|
|
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně
Klinerová, Adéla ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná tématu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze- -Karlíně. V úvodní kapitole je popsán historický a urbanistický vývoj Karlína, spolu s ambicemi na vlastní duchovní správu obce. Další části práce jsou věnovány architektonickým návrhům na kostel a postupu stavby, strukturovaném na základě několika významných mezníků. Práce se také věnuje výzdobě kostela, která je rozdělena do dvou etap. Především se jedná o malířské a sochařské realizace. Užité umění je zmíněno jen okrajově. Důležitým pramenem pro zpracování práce byly Kronika osady Karlína a farního kostela, Protokoly Jednoty pro vyzdobení chrámu sv. Cyrila a Metoda v Karlíně a architektonické plány. Nedávnému restaurování karlínského kostela je věnována publikace: Karlín. Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, Kostelní Vydří 2007 a také proto není restaurování chrámu tématem této práce.
|
|
|
Pražské pravoslavné chrámy
Svobodová, Petra ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pražské pravoslavné chrámy Prague Orthodox Churches Petra Svobodová Tato práce podává přehled pravoslavných chrámů a kaplí v Praze, které pravoslavná církev využívala od 70. let 19. století do dnešních dnů. Popisuje historii objektů a jejich získání pro činnost pravoslavné církve, architekturu, vybavení a výzdobu chrámů a některé další aspekty. Prvním chrámem, který církev získala, bych chrám sv. Mikuláše na Starém městě, skvost barokní architektury, který využívala od roku 1870. Po roce 1945 jí to bylo znemožněno. Po neúspěšných pokusech získat další chrám se roku 1933 podařilo získat kostel sv. Karla Boromejského v Resslově ulici, dnes katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se zde ukrývali parašutisté, kteří atentát spáchali. Jejich objevení mělo následky nejen na chrám, ale i na celou českou pravoslavnou církev. Dnes je zde vybudován Národní památník hrdinů heydrichiády. Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech byl vybudován již roku 1925 jako hřbitovní kaple. K pravidelným bohoslužbám začal být využíván až roku 1945. Je to jediný chrám v Praze vybudovaný od základů pravoslavnou církví. Ve stejném roce vznikla v tzv. Profesorském domě v Bubenči domovní kaple sv. Mikuláše. V roce 1994 církev získala pro...
|
|
|
Mešní tvorba Antonia Caldary v Praze
Veverka, Karel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Každá ze tří částí práce pojednává o rozdílném aspektu výzkumu mešní tvorby Antonia Caldary v Praze. První kapitola mapuje dosavadní stav bádání a pramennou základnu k této problematice na území Čech. Kapitola dvě se zaměřila na detailní popis a následné kolace sedmi Caldarových mší, zcela výjimečně získaných z hudební sbírky Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s dalšími konkordantními prameny. Ukázky vodoznaků a rukopisů jsou přiloženy v příloze. Za doplněk pramenného výzkumu slouží dílčí analýza vybraných mší provedená v kapitole tři. Hlavní pozornost je věnována makrostrukturálnímu členění mešních kompozic ve vztahu k liturgii.
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
|
|
German Testaments of Prague (1795-1815). On the Research on the History of German Language in Bohemia.
Búryová, Iveta ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou pražských Testamentů z časového období od 1795-1815.Cílem tohoto příspěvku je upozornit na novohornoněmecké texty na základě jejich obsahu, struktury, syntakticko-stylistické roviny a vyskytujících se zajímavých lexikálních prvků. Neméně významnou roli hrály při výběru tématu podněty sociální povahy a dějiny každodennosti.Čtvrtá kapitola je seznámení s testamentem, jako druhem textu.Těžištěm celé práce jsou analýzy, které jsou provedeny v páté kapitole. V první části je popsán textový materiál,kriteria výběru a krátké shrnutí konkrétních 10 testamentů. Dále se soustředím na výstavbu jednotlivých testamentů. V této části se pokouším zjistit, zda je poslední vůle napsána podle pevné struktury a konkrétně z jakých částí se skládá. V další části tohoto oddílu se věnuji syntakticko-stylistickému rozboru jednotlivých větných celků, kde se zaměřuji převážně na druhy vět. V poslední části se zabývám vybranými zajímavými lexikálními jevy, které se v pražských testamentech nacházejí. Testamenty přináší informace o nemovitém a zejména movitém majetku, včetně finančních poměrů testátora. Na základě rozboru lze konstatovat, že struktura textů je zachována a to i přesto, že některé části jsou vynechány i mění svoji pozici. Formálním znakem testamentu je jazyk....
|
|
|
Libeň Bohumila Hrabala
Zavadilová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala částí Prahy 8 - Libní, a to v kontextu života a díla spisovatele Bohumila Hrabala. Pokusila jsem se ukázat Libeň takovou, jaká byla ve dvacátém století, tedy v době, kdy v ní slavný spisovatel žil. Nejprve jsem se věnovala životu Bohumila Hrabala a Libni v jeho díle, následně jsem nastínila její historii. V hlavní části jsem se snažila ukázat konkrétní místa Libně, na která se Bohumil Hrabal za svého života sám vydával a která měl rád. Jednalo se především o okolí Libeňského zámku, rozmanité libeňské kopce a výhledy, okolí řeky Vltavy, potoka Rokytky a v neposlední řadě o prostředí libeňských hospod. Jako celek práce ukazuje atmosféru Libně minulého století zejména v souvislosti s Hrabalovou trilogií Svatby v domě.
|
|
| |
|
|
Rezidenční spokojenost seniorů na vybraných pražských sídlištích
Slezáková, Alena ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit a porovnat rezidenční spokojenost seniorů ve věku 65 a více let na třech pražských panelových sídlištích - Invalidovna, Háje a Nové Butovice, která se kromě jiného liší obdobím výstavby. Výzkum realizovaný na přelomu května a června 2011 metodou polo-strukturovaných rozhovorů zjišťuje spokojenost seniorů v několika oblastech - základní obchody a služby, volnočasové aktivity, sociální vztahy, doprava a mobilita, veřejné prostory a zelené plochy, bydlení, bezpečnost. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
|
|
|
Zahrádka je jediný skutečný zahrádkářův svět, aneb, Případová studie zahrádkových osad Cibulka a Technomat v Praze
Valešová, Irena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato práce byla inspirována článkem Jana Kellera (2000) - Chvála zahrádkářů, v němž se Jan Keller zmiňuje o zahrádkových osadách jako místech vzdálených dnešní globalizované ekonomice a konzumnímu způsobu života, ve snaze ověřit, zda obsah článku odpovídá situaci ve vybraných pražských zahrádkových osadách. Cílem práce je přispět k získání představy o přínosu zahrádkových osad nejen pro zahrádkáře, ale také pro ostatní obyvatele hlavního města. Za tímto účelem jsem provedla terénní výzkum doprovázený řadou rozhovorů v pražských zahrádkových osadách Technomat a Cibulka. Získala jsem mnoho informací o životě v zahrádkových osadách i o vztahu jednotlivých respondentů k jejich vlastním zahrádkám. Sledovala jsem, zda a do jaké míry ovlivňují ekonomické, ekologické, sociální a majetkově-právní aspekty život v zahrádkových osadách. Výsledky výzkumu ukazují, že zahrádkáři skutečně žijí v zahrádkách nekonzumním způsobem života a částečně vzdorují tržním mechanismům, ale děje se tak pouze v osadách a ne mimo ně. Navíc jejich ekologicky šetrné chování je dáno spíše vnějšími vlivy a ne vnitřním osobním přesvědčením. V sociálním ohledu neplní vybrané zahrádkové osady až tak významnou úlohu, jak se může na první pohled zdát. Zato majetkově-právní situace v jednotlivých zahrádkových osadách velmi významně...
|
|
|
Trendy ve vystavování současného umění v pražských galerijních prostorách
Foschiová, Regina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá současnými trendy ve vystavování a prezentaci současného umění v galeriích a výstavních prostorách. Práce sleduje jednotlivé složky této komplexní problematiky a konkrétní výstavy uskutečněné v Praze v období let 2007 až 2011. Každé ze složek výstavního provozu je věnována jedna kapitola - umělecké dílo, divák, kurátor, galerie a konkrétní výstavy. Kapitola o uměleckém díle sleduje vývoj tohoto pojmu ve dvacátém století, kapitola věnovaná pojmu divák se zabývá biologickými vlastnostmi procesu vidění a vnímání a vztahem diváka a obrazové reprezentace. Kapitola týkající se práce kurátorů současného umění sleduje vývoj jejich role v galerijním provozu od osobnosti Haralda Szeemanna až po pojem krize kurátorství. Kapitola o galeriích je představuje jako výstavní prostor, instituci a rámec, ve kterém dochází ke zprostředkování umění veřejnosti. Příklady uvedené v jednotlivých kapitolách čerpá práce z pražských galerií a výstavních prostorů a do jisté míry tak mapuje i pražskou galerijní scénu. Závěrečná kapitola, kterou tvoří deset dle mého názoru nejvýznamnějších, v Praze uskutečněných výstav, by pak měla praktickými ukázkami podpořit hlavně tři předešlé teoretické kapitoly o uměleckém díle, divákovi a kurátorovi. Závěr práce shrnuje, jakým způsobem je v Praze...
|
host ::
RSS.