|
Aplikace politiky zaměstnanosti ve vztahu k lidem se zdravotním postižením v České republice
Svobodová, Johana ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Aplikace politiky zaměstnanosti ve vztahu k lidem se zdravotním znevýhodněním" pojednává o praktickém využití nástrojů politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním znevýhodněním. V teoretické části analyzuje omezení, která způsobují fyzická a mentální postižení svým nositelům, dále pak právo těchto lidí na práci, nástroje politiky zaměstnanosti sloužící k podpoře zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a nakonec jejich uplatňování v praxi ve světle statistických údajů. Výzkumná část zpracovává výzkumný záměr zjistit, jestli a v kterých hlediscích se shodují potřeby lidí se zdravotním postižením při hledání práce a potřeby zaměstnavatelů s podporou poskytovanou úřady práce v okresech Benešov a Česká Lípa.
|
| |
|
Volnočasové aktivity dospělých lidí s mentálním postižením v Praze - možnosti podpory při plánování a realizaci
Kordíková, Hana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Diplomová práce "Volnočasové aktivity dospělých lidí s mentálním postižením v Praze - možnosti podpory při plánování a realizaci" byla psána s obecným cílem poukázat na tuto problematiku v českém prostředí. Teoretická část je zaměřena na uvedení do oblastí, které s problematikou úzce souvisí. Zabývá se volným časem obecně, charakteristikami mentální retardace a obdobím dospělosti člověka s mentálním postižením. Poslední kapitola, která pojednává konkrétně o volném čase lidí s mentálním postižením, vychází především ze zahraničních studií a zkušeností. Praktická část spočívá ve dvou šetřeních. První bylo zaměřeno na vyhledání organizací poskytující podporu lidem s mentálním postižením ve volném čase a na základě rozhovorů zjištění jejich přesné činnosti. Byl vytvořen adresář těchto organizací s přehledem nabízené individuální podpory i skupinových aktivit. Ve druhém šetření bylo provedeno 18 rozhovorů s dospělými lidmi s mentálním postižením žijících v běženém prostředí s cílem zjistit, jak nahlížejí na svůj volný čas. Společně charakteristiky volného času většiny dotazovaných byly: oblíbenost skupinových aktivit určených pro dospělé lidi s mentálním postižením a zároveň zájem o běžné aktivity s využitím veřejných míst a služeb; kamarádské vztahy mají výhradně mezi lidmi s mentálním postižením a mimo...
|
|
Hodnoty, zájmy a perspektivy dětí z dětských domovů
Dubcová, Martina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
1 Resumé Děti přichází do zařízení pro výkon ústavní výchovy z rodin, které neplnily své funkce, neuspokojovaly základní potřeby dítěte. Rodiče těchto dětí často páchali trestnou činnost, byli pod vlivem alkoholu, své děti zanedbávali nebo i v některých případech týrali či zneužívali. Rodina pro tyto děti byla často negativním vzorem. Děti vyrůstaly část svého života v nepodnětném prostředí. Tyto rodiny velmi negativně ovlivnily osobnost dítěte. U dětí z dětských domovů se objevují již handicapy na biologické úrovni. Děti z dětských domovů mívají nižší hodnoty tělesných rozměrů, trpí různými zdravotními handicapy, psychiatrickými onemocněními, jejich mentální schopnosti jsou podprůměrné, trpí poruchami pozornosti, zvýšenou afektivitou, zvýšenou agresivitou, apod. Děti přicházejí do dětských domovů z dysfunkčních rodin až většinou ve starším školním věku, tudíž rodina měla na děti velký vliv po celou dobu jejich raného dětství a u některých i ve věku povinné školní docházky či dospívání. Některé děti navštěvují své rodiny i po umístění do dětských domovů a jsou rodiči ovlivňovány i nadále. Všechny tyto faktory mimo jiné ovlivňují jejich zájmy, hodnoty a perspektivy. Pro děti z dětských domovů jsou nejdůležitější vztahové hodnoty - rodina, dále láska a přátelství. Naopak hodnoty materiální - peníze, práce či...
|
|
Sémiotická a antropologická analýza pražského metra
Brabcová, Adéla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce "Sémiotická a antropologická analýza pražského metra" nabízí sémiotický pohled na prostory pražského metra. Ústřední roli v celé diplomové práci hraje uživatel metra. Nejenže se práce věnuje zmiňovaným prostorám, ale také zohledňuje odkaz pevné struktury metra k městu. V prostoru metra se věnuje analýze znaků, se kterými se zde uživatel může setkat, a pomocí kterých, se zde může orientovat. V teoretické části je představena sémiotika jako věda a její přístupy. Dále se práce dotýká tématu města z pohledu antropologického zkoumání. Věnuje se například problematice místa a ne-místa, obrazu města, či mapě a itinerářům. Aplikovaná část představuje uplatnění teorie na pražské metro. Věnuje se orientačním, navigačním znakovým systémům a komunikačním systémům. Dalším tématem, které práce zohledňuje je zkoumání role pražského metra a jeho městského okolí v mentálním mapování města uživatelem. Dále prostor metra a jeho okolí ukazuje jako prostory každodenního života. Klíčová slova: Sémiotika, znak, komunikace, binární opozice, konotace, denotace, text, město, mentální mapa, místa a ne-místa, místo a prostor, mapa, itinerář, každodennost, piktogram, Pražské metro
|
|
Generické maskulinum v pedagogické komunikaci
Kryspinová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
NÁZEV: Generické maskulinum v pedagogické komunikaci ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou užívání generického maskulina v pedagogické komunikaci. Užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení smíšené skupiny lidí je jedním z nejvíce akcentovaných jevů při genderově orientované kritice jazyka. Teoretická část práce pojednává obecně téma významu jazyka pro kognitivní vývoj jedince, představuje zásady genderově citlivého vyjadřování a objasňuje jejich význam. Empirická část práce se opírá o kvalitativní výzkum v rámci vybrané střední školy, jehož cílem bylo ověřit vliv jazykového označení ve formě generického maskulina na mentální reprezentaci reality. Hlavní technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření inspirované psycholingvistickými asociačními experimenty. Informace o postojích a názorech studujících k předmětu výzkumu byly zjišťovány v rámci skupinových diskusí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že generické maskulinum bylo dotazovanými významně častěji spojováno s mentální reprezentací muže, než aby bylo vnímáno jako rodově ‚bezpříznakové'. Výzkumná zjištění jsou tedy v souladu s některými tezemi genderové lingvistiky.
|
|
Hodnocení mentálních map v GIS
Kynčlová, Martina ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Práce se zabývá možnostmi hodnocení mentálních map pomocí nástrojů GIS. Hlavním cílem je vytvoření souboru metod pro hodnocení tvarové, polohové a relativní přesnosti mentálních map, jejichž principy budou založeny na metodách GIS. Důraz je kladen na co nejvyšší univerzálnost a automatizaci postupu hodnocení. U každé navržené metody jsou dále diskutovány její výhody a nevýhody. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, následuje stručné seznámení s technologiemi GIS a možnostmi jejich využití v oblasti mentálních map. Hlavní část práce je věnována popisu a praktickým ukázkám jednotlivých metod hodnocení. V závěru práce je vedena diskuze nad navrženými metodami a o vhodnosti využití GIS v této problematice obecně. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu č. 26609 s názvem "Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení" podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.
|
|
Využití mentálních map v řízení IT projektů
Urban, Ondřej ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce) ; Vítek, Lukáš (oponent)
Tématem diplomové práce je možnost využití softwarových aplikací pro tvorbu myšlenkových map při řízení IT projektů. Hlavním cílem práce je analýza možnosti využití mentálního mapování v rámci projektového řízení a nalezení vzájemných souvislostí mezi myšlenkovými mapami a projektovým řízením. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části autor nejprve srozumitelným způsobem vysvětluje, co je to mentální mapování, jak se vytvářejí myšlenkové mapy a k čemu se dají využít. Stejným způsobem přibližuje relativně širokou problematiku projektového řízení, vysvětluje základní pojmy, stručně popisuje příslušné projektové metodiky a standardy, zaměřuje se na fáze projektu a jeho dimenze, a uvádí konkrétní používané nástroje a techniky. Praktická část je tvořena třemi podkapitolami. První z nich se zaměřuje na analýzu softwarových produktů, jejíž součástí je zmapování trhu se softwarovými aplikacemi pro vytváření mentálních map a výběr vhodného programového vybavení na základě multikriteriálního hodnocení a praktických zkušeností s jednotlivými aplikacemi. Druhá část představuje návrhy případů aplikace myšlenkových map pro projektové řízení, jejichž součástí jsou návrhy mentálních modelů a činností pro využití myšlenkových map. Poslední část se zabývá dotazníkovým šetřením, jehož obsah je zaměřen na povědomí o myšlenkových mapách a zkušenosti s využíváním aplikací pro tvorbu myšlenkových map přímo profesionály z oboru řízení IT projektů.
|
|
Výchova laděním na fenomenální bytí krásy
Foltýn, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Tato práce poukazuje na důležitost ideje organické jednoty. Součinnost v přirozeném prostoru interaktivního soužití je souzněním v pospolném společenství. Idea součinnosti v přirozeném prostoru je idea symbiogeneze. Tedy idea organické jednoty, sounáležitosti. Člověk a příroda tvoří mystickou jednotu. Mentální profil člověka vrůstá do tváře krajiny. Tvářnost vyvstává v interakcích. Tvář se rodí ze střetu. Střet je těhotenstvím světa. Kritika kulturního diktátu bílého muže. Smrt smyslu a vyvlastnění bytí. Odhalení unifikace jako obskurní tváře globalizace. Příklon ke krásnu (bytostný estetismus) jako varianta nového založení étosu v postmoderně. Tajemství je zdroj imaginace. Souzvukem k souznění. Laděním se na zázračnost nevýslovného k souznění s přítomným. Výchovou laděním na fenomenální bytí krásy k revitalizaci vědomí svrchovanosti jednoty. organicita - symbiogeneze - ekofilozofie - etika - fenomenologie
|
|
Molekulárně genetická analýza u pacientů s podezřením na kryptické přestavby.
Šolc, Roman ; Hirschfeldová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vícha, Aleš (oponent)
"Kryptické přestavby" je označení takových chromozómových přestaveb, které nelze odhalit s použitím cytogenetického pruhování metafázních chromozómů, tedy o velikosti menší než 3 - 5 Mb, a proto se k jejich detekci využívají moderní molekulárně cytogenetické metody. Čím dál více se prokazuje významná role kryptických přestaveb v lidské patologii. S použitím metody multiplex ligation-dependent probe amplification (MLPA) jsme vyšetřili soubor 50 probandů s idiopatickou mentální retardací. U 8 probandů (16 %) byla detekována kryptická přestavba, u 6 z nich prokazatelně kauzální. Dále jsme vyšetřili soubor 40 probandů pro podezření na patologii genu SHOX. U 17 probandů (42,5 %) byla detekována kryptická přestavba, u 8 z nich prokazatelně kauzální. Výskyt malé delece nalezné izolovaně u 7 probandů byl prověřen u populačního souboru, avšak bez jednoznačného výsledku. Provedena byla rovněž mutační analýza genu SHOX.
|
host ::
