Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  předchozí6 - 15dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nová nábřeží - skrytý potenciál Svitavského náhonu v Brně
Matějová, Pavla ; Seitzová, Iveta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Bc. Pavla Matějová, Architektura a urbanismus, Ústav navrhování V., FA VUT Brno 2009, 19 stran Diplomová práce, vedoucí doc. Ing. arch. Karel Havliš, FA VUT Brno Diplomová práce se zabývá urbanistickým a architektonickým návrhem pásu postindustriálního území podél Svitavského náhonu v Brně, konkrétně lokalitou na území u městské Teplárny na Radlase a bývalé továrny Mosilana po ulici Křenová. Cílem práce bylo nalezení potenciálu Svitavského náhonu pro obnovu a tvorbu nových městských prostor, především v podobě nábřeží určených pro chodce. Návrh se také zaměřuje na obnovu a nalezení nového vhodného funkčního využití zejména průmyslových budov bývalé továrny Mosilana. Teoretická část diplomové práce popisuje urbanistický vývoj města, historii a vývoj brněnské krajiny a řek na jeho území. Zkoumá a analyzuje podmínky v území ovlivňující návrh. Nachází se zde celkový popis navrhovaného řešení. Výkresová část se zabývá grafickým rozborem území, konkretizací podmínek ovlivňujících návrh a řeší kompletní urbanistický návrh s vybranými detaily území.
Design netradičního sedacího prvku městského mobiliáře
Haltof, Vladimír ; Zdařil, Zdeněk (oponent) ; Karásek, David (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá designem sedacího prvku městského mobiliáře (lavičky) sloučením pohledů dvou příbuzných oborů – průmyslového designu a architektury. Tvůrčí výstupy práce, které reagují na problémy městského mobiliáře v urbanistickém prostoru, byly od samého počátku cíleny jako design s ambicí reálné produkce. Proto je součástí práce několik ověřovacích kroků potvrzujících realizovatelnost navržených řešení. Prvním výstupem je design sedacího prvku inovativní koncepce s netradičním konstrukčním řešením a integrací funkce stojanu na kola. Prvek řeší zejména problém nežádoucího používání mobiliáře v urbanistickém prostoru. Autor práce pojmenovává jako „antiergonomické principy“ soubor principů omezujících nežádoucí používání prvků městského mobiliáře, které je specifické právě pro veřejné prostory s anonymními uživateli. Druhým výstupem, doplňujícím komplexnost přístupu k řešení, je návrh univerzálně použitelného prvku pro kotvení městského mobiliáře. Navržené řešení eliminuje nevýhody běžně používaných způsobů kotvení do dlažby nebo monolitických betonových základů použitím montovaného základového prvku, který je osazován jako součást podkladních vrstev realizovaných pod rozebíratelné zpevněné plochy (dlažby).
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Vlček, Marek ; Odvárka, Antonín (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Základem bakalářské práce je urbanistický návrh terminálu, okolních objektů a prostorů a celková rehabilitace struktury blízkého okolí. Navrhovaná parcela je rozdělena na dvě zóny: v jedné je umístěn samotný terminál spolu s objekty a prostory, které blízce souvisí s cestováním – restaurací, kavárnou, úschovnou kol, venkovním kulturním prostorem a vlakovým a autobusovým nástupištěm. Objekty zastřešuje dominantní střecha ve tvaru C. Centrem první zóny je park s rozlehlým náměstím, které je jakýmsi spojením mezi objekty a prostory a využívají ho pouze chodci a cyklisté. V druhé zóně je umístěna občanská vybavenost. Všechny objekty na parcele reagují na okolní zástavbu svým umístěním, orientací, charakterem a vzhledem.
Nová nábřeží - skrytý potenciál Svitavského náhonu v Brně
Handlířová, Petra ; Ing.arch.Roman Svojanovský (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá urbanistickým a architektonickým návrhem pásu území podél Svitavského náhonu a říčky Ponávky v Brně. Vlastní řešené území se nachází v blízkém okolí Svitavského náhonu a to v místech, kde je již spojený s říčkou Ponávkou. V rámci města leží toto území jižně od centra na katastrálním území Komárov a částečně na katastrálním území Trnitá. Cílem práce bylo nalezení potenciálu „Svitavského náhonu“ pro obnovu a tvorbu nových městských prsotor, především v podobě nábřeží určených pro chodce a cyklisty. Návrh se také zaměřuje na obnovu a nalezení nového vhodného funkčního využití. Teoretická část diplomové práce popisuje urbanistický vývoj města, historii a vývoj brněnské krajiny a řek na jeho území. Zkoumá a analyzuje podmínky v území ovlivňující návrh. Nachází se zde celkový popis navrhovaného řešení. Výkresová část se zabývá grafickým rozborem území, konkretizací podmínek ovlivňujících návrh a řeší kompletní urbanistický návrh s vybranými detaily území
Kulturní paměť a městský prostor Vršovic
Sekyra, Daniel ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturní pamětí a městským prostorem pražské čtvrti Vršovice. Práce se věnuje Vršovicím jako celku, představí se v ní Staré a Nové Vršovice včetně jednotlivých vybraných míst. Vršovice se rozvíjely hlavně v 50. a 60. letech 20. století, kdy v Praze vznikala nová sídliště a plánování městského prostoru bylo po válečných letech ve velkém rozmachu. Práce se zabývá tématem paměti a tím, jak se tento fenomén projevuje v kultuře a historii. Sleduje několik důležitých míst a staveb, které hrály významnou roli v kulturní paměti a v budování identity obyvatel, a jak tato místa ovlivnil čas a změny ve společnosti. Sleduje rovněž o jak velké změny šlo a jak se tato místa změnila fyzicky. Soustředí se především na oblast Nových Vršovic. Hlavním důvodem je větší dynamika změn v této oblasti. Dalším důvodem je skutečnost, že oblast Starých Vršovic již byla předmětem mnoha studií a knižních titulů. V tomto směru Nové Vršovice zatím o něco zaostávají, a já bych rád přispěl právě do studia Nových Vršovic. Městský prostor je spolu s kulturní pamětí hlavním tématem této práce. Kulturní paměť je poměrně nová vědecká metoda, která nám pomůže tyto změny pochopit. Klíčová slova: paměť, kulturní paměť, historická paměť, městský prostor, urbanismus, Vršovice
Cesty sebeidentifikace Zlíňanů s prostorem města
Kopecká, Šárka ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukopová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá primárně explorací cest sebeidentifikace obyvatel Zlína s tímto městským prostorem. K tomuto účelu autorka volí metodu případové studie. Město chápe jako konstruovaný celek, který má však své části, jednotlivosti, jež lze do jisté míry od sebe oddělit. Významy jsou městu a jeho prostoru připisovány jeho obyvateli vědomě i intuitivně. I samotný urbánní prostor je chápán jako utvářející a dále pak ve své sebereproduktivní roli. Identity obyvatel jsou konceptualizovány jako fluidní a heterogenní. Cílem této práce je mimo jiné i odpovědět na otázku, zda existuje rozdíl v podobách sebeidentifikace v závislosti na generaci, ve které se výzkumný partner či partnerka nachází. Sebeidentifikace je konceptualizována jako neustálý proces, který je závislý na vnitřních i vnějších faktorech. I v návaznosti na takové chápání sebeidentifikace je prostor nutně označen za proměnlivý, jelikož i ten je ovlivňován a de facto utvářen osobami, které v něm operují.
Park Na Solidaritě - design veřejného prostoru a jeho vliv na život v sousedství
Barešová, Kateřina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
V bakalářské práci se věnuji vlivu městského prostředí na sociální život obyvatel s přihlédnutím k designu prostoru. Poukazuji na vliv typu zástavby městského prostoru a podoby veřejných prostranství na navazování sousedských vztahů mezi obyvateli. V práci se zaměřuji na veřejný prostor v unikátní městské lokalitě, jíž je Sídliště Solidarita. Toto sídliště, které bylo od počátku projektováno jako prostor, který měl podporovat komunitní vazby, však nefunguje podle představ svých tvůrců. Jedním z posledních veřejných prostranství na Sídlišti Solidarita je Park Na Solidaritě, který však nesplňuje svou funkci. Předkládám možné důvody proč tomu tak je, a zabývám se otázkou, jak tento prostor vnímají místní obyvatelé. KLÍČOVÁ SLOVA Sociologie architektury, sociální vztahy, městský prostor, veřejný prostor
Studie vybraného městského prostoru
Horáčková, Julie
Bakalářská práce se věnuje studii vybraných městských veřejných prostorů na pražském Žižkově. V první, teoretické, části je obecně definován pojem městský veřejný prostor, jeho typy a přístupy k jeho vnímání a také problematika člověka ve veřejném prostoru. Dále jsou zde uvedeny referenční příklady, ukazující ztvárnění typologicky podobných prostorů v České republice a zahraničí. Další část práce, část analytická, se nejprve věnuje širší charakteristice Žižkova a následně podrobněji rozebírá jednotlivá vybraná území, kterými jsou prostory Komenského náměstí, Prokopova náměstí a náměstí Kostnického. Na analýzy jednotlivých náměstí navazuje návrhová studie, která řeší nejen samotný prostor náměstí, ale také propojení a návaznost všech tří vybraných prostor.
Regenerace městských prostorů - historická část Brna
Dřevjaná, Lenka
Práce se zabývá problematikou regenerace městských prostorů, konkrétně historickou částí města Brna. Městský prostor podléhá již od dávných dob proměnám v čase spojených často s významnými politickými, socioekonomickými a kulturními událostmi, ale například také přírodními katastrofami, které jej mohou častokrát nenávratně přeměnit. Potřeba regenerace městského prostoru vzniká na popud potřeby obnovy či změny zaniklých funkcí, kterými kdysi mohl prostor oplývat, ale které také mohla způsobit jedna či více z výše zmíněných událostí. V teoretické části byly vyhodnocovány proměny některých českých a zahraničních realizací, které vyžadovaly přeměnu, protože ztratily své předchozí funkce nebo atraktivitu. Byly popsány prostředky, pomocí kterých je možno těchto přeměn dosáhnout. V návrhové části byly aplikovány poznatky z teoretických východisek, které vycházejí především z realizací ve veřejném prostoru. Nedílnou součástí kvalitně zpracované analýzy je detailně vypracovaný historický vývoj, na základě kterého byl vdechnut místu v jiné formě zpět prakticky zaniklý genius loci. Primárně vždy musíme odstranit problémy, abychom mohli lépe vnímat funkční a provozní změny, které je potřeba provést.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   předchozí6 - 15dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.