|
|
A Corpus of Czech Learners' French: Possibilities of its Building and Exploitation
Stehlíková, Karolína ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi vytváření a vytěžování francouzského žákovského korpusu českých mluvčích. První část práce představuje žákovské korpusy v kontextu korpusové lingvistiky na základě odborných publikací a článků týkajících se tohoto tématu, a to se zaměřením na korpusy zahrnující francouzštinu jako L2. Pozornost je věnována zejména metodologickým zásadám vytváření žákovských korpusů (např. specifickým metadatům o respondentech a o materiálu) a taxonomii chyb a možnostech jejich značkování. Praktická část práce představuje vzorek žákovských produkcí s kritickým zhodnocením taxonomie chyb a příp. možností výzkumu.
|
|
|
Vyjádření epistémické modality ve francouzštině
Jochcová, Magdaléna ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou epistémické modality vybraných adverbií zakončených na -ment ve francouzštině. Po teoretickém představení a charakterizaci problematiky epistémické modality a prostředků jejího vyjádření se tato práce zaměří na vlastní epistémická adverbia. Nejprve bude pro následující výzkum vymezena syntakticky a sémanticky homogenní skupina epistémických adverbií zakončených na -ment, jež bude za pomoci slovníků a dílčích prací definována a v empirické části následně podrobena jak kvantitativnímu výzkumu na francouzských korpusech Frantext, L'Est républicain a frWac, tak i výzkumu kvalitativnímu na korpusu InterCorp s důrazem kladeným na postverbální pozici adverbií ve větě, na míru stupně jistoty a s ohledem na jejich překladové protějšky. Závěrem bude práce doplněna o zpětnou analýzu získaných překladových protějšků. Klíčová slova: francouzština, epistémická modalita, modální specifikátory, modální adverbium, korpusová lingvistika.
|
|
|
Axiologická modalita ve francouzštině
Švidrnochová, Lenka ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá analýzou axiologické modality ve francouzštině u vybrané skupiny emočních sloves, s přihlédnutím k jejich protějškům v češtině. Po vymezení základních pojmů (subjektivita, modalita a axiologická modalita) a podrobném výčtu příslušných prostředků vyjadřujících tento typ modality je pro navazující empirický výzkum specifikována konkrétní lexikální skupina, kterou je v tomto případě syntakticky a sémanticky homogenní řada emočních sloves (affectionner, aimer, chérir, adorer, idolâtrer, détester, haïr, abhorrer, exécrer). Vymezená kategorie je podrobena kvantitativní analýze na bázi korpusů FRANTEXT, Araneum Francogallicum Maius a l'Est républicain a posléze rovněž analýze kvalitativní v paralelním korpusu InterCorp. Na základě slovníkových definic a kontrastivního výzkumu je pak stanovena axiologická stupnice zkoumaných sloves, která je následně ověřena na základě dotazníkového průzkumu mezi rodilými mluvčími. V závěru práce jsou dále zkoumány faktory ovlivňující axiologickou modalitu axiologicky rozvětveného slovesa aimer.
|
|
|
Monologue in contemporary drama of the French-speaking Switzerland
Tichá, Alžběta ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Název práce: Monolog v současném dramatu francouzského Švýcarska Autor: Alžběta Tichá Katedra: Ústav románských studií Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D. Klíčová slova: Drama, Švýcarsko, francouzština, monolog, frankofonní literatury Abstrakt: Hlavním záměrem této práce je představit monologickou tvorbu autorů pocházejících z francouzského Švýcarska. Vzhledem k tomu, že francouzské Švýcarsko sdílí velkou část svého literárního vývoje se sousední Francií, je tato práce rozdělena do dvou částí. První se zabývá obecně situací monologu ve francouzském divadle. Ve třech kapitolách představuje zejména problémy definice divadelního monologu, vývoj monologu jakožto samostatné formy, hlavní otázky vyvstávající v souvislosti se současnou monologickou hrou a v neposlední řadě také několik francouzských dramatiků, kteří v průběhu druhé poloviny 20. století významně ovlivnili tento specifický žánr. Druhá část se již zaměřuje na díla tří autorů pocházejících z francouzského Švýcarska, z nichž každý napsal a publikoval alespoň tři monologické hry. Jmenovitě se jedná o Roberta Pingeta, Jacquese Probsta a Davida France Jakubce. Každý z těchto autorů představuje naprosto odlišný tvůrčí přístup a je tudíž představen v samostatné kapitole. Práce se pak snaží pomocí pozorného zkoumání...
|
|
|
Osudy francouzštiny jako jazyka diplomacie: Situace v ČR
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem francouzštiny jako jazyka diplomacie v dnešním světě a rolí a pozicí francouzštiny v České republice. Jejím cílem je v teoretické části vymezit pojem diplomacie, shrnout významná období francouzštiny v dějinách diplomacie, zabývat se faktory, které ovlivňují status jazyka a blíže nahlížet na konkurenty francouzštiny. Práce se zaměřuje na šest vybraných jazyků: angličtinu, španělštinu, ruštinu, němčinu, arabštinu a čínštinu. Snaží se také zachytit specifika francouzštiny jako diplomatického jazyka. V praktické část si nejprve klade za cíl zmapovat diplomatické orgány na našem území a jejich funkci. Na základě statistik a sběru dat pomocí rozhovorů poté práce poukazuje na proměny, ke kterým v posledních letech v jazyce dochází. V rámci České republiky nahlíží na změny, které přineslo členství v EU a zavedení SERR pro jazyky. V závěru přichází se třemi hypotézami dalšího vývoje francouzského jazyka v budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA francouzština, status, diplomacie, světový jazyk, vývoj, konkurenti, diplomatické organizace, jazykové vzdělávání
|
|
|
Výuka francouzské výslovnosti se zaměřením na nosové samohlásky
Rychtaříková, Jana ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
NÁZEV: Výuka francouzské výslovnosti se zaměřením na nosové samohlásky ABSTRAKT: Práce pojednává o problematice výuky francouzské výslovnosti na českých školách. V teoretické části se zabývá výukou výslovnosti a hlavními pojmy s ní souvisejícími a také tím, jaké místo fonetika ve výuce cizího jazyka zaujímá. Dále se práce věnuje francouzskému fonetickému systému s větším důrazem na nosové samohlásky a jejich výslovnost a grafickou podobu. Teoretická část je zakončena krátkým srovnáním českého a francouzského fonetického systému a také výčtem základních metod výuky výslovnosti. Stěžejním tématem experimentální části práce jsou potom nosové samohlásky a jejich výslovnost. Na základě 95 výzkumných nahrávek přináší práce závěry o tom, do jaké míry jsou čeští studenti různých úrovní (od prvního ročníku střední školy až po první ročník bakalářského studia) schopni v textu rozpoznat, přečíst a správně vyslovit jednotlivé nosové samohlásky. KLÍČOVÁ SLOVA: Francouzština, fonetika, fonologie, výuka fonetiky, nosové samohlásky
|
|
|
Důvody k volbě francouzštiny jako druhého cizího jazyka
Šindelářová, Jana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
NÁZEV: Důvody k volbě francouzštiny jako druhého cizího jazyka AUTOR: Bc. Jana Šindelářová KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. RNDr. Hana Voňková, Ph.D. et Ph.D. ABSTRAKT: Cílem práce je zjistit, proč si žáci na českých školách v nižším a ve vyšším sekundárním vzdělávání jako druhý cizí jazyk volí právě francouzštinu a nikoliv jiný jazyk, a jak jsou se svou volbou spokojeni. Teoretická část pojednává o výuce cizích jazyků ve školách v Evropě a v českých školách, zejména o výuce francouzštiny. Dále pojednává o postavení francouzského jazyka ve světě i v České republice, o výhodách a přínosech plynoucích z jeho znalosti. Empirická část popisuje výzkumné šetření provedené prostřednictvím dotazníkové metody. Vzorkem pro výzkum bylo 100 studentů z nižšího a 163 studentů vyššího stupně pražských gymnázií, z čehož je 185 dívek a 78 chlapců. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že studenti si druhý cizí jazyk zvolili převážně sami a nejčastějším důvodem pro volbu francouzštiny bylo, že se jim jazyk celkově líbil, druhým důvodem byl hezký přízvuk a třetím nejčastějším důvodem je, že nechtěli studovat jiný jazyk, který jim škola nabízela, následně volili francouzštinu kvůli rozšíření znalostí a možnosti cestování. KLÍČOVÁ SLOVA: Francouzština, francouzský jazyk, jazyk a jazyková komunikace, druhý cizí...
|
|
|
Vznik a vývoj pojmu národní jazyk ve Francii
Krejčová, Daniela ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat vznik a vývoj pojmu "langue nationale" ve Francii a zamyslet se nad významem tohoto pojmu ve francouzském prostředí. První část práce se zaměřuje na definici základních termínů, jako je "langue nationale", "langue officielle", a na jejich pojetí ve francouzském prostředí. Další kapitola vymezuje vztah mezi národním jazykem a dialekty a popisuje přístup k dialektům během Francouzské revoluce. Cílem třetí kapitoly je představit pojem "grammatisation" a nastínit postup gramatizace francouzštiny. Následuje část popisující chronologický vývoj francouzštiny jako národního jazyka Francie, přičemž nejvýznamnějším obdobím 18. století a Francouzské revoluci jsou věnovány samostatné kapitoly. Závěrečná kapitola nastiňuje význam a roli jazykové politiky a zmiňuje některé nejvýznamnější institucionální zásady do jazykového vývoje francouzštiny.
|
|
|
Francouzské lexikální výpůjčky v dánštině
Dědečková, Antonie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá lexikálními výpůjčkami francouzského původu v dánštině a okrajově i dalších severogermánských jazycích, a to v diachronní a synchronní perspektivě. První část se zaměřuje na dějinný kontext příchodu výpůjček na evropský Sever, konkrétně na období mezi 16. a 18. stoletím, kdy měla Francie značný kulturní vliv. Druhá část se zabývá francouzskými výpůjčkami v současné dánštině, norštině a švédštině. Výpůjčky v dánštině byly podrobeny lexikální, grafické a fonetické analýze, a tak práce popisuje zákonitosti při přejímání francouzských slov do dánského pravopisného a fonetického systému. Jazykový materiál jsem pro tuto část byl čerpán ze slovníku současné dánštiny Politikens Nudansk Ordbog z roku 2000. Práce se zabývá take pravidly pro adaptaci výpůjček do norského a švédského pravopisu. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o přejímání francouzských výpůjček v severogermánských jazycích.
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
host ::
RSS.