|
|
Nonverbální komunikace sester s pacienty.
JEGLOVÁ, Lucie
Název této bakalářské práce je: Nonverbální komunikace sester s pacienty. Pojem komunikace je v současné době dostává stále více do popředí zájmu. Komunikace tím dostává na důležitosti a realizuje se komunikační příprava pro vykonávání určité profese. Komunikační dovednosti by měly být součástí profesionální výbavy všech profesí, které se dostávají do kontaktu s lidmi. Osvojenísi komunikačních dovedností je nezbytné především v pomáhajících profesích. Pro průběh ošetřovatelského procesu je komunikace nezbytná, u všeobecných sester se předpokládá zvládání jak všeobecných i odborných vědomostí, tak i schopnost efektivně komunikovat. Výzkumná část práce byla provedena pomocí kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v přepisech rozhovorů a následně zpracovány do kategorizovaných tabulek. Výzkumný soubor tvořilo 10 náhodně vybraných pacientů interního a nervového oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.,a 10 všeobecných sester pracujících na různých odděleních nemocnic České republiky. Cílem práce bylo zjistit specifika nonverbální komunikace sester s pacienty jak z pohledu sester, tak z pohledu pacientů. K dosažení cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1.Znají všeobecné sestry složky nonverbální komunikace? 2.Jaká jsou specifika nonverbální komunikace všeobecných sester? 3.Co je pro pacienta pozitivum v nonverbální komunikaci se sestrou? 4.Co je pro pacienta negativum v nonverbální komunikaci se sestrou? Teoretická část práce může sloužit jako studijní materiál především studentům ošetřovatelství. Výsledky práce mohou sloužit odborné ošetřovatelské veřejnosti k lepšímu pochopení pojmu nonverbální komunikace a jejich složek a také ke zkvalitnění ošetřovatelské péče z hlediska nonverbální komunikace. Výstupem bakalářské práce je návrh brožury. Práce by mohla všeobecné sestry motivovat k dalšímu vzdělávání a zdokonalování se v oblasti nonverbální komunikace.
|
|
|
Kooperace sestry a lékaře v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů
RAZIMOVÁ, Lada
Onemocnění pohybového aparátu patří v současné době k velmi častým. Postihuje všechny věkové kategorie, zahrnuje vrozené vady, úrazy, záněty, degenerativní onemocnění a další. V České republice je mnoho center, která sdružují pacienty se stejným onemocněním. Avšak centra pro ortopedické pacienty chybí. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena obecně na problematiku výměny kloubů, rehabilitaci a vztah zdravotníků a pacienta. Cílem práce bylo 1. Zjistit, zda informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů splňují očekávání pacientů a naplňují jejich potřeby. 2. Zjistit, zda sestry na oddělení vnímají rozdíl v zapojení pacienta do ošetřovatelské péče, podle toho, zda informační centrum navštívil nebo nenavštívil. 3. Zjistit, zda existují nějaké problémy při provozu centra z pohledu pacientů, sester na oddělení a z pohledu lékařů. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro pacienty (kteří podstoupili aloplastiku kolenního či kyčelního kloubu) v České republice a v Rakousku, a pro sestry pracující na ortopedickém oddělení a jednotce intenzivní péče v nemocnici Pelhřimov. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů naplňují potřeby pacientů. 2. Sestry na oddělení hodnotí významný rozdíl mezi spoluprací s pacientem, který centrum pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů navštívil nebo ne. 3. Při provozu centra pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů existují problémy z pohledu sester na oddělení. Pro kvalitativní část šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili pacienti po aloplastice nosného kloubu. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Jaká je souvislost mezi činností sestry v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů a sestry na oddělení, a spokojenosti pacientů v oblasti jejich potřeb? 2. Jaké informace pacienti v centru postrádají? 3. Hodnotí pacienti informace podané v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů jako orientační, nebo jsou významné pro snadnější zvládání pooperační péče? Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány a zneseny do schémat. Pacienti mají narušené fyzické i psychické potřeby, tudíž smyslem spolupráce je spokojený a plně informovaný pacient. Z výsledků je patrné, že sestra v centru úzce spolupracuje se sestrami na oddělení. Šetřením bylo zjištěno, že pacienti v centru žádné informace nepostrádají. Pacienti jsou připraveni na operaci, orientují se v problematice a vědí co obnáší rehabilitace, jakožto důležité součásti pooperační fáze. Lze tedy usuzovat, že pacienti jsou připraveni pro snadnější zvládání pooperační péče. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní podstupující aloplastiku nosných kloubů mají dostatek informací. Přestože sestry na oddělení a lékaři vnímají rozdíl mezi pacientem, který centrum navštívil a pacientem, který centrum nenavštívil, podnětem pro další šetření by mohlo být, jak pacienti vnímají rozdílnost informací podaných v centru a mimo něj. Výsledky šetření by mohly být podnětem pro vznik nových center nejen na Vysočině, ale i v Rakousku. V souvislosti s výsledky práce a na základě informací podávaných v centru, kdy pacienti hodnotí informace za dostačující, byl vytvořen informační leták. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Komunikace se zákazníky v rámci Travel retailingu
Kubálková, Dominika ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Gross, Lukáš (oponent)
Cílem této diplomové práce je navržení optimálního mixu obchodů na Letišti Ruzyně a cest k vylepšení komunikační strategie vůči zákazníkům obchodů na tomto letišti. Teoretická část nastiňuje komunikační teorie a specifika Travel retailingu na letištích. Praktická část obsahuje situační analýzu komunikace na Letišti Ruzyně včetně rozboru mixu letištních obchodů. Následuje dotazníkové šetření vybrané cílové skupiny, externí analýza ostatních světových letišť a sumarizující SWOT analýza. Na základě tohoto zkoumání jsou navržena doporučení Letišti Ruzyně, jak strukturovat mix letištních obchodů a jak zefektivnit komunikaci s letištními zákazníky.
|
|
|
Využití služeb sociálních sítí ve firmě
Vondrášek, Petr ; Šedivá, Zuzana (vedoucí práce) ; Basl, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi využití služeb, které dnes nabízejí sociální sítě firmám. Cílem této práce tedy bylo seznámit se třemi dnes nejpopulárnějšími sociálními sítěmi, představit možnosti, které firmám nabízejí a uvést doporučení pro jejich správné využívání. Práce dále obsahuje v praktické části výsledky dotazníkového řízení. To bylo zaměřeno na zjištění toho, jak uživatelé sociálních sítí vnímají činnost firem na sociálních sítích. Dále se v této části nachází případové studie dvou odlišných firem, na kterých bych chtěl předvést, jak se sociální sítě správně využívají v praxi.
|
|
|
Formy, metody a zásady sebeprezentace uplatňované v životě vysokoškolských studentů
FILIPOVÁ, Darina
Sebeprezentace je chápaná jako informování okolí o osobních postojích, cílech chování a celkovém životním směrování. Vedle sebepoznávání, sebepojetí a seberealizace je nedílnou součástí šířeji pojaté asertivity. Sebeprezentace zároveň charakterizuje životní styl člověka a představuje způsobilost přesvědčivě, srozumitelně, působivě a hlavně účinně prezentovat sebe sama, své záměry, produkty či myšlenky okolí, cílové skupině, posluchačům, publiku. Vývoj sebeprezentace a vůbec sebeprosazování je celoživotním procesem a má svá specifika z hlediska forem, metod a zásad i v životě studentů vysokých škol. Ve své práci bych chtěla shrnout to, jak docílit správné sebeprezentace vysokoškoláků a tím i ukázat, že pochopení forem, metod a zásad sebeprezentace je součástí jejich úspěchu a to nejen v rámci studia. Využila jsem kvantitativního výzkumu, formou skupinových pohovorů, individuálně řízených rozhovorů a dotazníků. Vysokoškolští studenti teoreticky ovládají zásady sebeprezentace, v praktickém životě je však uplatňují většinou bezděčně. Škála vysokoškoláky uplatňovaných forem sebeprezentace nevyužívá v plné míře principů vedoucích k racionálnímu či emocionální působení na okolí. K dalšímu rozšíření jejich vědomostí a dovedností využívaných v rámci účinné sebeprezentace by nepochybně mohlo přispět systematičtější využívání výcvikových seminářů, zaměřených na důslednější péči o osobně sociální rozvoj.
|
|
|
Komunikace sluchově postižených v rámci vzdělávacího procesu
TRMALOVÁ, Hana
Práce se zabývá sluchově postiženými dětmi v rámci vzdělávacího procesu. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První, teoretická část, popisuje druhy, úrovně diagnózu, zdravotní pomůcky, způsoby komunikace a vzdělávání sluchově postižených lidí. Druhá, praktická část, byla zpracována na základě výzkumu ve speciální škole, kde byl učitelům podán dotazník. Cílem průzkumu bylo zjistit nejčastější formu komunikace dětí se sluchovým postižením a způsob jakým se tyto dětí učí.
|
|
|
Centrum pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě
TOMÁNKOVÁ, Barbora
V České republice je přibližně 0,5 milionu neslyšících a nedoslýchavých občanů, 7600 osob je zcela hluchých. Ročně u nás porodí přibližně 100 neslyšících maminek. Málokdo z nás, slyšících, si uvědomuje, jak komplikovaný a omezený přístup má neslyšící maminka k informacím, o to víc by měl být kladen důraz na určitá specifika v komunikaci, aby se i neslyšící mamince dostávaly plnohodnotné informace a ne pouze útržky, aby i neslyšící ženy mohly projít touto důležitou etapou jejich života se srovnatelnými podmínkami a vytvořily si tak základ pro plnohodnotné rodičovství. Cílem práce bylo popsat činnost Centra pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě, komplexní péči o neslyšící klientky, způsoby komunikace zdravotnického personálu s neslyšícími klientkami. Dále byla práce zaměřena na zájem zdravotnického personálu o výuku znakového jazyka a možnosti vzdělávání v dané problematice. V práci jsem se dále zaměřila na popis subjektivních pocitů neslyšících maminek, které porodily v daném zdravotnickém zařízení. Práce je rozdělena do dvou částí a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám stručně dělením sluchových vad, komunikací z obecného hlediska, formami komunikace neslyšících včetně komunikačních systémů, zásadami komunikace s neslyšícími. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. Jako techniku terénního sběru dat jsem použila metodu dotazování a technikou je polořízený rozhovor se zdravotnickými pracovníky ( lékaři a porodními asistentkami) a s neslyšícími maminkami, které v daném zdravotnickém zařízení porodily v době od vzniku Centra do konce roku 2008. Výsledky kvalitativního výzkumu, které tato práce přináší : 1)Zdravotnický personál je ze strany zaměstnavatele málo motivován účastí na kurzech znakového jazyka. 2)Zdravotničtí pracovníci se domnívají, že každý neslyšící umí odezírat. 3)Podle neslyšících klientek, které porodily v ÚPMD v posledních dvou letech je přístup zdravotnického personálu stejný jako v jiných zdravotnických zařízeních. 4) Zdravotnický personál nerozlišuje druh sluchového vady u neslyšících klientek a tím pádem volí nevhodnou komunikaci. Přínosem této práce by mělo být to, že by zjištěné nedostatky mohly být použity pro návrh zkvalitnění péče pro neslyšící nejen v tomto zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Úroveň slovní zásoby u dyslektiků na začátku 3 třídy základní školy
VAŇOUSOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá úrovní slovní zásoby u dyslektiků na začátku třetího ročníku základní školy. Vymezuje pojem řeč, komunikace, jazyk a jazykové roviny. Poukazuje na vztah myšlení a řeči. Zabývá se ontogenezí řeči a uvádí testy pro vyšetřování řeči. Zabývá se specifickými poruchami učení a vztahem specifických poruch učení a řeči. Zjišťuje dovednost dyslektických žáků vyprávět podle dějového obrázku a pomocí Testu verbálního myšlení Jaroslava Jiráska zjišťuje úroveň slovní zásoby.
|
|
| |
|
|
Analýza logistického zajištění firmy Leoš Vágner - POL-SKONE
Jindra, Jan ; Pernica, Petr (vedoucí práce) ; Vágner, Leoš (oponent)
Záměrem této bakalářská práce je popis logistických procesů společnosti Leoš Vágner -- POL-SKONE. Základní snahou je objevení redundantních činností, které jednak prodlužují dobu objednávkového cyklu a také zahlcují pracovníky zbytečně náročnou administrativní prací.V teoreticko-metodologické části bakalářské práce jsou shrnuty poznatky načerpané z odborné literatury potřebné k pochopení přístupů k logistice a jejího uplatnění v praxi. V praktické části jsou pak popsány a zhodnoceny procesy probíhající ve firmě.
|
host ::
RSS.