|
Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie.
Fejtková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce s názvem Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie. pojednává o životě a publicistické činnosti novináře Jana Petránka. Text odborné stati, jenž se věnuje rozsáhlému časovému období od Petránkova narození v roce 1931 až do roku 2016, je seřazen chronologicky. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny politicko-společenským kontextem daného časového období, který ovlivňoval nejen vysílání Československého rozhlasu, ale i novinářovu existenci. Stěžejní metodou pro vypracování této práce byla orální historie, tedy osobní rozhovor s Janem Petránkem, a práce s archivními materiály z fondů Národního archivu v Praze a Archivu Českého rozhlasu. Hlavní osou textu je Petránkova činnost v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1951 a působil až do roku 1970, kdy byl propuštěn pro aktivní účast na protiokupačním vysílání v srpnu 1968. Pozornost byla věnována i Petránkovu rodinnému zázemí, podpisu Charty 77, působení v samizdatových Lidových novinách a v uskupení Šanson - věc veřejná, které bylo založeno v reakci na sebeupálení Jana Palacha. Vzhledem k faktu, že Jan Petránek do současnosti, tj. roku 2016, nadále externě spolupracuje s Českým rozhlasem a je častým hostem televizních pořadů, zaobírá se poslední kapitola jeho publicistickou činností po pádu komunistického...
|
|
Možnosti a bariéry v povolání sociálních pracovníků Ústeckého kraje
Novák, Jiří ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Možnosti a bariéry v povolání sociálních pracovníků Ústeckého kraje" se na svých stránkách zabývá profesí sociálního pracovníka v kontextu samosprávy. Vyčleňuje pro potřeby tématu pracovníky neziskové sféry. Ve svých začátcích se dotýká teoretických poznatků, nevyhnutelně spjatých s oblastí sociální práce, se zaměřením na sociálního pracovníka coby příslušníka pomáhající profese. Zabývá se zejm. tím, jaké možnosti či naopak omezení/limity/bariéry působí v rámci specifického územně-samosprávního celku - obce Štětí, jací aktéři zde vedle sebe koexistují, jakými mechanismy je jejich spolupráce ovlivněna, to vše při zastřešení dozorujícího orgánu vyššího územně-samosprávního celku - kraje a pracovníků dotčeného krajského úřadu. Výzkumná část pak předkládá prostřednictvím zvolené metody - polo-strukturovaných rozhovorů pohled na to, jak jednotliví aktéři vnímají limity/omezení sociální práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Kvalita života a její vnímání osobami s duševním onemocněním v centru Paprsek naděje
BARTOŠÍKOVÁ, Radka
Touto prací bych chtěla čtenáře seznámit s následky, které na člověku zanechává duševní onemocnění. V práci jsem se soustředila na psychosociální důsledky nemoci ve formě opory člověka v nemoci, kvality mezilidských vztahů a kvality sociální interakce vázané na stigma. Podstatou výzkumu v sociální oblasti byla zjištění týkající se životních podmínek klienta, jeho aktivit, trávení volného času či druhu opory v nemoci. Důležitým úkolem klienta bylo odpovídat na otázky po strádání v životě. Práce se dále zabývá poznatky v oblasti fyzických, duševních i duchovních kvalit. Zaměřuje se na srovnávání a uvědomování si role nemoci a farmakoterapie jako omezujícího faktoru v prožívání kvalitního života. Poukazuje na materiální podmínky těchto osob, objevující se závislosti na návykových látkách a subjektivní hodnoty a pocit kvalitně prožívaného života obecně. Za důležitý prvek výzkumu považuji zjišťování životních cílů klienta a zaznamenávání životní spokojenost na ?škálu životní spokojenosti?. Mým cílem bylo zmapovat skutečnou úroveň kvality života klientů centra Paprsek naděje a klíčové aspekty v jeho prožívání a jak z pohledu klienta uspokojování jednotlivých potřeb ovlivňuje kvalitní život. Výsledky jsem následně hodnotila a porovnávala s Maslowovou pyramidou potřeb. Práci dělím do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám klasifikací duševních poruch, jejich prognózou a léčbou, zdůrazňuji onemocnění schizofrenie jako současný fenomén, a konečně kvalitou života a jednotlivými aspekty, které ji ovlivňují ? statusem nemocného v rodině, společnosti, zaměstnání a izolací. V empirické části se pak věnuji samotnému výzkumu. Pro výzkum jsem užila metody kvalitativního šetření a techniky polostrukturovaného rozhovoru doplněného o pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen 5 uživateli centra Paprsek naděje ve věkovém rozmezí od 28 do 59 let. Předem provedení výzkumu jsem realizovala jednu pilotní studii. Výsledná data byla zpracovávána a následně umístěna do tabulek a grafů a hodnocena a porovnávána v rámci diskuse a závěru. Část výzkumu jsem realizovala za pomoci Programu hodnocení individuální kvality života, zvaný SEIQoL. Pomocí této metody jsem zjišťovala jednotlivé životní cíle každého klienta a jejich důležitost a spokojenost s jejich dosahováním. Celkem jsem odpovídala na jednu hlavní výzkumnou otázku a dvě dílčí otázky. Za stěžejní výsledky, ovlivňující negativně kvalitu života, považuji zjištění týkající se abnormální invalidizace a nezaměstnanosti, vysokou míru stigmatizujících zkušeností, nedostatek aktivního vyplnění volného času a fyzických aktivit, objevující se závislosti na návykových látkách či chudost v interpersonálních vztazích. Fyzická zchátralost byla vždy přítomnou komponentou. Z výzkumu také vyplynula občasná neznalost diagnózy. Pozitiva lze spatřit v převládající opoře rodiny a kvalitě rodinných vztahů, dostatečném materiálním zabezpečení a v rodinných a duchovních prioritách. Podstatné je, že v porovnání s Maslowovou pyramidou bylo zjištěno, že si zachovala své tradiční uspořádání v postupu uspokojování potřeb. Obsah jednotlivých potřeb se však lišil v každé její jednotlivé části. Zjistila jsem také, že díky duševnímu onemocnění jsou klienti značně omezení například v kontextu kultury a zájmů nebo uplatňování rodičovského pudu z důvodu strachu z velkého množství odpovědnosti nebo dopadu jejich nemoci na potomky. Nečekaným zjištěním byla spokojenost všech klientů s materiálním zabezpečením. Stejně tak vidina duševního onemocnění jako určitá cesta uvědomění si, spokojenosti.
|
|
Zaměstnanecké vztahy se zahraničním prvkem
Bruzková, Nela ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Předkládaný text diplomové práce se zabývá analýzou a přináší shrnutí problematických oblastí české právní úpravy vztahující se k zaměstnaneckým vztahům se zahraničním prvkem. Stěžejní literaturou pro tuto práci byly díla autorek P. Bouškové, Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. 2. aktual. vyd. a L. Rytířové a J. Teperové Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků, 1. vydání, dále bylo nezbytné čerpat z uzavřených bilaterálních smluv a legislativy jak české, tak mezinárodní. Práce je systematizována do pěti hlavních kapitol, kdy první kapitola se věnuje právní úpravě zaměstnaneckých vztahů s cizím prvkem, druhá kapitola obsahuje analýzu migrace pracovní síly a její problematiku, třetí a čtvrtá kapitola nastiňují zaměstnanecké struktury a sociální zabezpečení. Závěrečná kapitola se věnuje migraci českých občanů do zahraničí. Jednotlivé hlavní kapitoly jsou rozděleny do podkapitol zaobírající se detailněji jednotlivými částmi hlavního tématu.
|
|
Jsou skauti opravdu čestnější?
Sedlická, Monika ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Ve dvou experimentech, ve kterých děti buď řešily maticovou úlohu, nebo házely kostkou, zkoumáme, zdali jsou skauti poctivější než neskauti. V prvním experimentu, v němž účastníci self-reportovali, kolik matic správně vyřešili, a to poté, co jejich testy byly skartovány, jsme zaznamenali lež u 10,81 % skautů a 13,04 % neskautů. Rozdíl mezi nepoctivostí skautů a neskautů nebyl ale statisticky významný. Vliv proměnné Skaut na poctivost jedince se neprokázal, stejně jako vliv skautského slibu nebo počtu aktivních let ve skautu na poctivost skauta. Ve druhém experimentu účastníci v ústraní házeli kostkou a podle hozené hodnoty buď měli nárok (1, 2, 3) na Kinder čokoládu, nebo ne (4, 5, 6). Zjistili jsme, že u skautů se hody statisticky nelišily od 50 %, zatímco u neskautů ano. Znovu se ale ukázalo, že rozdíl mezi skauty a neskauty je statisticky nevýznamný. Ani v jednom z experimentů jsme tak neprokázali hypotézu o tom, že skauti jsou čestnější než neskauti.
|
| |
|
Využití přirozené komunikace s koněm (Horsemanship) u dětí a mládeže s poruchami chování
PŘEVOROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá využitím přirozené komunikace s koněm u dětí a mládeže s poruchami chování. Je rozdělena do sedmi tématických celků. Na začátku práce se zabývám vymezením skupiny dětí a mládeže s poruchami chování. V druhé části, etologie koně charakterizuji nejdůležitější vlastnosti koní. V následující kapitole vymezuji pojem hiporehabilitace. Ve čtvrté části předkládám nejdůležitější vlastnosti koně, které se úspěšně využívají v terapii. Pátá část obsahuje charakteristiku horsemanshipu a nejvýznamějších předstevitelů. Následující díl ukazuje, proč právě horsemanship je vhodná metoda pro tuto skupinu klientů. Poslední část představuje terapii s koněm, jak působí na klienta, jakou roli hraje terapeut, jaký kůň je pro který typ klientů vhodný. Práce prokázala význam sociálního chování koní v terapii a možnost využití jako zrcadla pro práci s lidmi. Dále prokázala potřebu dalšího studia v této oblasti a nutnost vzdělávání terapeutů jak v oblasti psychoterapie, tak etologie a komunikace koně.
|
|
Arteterapeutická práce s dětmi se specifickými poruchami učení a chování
SEDLÁKOVÁ, Tereza
Tato práce popisuje arteterapeutickou činnost s dětmi se specifickými poruchami učení a chování. Teoretická část práce vychází z literárních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a zabývá se definicí specifických poruch učení a syndromu ADHD, jejich možnými příčinami a dopady na osobnost a život dítěte. Dále popisuje program péče o děti s těmito poruchami a zabývá se možnostmi, které v této oblasti má arteterapie. V neposlední řadě se zabývá výtvarným projevem dětí a jeho specifiky u dětí se SPU a ADHD. Praktická část předkládá dvě kasuistické studie, na nichž předvádí možnosti arteterapeutické práce s těmito dětmi. Zachycuje výtvarný posun u dvou chlapců v konkrétních oblastech souvisejících s jejich poruchami a jejich dopady na osobnost.
|
|
Aktivizační činnost zdravotně postižených v Denním stacionáři pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé ve Strakonicích
DEJMKOVÁ, Veronika
Aktivizační činnost zdravotně postižených v Denním stacionáři pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé ve Strakonicích Záměr této práce je představit různorodost aktivizačních činností, které dávají možnost člověku s mentálním postižením žít plnohodnotný život. V této bakalářské práci jsou aktivizační činnosti chápany jako způsob, začleňování jedince s mentálním postižením do společnosti. V teoretické části popisuji mentální postižení, Douwnův syndrom, dětskou mozkovou obrnu, specifika života lidí s mentálním postižením, péče o osoby s mentálním postižením, poslání a jednotlivé aktivizační činnosti Denního stacionáře. Cílem této bakalářské práce je zjistit, vliv aktivizačních činností Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež dospělé ve Strakonicích na klientovu osobnost z pohledu rodiče. Dále zmapovat potřebnost služeb v Denním stacionáři, jak z pohledu klienta, tak z pohledu rodiče. Provedený výzkum je ze sociologického hlediska výzkumem kvantitativním. Ke sběru dat byla jako první použita metoda dotazování technikou dotazníku. Další metodou bylo použito dotazování technikou polostandartizovaného rozhovoru. Poznatky získané při výzkumu prokázaly, že při navštěvování Denního stacionáře a aktivizačních činností, které nabízí, dochází k rozvoji osobnosti klientů a to především v oblasti motoriky, integrace, rozumových schopností a dovedností, zlepšení komunikace a osobnostního rozvoje. Doufám, že moje práce přispěje k větší informovanosti o aktivizačních činnostech v Denním stacionáři a to především u rodin vychovávajících svoje potomky pouze v domácím prostředí. Dále ji mohou využít pracovníci uvedeného stacionáře a dalších obdobných zařízení ke zlepšení kvality aktivizačních činností.
|
|
Tvorba netradičních zájezdů pro cestovní kancelář
Preiningerová, Denisa ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu zájezdů pro novou či stávající cestovní kancelář, která by tak měla oslovit svou novou potenciální klientelu. Do ní patří především studenti a absolventi, kteří z důvodu nedostatku času věnovaného studiu a také praxe pociťují finanční omezení. Zájezdy jsou taktéž sestavovány pro nadšence dobrodružné turistiky a sportovních aktivit. Cílem cestovní kanceláře je nabídnout autentický zážitek
s dostatečnou svobodu při organizaci svého času.
Pomocí analýzy a kompilace informací z odborné literatury a internetových zdrojů jsou v úvodní části sestavena základní teoretická východiska potřebná k pochopení dané problematiky. Praktická část je rozdělena do tří základních sektorů. Nejdříve je provedena analýza konkurenčního prostředí, následně je dotazníkovým šetřením zjišťován vztah potenciální klientely k netradiční turistice. Nakonec jsou sestaveny a vykalkulovány dva vzorové zájezdy, které by se mohly stát novým produktem cestovní kanceláře. Výsledkem je poté zhodnocení, zda by byly zájezdy uskutečnitelné v dané podobě a zda by o ně byl teoreticky zájem.
|
host ::
