenou vývojovou vadu plodu
Bukáčková, Daniela ; Školoudová, Markéta (vedoucí práce) ; Žižka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prenatální diagnostikou, vrozenými vývojovými vadami, jejich screeningem a následnou ošetřovatelskou péčí o pacientku, u které byla zjištěna vývojová vada plodu. Práce je rozdělena do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá poznatky o prenatální diagnostice, její důležitosti a následnými screeningovými vyšetřeními, které jsou její součástí. V práci jsou popsány součásti ultrazvukových vyšetření, biochemických vyšetření a vyšetření invazivních i neinvazivních. Práce informuje o vrozených vývojových vadách jak na úrovních chromozomálních, tak na úrovních morfologických. Jsou zde popsány příčiny výskytu těchto vad, jejich dělení, ale i jejich projevy. Na konci teoretické části jsou zmíněné možnosti ukončení těhotenství. Případovou studií se zabývá druhá, praktická, část práce, do které byla vybrána pacientka na Gynekologicko-porodnické klinice, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je zde popsán vývoj ošetřovatelské péče, která byla pacientce poskytnuta. Cílem práce bylo sledovat, jak probíhá ošetřovatelská péče u ženy při ukončení těhotenství z důvodu vrozené vývojové vady plodu, ošetřovatelskou péči popsat a vyhodnotit. Následně vytvořit doporučení pro praxi, jak se v těchto situacích chovat a jak s pacientkou komunikovat. Klíčová slova:...
|
|
|
Postavení těhotné ženy v pracovněprávních vztazích
Hejzlarová, Anna ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Těhotenství je v pracovním právu výrazně chráněné, a těhotná žena tak zaujímá v pracovněprávních vztazích postavení velmi specifické. Po vzniku pracovního poměru, případně právního vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, totiž začíná působit celá řada ochranných institutů, které těhotné zaměstnankyni zajišťují velice klíčové zvláštní postavení. Diplomová práce je zaměřena primárně na postavení těhotné zaměstnankyně zaměstnané v pracovním poměru, kde jsou instituty ochrany těhotné zaměstnankyně zastoupeny v plné míře. V úvodních částech pojednává o důvodu a významu ochrany těhotné zaměstnankyně, jejím zakotvení v českém právním řádu a významu oznámení těhotenství. Následující části se pak zabývají zejména jednotlivými pracovněprávními instituty, které tvoří zvláštní ochranu a zvláštní pracovní podmínky těhotné zaměstnankyně v době trvání jejího pracovního poměru až do jejího nástupu na mateřskou dovolenou. Závěrečná část pak zdůrazňuje rozdíly v ochraně těhotné zaměstnankyně pracující na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr oproti ochraně poskytnuté těhotné zaměstnankyni v rámci pracovního poměru. Práce se snaží zmíněné instituty co nejpodrobněji popsat a analyzovat. Tam, kde je to klíčové, poodhaluje za tímto účelem i jejich časový vývoj, vazbu...
|
|
|
Zdravá výživa a sport v těhotenství
Kavalíková, Aneta ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Teslík, Leoš (oponent)
Těhotenství je velmi zásadní období v životě ženy, které začíná splynutím ženských a mužských pohlavních buněk a končí zázrakem zrození nového života. Během tohoto období dochází u ženy k mnoha fyzickým a psychickým změnám, které jsou způsobeny především růstem plodu. Tělo ženy se přizpůsobuje novému stavu a žena může svým životným stylem ovlivnit nejen samotný průběh těhotenství, ale také vývoj, zdraví a růst plodu. Pomocí zdravého a pestrého stravování lze předcházet mnoha vrozeným vývojovým vadám, které by mohly plod postihnout, nebo některým onemocněním, které by se mohly u dítěte objevit po narození. Zdravým pohybem a vhodným sportem může žena zlepšovat svou fyzickou s psychickou kondici a harmonizovat vznikající vztah a pouto s nenarozeným dítětem. Tato bakalářská práce se zabývá právě vlivem stravování a sportu na průběh a vývoj těhotenství. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, shrnuje informace o fyzických a psychických změnách ženy v průběhu těhotenství. Tato část také popisuje obecná výživová a sportovní doporučení pro těhotné ženy. Druhá, praktická část, zahrnuje porovnání těchto doporučení s realitou. Obsahuje výsledky zkoumání znalostí těhotných a netěhotných žen a jejich vzájemné porovnání. V této části jsou obsažena konkrétní doporučení v oblasti stravování a...
|
|
|
Životní styl ženy v těhotenství
VOLFOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřená na informovanost těhotných žen v oblasti zdravého životního stylu. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky zdravého životního stylu a jejich problematika. Dále je popsána péče porodní asistentky a její edukace v jednotlivých oblastech zdravého životního stylu. Pro výzkumné šetření byla využita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s těhotnými ženami, které docházely do těhotenské poradny. Výběrový vzorek byl vybrán z těhotných žen, které se chtěly podílet na výzkumu bakalářské práce. Výzkum probíhal na přelomu měsíce února a března v roce 2018. Rozhovory se ženami byly provedeny anonymně se zájmem o zachování soukromí a po jejich souhlasu nahrány na diktafon. Získané rozhovory byly pečlivě přepsány, analyzovány a kódovány metodou "tužka papír". Rozhovor se skládal z 11 otázek, které byly dle potřeby doplněny o podotázky. Odpovědi byly rozčleněny do jednotlivých kategorií a následně podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 7 těhotných žen od 23 do 42 let věku. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zjistit informovanost žen v oblasti zdravého životního stylu v období těhotenství. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se změnily stravovací návyky žen v těhotenství. Z šetření vyplynulo, že téměř všechny ženy se v období těhotenství snažily o zlepšení svých stravovacích návyků. Respondentky často uváděly, že jedly lehké, zdravé pokrmy a také zařadily do jídelníčku mnohem více ovoce a zeleniny. Zároveň jedly pravidelně a zajímaly se o to, odkud potraviny pocházejí. Respondentky také uváděly potraviny, které se snažily ve svém jídelníčku eliminovat. Patřily mezi ně smažená, tučná jídla a sladké či slané pochutiny. Ačkoli si byly respondentky vědomy nevhodností těchto potravin, některé z nich se svěřily, že díky těhotenským chutím občas něco takového snědly. Co se týče pitného režimu, výzkumné šetření ukázalo, že si všechny ženy myslí, že by měly zvýšit svůj příjem tekutin. Ženy pily nejčastěji vodu, čaj nebo ovocný džus. Stejně tak jako tomu bylo u potravin, také některým tekutinám se ženy snažily vyhnout. Dle všech respondentek je nevhodná káva, dále také uváděly nápoje jako Coca-Cola nebo Kofola. Jedna respondentka však zmínila, že Coca-Cola pro ni byla velkým pomocníkem v prvním trimestru při těhotenské nevolnosti. Pouze tři ženy uvedly, že své stravovací návyky neměnily. Jedna z nich byla toho názoru, že měla správné stravovací návyky již před otěhotněním. Dvě další respondentky své těhotenství neplánovaly, a proto se na změnu stravování nijak nezaměřily. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem ženy získávají informace o správném životním stylu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že šest ze sedmi respondentek získávají informace pomocí internetu. Tři respondentky uvedly jako zdroj ostatní maminky nebo kamarádky a pouze dvě respondentky odpověděly, že některé informace získaly od porodních asistentek na předporodních kurzech. Z toho vyplývá, že žádná respondentka nevyhledávala informace o zdravém životním stylu v těhotenství od porodní asistentky v rámci prenatální péče v ordinaci u gynekologa. Informace a poznatky získané při zpracování bakalářské práce mohou být pomocným materiálem pro porodní asistentky v rámci edukace těhotných žen o zdravém životním stylu v těhotenství. Výstupem bakalářské práce je informativní letáček zaměřený na dodržování zásad správného životního stylu v těhotenství.
|
|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu s preeklampsií
PIKLOVÁ, Žaneta
Bakalářská práce s názvem Specifika péče porodní asistentky o ženu s preeklampsií je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se ze začátku věnuje samotnému těhotenství a jeho rozdělení na fyziologické, rizikové a patologické těhotenství. Dále je zde popisováno, co jsou rané gestózy, jak se projevují a jaké při nich vznikají potíže. V bakalářské práci jsou uvedeny také pozdní gestózy, jejich definice a kritéria pro jejich diagnostiku. Následně se teoretická část zabývá ženami s onemocněním preeklampsie, kde je blíže preeklampsie popisována. Především je popisována její etiologie, příznaky, rizikové faktory, ale také její diagnostika a prevence. V teoretické části je zmíněna péče, kterou poskytují porodní asistentky ženám s preeklampsií, jsou zde uvedeny a popsány komplikace, které se mohou u těhotných žen s onemocněním preeklampsie objevit. Závěr teoretické práce zahrnuje definici edukace a její zásady a poté je popsána edukace těhotných žen s preeklampsií porodními asistentkami. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat specifickou péči porodních asistentek o ženy s preeklampsií. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem poskytují péči porodní asistentky ženám s preeklampsií? Jaká jsou očekávání žen při poskytování péče ze strany porodních asistentek? Pro účely výzkumného šetření byla použita kvalitativní metoda, která byla provedena pomocí hlubokých individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny s devíti těhotnými ženami s diagnózou preeklampsie a s osmi porodními asistentkami. Obě skupiny žen byly před začátkem rozhovoru informovány o tématu a byl jim objasněn účel rozhovoru. Těhotné ženy i porodní asistentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými informacemi dle etických práv a norem. Pro uskutečnění polostrukturovaného rozhovoru byly předem připravené otázky jak pro ženy s diagnózou preeklampsie tak pro porodní asistentky. V průběhu rozhovoru byly informace průběžně zapisovány a poté anonymizovány. Na základě analýzy dat metodou barvení textu byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie (Švaříček, Šeďová, 2010). U těhotných žen s diagnózou preeklampsie byly zvoleny tři hlavní kategorie. První kategorie nese název Očekávání žen, kde byla zvolena podkategorie Splnění očekávání žen o porodních asistentkách. Druhá kategorie s názvem Informovanost žen měla podkategorie Informovanost těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Třetí kategorie Potřeby žen, měla podkategorie Narušené potřeby a Snaha porodních asistentek o uspokojení narušené potřeby. U porodních asistentek byly zvoleny dvě hlavní kategorie. První kategorie s názvem Znalosti porodních asistentek se zaměřila na to, zda porodní asistentky mají znalosti ohledně symptomů preeklampsie a zda znají její komplikace. Druhá kategorie Poskytnutí péče se zaměřovala na specifickou péči porodních asistentek o těhotné ženy s preeklampsií a na potřeby těhotných žen.
|
|
| |
|
|
Kvalita a kvantita pohybových aktivit v těhotenství
OŠMEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na pohybové aktivity vykonávané těhotnými ženami, u kterých probíhá fyziologické těhotenství. V teoretické části je charakterizováno těhotenství fyziologické, rizikové a patologické. Charakterizovány jsou příznaky těhotenství, fyzické a psychické změny spojené s těhotenstvím. Další část se věnuje významu pohybových aktivit, vlivu na zdravotní stav těhotné ženy a vlivu na plod. Popsány jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství, mezi něž patří chůze, plavání, tanec, jízda na kole, jóga, speciální tělocvik a další. Dále pak i nevhodné pohybové aktivity, mezi něž se řadí sjezdové lyžování, tenis, squash či bruslení. Popsány jsou i kontraindikace pohybových aktivit v těhotenství. Praktická část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění preferencí pohybových aktivit těhotných žen, jejich možnostech vykonávání pohybových aktivit v jejich okolí a také to, zda jsou informovány svým gynekologem o vhodných možnostech výkonu pohybových aktivit v těhotenství. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření probíhalo pomocí řízených rozhovorů, jež byly zaznamenávány na nahrávací zařízení a poté přepsány do písemné formy. Dotazované ženy byly oslovovány v centrech pro těhotné ženy a gynekologických ordinacích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo od 3. do 18. března 2016. Rozhovory, které byly složeny z šestnácti otázek, poskytlo celkem šestnáct těhotných žen. Pro vytvoření myšlenkových map byly použity informace od všech respondentek. Celkem bylo vytvořeno osm kategorií, v nichž je znázorněno celkem devět myšlenkových map. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají pohybové aktivity ženy v těhotenství a jaké je jejich povědomí o možnostech vykonávání pohybových aktivit. Byly položeny tři výzkumné otázky. První otázka zněla: Jakému druhu pohybových aktivit se ženy v těhotenství věnují nejčastěji? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké mají těhotné ženy možnosti k vykonávání pohybových aktivit ve svém okolí? A třetí otázka se týkala informovanosti těhotných žen gynekologem: Jsou těhotné ženy informovány svým gynekologem o možnostech pohybových aktivit? Z šetření vyplynulo, že oslovenými těhotnými ženami byla nejčastěji preferována chůze. Dále je v oblibě cvičení pro těhotné, jóga. Mezi uvedenými pohybovými aktivitami byla i jízda na stacionárním kole, cvičení na gymnastickém míči a agility. Z poskytnutých odpovědí dále vyplývá, že těhotné ženy mají dostatek pohybových aktivit v těhotenství a také samy pociťují, že mají dostatek pohybu. Mezi možnostmi, které těhotné ženy dále mají k vykonávání pohybových aktivit, má své místo plavání, jóga, kurzy pro těhotné, cvičení na míči, pilates, běh a nordic walking. Z rozhovorů je ale jasné, že se těhotným ženám ve větší míře nedostává informací ze strany gynekologů o možnostech pohybových aktivit v těhotenství. I přesto, že jde o téma aktuální, stále není tato problematika zcela jasná. Z výzkumu by mohli čerpat hlavně gynekologové, případně porodní asistentky. Výzkum by mohl přispět ke zlepšení edukace těhotných žen o jejich možnostech pohybových aktivit, aby neohrozily ani sebe, ani nenarozené dítě.
|
|
|
Prožívání rizikového těhotenství z pohledu ženy
TŘEBÍNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá prožíváním rizikového těhotenství z pohledu ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladě odborné literatury. V teoretické části je nejprve shrnut současný stav dané problematiky a poté byl definován pojem těhotenství. Následně jsou popisovány kapitoly oplození, implantace, nidace plodu, vývoj plodu, diagnostika těhotenství, těhotenské změny a úloha porodní asistentky v prenatální poradně v I., II. a III. trimestru těhotenství. Dále se práce zaměřovala na rizikové těhotenství a to především na rizikové faktory. Poté je popisována kapitola hospitalizace ženy na oddělení rizikového těhotenství, kde jsou popisovány podkapitoly hrozící předčasný porod, vícečetné těhotenství, krvácení v těhotenství, nepravidelné polohy plodu, choroby ženy ovlivňující těhotenství a péče porodní asistentky o ženu s rizikovým těhotenstvím. Teoretická část je uzavřena popisem potřeb žen při hospitalizaci na oddělení rizikového těhotenství. Cílem práce bylo zjistit, zda těhotenství ovlivňuje ženy během hospitalizace na oddělení rizikového těhotenství. Byla položena jedna výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňují riziková těhotenství potřeby žen během hospitalizace? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozčleněn do předem připravených okruhů otázek. Rozhovory byly vedeny na oddělení rizikového těhotenství v období března a dubna roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen deseti ženami, které byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice. Rozhovory s ženami probíhaly v klidných a předem určených místech. Ženy předem písemně souhlasily s poskytnutím rozhovorů a s jejich následným použitím pro praktickou část bakalářské práce. Získaná data byla analyzována metodou barvení textu a následně byly vytvořené hlavní významné kategorie a jejich podkategorie. K interpretaci výsledků byly použity přímé řeči žen, které jsou v textu označeny kurzivou. Byly stanoveny dvě kategorie a jejich podkategorie. První kategorie se jmenuje Informace a zahrnuje tyto podkategorie: Zdroj podaných informací a Spokojenost s informacemi. Druhá kategorie nazvaná Potřeby obsahuje tři podkategorie: Fyziologické potřeby, Sociální a Psychické potřeby. První kategorie zjišťovala informace, které jsou podávány ženám na oddělení rizikového těhotenství. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie a zabývala se spokojeností s podávanými informacemi a zdrojem podaných informací. Druhá kategorie se zaobírala potřebami žen a její podkategorie se zaměřila na fyziologické, sociální a psychické potřeby. Z výzkumného šetření vyplynulo, že hospitalizace žen na oddělení rizikového těhotenství ovlivnilo především jejich vyprazdňování stolice, spánek, odpočinek, aktivitu a výživu. Některé respondentky uváděly nespokojenost s podanými informacemi ohledně jejich zdravotního stavu a výsledků vyšetření od lékařů. Naopak většina žen uváděla spokojenost s podáváním informací od porodních asistentek. S podáváním informací byla většina žen celkem spokojena. V podkategorii sociální potřeby uváděly všechny respondentky, že mají omezený kontakt s rodinou a přáteli, ale snažily se spolu komunikovat přes telefon a počítač. Hospitalizace také ovlivnila jejich rodinný život, který se týkal péče o starší děti a o domácnost. V oblasti psychiky hrála hospitalizace v nemocnici velkou roli. Ženy díky hospitalizaci pociťovaly velkou obavu o zdravotní stav svůj a svého nenarozeného dítěte. Respondentky uvedly, že největší psychickou podporu v průběhu hospitalizace jim poskytoval manžel / partner, rodina, přátelé, ale také porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství nebo jako vzdělávací materiál pro širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.