|
|
Role regionálních politických stran na španělské politické scéně v období 1993-2010
Fusková, Iva ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práce "Role regionálních politických stran na španělské politické scéně v období 1993-2010" představuje analýzu role španělských regionálních politických stran, kterou hrají na celostátní politické scéně, a to od roku 1993. Úvodní kapitola mé práce přináší stručnou charakteristiku současného španělského politického systému, regionálního uspořádání Španělska zakotveného v Ústavě z roku 1978 a španělského volebního systému, který má nezanedbatelný vliv zejména na stranický systém. Tento obecný úvod pokládám za relevantní a důležitý pro lepší kontinuitu a pochopení celé problematiky. V další části se věnuji španělskému stranickému systému, jeho vývoji, typologii a hlavním celostátním politickým stranám. Docházím zde k závěru, že vlivem specifického nastavení volebního systému můžeme ve Španělsku sledovat poměrně komplikované prolínání celostátního stranického systému se stranickými systémy regionálními. Závěrečná a nejdůležitější kapitola pojednává o regionálních politických stranách, které se po roce 1993 dostaly do španělského parlamentu a zvlášť o těch, které měly vliv na formování vlády a vládní politiku. V úvodu této kapitoly definuji regionální politickou stranu, regionalistickou stranu, nacionalistickou stranu a pokouším se zde vysvětlit rozdíly v těchto termínech. Poté uvádím přehled...
|
|
|
Občanské fórum: fenomén politického hnutí v procesu utváření českého stranického systému
Bouzek, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem politických hnutí a jejich dopadem na vznikající stranické systémy v zemích středovýchodní Evropy. Hnutí vznikala v kontextu společenských a geopolitických změn a v tomto regionu představovala originální typ politické organizace odlišné od politických stran západního typu. První část práce obsahuje analýzu obecné teorie politických stran a hnutí a jejich role v procesu demokratické konsolidace a stabilizace stranických systémů. Součástí první části je i kategorizace politických hnutí v souvislosti s teoriemi stranických rodin a také kapitola obsahující charakteristiku politických hnutí a vznikajících systémů stran vybraných zemí v regionu. V další části navazuje rozbor vybraných odborných textů českých politologů týkajících se problematiky politického hnutí Občanského fóra (OF), který slouží rovněž jako teoretický úvod ke kapitole analyzující OF. Podobný cíl naplňuje i část zkoumající ideové kořeny hnutí a specifika antipolitické politiky v českém politickém systému. Druhá část práce popisuje působení OF v prvních dvou fázích vývoje českého stranického systému. V textu je analyzován vznik hnutí, problematika vnitřní organizace, vývoj politické koncepce, názorové diferenciace a také příčiny a způsob rozpadu. Závěrečnou část tvoří charakteristika nástupnických...
|
|
|
Role tzv. malých stran v českém stranickém systému v období let 1996-2010
Guth, David ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza postavení malých stran v českém stranickém systému se zaměřením na období let 1996 - 2010. Pozornost je věnována těm malým stranám, které uspěly ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. První část práce se zaměřuje na teoretický koncept malých stran. Pro pochopení souvislostí je též nutné zmínit vývoj malých stran od pádu komunistického režimu v roce 1989 do roku 1996. Dále autor v textu rozebírá otázku, zda je možné považovat Komunistickou stranu Čech a Moravy za malou stranu. Hlavní část práce se soustředí na malé strany v rozmezí let 1996 - 2010, neboť zhruba od poloviny 90. let se předpokládá stabilizace stranického systému v České republice. Tato pasáž je strukturována chronologicky dle volebních období. Pozornost je zde kladena zejména na 3 aspekty, které jsou spojené s působením malých stran: výsledky voleb do dolní komory Parlamentu, vliv malých stran na vzniku vlády a celková pozice malé strany v daném časovém úseku. V závěrečné kapitole jsou prezentovány výsledky první části osobního výzkumu, spočívající na rozhovorech s poslanci, kteří zasedali za malé strany v Poslanecké sněmovně ve zkoumaném období. V příloze je pak umístěna druhá část šetření, jež přináší výsledky e-mailové korespondence s těmito představiteli.
|
|
|
Mediální obraz ultrapravice v ČR v devadesátých letech: analýza mediálního diskursu
Sýkorová, Marie ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním obrazem politické strany Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa (SPR - RSČ) a analýze mediálního diskursu v devadesátých letech 20. století. Práce se zaměřuje na analýzu diskusních pořadů v elektronických médiích, jakými jsou rozhlasové a televizní politické diskuse. Časově bylo zvoleno období, kdy toto politické uskupení fungovalo na československé a poté české politické scéně, tedy v průběhu let 1990 až 1998. Práce si všímá vývoje politické komunikace nejen samotných představitelů strany (největší prostor zaujímá mediální vystupování předsedy SPR - RSČ Miroslava Sládka), ale i vývoje politické komunikace sdělovacích prostředků. Cílem práce je výzkum a komparace mediálního vystupování členů SPR - RSČ v průběhu osmi let, od nástupu této politické strany až k jejímu politickému úpadku ve volbách v červnu roku 1998. Klíčová slova Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa, analýza mediálního diskursu, elektronická média, stranický systém, mediální obraz, vývoj společnosti.
|
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
|
Analýza bipolárních tendencí stranického systému ČR ve volební soutěži se zaměřením na postavení malých parlamentních stran
Fröhlichová, Jana ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Bibliografický záznam FRÖHLICHOVÁ, Jana. Analýza bipolárních tendencí stranického systému ČR ve volební soutěži se zaměřením na postavení malých parlamentních stran. Praha, 2011. 120 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra politologie. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D. Abstrakt Cílem práce je analyzovat multifaktoriální charakter vlivu moderní volební soutěže na stranickou strukturu, přesněji na postavení malých stran v podmínkách stupňující se bipolarizace. K výzkumu přistupujeme ze dvou úhlů pohledu. Nejprve se zabýváme vlivem volebního mechanismu na stranický systém v České republice se zaměřením na parlamentní volby do Poslanecké sněmovny v letech 2002-2010. Provedeme analýzu mechanického a psychologického vlivu volebního systému, které společně působí na zisky malých parlamentních stran. Následně se v práci budeme věnovat analýze dalších faktorů vstupujících do volební soutěže a ovlivňujících výsledné postavení malých parlamentních stran. Ve volbách v 21. století dochází k postupné profesionalizaci kampaní a bipolarizaci volební soutěže. Na stranickou strukturu nedopadá pouze vliv volebních pravidel, ale také další faktory jako je užití politického marketingu, rostoucí zájem médií, upadající identifikace...
|
|
|
Analýza odlišností stranických systémů Ukrajiny a Ruska
Mašková, Denisa ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na komparaci systémů politických stran Ukrajiny a Ruska. Pozornost je zaměřena na historický kontext vývoje těchto stranických systémů a jejich proměny po jednotlivých parlamentních volbách od rozpadu Sovětského svazu. Cílem práce je zjistit příčiny odlišností stranických systémů pomocí analýzy institucionálního a právního rámce a jeho vlivu na složení současných parlamentů, stability stranických systémů a okolností vzniku politických stran. Práce tak představuje příspěvek k diskuzi ohledně transformace stranických systémů postkomunistických zemích, jejich specifik a přibližování se stranickým systémům konsolidovaných demokracií západní Evropy.
|
|
|
Stabilita a nestabilita stranických systémů
Pelíšková, Dana ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Eva (oponent)
Diplomová práce pojednává o stabilitě stranických systémů, konkrétně se zabývá otázkou, zda státy s nejdelší kontinuitou politického režimu vykazují nejvyšší míru stability stranických systémů. Tuto hypotézu autorka ověřuje na stranických systémech šesti vybraných států, kterými jsou Česká a Slovenská republika, Portugalsko, Španělsko, Německo a Rakousko. K potvrzení či vyvrácení hypotézy autorka používá kvantitativní i kvalitativní analýzu vycházející z konceptu, jež se zaměřuje na podobu stranické soutěže, na vztahy mezi stranami a vzorce při formování vládních koalic. Tento přístup definuje stabilitu stranických systémů pomocí čtyř kritérií, kterými jsou frekvence vládních alternací, typ vládní alternace, stranické složení vládní koalice a přístup politických stran k vládnutí. Práce tedy analyzuje vývoj stranických systémů šesti vybraných případů z pohledu vládních koalic v letech 1993-2013, ale také přibližuje historické kontexty vývoje systémů stran jednotlivých států od konce druhé světové války. Obecně klade autorka větší důraz na případ České republiky.
|
|
|
Politický systém Švýcarska
JENÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá politickým systémem Švýcarské konfederace. Práce je rozdělena do 9 hlavních částí. Cílem bakalářské práce je deskripce a analýza politického systému Švýcarska se zaměřením na dílčí problematiky (federalismus, multikulturalismus, neutralita, ochrana práv menšin, uplatňování přímé demokracie). Práce popisuje dělbu moci ve státě se všemi švýcarskými specifiky, včetně pravidla "Zauberformel". Práce představí také stranický a volební systém země, postoj Švýcarska k problematice evropské integrace či členství Švýcarska v mezinárodních organizacích.
|
|
|
Politický systém Lucemburska a Lichtenštejnska
JURIŠTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá popisem a analýzou současných politických systémů Lucemburska a Lichtenštejnska. Práce definuje formu státního zřízení, historický a politický vývoj. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku dělby moci ve státě, volební a stranický systém. Cílem této práce je představení základních principů lucemburského a lichtenštejnského politického systému a jejich stručné zhodnocení.
|
host ::
RSS.