|
| |
|
|
Materiály pro obnovu omítek historických staveb
Kolouchová, Eliška ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je podat přehled o sortimentu suchých omítkových směsí vhodných pro obnovu fasád historických objektů na současném českém trhu. Dále si tato práce klade za cíl seznámit s vývojem omítkářství na území dnešní České republiky, s historickými omítkovými materiály a technikami a problematikou obnovy fasád historických objektů.
|
|
|
Vápenné malty modifikované jemně mletým cihelným střepem
Šmerdová, Ludmila ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Přírodní pucolánové materiály hrály významnou roli již v antickém stavitelství. V posledních desetiletích a dnes nacházejí své uplatnění zejména umělé pucolány, které se přidávají jako příměs do malt a betonů za účelem zlepšení některých, zejména mechanických vlastností. V diplomové práci je studován pucolán typu jemného cihelného prachu, který je vedlejším produktem při výrobě kalibrovaných cihel. Vedle sledování pucolánové aktivity cihelného prachu jsou zde zkoumány vlastnosti vápenných malt s různými podíly cihelného prachu jako příměsi či částečné náhrady vápna. Sledován je především jeho vliv na konzistenci těchto malt, nasákavost, pevnosti v čase či lomově-mechanické parametry malt. Výsledky ukazují na možný potenciál využití tohoto zdroje pucolánové příměsi do vápenných malt a omítek, které se dnes používají především pro opravy fasád historických objektů.
|
|
|
Inhibice nebezpečných látek v alumináto-silikátových systémech
Koplík, Jan ; Škvára, František (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Schopnost alumináto-silikátových systémů imobilizovat nebezpečné látky je zkoumána od 90. let 20. století. Cílem této práce je vyvinout alumináto-silikátový systém (matrici) se schopností inhibovat nebezpečné látky (těžké kovy) za použití sekundárních surovin. Schopnost matrice inhibovat těžké kovy byla stanovena na základě vyluhovacích testů založených na vyhlášce 294/2005 Sb. Koncentrace prvků ve výluzích byly stanoveny pomocí ICP-MS. Výsledný alumináto-silikátový systém se skládal z vysokoteplotního popílku a vysokopecní strusky aktivovaných pomocí směsi alkalických aktivátorů (hydroxid a vodní sklo). Vytvořené matrice byly charakterizovány pomocí vhodných analytických metod (XRD, SEM, FT-IR, DTA-TGA-EGA). Následně byl pomocí stejných metod popsán způsob, jakým se vybrané prvky (Ba, Cu, Pb) imobilizují v připravených systémech.
|
|
|
Pucolánová aktivita oxidu křemičitého
Barek, Jaroslav ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je identifikovat a prozkoumat současné zdroje s převládajícím obsahem amorfního oxidu křemičitého a sumarizovat potenciální metody pro stanovení pucolánové aktivity. Využití pucolánu jako částečné náhrady portlandského cementu vede ke snížení produkce oxidu uhličitého na tunu konečného produktu a zároveň může zkvalitnit rozmanité vlastnosti výsledných cementových kompozitů. Určení pucolánové aktivity u materiálů nahrazujících cement nabývá na významu z důvodu udržitelnosti ekonomiky cementových pojiv. Byla vyšetřena a porovnána pucolánová aktivita popelu ze slámy, křemičitého úletu, nanosiliky, dvou diatomitů, pomletého skla a expandovaného perlitu za pomoci pevnostních indexů aktivity, modifikovaného Chapelle testu a testu pucolanity podle harmonizované normy ČSN EN 196-5. Z provedených experimentálních testů na sedmi různých pucolánech lze uvést především následující zjištění: v případě acidobazických titrací (stanovení [OH–], postup podle ČSN EN 196-5) je výhodné použít směsný indikátor Tashiro namísto požadované methyloranže, barevný přechod Tashira v bodu ekvivalence je zřetelnější. Pevnostní index aktivity: postup stanovení byl založen na ČSN EN 450-1. Ve své současné podobě je tato metoda matoucí vzhledem ke dvěma důležitým vlastnostem pucolánů, jmenovitě měrná hmotnost a schopnost redukovat/zvyšovat potřebu záměsové vody. Na základě výsledků experimentálního šetření je současný zkušební postup vyhodnocen podle varianty, ve které je 25% náhrada cementu pucolánem uskutečněna objemově, přičemž objemový podíly vody je vždy konstantní.
|
|
| |
|
| |
|
|
Křemelina - reaktivní příměs do cementových kompozitů
Zimmermann, Štěpán ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce jsou vlastnosti a využití křemeliny jako částečné náhrady cementu v betonu. Jsou uvedeny informace o vzniku křemeliny sedimentací odumřelých rozsivek a rozmanitost těchto řas, včetně chemických a fyzikálních vlastností křemeliny dle původu. V práci jsou také uvedeny významná naleziště křemeliny, způsob a intenzita těžby včetně úpravy surové křemeliny pro další použití. Hlavním využitím křemeliny je v oblasti filtrace, která představuje více než polovinu celkové spotřeby. Důležitým faktorem pro využití ve stavebnictví je vysoký obsah amorfního SiO2 a s ním spojená pucolánová aktivita křemeliny. V experimentální části je zkoumán vliv křemeliny jako pucolánové příměsi na vlastnosti cementových malt. Byla testována náhrada 10 % hmotnosti cementu v cementových maltách 3 filtračními křemelinami o rozdílném chemickém složení, granulometrii a pucolánové aktivitě. Hodnocenými parametry zatvrdlých malt byly objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Sledována byla také mikrostruktura malt. Výsledky zkoušek byly porovnány s hodnotami stanovenými u referenčních vzorků.
|
|
|
Geopolymery na bázi elektrárenských popílků a cihelného střepu
Řezník, Bohuslav ; Lang,, Karel (oponent) ; Příhoda,, Jiří (oponent) ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
V souladu se současnými trendy využívání vedlejších produktů různých výrob jako zdroje surovin pojednává disertační práce o alkalické aktivaci vedlejších produktů – popílků a cihelného střepu, která vede ke vzniku geopolymerních látek. Byl studován průběh geopolymerizační reakce popílku z vysokoteplotního spalování hnědého uhlí z elektrárny Chvaletice, popílku ze spalování černého uhlí z elektrárny Dětmarovice, popílku ze spalování biomasy a fluidního popílku z elektrárny Hodonín. Experimenty byly zaměřeny na faktory ovlivňující tvorbu geopolymeru, tj. na složení alkalického aktivátoru, poměr aluminosilikátu k aktivátoru a na vliv teploty při vytváření pevné struktury. U připravených produktů byla studována mikrostrukturu a fázové složení, odolnost vůči agresivnímu prostředí, mechanické vlastnosti, u vybraných typů popílkových geopolymerů pak navíc lomově-mechanické vlastnosti. Cílem práce bylo optimalizovat proces geopolymerace tak, aby výsledný geopolymer byl výhodný jak ekonomicky, tak i ekologicky. Jako nejvhodnější pro přípravu geopolymerů se jeví popílek z elektrárny Chvaletice, kde u výsledného produktu bylo dosaženo nejlepších užitných vlastností. Popílek z černého uhlí, fluidní popílek a popílek ze spalování biomasy nevedly při geopolymerizaci k uspokojivým výsledkům. V další části je práce zaměřena na možnost alkalické aktivace odpadů z cihlářské výroby, zejména z broušení kalibrovaných tepelně izolačních cihel. Cihelný střep, který obsahuje odvodněné aluminosilikáty, vesměs v amorfní formě, jsou vhodným zdrojem surovin pro alkalickou aktivaci. Výsledky výzkumu ukázaly, že alkalická aktivace cihelného střepu poskytuje produkty o vysokých pevnostech. Směsná pojiva popílku s cihelným střepem nevykázala synergický efekt, vlastnosti produktů alkalické aktivace byly vesměs horší, než u čistých složek.
|
|
|
Možnosti využití fluidních popílků v keramické technologii
Keršnerová, Lucie ; Šveda,, Mikuláš (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá možnostmi využití fluidních popílků z tepelných elektráren Hodonín, Ledvice a Tisová v keramické technologii. Pozornost byla zaměřena na oblast výroby keramických obkladových prvků a cihlářství. Fluidní popílek představuje druhotnou surovinu s potenciálním využitím ve stavebnictví. Jeho využití v oblasti pálených staviv zatím nebylo hlouběji zkoumáno. Hlavním úskalím je fakt, že dochází k rozkladu v popílku obsaženého anhydritu a uniká oxid siřičitý. V práci je popsáno chování fluidních popílků při výpalu z hlediska imisí oxidu siřičitého. Jelikož produkce SO2 je kontrolována a existují zákonem stanovené limity, cílem disertační práce bylo mj. nalézt způsob, jak uvolňování oxidu siřičitého ze střepu zamezit. Bylo dokázáno, že přidáním zdroje sodných iontů k fluidnímu popílku dochází výpalem ke tvorbě minerálů hauyne, resp. nosean, jež mají ve své struktuře vázány SO42- ionty, a SO2 ze střepu neuniká. Dále je popsáno chování fluidního popílku při výpalu, jestliže je smíchání se zeminami. Teplota rozkladu anhydritu je nižší cca o 150 – 200 °c nižší než u popílků čistých. V závěru práce je fluidní popílek aplikován pro výrobu za sucha lisovaných keramických obkladových prvků. Fluidní popílky lze využít v keramické výrobě. Nicméně přes relativně zajímavé výsledky je zde celá řada problémů, které je nutno řešit. Stávající práce může sloužit jako zdroj informací pro další rozvoj poznatků.
|
host ::
RSS.