|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
"Ostforschung" na pražské Německé univerzitě v letech 1939-1945
Němcová, Alena ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Ostforschung" na pražské Německé univerzitě v letech 1938- 1945 a nové obory ve světle disertačních prací obhájených na filozofické fakultě Německé univerzity v Praze 1938- 1945 má za úkol nové obory jako "Ostforschung", tedy bádání o východních územích, ukázat jako nástroj, který měl sloužit k výzkumu prostor a obyvatelstva z rasového, filologického, historického, etnografického, hospodářského a geografického hlediska. Tyto nové směry bádání, které byly na filozofické fakultě NKU zaváděny, jsou představeny na příkladu vybraných disertačních prací. Diplomová práce ukazuje kolik disertací, obhájených ve sledovaném období, se týká právě problematiy těchto nově zaváděných oborů a vybrané disertace podrobněji rozebírá.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Němci na Slovensku během druhé světové války
Stachová, Monika ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Minářová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na německé obyvatelstvo žijící na území Slovenska během druhé světové války. Krom toho zkoumá, jakým způsobem se po vyhlášení slovenské autonomie proměňovalo jeho postavení a jakou roli přitom sehrávala Deutsche Partei vedená Franzem Karmasinem. Tato politická strana se snažila o utvoření společné karpatoněmecké identity a kontrolu veškerého německého společenského života. Práce analyzuje na příkladu politiky, hospodářství, kultury či školství, jak se jí dařilo naplňovat tento ambiciózní záměr a zda byla úspěšná v získávání sympatií slovenských Němců a Němek. Následně se věnuje i dopadům druhé světové války, retribučnímu soudnictví a složitému vyrovnávání se s nacistickou minulostí.
|
host ::
RSS.