|
Vliv koloidního oxidu křemičitého na vybrané vlastnosti cementových past a malt
Barek, Jaroslav ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá možností použití koloidního oxidu křemičitého v cementových kompozitech. Výzkum se zaměřuje především na vybrané vlastnosti cementových past a malt s obsahem koloidního SiO2. Dva vybrané typy koloidního oxidu křemičitého (o průměrné velikosti částic 14 nm) byly použity jako přídavek k cementu, resp. jako jeho částečná náhrada. Experimentální program pro cementové pasty s obsahem koloidního SiO2 zahrnoval zkoušky izotermické kalorimetrie (studium hydratace cementu) a termické analýzy (stanovení obsahu portlanditu). Na zatvrdlých cementových pastách se stanovovala pevnost v tlaku. Výzkum mikrostruktury probíhal pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Zatvrdlé cementové malty s obsahem koloidního SiO2 byly studovány prostřednictvím pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, stanovením modulu pružnosti a vybranými lomově mechanickými parametry. Zkoušky lomové mechaniky ukázaly, že přídavek 5 %, resp. 20 % koloidního SiO2 navýšil po 28 dnech zrání hodnotu lomové energie o 18,4 % a 32,7 %. V případě vlivu koloidního SiO2 na mechanické vlastnosti bylo zjištěno, že nárůst raných pevností je velice výrazný, kdežto v pozdějším období jsou dosažené pevnosti často nižší než ty referenční. Náš výzkum odhalil, že sol oxidu křemičitého při kontaktu s cementem podléhá okamžité koagulaci. Obsah iontů v pórovém roztoku významně ovlivňuje stabilitu koloidního SiO2 a způsobuje jeho agregaci. Po provedení dalších testů bylo zjištěno, že malý přídavek hydroxidu vápenatého výrazně zlepšil pevnosti cementových past s obsahem koloidního SiO2. Přídavek hydroxidu vápenatého ve spojení s upraveným postupem přípravy čerstvé cementové pasty může navýšit vzhledem k referenci 3denní pevnost až o 64,4 %.
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice
HALÁSZOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma "Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice" pojednává o příjmu doplňků stravy s jódem a o příjmu dalších významných dietárních zdrojů jódu, ve vztahu k nadměrné saturaci jódem u sledovaného souboru 11-12letých dětí z ČR. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá současným stavem dané problematiky a využívá poznatků odborné literatury. Věnuje se jódu a jeho dietárním zdrojům, vlivu deficitního nebo nadměrného příjmu jódu na štítnou žlázu a její funkci, řešením jódového deficitu v České republice. Dále suplementací a doplňky stravy a také výživou školních dětí. Praktická část práce je zaměřena na kvantitativní výzkum u vybrané skupiny dětí, u které pracoviště Státního zdravotního ústavu stanovila hladinu jodurie (jódu v moči). Výzkumný soubor představoval 300 dětí různého pohlaví ve věku 11-12 let z České republiky. Důvodem pro výběr právě této věkové kategorie je důležitost dostatečného, optimálního přísunu jódu v období tělesného a pohlavního vývoje. Jednu skupinu tedy tvořily děti s jodurií do 300?u/l a druhou skupinou byly děti s jourií nad 300?u/l. Data v rámci mé práce byla získána dotazníkovou metodou. Vzhledem k věku respondentů, dotazník společně s dítětem vyplňoval i jeho rodič. Dotazník měl také sloužit jako informace rodičům o významu jódu pro zdraví jejich dítěte. Rodiče, kteří projevili zájem, obdrželi individuální vyhodnocení jodurie a dotazníku. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel a vyhodnocena. V praktické části jsou stanoveny dva cíle práce a dvě výzkumné otázky, jejichž úkolem bylo zjistit míru užívání doplňků stravy s jódem a zjistit, jaké významné zdroje jódu konzumují děti s nadměrným přísunem jódu, tedy s jodurií nad 300ug/l. Jako hlavní zdroje jódu byly sledovány mléko a mléčné výroky, sůl s jódem, slané pochoutky, dosolování pokrmů, mořské ryby a pokrmy z nich a doplňky stravy s obsahem jódu. Prvním cílem bylo zjištění přísunu jódu doplňky stravy a suplementy u souboru 11-12letých dětí v České republice. Druhým cílem bylo zjistit, zda sledovaní jedinci s jodurií nad 300ug/l užívají doplňky stravy s obsahem jódu, respektive v kombinaci s jinými potravinami s vyšším obsahem jódu nebo bohatými na jód. Výsledky výzkumu ukazují, zda respondenti užívají doplňky stravy, které potraviny s vyšším obsahem jódu nejčastěji konzumují a zda to má vliv na hladinu jodurie. Vlastní výzkum prokázal u celého sledovaného souboru poměrně časté, i když nepravidelné užívání doplňků stravy s jódem. Užívání doplňku stravy s jódem však nejspíše nesouvisí s používáním kuchyňské soli bez jódu nebo s výskytem onemocnění štítné žlázy u samotného respondenta nebo v jeho rodině. Jako hlavní zdroje jódu se potvrdily mléko a mléčné výrobky, ale také sůl s jódem. Ukázalo se, že zdroje jódu konzumují děti s nadměrnou jodurií téměř stejně často, jako ostatní děti. Při hlubším prozkoumání výsledků vyplynulo, že důvodem nadměrné saturace může být současná konzumace doplňku stravy a několika dalších významných potravních zdrojů jódu, především mléka a mléčných výrobků. U některých respondentů, také může být příčinou vyšší jodurie konzumace významných zdrojů jódu jako je pokrm z mořských ryb nebo užití doplňku stravy s jódem v předchozích dvou dnech. Výsledky tedy mimo jiné poukazují na potřebu zlepšit informovanost o vhodnosti míry užívání doplňků stravy s jódem, o zdravotním významu snížení množství soli ve stravě, byť soli s jódem. Spolu s usměrněním obsahu jódu v mléce by tak mohlo být dosaženo optimálního zásobení jódem u vyššího procenta sledované populační skupiny, než tomu bylo doposud.
|
|
Rozvoj žákovské kompetence ke spolupráci
Lukešová, Gabriela ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a objasnit jednotlivé faktory, které působí na utváření a rozvoj žákovské kompetence ke spolupráci a to průřezově ve všech ročnících na prvním stupni základní školy. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje jednotlivé faktory ovlivňující žákovskou kompetenci ke spolupráci vyskytující se na straně žáka a na straně učitele. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který objasňuje, jak učitel buduje a rozvíjí žákovskou kompetenci ke spolupráci v jednotlivých ročnících primárního vzdělávání, jak styl vedení výuky učitelem podporuje rozvoj této kompetence a jak žákovskou kompetenci ke spolupráci ovlivňují vývojové předpoklady žáků. Tato práce přispívá k vytvoření ucelených poznatků o rozvoji a budování žákovské kompetence ke spolupráci podložených reálnými příklady z pedagogické praxe. Klíčové pojmy- žákovská kompetence ke spolupráci, vývojové předpoklady ke spolupráci, vyučovací styl, kooperativní výukové strategie, skupinová práce
|
|
Onemocnění štítné žlázy a poruchy reprodukce u žen
Melicharová, Lucie ; Madar, Jindřich (vedoucí práce)
Mou diplomovou práci jsem nazvala Onemocnění štítné žlázy a poruchy reprodukce u žen. Je to téma stojící na rozhraní mezi gynekologií, imunologií a endokrinologií. Poruchy reprodukce mě zaujaly již během povinně volitelných kurzů: Imunologie ženské reprodukce a Reprodukční imunologie. Své seminární práce jsem tehdy psala na téma Protilátky proti spermiím. Nyní jsem se rozhodla věnovat tématu štítné žlázy. A důvod - v budoucnosti bych se ráda věnovala oboru gynekologie a porodnictví, s kterým dané téma velmi úzce souvisí. Ve většině vyspělých zemí je stále aktuálním tématem klesající porodnost. Jedním z důvodů je posun plánovaného rodičovství do vyšších věkových kategorií, dále je to nižší počet dětí v rodinách, ale také se zde velkou měrou podílí snížená reprodukční schopnost párů. Podle statistiky neplodnost v ekonomicky vyspělých zemích vzrůstá a v současné době postihuje 10-15% partnerských dvojic, tedy každý 7.-10. pár (Ventruba, 2001). Na příčinách neplodnosti se podílí v 30-35% pouze muž a ve 35-40% pouze žena. Kombinace faktorů u obou partnerů se vyskytuje u 25% neplodných dvojic, a je nutné si uvědomit, že u muže i ženy se může vyskytovat více příčin současně. Jen u 5% párů, které vyhledávají lékařskou pomoc, se nezjistí zjevné příčiny sterility (Ventruba, 2001). Neschopnost otěhotnět a donosit dítě...
|
|
Časový průběh retence radiojódu u pacientů po podání léčebné dávky 131I v prvních dnech po terapii
MACHÁČKOVÁ, Věra
Po srovnání diagnostické a terapeutického poločasu bylo zjištěn rozdíl, z něhož lze usuzovat, že terapeutický poločas a tím nepřímo i retence radiojódu je závislá na podané aktivitě. Dle provedeného měření lze stanovit datum propuštění pacientů s benigním onemocněním na druhý den (u nízkých aktivit) a desátý den (u vysokých aktivit). U pacientů s maligním onemocněním lze stanovit datum propuštění na třetí den (u nízkých aktivit) a pátý den (u vysokých aktivit).
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozepsaná anatomie lebky a obličejového skeletu, mechanika čelistního kloubu. Jsou zde popisovány i mechanismy vzniku úrazu, příčiny a příznaky zlomenin v oblasti obličeje, jejich komplikace a léčba. Pozornost je věnována i samotné ošetřovatelské péči, pooperační péči, výživě, komunikaci, bolesti i následné rehabilitaci. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají sestry dostatek informací o ošetřovatelské péči u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. A mým úkolem bylo zjistit odpovědi na hypotézy, které byly k těmto cílům stanoveny. Hypotéza 1: Sestry znají ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu. Hypotéza 2: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Hypotéza 3: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A hypotéza 4: Sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Hypotézami bylo zjištěno, že sestry ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu znají, dodržují zásady ošetřovatelské péče o tyto pacienty. A znají i specifika ošetřovatelské péče o pacienty s pevnou mezičelistní fixací nebo s gumovými tahy. Všechny hypotézy se potvrdily. Pro zjištění výsledků byly osloveny sestry pracující na chirurgii, traumatologii, stomatologii a ORL. Sestry byly osloveny formou dotazníku a výsledky toho šetření jsou vyhodnoceny pomocí grafů. Výsledky by měly sloužit sestrám jako motivace ke zlepšení ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Proto je k práci volně vložená brožurka s názvem: Jak správně pečovat o pacienta s poraněním obličejového skeletu? Je psaná formou intervencí, aby bylo vidět na co se soustředit.
|
|
Radiační zátěž pacientů a personálu při vyšetření scintilační kamerou SPECT/CT
Kvasilová, Alena ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Skibová, Daniela (oponent)
"Low-dose" CT Hawkeye (140 keV, 2,5 mA) vytváří rentgenový svazek o výrazně nižší intenzitě než běžná diagnostická CT. Zvyšující se zájem o hybridní SPECT/CT kamery vyžaduje monitorování radiační zátěže pacientů. V práci je proveden výpočet efektivní (E) a ekvivalentní (Hp) dávky pro některé typy vyšetření. Pro výpočet byl použit program "ImPACT CT Patient Dosimetry Calcutalor". Dávky z "low-dose" CT byly porovnány s dávkami z aplikovaných radiofarmak. Hodnoty E - průměrné±SD (min-max) z "lowdose" CT byla 1,86±0,13 (1,73-2,04) mSv při SPECT/CT perfúzi myokardu ("mTc-Mvoview), 0,26±0,04 (0,20-0,37) mSv při SPECT/CT příštítných tělísek ( Tc-MIBI) a 0,83±0,52 (0,21-1,73) mSv při SPECT/CT skeletu ("mTc-MDP). Při SPECT/CT vyšetření v onkologii byla E z CT 1,07±0,51 (0,45-2,25) mSv při vyšetření 111 In-Octreoscan a 1,16±0,48 (0,54-2,40) mSv při 123I-MIBG. Maximální efektivní dávka z "low-dose" CT byla 11% E z 2200 MBq "mTc-Myoview, 6% E z 700 MBq """Tc-MIBI a 43% E z 700 MBq "mTc-MDP. Při SPECT/CT v onkologii byla E z "low-dose" CT 21% E z 200 MBq of 111 In-Octreoscan a 92% E z 200 MBq ,23I-MIBG. "Lowdose" CT nezvyšuje efektivní dávky personálu.
|
|
Nezaměstnanost a vzdělání v České republice
Hofman, Stanislav ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Pro pracovníky s vyšším dosaženým vzděláním je charakteristické vyšší platové ohodnocení, vyšší míra participace a nižší nezaměstnanost. Teorie lidského kapitálu vysvětluje nízký počet nezaměstnaných u této skupiny především silnější provázaností kvalifikovanějších pracovníků se zaměstnavatelskou firmou a také efektivnějším hledáním volných pracovních míst, jehož důsledkem je kratší délka trvání nezaměstnanosti. Tato práce si klade za cíl analyzovat příčiny rozdílnosti měr nezaměstnanosti a volných pracovních míst u skupin s rozdílným dosaženým vzděláním za použití modelů Beveridgovy křivky a párovací funkce. Statistické testy potvrdily teoretické hypotézy o nižší pravděpodobnosti výskytu nezaměstnanosti u skupin s vyšším dosaženým vzděláním. Ačkoli nezaměstnaní s vyšší kvalifikací vykazují i kratší dobu trvání nezaměstnanosti, nebylo jednoznačně na modelu párovací funkce prokázáno, že by se tak jednalo v důsledku efektivnějšího vyhledávání volného pracovního místa.
|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u Downova syndromu
ŠULOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými možnostmi ovlivnění pohybového projevu dětí s Downovým syndromem. V teoretické části jsou zmíněny dva klíčové jevy, podílející se na posturálním chování těchto osob, jimiž jsou snížené napětí svalů (hypotonie) a laxicita ligament daná přítomností abnormálního kolagenu typu VI. Tyto dva geneticky podmíněné fenomény se dle uvedené literatury pojí s insuficiencí svalové kokontrakce, s neadekvátními rovnovážnými reakcemi a s vadnou proprioceptivní zpětnou vazbou pro posturu a pohyb. Výzkumný soubor tvořily tři děti v předškolním a mladším školním věku s diagnózou Downův syndrom. Kvalitativní formou výzkumu byly zaznamenány informace z odebrané anamnézy a z kineziologického vyšetření. Shodně u všech 3 sledovaných pacientů bylo popsáno vadné držení těla, byl shledán deficit posturální stability při vzpřímeném stoji, deficit dynamické rovnováhy a hlubokého i povrchového čití. Terapie proto zahrnovala prvky cvičení ve vývojových řadách, senzomotorické cvičení a trénink rovnovážných reakcí, cvičení na míči, práce s tělesným schématem, proprioceptivní a exteroceptivní stimulaci, cvičení na podporu psychomotorického vývoje (cvičení na hudbu, dle obrázků zvířat), funkční taping a dechové cvičení. Po realizaci individuální tříměsíční terapie včetně domácího programu došlo k ovlivnění posturální stability při vzpřímeném stoji (u 1 pacienta), dynamické rovnováhy (u 3 pacientů), kvality krokového cyklu (u 2 pacientů) a kvality držení těla (u 3 pacientů). U všech dětí byl ovlivněn také posturální nález, především změna funkce dolních fixátorů lopatek. Terapie byla limitována horší úrovní spolupráce dané mentálním handicapem dětí s DS. V této práci byl prokázán pozitivní efekt fyzioterapie ve zmíněných kvalitách posturálního a pohybového projevu u dětí s Downovým syndromem.
|
|
Aktivita štítné žlázy koní
ŠINÁKLOVÁ, Petra
Bakalářská práce na téma: Aktivita štítné žlázy koní je zaměřena na posouzení aktivity štítné žlázy u vybrané skupiny koní na základě produkce hormonů štítné žlázy (TT4, TT3, fT4 a fT3). Krev byla odebírána jednorázově ve spolupráci s privátními veterinárními lékaři z vena jugularis. Následně byly stanoveny hormony štítné žlázy RIA metodou. Hodnocení aktivity štítné žlázy bylo uskutečněno celkem u 12 koní (8 valachů a 4 klisen) v Jihočeském kraji. Průměrný věk byl 8,5 let. U zkoumaných vzorků se celkový hormon T4 pohyboval v průměru 37, 24 +- 9,88 nmol-l-1, u celkového hormonu T3 byla průměrná hodnota 0,99 +- 0,23 nmol-l-1. Volná frakce hormonu fT4 se nacházela v průměru 13,28 +- 2,66 pmol-l-1 a volná frakce hormonu fT3 byla 5,43 +- 1,42 pmol-l-1. Nejvyšší hladina hormonu TT4 byla zaznamenána u teplokrevných koní (46,03 nmol.l. -1), naopak nejnižší hladina byla u skupiny pony a Hucul (27,86 nmol.l. -1). Nejvyšší hodnota hormonu TT3 byla u skupiny pony a Hucul (1,13 nmol.l. -1) a nejnižší u chladnokrevných plemen koní (0,74 nmol.l.-1). Nejvyšší hladina fT4 byla u chladnokrevných plemen koní (14,73 pmol.l. -1), nejnižší u teplokrevných koní (12,68 pmol.l.-1). Hladina hormonu fT3 byla nejvyšší u teplokrevníků (6,02 pmol.l. -1), nejnižší u chladnokrevníků (4,78 pmol.l.-1). Koncentrace celkového T4 a T3 byla vyšší u klisen, než u valachů, T4 o 1,81 nmol-l-1 a T3 o 0,05 nmol-l-1. Naopak koncentrace volného T3 byla u klisen nižší, než u valachů a to o 0,32 nmol-l-1. U volného T4 byla zaznamenána u klisen opět vyšší koncentrace, než u valachů, o 1,31 nmol-l-1. Při porovnání našich výsledků s referenčními hodnotami je patrné, že se koncentrace tyreoidálních hormonů pohybovala na horní hranici fyziologického rozpětí, nebo lehce nad, nelze tak předpokládat u těchto koní nedostatek jódu a s tím spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy. Dále byly zjištěny vztahy mezi aktivitou štítné žlázy a koncentrací Ca v krevní plazmě a souběžně aktivitou enzymu alkalické fosfatázy (ALP). Korelační koeficienty vykazovaly negativní vliv zvýšené aktivity štítné žlázy na metabolizmus kostní tkáně.
|
host ::
