|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
Domov odpočinku v Rozsochatci 1952-1956
Julišová, Adéla ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je mikrohistorickou sondou do oblasti regionálních dějin. Zkoumá fungování státního ústavního zařízení sociální péče - Domova odpočinku v obci Rozsochatec, kde bylo mezi lety 1952-1956 pečováno o staré a nesamostatné osoby personálem, který tvořily řeholnice z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a několik civilních pomocnic. Dále byl každodenní život formován přítomností římskokatolického kněze, i neustálým dohledem okresního církevního tajemníka. Hlavním záměrem této práce je vhled do dějin každodennosti tohoto specifického sociálního zařízení - zkoumána je lékařská i ošetřovatelská péče, zásobování, stravování, hygiena i úklid prostor a v neposlední řadě volný čas, duchovní a politický život uvnitř Domova. Kromě toho se práce zabývá jednotlivými aktéry (sociálními skupinami) a zámeckou budovou v obci Rozsochatec, ve které byl ústav umístěn. Přibližuje dále vztah socialistického státu k řeholnicím po roce 1948 a charakterizuje zkoumané řeholní společenství. Práce je založená na terénním archivním a orálně-historickém výzkumu a přináší vhled do doby 50. let na pozadí ustavující se státní sociální péče. Klíčová slova: Domov odpočinku, sociální péče, mikrohistorie, dějiny každodennosti
|
|
|
Osada Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Pokus o mikrohistorickou sondu.
Brus, Filip ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Do úvodu práce byla zasazena podkapitola, ve které je velmi stručně uvedena historie osady před příchodem 20. století, které je primárně zkoumáno. Dále je práce rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich představuje vývoj obyvatelstva severočeské osady Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Druhá část se věnuje dějinnému vývoji osady ve stejném období s přihlédnutím k dějinám lokálním i dějinám Československa. Členěna je vždy na část věnující se Dobré Vodě a část kontextovou řešící velké dějinné události a jejich vliv na studovanou lokalitu. Jedná se především o výrazné dějinné zvraty, které v našem prostoru nastaly během 20. století. Jsou jimi první světová válka, vznik Československa, nástup nacismu, druhá světová válka a nástup komunistické diktatury. Pro obyvatelstvo pohraničí, ve kterém se Dobrá Voda nachází, jsou důležité především důsledky těchto významných událostí, protože výrazně ovlivňovaly osudy místních německých obyvatel. Třetí část ukazuje čtenáři historii osady a jejích obyvatel prostřednictvím významných lokálních staveb a míst, kterými jsou například místní kaple nebo restaurace s hotelem zvaná Gutbrunnwarte a také přírodní památky. Historie významných objektů je uvedena primárně proto, že byly nějakým způsobem důležité pro místní obyvatele nebo měly regionální přesah.
|
|
|
Proměny struktury čimelického obyvatelstva v období před první světovou válkou a po vytvoření Československé republiky
PROCHÁZKA, Filip
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice proměny struktury obyvatel jihočeských Čimelic v letech 1890-1921. Tyto proměny jsou popisovány na základě souboru čtyř sčítání lidu z avizovaného období. Prvním cílem je popsat populaci obce z pohledu historické demografie v porovnání s obecným vývojem v českých zemích. Druhým cílem je aplikace mikrohistorického pohled na obyvatelstvo rozdělené podle povolání či přesněji socioekonomického statutu jednotlivých obyvatel. V poslední řadě se práce zabývá vlivem první světové války na populaci Čimelic z hlediska počtu padlých a mužů sloužících v československých legiích. V závěru práce jsou následně shrnuty hlavní zjištěné aspekty proměny venkovského obyvatelstva v perspektivě zkoumané obce a nastíněna je i možnost dalšího bádání.
|
|
|
Postavení a činnost státní a skryté církve v Československu v letech 1968-1989
Dušková, Denisa ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je zmapovat poválečný vývoj skryté a oficiální církve na území Československa, a to konkrétně v letech 1968-1989. Práce je zaměřena především na činnost a postavení římskokatolické církve a jejího vztahu ke komunismem řízenému státu. Práce se pak zabývá převážně neoficiálními církevními aktivitami a podzemními skupinami, zejména společenstvím Koinótés vedeným klíčovou postavou skryté církve, Felixem M. Davídkem. Ústředním pramenem je pak soubor výslechových protokolů pořízených Státní bezpečností zabývající se tajnými církevními aktivitami společenství utvořeného kolem biskupa Fridolína Zahradníka.
|
|
|
Chrudimsko 1945
Jodas, Josef ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Předložená bakalářské práce je mikrohistorickou sondou do dějin Chrudimska během posledních měsíců druhé světové války. Cílem práce je podat co nejširší obraz událostí a proměn regionu, které zasáhly místní obyvatelstvo. Problémy v hospodářské oblasti, které byly nejvýraznější, citelně proměnily každodennost místních obyvatel. Zahrnuta je také analýza odboje a zvlášť partyzánského hnutí v regionu, se kterým byl spojen vznik rozsáhlého protipartyzánského aparátu v podobě Sonderdienststelle Chrudim. Nedílnou součástí práce je analýza událostí na začátku května 1945, převzetí moci Revolučními národními výbory, ústup německé armády a její střety s povstalci. Popisované události jsou zasazeny do širšího historického kontextu. Základním zdrojem práce jsou archivní materiály regionálního původu. Klíčová slova1945, Chrudimsko, protinacistický odboj, společnost, mikrohistorie
|
|
|
Dějiny Bukovce od 18. do poloviny 19. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce popisuje dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna od počátku 18. století do poloviny 19. století. Časový rámec byl zvolen na jedné straně s ohledem na již sepsané dějiny vsi do konce 17. století, zatímco druhá hranice byla vymezena revolučním rokem 1848, který přinesl zásadní změny ve fungování obcí a jejich samospráv. Po celé vymezené období byl Bukovec součástí rozsáhlého trauttmansdorffského dominia s centrem v Horšovském Týně. Zároveň byl sídlem farnosti; právě analýza panských a farních dokumentů umožňuje do značné míry pochopit sociální a hospodářské vazby v rámci obce, a nastínit tak její historický vývoj ve sledovaném období. Klíčová slova Bukovec, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny, hospodářské dějiny, mikrohistorie
|
|
|
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
|
host ::
RSS.