|
|
Tradovaná narace a Kronika Česká Václava Hájka z Libočan
Česká, Jana ; Kubišta, Albert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce na základě analýzy Kroniky české Václava Hájka z Libočan a jejího srovnání s pěti vybranými prameny (Kosmovou Kronikou českou, Pokračovateli Kosmovými, Kronikou tak řečeného Dalimila, Zbraslavskou kronikou a Historií českou Enea Silvia) vymezuje pojem narace, zaváděný pro uzavřené epické syžety nalézané v Hájkově díle. Pro naraci nachází vztahy nejen k rétorické tradici (v pojmu narratio), ale také k tradici zemské historiografie, čímž se Kroniku českou snaží zařadit zpět do vývojové linie národní literatury, odkud byla na konci 18. a během 19. století z pozitivistického hlediska vyjímána. [Autorský abstrakt]
|
|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
|
|
Marketingová komunikace a efektivita reklamní kampaně Nike Run Prague 2011 (sémiotická a narativní analýza)
Housková, Jitka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Gerbery, Juraj (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou marketingové komunikace a reklamní kampaně běžecké akce Nike Run Prague, která proběhla v Praze 3. září 2011, sémiotickými a narativními prostředky a výzkumem efektivity kampaně. Nike Run Prague je běh Prahou o délce 10 km, který byl organizován firmou Nike vůbec poprvé. Běžecká událost Nike Run Prague 2011 byla bohatě medializovaná a v rámci své reklamní kampaně aplikovala marketingovou strategii zaměřenou na mladistvost, zábavnost a na image značky a využila k tomu různé komunikační kanály. Nike Run Prague sází na originalitu, interaktivitu, kontakt s registrovanými běžci i na zviditelnění akce neobvyklými formami reklamy a mediálních obsahů. Tyto použité typy reklamy a mediálních sdělení, jejich vizuální, verbální i neverbální prostředky, jsou v diplomové práci analyzovány. U jednotlivých druhů reklamy je kladen důraz na sémiotickou či narativní analýzu. Dále byl proveden kvantitativní výzkum, který zkoumal efektivitu prostředků využitých v reklamní kampani Nike Run Prague. Cílovou skupinou výzkumu jsou jednotlivci ve věkovém rozmezí 18 - 24 let, na které byla kampaň zacílena. Po následné analýze získaných dat proběhla jejich interpretace a závěrečné zhodnocení efektivity použitých marketingových nástrojů a komunikovaných sdělení v rámci cílové skupiny. Z...
|
|
|
Prototypizace, archetypizace a mytoligizace v Avataru (textová a sémiotická analýza)
Richterová, Sára ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Prototypizace, archetypizace a mytologizace v Avataru" se zabývá filmem, který se umístil na vrcholu sledovanosti diváků. Dlouho očekávaný velkofilm Avatar se stal mezníkem v kinematografii díky využití nejmodernější technologie při natáčení a ovlivnil tak tvorbu filmů, které přišly po něm. První část se věnuje sémiotickým teoriím a definici science fiction se subžánry využitými při výstavbě narace. Druhá část práce je zaměřena na dějový, hudební, řečový a obrazový rozbor filmu. Na jednotlivé scény z filmu jsou zde aplikovány teorie a postupy, které jsou vytyčeny v prvních dvou kapitolách. Nástup filmů s 3D efekty opět vyvolal zájem publika o pravidelné návštěvy kina. Tato práce zkoumá dopad nového fenoménu na kvalitu zpracování a vyznění prvního příběhu natočeného za pomoci nové technologie. Dějová linie se navrací k již funkčním mýtům a za pomoci jejich ověřených postupů vytváří svůj vlastní sémioprostor. K dosažení úspěchu využívá prvoplánové líbivosti a snaží se divákovi smysly ohromit dokonale propracovanou virtuální realitou a vystupujícími obrazy. Avatar se zde stal novým prototypem pro novou generaci za pomoci starých a ověřených archetypů.
|
|
|
Inscenační prvky a postupy v televizním zpravodajství v ČT a TV Nova
Bejlovec, Jiří ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Inscenační prvky a postupy v televizním zpravodajství v ČT a TV Nova" odhaluje elementy, které modifikují vnímání událostí ve zpravodajství. Inscenace byla analyzována na komerční TV Nova a veřejnoprávní České televizi. Práce je rozdělená na dvě části. První teoretická část se věnuje pozadí inscenačních prvků ve zpravodajství. Také se dívá na to, jak s inscenačními prvky pracují tvůrci zpravodajství. Zpravodajská relace je pak vnímána jako svébytný druh inscenace, ne nepodobné té divadelní. Prvky jsou nejprve rozebrány a následně je prokazována jejich přítomnost ve zpravodajských relacích České televize a TV Nova. Právě prokazováním se zabývá druhá část práce, ve které je inscenace zobrazována na jednotlivých případech. V konečném důsledku se práce snaží hlavně o identifikaci, zdokumentování a roztřídění inscenačních prvků ve spojitosti s příklady českého televizního zpravodajství.
|
|
|
Mediální konstrukce reality na příkladu MS v hokeji - Bratislava 2011
Staňová, Petra ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Zamazal, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá konstruováním reality během Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2011 v Bratislavě, pro nějž Robert Záruba vymyslel unikátní projekt postavený na mýtu přátelství a soudržnosti Čechů a Slováků. Teoretickým východiskem práce je sociální konstrukce reality, podle které je realita v našich myslích utvářena vlivem společnosti. V analýze struktury vysílání kanálu ČT 4 během šampionátu se snažím zjistit, v jakém množství útočí hokej na vědomí diváka a v jaké míře jsou v programu zastoupené reprezentace Česka a Slovenska. Jako prostředek konstrukce a rekonstrukce fikčního světa, tedy světa vytvořeného svým autorem, se uplatňuje narativ. V další části práce tak popisuji narativy typické pro strukturu ČT 4 s cílem nalézt narativ, jenž by mohl sloužit jako určitá předloha pro narativ šampionátu. Finální podobu dává narativu jednak vypravěč (moderátor, komentátor), který slovně popisuje, co se právě odehrává a jednak režisér, který zodpovídá za obrazovou skladbu příběhu. Narativ pomáhají konstruovat znaky přítomné ve vysílání, jejichž závěrečný rozbor vede k uvědomění, které znaky vznikly na základě podobnosti či souvislosti s označovaným předmětem, a které jsou pouhou domluvou společnosti. Diskurzivní, sémiotické a narativní analýze podrobuji tři utkání českého národního týmu: Česko -...
|
|
| |
|
|
Persuazivní funkce a její znakové naplňování v předvolebních spotech pol. stran, které se ve volbách roku 2010 dostaly do PS PČR
Korandová, Michaela ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se ve volbách roku 2010 probojovalo pět politických stran (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, VV). Každá z nich měla svůj předvolební spot, který byl šířen televizním vysíláním a neoddělitelně patřil k politické kampani. Tyto mediální produkty jsou předmětem bádání této práce. Cílem je sémiotická analýza jednotlivých subjektů. Práce usiluje o objektivní popis způsobů přenášení výpovědí a konstruování významu ve sděleních spotů. Zkoumání se zaměřuje především na komplexní komunikát klipů, strukturu narativů a uplatňování persuasivní funkce. Rozbor se týká jednotlivých sémiotických systémů, rozčleněných do tří oblastí - vizuální, auditivní a jazykové. Jejich vzájemná harmonie, dominance a substituce představují důležité hledisko při hodnocení kvality komplexního komunikátu. Problematika je také nahlížena z hlediska narativity spotů, přičemž práce obsahuje popis roviny příběhu i diskursu. Zde jsou zahrnuty konkrétní události, postavy a prostředí, druhy výpovědí a specifikace postavení vypravěčů. Deskripce persuasivních jevů a jejich znakového naplňování pak přímo vychází z výše uvedených kritérií. V závěru je uvedeno shrnutí v rámci aspektů, kterými se práce zaobírala.
|
|
|
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
|
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
host ::
RSS.