|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Národní zájem? Analýza sekuritizační strategie české bezpečnostní politiky v rámci boje proti terorismu
Hvězda, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Zkoumání bezpečnostní politiky se v různých variacích pravidelně zabývá otázkou, co ten který aktér chce prosazovat v domácí nebo mezinárodní politice, jinými slovy, co je jeho zájmem. Termín "národní zájem" není abstraktní kategorií a rétorickým obratem legitimizujícím vládní kroky před veřejností či vůči politické opozici. Jedním z cílů předkládané práce je představit koncept národního zájmu jako užitečný nástroj umožňující bližší zkoumání tvorby domácí politiky v bezpečnostním kontextu. Naším hlavním tematickým zaměřením, v němž zkoumáme utváření národního zájmu, je česká protiteroristická politika v kontextu reakce české vlády a bezpečnostních složek na teroristické útoky proběhnuvší v Paříži na podzim 2015 a v Bruselu v březnu následujícího roku. Mimořádné opatření po útocích v Bruselu v podobě nasazení Armády ČR plnící úkoly policie v rámci smíšených hlídek ve třech českých městech pro nás představuje klíčový projev protiteroristické politiky, jehož utváření dále zkoumáme. Hlavní motivací je vysvětlení příčin, proč došlo ke zmíněnému bezpečnostnímu opatření, které v této podobě nemá v historii ČR obdoby. Docházíme k závěru, že se jedná o výsledek komplexního sekuritizačního procesu v českém bezpečnostním diskurzu, na nějž vláda reagovala těmito opatřeními. Z hlediska teoretických představ...
|
|
|
Strategie prosazování Čechů na pozice vedoucích delegací EU
Urban, Patrik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o strategiích prosazování Čechů na pozice unijních ambasadorů (HoD) od spuštění Evropské služby pro vnější činnost do současnosti. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda Česká republika (ČR), podobně jako další členské země Evropské unie, prosazuje své kandidáty na pozice HoD do zemí svých zájmů a jaké metody k tomu využívá. Český občan se dosud stal HoD v šesti případech. Tyto případy jsou konfrontovány s kategorizací prioritních zemí pro ČR, která byla vytvořena autorem této práce. České aktivity jsou následně v hlavní části této diplomové práce, na základě rozhovorů s relevantními aktéry české státní správy, zasazeny do kategorizace lobbovacích strategií menších států v oblasti zahraniční politiky Evropské unie. Na základě kategorizace teritoriálních priorit ČR lze tvrdit, že Češi neobsazují pozice HoD v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Rovněž země, o které se čeští kandidáti ucházeli v dalších výběrových řízeních, nebyly v drtivé většině případů českými prioritami. ČR se ovšem snaží tento nepříznivý trend zvrátit. Zaprvé, české úřednictvo zprostředkovává networking a neformální setkání mezi Čechy v Bruselu. Zadruhé, byly vytvořeny formální mechanismy k trénování a mentorování potenciálních kandidátů na HoD pozice. České ministerstvo zahraničí rovněž...
|
|
|
How Ethnic Lobbies Influence Policy: The Case of Armenian Genocide Recognition in The United States
Currie, Erin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
This thesis seeks to examine the characteristics of the Turkish Lobby in the United States and the strategies it has utilized in its approach to countering the Armenian Lobby's efforts at official Recognition of the Armenian Genocide. While the Armenian Lobby and its approach to Genocide Recognition in the United States has been well-documented, the organizational structure of the Turkish Lobby and its approach to counter Genocide Recognition has been less explored. The Turkish Lobby consists of various Turkish-American organizations with close ties to Ankara, as well as professional lobbying and public relations firms contracted by the Turkish government for millions of dollars annually. The variety of actors that compose the Turkish Lobby is a reflection of Turkey's multi-pronged approach to preventing Genocide Recognition. This seeks to examine the primary strategies the Turkish Lobby has employed to counter Genocide Recognition, as well as its strengths and weaknesses according to indicators of effective ethnic group lobbying. Two case studies are presented in order to gain a better understanding of the characteristics of the Turkish Lobby and the strategies it employed to prevent two House Resolutions calling for Genocide Recognition. The findings show that the Turkish Lobby fulfills several...
|
|
|
Tresčí války: Island jako (ne)předpokládaný vítěz
Karkoš, Daniel ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tresčími válkami, řadou sporů mezi Spojeným královstvím a Islandem. Spory byly podníceny islandským unilaterálním rozšiřováním teritoriálních vod. To bylo způsobeno obavou Islandu z negativního vlivu zahraničních rybářů na místní ekonomiku a kulturu. Specifičnost sporů tkví v tom, že strany sporů byly partnery v rámci Severoatlantické aliance. Zajímavé jsou však především proto, že jejich výsledek byl na první pohled nečekaný, vítězství bylo totiž vždy na straně Islandu. Tato bakalářská práce zjišťuje, co způsobilo tento výsledek, a to skrze analýzu islandských národních zájmů, rozdělených za pomoci relevantních teorií mezinárodních vztahů na tři kategorie. Výsledkem analýzy je identifikace výhod islandské strany.
|
|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
| |
|
|
Motivace Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA z pohledu neorealismu
Pacáková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké byly motivace Francie k účasti na operaci Evropské unie s názvem EUFOR Tchad/RCA, která probíhala v letech 2008 až 2009. Čad i Středoafrická republika, kde se tato operace odehrávala, byly v minulosti součástí francouzského koloniálního impéria. Francie si i po ztrátě kolonií v Africe udržovala v těchto zemích výrazný vliv. Jedním z prostředků, který jí pomáhal k udržování tohoto vlivu, byly mimo jiné vojenské operace. Zatímco tyto operace měly v době studené války především unilaterální charakter, se změnou mezinárodního systému přišla také změna v typu intervencí, do kterých se Francie v Africe zapojovala a změnila se také oficiální stanoviska, kterými zapojení zdůvodňovali vrcholní představitelé státu. Od roku 2003 se v rámci nově vzniklé Společné bezpečnostní a obranné politiky začala zapojovat do operací Evropské unie. Odmítala přitom motivace související s dědictvím koloniální velmoci a naopak kladla důraz na humanitární charakter misí a zároveň zdůrazňovala společný evropský zájem na účasti v rámci operací v Africe. Práce se zabývá motivacemi Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA a motivacemi pro přechod k operacím multilaterálního charakteru na případu této operace v Čadu a Středoafrické republice. Tyto motivace práce zkoumá na...
|
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
|
Francouzské vojenské intervence v subsaharské Africe 2003 - 2012
Chlebounová, Tereza ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, jak a proč intervenuje v novém tisíciletí Francie v subsaharské Africe. Toto území představovalo klíčovou oblast francouzského koloniálního impéria, těsné vzájemné vztahy si s ním Francie udržela také po dekolonizaci, mimo jiné i pomocí četných vojenských zásahů. Bezpečnostní a obranná politika vůči subsaharské Africe prošla od 90. let 20. století postupnými změnami, Francie se začala zapojovat do multilaterálních mírových operací a mimo svou tradiční sféru vlivu. Od roku 2003, kdy Evropská unie podnikla první operaci na africkém kontinentu, se drtivá většina jejích zásahů odehrála v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ve zkoumaném období 2003- 2012 se jednalo o dvanáct započatých operací, ze kterých byly pro tento výzkum vybrány všechny čtyři vojenské mise: operace Artemis v Demokratické republice Kongo v roce 2003, EUFOR RD Congo tamtéž v roce 2006, EUFOR Tchad/RCA v Čadu a Středoafrické republice v letech 2008-2009 a námořní operace EU NAVFOR Atalanta u břehů Somálska zahájená v roce 2008. Práce zkoumá pomocí srovnání těchto případů motivy, které Francii vedou k zásahům v subsaharské Africe a k upřednostnění multilaterálního typu operace. Tyto motivy jsou posuzovány v kontextu historie francouzských intervencí na kontinentu, na Francii práce...
|
host ::
RSS.