|
Srovnávací anatomie roduLasiocephalus- od tropického mlžného horského lesa po páramo
Ježková, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rod Lasiocephalus kolonizoval vysokohorské tropické prostředí And v Jižní Americe, zvané páramo, z nižších nadmořských výšek z horského mlžného lesa. Páramo má specifické podmínky, jako jsou vysoké nadmořské výšky, výrazné diurnální kolísání teplot, celoroční vegetační sezóna, nižší průměrné teploty, zároveň relativně vysoké množství srážek, či vyšší ozářenost. Jedinečnost prostředí se odráží na anatomických charakteristikách rostlin rodu Lasiocephalus, jejichž známé fylogenetické souvislosti nám tak umožnily sledovat anatomické adaptace podle strmého gradientu podmínek prostředí od horského mlžného lesa po páramo. Potvrdila se tak hypotéza korelace anatomických znaků s gradientem prostředí. Mezi sledované znaky například patřily: celková plocha a šířka listu, tloušťka kutikuly a buněčné stěny, výška buněčného lumen epidermálních buněk, poměr palisádového a houbovitého parenchymu, plocha průduchů, délka a šířka průduchových buněk, délka průduchové štěrbiny či průměrná plocha cévních elementů ve střední žilce listu. Hodnoty daných znaků odpovídaly spíše prostředí, ve kterém dané rostliny rostou, než jejich fylogenetické příbuznosti.
|
|
Systematické a ekologické studium netřesku Kindingerova (\kur{Sempervivum kindingeri} Adamović)
HORNÁT, Milan
V rodu Sempervivum z čeledi Crassulaceae je mnoho nezodpovězených otázek. Jednou z nich je druh Sempervivum kindingeri z Makedonie, který se od dob jeho nálezu a popisu nedaří na typové lokalitě revidovat. V posledních letech byly publikovány nové floristické nálezy z území Makedonie a Srbska označované jako tento druh. V letech 2012 a 2013 byly některé z těchto lokalit úspěšně revidovány a byly na nich sbírány živé rostliny pro výzkum. Sebrané rostliny byly po kultivaci ve srovnávací kultuře podrobeny morfometrické a karyologické analýze. Bylo zjištěno, že nejdůležitějším znakem, podle něhož lze zjistit druhovou příslušnost je listové odění na svrchní straně listu. Na základě zjištěných dat jsou rostliny původem z vysokých hor Makedonie a Srbska pravděpodobně odlišným taxonem od rostlin S. kindingeri pěstovaných v kultuře.
|
|
Inventarizace molekulární biodiverzity ichtyofauny ČR - představení započatého projektu
Mendel, Jan ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo ; Bartoňová, Eva ; Šanda, R. ; Koníčková, Milena ; Urbánková, Soňa
Studie založená na mezinárodní spolupráci by chtěla významně přispět k poznání a popisu druhové pestrosti celé české ichtyofauny pomocí aplikace komplexního přístupu. Objektem inventarizace a následné katalogizace jsou recentní původní a nepůvodní druhy ryb a mihulí, žijících ve volných vodách ČR. Získané výsledky jsou současně využity pro mezikontinentální srovnání všech druhů ryb prostřednictvím "DNA barcodu" v rámci platformy BoLD. Závěrečné souhrnné vyhodnocení přispěje k aktualizaci podkladů monitoringu systému Natura 2000 a přinese zásadní informace a doporučení Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Nový design druhových kolekcí typových jedinců konstruovaný na pozadí komplexního přístupu a sestavení podrobného voucheru bude velkým přínosem pro národní muzea ČR. Konzervační přístup nové referenční kolekce současně umožní srovnávací DNA analýzy sbírkových jedinců i v budoucnu.
|
|
Floristická studie Petřína
Macháčková, Jana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
První část této práce popisuje petřínské zahrady z kulturně-historického a přírodního hlediska. Čtenář se dozví o existenci chráněného území v horních partiích zahrad a zásadních vlivech lidské činnosti v této oblasti v minulosti i dnes. Druhá část práce se zabývá výsledky dendrologického výzkumu provedeného v zahradě Kinských a Nebozízek a floristického výzkumu Přírodní památky Petřínské skalky v období od jara 2004 do podzimu 2005. Výsledky mapování jsou zaznamenány v tabulkových seznamech, к nimž se váží dokumentační mapy. V diskusní části jsou výsledky studie porovnány s inventarizačními materiály a jsou navrženy možné důvody vzniklých odlišností v seznamech. V didaktické části navrhuji využití této oblasti pro školní účely. Obsahuje dvě vycházky - jednu se zaměřením na dřeviny a druhou se zaměřením na komplexní poznávání přírody. К oběma vycházkám byly připraveny pracovní listy. Text je doplněn dokumentačními fotografiemi některých mapovaných dřevin a bylin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vliv teploty vody na průběh rané ontogeneze u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
PROKEŠOVÁ, Markéta
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv teploty (rozmezí teplot: 17,4 - 38,6 °C) na ranou ontogenezi (během intervalu od oplození vajíček po úplnou spotřebu žloutkového váčku u 50 % jedinců; Fe - Re50) u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Bylo zjištěno, že délka inkubační periody (interval od oplození do okamžiku vylíhnutí 50 % jedinců; Fe - H50), délka periody líhnutí (interval od vylíhnutí 5 % jedinců do vylíhnutí 95 % jedinců; H5 - H95), délka periody do zahájení příjmu exogenní potravy (interval od H50 do zahájení příjmu exogenní potravy u 50 % jedinců; H50 - S50) a délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku (H50 - Re50) vykazují nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku se významně prodlužuje (přibližně šestinásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Embryonální vývoj je teoreticky zastaven při teplotě 15,4 °C a líhnutí nastává po uplynutí zhruba 12 efektivních denních stupňů. Velikost larev se během embryonální a larvální periody zvětšuje. Velikost larev při H50, S50 a Re50 vykazuje nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Velikost jedinců při Re50 je zvětšena (přibližně dvojnásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Objem žloutkového váčku larev se během embryonální a larvální periody snižuje. Objem žloutkového váčku larev při H50 koreluje s velikostí jiker a při S50 pak jeví přímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Suchá hmotnost žloutkového váčku larev při H50 činí 89 % celkové suché hmotnosti vylíhlé larvy. Během periody endogenní výživy se v larvální somatické tkáně přemění cca 75 % hmotnosti sušiny jiker. Efektivita přeměny energie (J . ks-1) během periody endogenní výživy je nižší (60 % . ks-1). Energetická hodnota sušiny a obsah síry v sušině se během periody endogenní výživy (vajíčko, vylíhlá larva, larva se spotřebovaným žloutkovým váčkem) snižuje. Obsah dusíku a uhlíku v sušině se během embryonální periody zvyšuje a během larvální periody se naopak snižuje. Zóna teplotní tolerance z hlediska přežívání pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého leží mezi 19 a 33 °C (s teplotním optimem mezi 23 a 30 °C), tzn., že tento druh patří mezi teplomilné druhy ryb. Suboptimální teploty leží v intervalu 21 - 23 °C a 30 - 33 °C. Teploty pod 17,5 °C a nad 35,5 °C lze považovat za letální již pro embryonální periodu (Fe - H50). Teploty pod 19 °C a nad 33 °C pak za letální pro larvální periodu vývoje (H50 - Re50). Teplotní optimum pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého z bioenergetického hlediska leží mezi 23 - 28 °C.
|
|
Obnova podhorské louky po ukončení hnojení
Královec, J. ; Prach, Karel
Po ukončení intenzivního hnojení podhorské louky došlo během několika let k podstatnému snížení produkce a k výrazné změně druhového složení cévnatých rostlin tak, že se přiblížili k nehnojeným kontrolám. Počet druhů ale rostl i na kontrolách. Zvýšil se také celkový počet druhů zaznamenaných na všech experimentálních plochách dohromady. Jednalo se zejména o luční druhy. Ukazuje se, že za určitých podmínek může dojít k poměrně rychlé spontánní obnově polopřirozených travních porostů, které byly intenzivně hnojeny, aniž by bylo třeba přistupovat k nákladným obnovným opatřením. Vzhledem k dosud malému počtu podobných studií je obtížné tyto podmínky blíže definovat. Je ale patrné, že k rychlé obnově přispívá přítomnost cílových, v tomto případě lučních druhů v okolní krajině, jejíž stav se navíc, zdá se, průběžně zlepšuje.
|
|
Fytocenologický průzkum mokřadu v Řevnicích a návrh jeho revitalizačních opatření
Szücsová, Veronika ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá hlavními ekologickými faktory ovlivňujícími nivní vegetaci na lokalitě v intravilánu obce Řevnice nazývané V Tůních. Jedná se o zbytek starého říčního ramene řeky Berounky jehož osu tvoří levotočivá tůň k níž přiléhá měkký vrbo-topolový luh a luční společenstva. Lokalita je velmi ovlivněna lidskou činností a tůň se začíná pomalu samovolně zazemňovat, součástí práce je návrh opatření na její ochranu. Byl uskutečněn fytocenologický průzkum, na jehož základě jsem vytvořila přehled rostlinných společenstev a mapu, kde se jednotlivá společenstva vyskytují. Sledovala jsem pH, vodivost, výšku hladiny, vlhkost a organickou hmotu v půdě všechny tyto faktory, podle ordinačního diagramu CCA, ovlivňují složení vegetace, přesto žádný z nich nebyl statisticky významný. Sledování historického vývoje rostlinného pokryvu na základě porovnání orotofotomap ze současnosti a z let l1950, 1976, 1985, 1994 a 2008 ukázalo, že v 50. letech byl mokřad zcela bez vegetačního krytu. Dnešní podobu získal díky zachovalým zbytkům vegetace z nichž se rozrostl a díky semenům a vegetativním orgánům, které odolaly silné urbanizaci území v 50. letech a tím podpořily vývoj společenstev. V navrhovaném managementu doporučuji odstranit či omezit výskyt invazních a expanzivních druhů rostlin, obnovit hydrologický režim území umělým...
|
|
Právní úprava mezinárodního obchodu s ohroženými druhy
Ambrožová, Magdalena ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je právní úprava mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin. Nadměrný obchod s ohroženými druhy je jedním z hlavních důvodů ubývání biologické rozmanitosti na Zemi. Ztráta biodiverzity je závažným celosvětovým problémem a ohrožuje stabilitu všech ekosystémů na světě. Stává se o to naléhavější skutečností, že rychlost vymírání druhů nebo přinejmenším jejich zařazení na seznamy druhů ohrožených vyhynutím se neustále zvětšuje. Zejména nelegální obchod s ohroženými druhy představuje svým objemem jeden z největších a nejvýnosnějších. Toto téma jsem zvolila s cílem poukázat na právní prostředky ochrany a způsoby regulace nadměrné exploatace živé přírody. Problematika regulace mezinárodního obchodu je nahlížena z mezinárodní, unijní a české perspektivy. Velký důraz je kladen na popsání a vysvětlení fungování systému mezinárodní regulace obchodu, vzhledem k tomu, že účinné zpomalení fenoménu ubývání biologické rozmanitosti či dokonce její zastavení může být provedeno pouze efektivní mezinárodní spoluprací států. Zbývající úrovně právní úpravy musí být v souladu s tou mezinárodní. Diplomová práce se skládá z šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na zasazení regulace mezinárodního obchodu s ohroženými druhy do kontextu ztráty...
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
Taxonomy and variability of selected Sorbus taxa
LEPŠÍ, Martin
Tato dizertační práce je biosystematická studie zaměřená na taxonomii a variabilitu vybraných taxonů rodu Sorbus, který je jedním z nejvíce diverzifikovaných a taxonomicky nejvíce komplikovaných rodů cévnatých rostlin v Evropě. Tradiční a moderní biosystematické metody - klasické srovnávací studium, počítání chromosomů, analýza variability jaderných mikrosatelitů, průtoková cytometrie a mnohorozměrná a obrysová morfometrická analýza byly použity při hodnocení morfologické, karyologické a genetické variability. Finální syntéza výstupů z těchto analýz vedla k popisu několika nových taxonů pro vědu (druhů, hybridů a podrodu) a k opravě několika taxonomických omylů. Pro odhalení evolučních procesů vedoucích ke vzniku pozorované variability byly pomocí analýzy semen a pylu průtokovým cytometrem studovány reprodukční systémy 42 taxonů rodu Sorbus. Kromě odhalení hlavních trendů, studie odkrývá frekvenci vzácných událostí a poskytuje několik nových závěrů, které jsou významné jak pro rod Sorbus a čeleď růžovité tak obecně pro apomixi.
|
host ::
